Lidí vyléčených z covid-19 v ČR přibylo od pátku o pětinu

Počet lidí v Česku vyléčených z nemoci covid-19 stoupl od pátečního večera skoro o pětinu na 411. Nárůst množství zemřelých lidí nakažených koronavirem byl mnohem pomalejší, oproti pátku o zhruba osm procent na 129. Počet potvrzených případů covid-19 stoupl zatím o 99 na 5831. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k sobotním 17:25. V pátek přibylo za celý den 163 případů nákazy koronavirem, což byl nejmenší denní nárůst v tomto týdnu. Zároveň byl ale také v pátek proveden nejmenší počet testů na koronavirus za tento týden. Testů bylo za pátek 5431, zatímco třeba za čtvrtek i středu přes 8000.

Nejvyšší počet případů nemoci covid-19 má nadále ze všech regionů Praha. Podle údajů ministerstva tam bylo 1410 případů nákazy koronavirem, tedy skoro čtvrtina ze všech případů v Česku. Praha má také největší podíl výskytu lidí s covid-19 v přepočtu na obyvatele. Na každých 100.000 obyvatel hlavního města připadá zhruba 104 případů covid-19. Druhý největší podíl případů má Olomoucký kraj, a to přes 91 na 100.000 obyvatel. Největší podíl nakažených připadá v Česku podle dat ministerstva na lidi ve věku nad 65 let, kteří patří k nejvíce ohroženým nemocí covid-19. Lidé z této věkové skupiny tvoří skoro 20 procent všech potvrzených případů covid-19 v zemi. Podobný podíl mají na celkovém počtu případů také lidé ve věku 45 až 54 let. Od pátku zavedlo ministerstvo zdravotnictví povinné testování na koronavirus u zaměstnanců domovů pro seniory a podobných zařízení.

Nejnovější zprávy

  • ČR začala na Ukrajině opět přijímat žádosti o víza

    1.1.1970

    České zastupitelské úřady na Ukrajině začínají znovu přijímat žádosti o víza. Zaměřují se především na udělování víz pro sezonní pracovníky, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo zahraničí. O víza mohou také žádat vysoce kvalifikovaní pracovníci a pracovníci ve zdravotnictví, sociálních službách a ve vědeckém výzkumu. "Po řadě vyjednávání s ukrajinskými úřady se nám podařilo alespoň částečně obnovit vízovou agendu. Česká ekonomika tamní pracovníky potřebuje. Cílem je pomoci především českému zdravotnictví a zemědělství, kde dnes akutně chybí právě sezonní zaměstnanci," uvedl ministr Tomáš Petříček (ČSSD).

    S přijímáním žádostí o víza začal generální konzulát ve Lvově, příští týden se připojí i velvyslanectví v Kyjevě. Česko v polovině března zcela zastavilo přijímání žádostí o víza i o přechodné pobyty, aby se snížilo riziko přenosu koronaviru do země. Už dříve bylo zastaveno vydávání víz pro občany Číny a Íránu, protože tyto země patřily mezi první velká ohniska pandemie ve světě.

  • Země EU včetně ČR litují rozhodnutí USA opustit leteckou úmluvu

    1.1.1970

    Česko a devět dalších zemí Evropské unie ve společném prohlášení vyjádřily politování nad rozhodnutím Spojených států vystoupit z dohody umožňující kontrolní přelety nad signatářskými státy včetně Ruska. Zároveň ale evropské státy sdílí americké "obavy kolem implementace" úmluvy ze strany Moskvy. Washington odchod od dohody o "otevřeném nebi" zdůvodnil tvrzením, že Rusko některá ustanovení nedodržovalo. Česká vláda na vývoj reagovala společně s vládami Belgie, Finska, Francie, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Španělska a Švédska. USA ve čtvrtek avizovaly, že dnes učiní formální kroky směřující k odstoupení od dohody, k níž se hlásí většina evropských zemí a také Kanada.

