Motto: „Evropa bez bariér“
Foto: Evropská komise
V prvním pololetí 2009 stojí Česká republika u kormidla Evropské unie. Předsednictví v Radě Evropské unie je pro relativně novou členskou zemi EU velkou výzvou. Musí se koordinovat a moderovat stovky zasedání. Předsedající země zastupuje také Radu EU vůči Evropskému parlamentu, Evropské komisi a nejrůznějším institucím mimo Evropskou unii.
Česku byl tento úkol svěřen poprvé, a to v časech ne právě poklidných: v červnu se konají volby do Evropského parlamentu, končí funkční období Evropské komise a osud reformní Lisabonské smlouvy je nadále nejistý. Bude se tedy připravovat směřování unie na příští léta právě v době, kdy bude Praha řídit osud Evropy.
Hlavním mottem českého předsednictví je „Evropa bez bariér“. Praha hodlá usilovat především o konkurenceschopné trhy a energetickou bezpečnost, chce stanovit těžiště v zahraniční a bezpečnostní politice a vystupovat jako prostředník při jednáních o budoucím rozpočtu EU.
Jak se bude unie během českého předsednictví vyvíjet? Čeho lze dosáhnout pro občany Evropy? Veškeré důležité informace k předsednictví České republiky najdete zde na stránkách Radia Praha.
Významné milníky v historii Evropské unie
1950: 9.květen - tzv. Schumanova deklarace, v součastnosti oslavován jako Den Evropy.
1951: Podepsána Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, zakládajícími státy EU se stávají Belgie, Německo, Francie, Itálie, Lucembursko a Nizozemí.
1957: Podepsání Římské smlouvy a vznik Evropského hospodářského společenství (EHS), jehož hlavní myšlenkou je zajistit volný pohyb osob, zboží a služeb přes hranice.
1968: 1.července byla založena Celní unie.
1973: První rozšíření. Novými členskými státy se stala Velká Británie, Irsko a Dánsko (Grónsko vstoupilo do EU až v roce 1985).
1981: Druhé rozšíření - Řecko.
1986: Třetí rozšíření - Portugalsko, Španělsko; Podepsán Jednotný evropský akt, který provedl změny nezbytné k dobudování vnitřního trhu.
1992: Maastrichtská smlouva (Smlouva o Evropské unii) - výrazná reforma zakládajících smluv, zejména v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a justičních záležitostí.
1995: Rozšíření o Rakousko, Švédsko, Finsko.
1997: Podepsána tzv. Amsterodamská smlouva, která změnila a doplnila Smlouvu o EU a Smlouvu o ES.
2000: Evropskou radou byla přijata tzv. Niceská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Římské smlouvy.
2004: Dosud největší rozšíření EU o Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Maltu, Slovensko, Slovinsko, Polsko, Českou republiku, Maďarsko a Kypr.
2007: Rozšíření o Rumunsko a Bulharsko.
Logo českého předsednictví v sobě odráží jak motto „Evropa bez bariér“, tak motto Evropské unie „Jednota v rozmanitosti.“ Vznikat začalo již v červenci roku 2007 podle návrhu grafika Tomáše Pakosty.
Evropská vlajka
Foto: Evropská komise
Na vlajce Evropské unie se nachází kruh dvanácti zlatých, pěticípích hvězd na modrém pozadí.
Historie vlajky sahá do roku 1955. Se současným návrhem přišla Rada Evropy a ten byl nakonec přijat jako oficiální symbol dnešní Evropské unie v roce 1985.
Počet hvězd nemá žádnou souvislost s počtem členských států. Číslo dvanáct je tradičním symbolem dokonalosti, úplnosti a jednoty. Je to samozřejmě také počet měsíců roku a počet hodin na ciferníku. Vlajka tedy zůstává stejná bez ohledu na rozšiřování EU.
Evropská hymna
Není to hymna pouze Evropské unie, ale hymna Evropy v širším slova smyslu. Její melodie pochází z Deváté symfonie, kterou v roce 1823 složil Ludvík Van Beethoven.
