Akademie věd představuje osudy Čechoslováků v Norsku během 2. světové války

Česko-norský projekt představuje pestré osudy Čechoslováků, kteří prožili druhou světovou válku v Norsku. Úkryt na severu Evropy hledaly stovky Židů. Po okupaci Norska tam bylo přinejmenším 1300 Čechů totálně nasazeno, většinou až daleko za polárním kruhem. Na projektu o neprobádaných dějinách československo-norských vztahů pracují vědci z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR (AV ČR).

Češi v Norsku nuceně pracovali především v okolí Trondheimu a Narviku, a to v továrnách, docích a na stavbě opevnění. Ústav popisuje například příběh Václava Housky z Žehušic u Čáslavi, který stavěl železniční trať přibližně 20 kilometrů od hranic se Švédskem. V červnu 1944 spolu s Ladislavem Jiráskem utekli do Anglie, kde se stali dobrovolníky v československé exilové armádě.

František Halačka ze Záblatí u Velké Bíteše byl totálně nasazen v polní kuchyni pro německou armádu. "Billefjord byl záliv se spoustou malých přístavů, odkud létaly hydroplány bombardovat Murmansk. Tady jsem poznal, jak pěkné je severské léto. Je sice krátké, teprve v květnu taje sníh a v polovině září už zase sníh padá. Žijí tam Laponci, pasou ovce a suší seno na drátech a živí se rybolovem," líčil své paměti Halačka.