    Američané dlouhodobě tvrdí, že Moskva dohodu porušuje, neboť zakazuje přelet nad městem, kde se předpokládají rozmístěné jaderné zbraně, které by mohly zasáhnout Evropu. Rusko rovněž zakazuje přelety nad oblastmi, kde se v dané době konají vojenské manévry. Ruská vláda jakékoli porušování úmluvy odmítá a dnes uvedla, že ji hodlá plně dodržovat "dokud bude platit". To slíbily také evropské země, podle nichž je dohoda nadále "funkční a užitečná". Komuniké potvrzuje, že americké rozhodnutí nabude účinku za šest měsíců.

  • Za letáky velebící smrt vojáků uložil soud půlroční podmínku

    1.1.1970

    Jiřímu Kopřivovi, který v centru Prahy vylepil letáky oslavující smrt českých vojáků v Afghánistánu, uložil soud půlroční podmíněný trest za schvalování trestného činu a za podněcování. Verdikt není pravomocný, státní zástupce se obratem odvolal. Pro muže totiž žádal pětileté vězení za podporu a propagaci terorismu. Kopřiva uvedl, že je zásadním odpůrcem násilí a že jeho cílem bylo vyjádřit nesouhlas s vojenským konfliktem v Afghánistánu, nikoliv podporovat terorismus. "Pan obžalovaný vycházel v době svého činu spíše z kusých zpráv, z nichž jednoznačně nevyplývalo, kdo se útoku na vojáky dopustil," odůvodnila rozsudek předsedkyně senátu pražského městského soudu Iveta Havlíková.

    Muž u soudu řekl, že útok na vojáky nechápal jako terorismus, ale jako epizodu ve vnitrostátním ozbrojeném konfliktu. Kopřivovi obhájci se domáhali jeho osvobození, podle nich se nedopustil trestného činu. "Obžalovaný nemá žádnou povinnost pokládat svoje vojáky za hrdiny. Verbální odpor proti válce je legitimní a nelze ho automaticky pokládat za podporu terorismu," řekl jeden z nich. Argumentoval také tím, že obdobné názory prezentuje i část politiků. Zmínil hnutí SPD, poslance Václava Klause mladšího a současného ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD). "Pan obžalovaný má právo vyjádřit svůj názor na působení vojáků v zahraničí, ale překročil své právo na svobodu projevu," reagovala soudkyně. "Zcela bagatelizoval lidské oběti, naprosto nereflektoval jejich důstojnost a nemyslel na dopad, jaký může mít jeho prohlášení na jejich rodiny a blízké," dodala.

  • Seznam zemí pro cestování představí ministerstvo na začátku června

    1.1.1970

    Seznam zemí, do kterých budou Češi moci cestovat bez testů na covid-19 po návratu, chce ministerstvo zdravotnictví představit začátkem června. Bude vycházet z dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a bude se zřejmě každý týden aktualizovat. Novinářům to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Česko je v hodnocení ECDC podle Vojtěch mezi "zelenými" zeměmi s nejnižší mírou rizika. Vyšší riziko je hodnoceno oranžovou barvou, nejvyšší červenou. "Seznam zemí bez testu máme připravený, ale nová data dostáváme každý den. Pokud všechno dobře půjde bude představen na začátku června a od poloviny června by měl tento systém naběhnout," uvedl ministr.

    Z politických jednání v posledních dnech vyplynulo, že od 15. června by se mohly i pro turisty otevřít české hranice se sousedy s výjimkou Polska. Bez karanténních opatření či testu na covid-19 by se z těchto zemí mohlo cestovat také do Maďarska. Od 26. května chce Česko otevřít naprostou většinu hraničních přechodů. Ze stálých kontrol by se přešlo na namátkové a policie by působila dál od hranic.

