Krajané v Praze mluví o médiích a ocení významné Češky

Do Prahy se sjely asi dvě stovky českých krajanů a exulantů. Během Týdne zahraničních Čechů budou diskutovat například o roli médií v krajanském životě, spolupráci s českým státem i nevládními organizacemi či o problémech komunit specifických pro jednotlivé oblasti. Při pondělním zahájení akce to řekl tajemník Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů Ivan Dubovický. V pátek program uzavře slavnostní předání ceny "Významná česká žena ve světě 2006". Osobně má ocenění převzít například podnikatelka Ivana Trumpová žijící v USA, dirigentka Olga Machoňová Pavlů ze Švýcarska nebo zakladatelka Ligy proti rakovině Eva Siracká, která působí na Slovensku. Mezi oceněnými je i bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová nebo vnučka Jana Antonína Bati Dolores, která zachovává rodinnou tradici v Brazílii. Před třemi lety si cenu odnesla například krasobruslařka Ája Vrzáňová nebo návrhářka Blanka Matragi.

Společné setkání Čechů žijících v zahraničí se koná již počtvrté, poprvé se sešli v Praze v roce 1998. Podle odhadu ministerstva zahraničí se k české národnosti v zahraničí hlásí až 1,8 milionu lidí. Novinkou letošního týdne je diskuse ve třech regionálních blocích zaměřených na problematiku krajanů v zemích Evropské unie, v anglosaském světě a ve východní Evropě. "Předchozí setkání ukázala, že Češi žijící v těchto regionech mají specifické problémy - jiné mají krajané na Slovensku, jiné v Americe a úplně jiné zase Češi žijící třeba v Kyrgyzstánu," uvedl Dubovický. Poprvé se Týdne zahraničních Čechů zúčastní i zástupce krajanské komunity na Novém Zélandu.

Krajané již delší dobu usilují o korespondenční hlasování, trápí je také nevyřešené restituce, mají rovněž společný zájem na lepší prezentaci v českých médiích a dialogu s původní vlastí. V sekcích se zaměří na konkrétní problémy, které je v té které části světa trápí - anglosaská sekce se zaměří na investice, daně, infrastrukturu či právní prostředí v Česku a možnost posílení obchodní spolupráce se Severní i Jižní Amerikou, Austrálií a Afrikou. V bloku EU budou účastníci diskutovat o nových podmínkách, které nastaly po přijetí Česka do unie. Češi žijící na Balkáně, ve východní Evropě či zemích bývalého Sovětského svazu budou spolu se zástupci státních i nevládních institucí mluvit o potřebě krajanského zákona, o krajanském školství, spolkovém životě či vydávání knih v češtině.

Dotknou se také národnostní či náboženské nesnášenlivosti, které menšiny v některých oblastech zažívají ze strany většinové společnosti. Zvláštní sympozium bude věnováno krajanským tiskovinám, rozhlasovému a televiznímu vysílání i vztahu českých sdělovacích prostředků k zahraničním Čechům.