Brno vztyčí Benešovu sochu, někteří Němci s tím nesouhlasí

Československá obec legionářská po pěti letech shánění peněz a přesvědčování vztyčí v Brně sochu druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Zástupci odbojářů a brněnské radnice ji tento týden odhalí před Právnickou fakultou Masarykovy univerzity. Učiní tak navzdory protestům některých Němců. Radnici v mnoha dopisech vyzvali, aby sochu nevztyčovala ani na ni nepřispívala, neuspěli však. "Je zajímavé, jak velký odpor vztyčení této sochy vzbudilo mezi sudetskými Němci," řekl primátorův náměstek Daniel Rychnovský (KDU-ČSL). Podle něj na radnici přišlo spoustu dopisů zmiňujících Benešovy dekrety. Odsunutí Němci museli ve městě nechat téměř všechen majetek. Neblaze proslulý je také takzvaný pochod smrti z roku 1945, v němž podle některých pramenů zahynuly stovky, podle jiných tisíce lidí. Podle Rychnovského jsou poválečné záležitosti stále živé. "Tito lidé mají pocit nespravedlnosti, přitom nikdo z nich nevzpomněl na to, co Němci dělali zde našim lidem za války," řekl. Sám odhalení sochy uvítal. Benešova socha je kopií té, která stojí před Černínským palácem v Praze. Její odhalení v roce 2005 vzbudilo ostré protesty sudetských Němců a kritizovali ho i tehdejší bavorský a maďarský premiér.

Autor: Peter Gabaľ