  • Poukazy na dovolenou v ČR by měly platit v létě, řekla Dostálová

    1.1.1970

    Státem dotované poukazy na dovolenou v Česku by podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) měly platit v létě. Vláda by podle ní mohla návrh projednat začátkem června a poukazy by se daly uplatnit v červenci nebo srpnu. Jednání o záměru se proto podle ní konají prakticky každý den. Podle Dostálové je třeba se rozhodnout pro konkrétní model, zda bude podpora směřována plošně, nebo jen k některým, například nejvíce zasaženým místům. Nepočítá se s tím, že by na poukazy letos měli přispívat zaměstnavatelé.

    Ministerstvo je podle Dostálové v kontaktu s regiony a má informace o tom, že na léto jsou některé oblasti jako Jeseníky, Beskydy nebo Lipno obsazené. S problémy se ale potýkají místa závislá ve velké míře na zahraniční klientele. Týká se to velkých měst jako Praha nebo Brno, ale také lázní. V případě hodnoty poukázky se podle Dostálové uvažuje o rozmezí od 3000 do 5000 korun. Touto částkou přispěje stát. Podle Dostálové by šlo prakticky o slevu, protože záměrem je, aby člověk poukázku využil na ubytování na tři dny a více, a poměrnou část tedy doplatil.

  • Podle Babiše je ostuda, že armáda využívá starou ruskou techniku

    1.1.1970

    Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je ostuda, že česká armáda ve velké míře stalé využívá zastaralou ruskou techniku. Nákup nového vybavení pro vojáky je jedním z důvodů, proč stát nesmí omezit financování armády, prohlásil Babiš při návštěvě 42. mechanizovaného praporu v Táboře. "Jeden z úkolů armády je pořídit asi 1200 vozidel, které budou mít už jinou kvalitu," řekl Babiš. Dodal, že táborský prapor je sice jedním z nejlépe vybavených v republice, přesto například stále používá přibližně 50 let starý terénní automobil. Rozpočet na letošní rok na obranu měl být přibližně 75,5 miliardy korun. Kvůli následkům koronaviru klesne na 72,6 miliardy. Premiér s ministrem obrany v Táboře uctili památku tří vojáků mechanizovaného praporu, kteří zahynuli před dvěma lety při misi v Afghánistánu.

  • Za dopravní přestupky mají být tři bodové sazby, od dvou do šesti

    1.1.1970

    Za dopravní přestupky budou místo současné sedmibodové škály policie a úřady nově ukládat dva, čtyři a šest bodů. Nový systém, který začne platit od roku 2022, by měl přísněji postihovat závažné přestupky, za něž bude hrozit až tříletý zákaz řízení. U bagatelních prohřešků se naopak sankce sníží. Počítá s tím návrh novely silničního zákona, kterou nyní dokončilo ministerstvo dopravy a brzy ji projedná vláda, informoval resort dopravy. Beze změny zůstává odebrání řidičského průkazu po dosažení 12 bodů. Původně ministerstvo navrhovalo pouze dvě sazby, po připomínkách ostatních resortů, úřadů a veřejnosti však nakonec ponechalo v systému i dvoubodovou hranici například u překročení rychlosti o více než deset kilometrů za hodinu (km/h) a méně než 20 km/h v obci a méně než 30 km/h mimo obec.

    U bagatelních prohřešků, jako je například špatné parkování, porušení zákazu zastavení a stání, nerozsvícení světel, zapomenutí dokladů nebo překročení rychlosti do deseti km/h se nově má snížit maximální pokuta o 500 korun na 1500 Kč. Policie navíc může tyto přestupky řešit i domluvou. Naopak u nejzávažnějších přestupků může řidič přijít o řidičské oprávnění až na tři roky. Dosud byla nejdelší doba zákazu řízení dva roky. Zároveň se u přestupků, jako je například nepovolené vjetí na železniční přejezd, zvýší i pokuty z 5000 na 25.000 Kč.