Pro závěrečnou větu symfonie Beethoven zhudebnil "Ódu na radost", kterou v roce 1785 napsal Friedrich Schiller. Tato báseň vyjadřuje Schillerovu idealistickou vizi o sbratření celého lidstva.
Za oficiální hymnu Evropské unie byla přijata v roce 1985.
Euro - Evropská měna
Foto: Evropská komise
Euro je v součastnosti oficiálním platidlem v 16ti členských zemích tzv. eurozóny. Jako eurozónu označujeme ty státy, ve kterých bylo euro zavedeno jako jednotná měna a nahradilo zde měnu původní. 1. ledna 2002 euro přijali v Belgii, Finsku, Francii, Irsku, Itálii, Lucembursku, Německu, Nizozemsku, Portugalsku, Rakousku, Řecku a Španělsku, 1. ledna 2007 přibylo Slovinsko a 1. ledna 2008 Malta s Kyprem. Nejnovějším členem eurozóny se od 1.1.2009 stane Slovensko.
Česká republika není členem eurozóny. Nejbližší možný termín pro přijetí eura v ČR je zatím stanoven na rok 2012.
Rada Evropské unie
Rada EU (dříve označována jako Rada ministrů) je vedle Evropské komise a Evropského parlamentu jedním z hlavních orgánů v evropském rozhodovacím procesu. Společně s Evropským parlamentem schvaluje právní předpisy EU a další rozhodnutí. Zastupuje členské státy a jejích schůzek se účastní jeden ministr z každé vnitrostátní vlády EU.
Za hladký průběh jednání odpovídá Generální sekretariát Rady EU, který sídlí v Bruselu. Rada nemá stálou podobu: ministři členských států (aktuálně 27 ministrů) se v ní scházejí podle projednávané agendy – například ministři životního prostředí v Radě pro životní prostředí, ministři dopravy v Radě pro dopravu, telekomunikaci a energetiku atd. Každý členský stát EU předsedá Radě podle určeného pořadí po dobu šesti měsíců.
Celkem existuje devět rad různého složení: Obecné záležitosti a vnější vztahy; Hospodářství a finance (ECOFIN); Spravedlnost a vnitřní věci; Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele; Konkurenceschopnost; Doprava, telekomunikace a energie; Zemědělství a rybolov; Životní prostředí; Vzdělávání, mládež a kultura
Evropská komise
Prezident Evropské komise José Manuel Barroso
Úkolem Evropské komise je zastupovat a bránit zájmy EU jako celku. Sestavuje návrhy nových evropských právních předpisů, které předkládá Evropskému parlamentu a Radě.
Je také výkonnou složkou EU – tj. odpovídá za provádění rozhodnutí Parlamentu a Rady. To znamená řízení každodenních činností Evropské unie: provádění jejích politik, řízení jejích programů a vydávání jejích finančních prostředků.
Komisi tvoří 27 žen a mužů — po jednom z každé země EU. Za Českou republiku je od roku 2004 evropským komisařem pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla. Funkční období současné Komise trvá do 31. října 2009. José Manuel Barroso z Portugalska ve funkci předsedy Evropské komise je hlavou výkonné moci EU.
Evropský parlament
Evropský parlament je volen občany Evropské unie, aby zastupoval jejich zájmy. Volby se konají každých pět let a právo volit a kandidovat má každý občan EU. Současný parlament má 785 členů ze všech 27 členských zemí EU. Příští volby do parlamentu proběhnou 4.-7. června 2009.
Evropský parlament má tři pracoviště: Brusel (Belgie), Lucemburk a Štrasburk (Francie).
Prezidentem EP byl v roce 2007 zvolen Hans-Gert Pöttering a tuto funkci bude vykonávat až do voleb v roce 2009.
Jednotlivé politické frakce Evropského parlamentu (v závorce je uveden počet křesel):