    Novinkou bude mimo jiné řidičský průkaz na zkoušku, řidičům do dvou let od získání oprávnění bude hrozit zabavení průkazu už při dosažení šesti trestných bodů. Zavedena bude také povinnost řidiče nosit reflexní vestu při vystoupení z auta do vozovky při nouzovém stání i v obci, nově bude výslovně zakázáno také parkovat na chodníku. Jedním z návrhů, který by měl zejména v Praze zrychlit vyřizování přestupků je také přesunutí agendy z magistrátu na jednotlivé městské části.

  • Premiér Babiš doufá, že se kvůli koronaviru úplně nezastaví těžba v dole Darkov

    1.1.1970

    Premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že se kvůli koronaviru úplně nezastaví těžba v Darkově na Karvinsku. V dole se objevilo ohnisko covidu-19. Nakaženo je tam zřejmě až 150 lidí. Aktuálně hygienici evidují 120 nakažených horníků a 12 jejich příbuzných, u nichž je hotovo epidemiologické šetření. Celkem mají ale okolo 150 pozitivních testů, jenže některé nakažené horníky stále dohledávají. Hygienici budou při plošných testech kvůli koronaviru v Dole Darkov testovat 2400 lidí. Testy už začaly a potrvají do pondělí. ČTK to dnes řekla krajská hygienička Pavla Svrčinová. Nákaza se zřejmě rozšířila při kontaktu v šatnách při střídání směn.

    Mezi nakaženými cizinci jsou pendleři, jde o čtyři Poláky. Nakažený Slovák v Česku žije delší dobu. Hygienikům při dohledávání kontaktů komplikuje práci skutečnost, že se s některými horníky nemohou spojit a nemají na ně potřebné kontakty. Podle Svrčinové bylo 40 procent nakažených horníků zcela bez příznaků. U dalších byla jediným příznakem únava, což pro ně ale nebylo varovným signálem, protože mají fyzicky náročnou práci. "Mám pocit, že nemáme žádného hospitalizovaného. Pro nás je největší riziko to, že se pohybují a mohli by nakazit někoho, kdo je z té citlivé skupiny," uvedla Svrčinová. Mezi rodinnými příslušníky byl například pozitivně testován i horníkův syn, školní skupina 13 dětí i dvě učitelky musely do čtrnáctidenní karantény. Do Karviné přijedou další čtyři vojenské mobilní týmy. Bude jich tak v Moravskoslezském kraji působit už šest. Vojenští zdravotní záchranáři jsou v kraji od počátku dubna, nyní budou pomáhat při testování lidí v souvislosti s ohniskem nákazy na Dole Darkov.

  • Na Děčínsku shořely dvě historické chaty, kulturní památky

    1.1.1970

    V Národním parku České Švýcarsko u Rynartic shořely dvě historické chaty, které jsou kulturní památkou. Hasiči vyhlásili vysoký třetí stupeň požárního poplachu. Na místě jsou desítky hasičů, pomáhá vrtulník. Oheň se rozšířil do lesa ve špatně přístupném skalnatém terénu. ČTK to řekl mluvčí hasičů Lukáš Marvan. V pondělí chtěl majitel otevřít chaty pro turisty. "Je to šok," řekl ČTK. Požár objevili revírníci parku dnes ráno. Oheň zcela zachvátil historické dřevěné chaty soukromého majitele. Jejich dosavadní podoba pocházela z 30. let 20. století. Fotoreportér ČTK na místě viděl, že z jedné chaty zůstal prakticky jen komín, z druhé obvodové zdi a měděná střecha. Další objekty v lokalitě oheň nezasáhl.

    Místo požáru zvané Na Tokáni je oblíbeným cílem turistů. Bývalá hájovna a skupina přilehlých objektů byly postaveny v alpském stylu. Chaty sloužily jako ubytovací a restaurační zařízení," řekl ČTK mluvčí parku Tomáš Salov. V pondělí v chatách chtěli provozovatelé přivítat první hosty. "Čekali jsme s otevřením na pondělí. Měli jsme i spoustu rezervací, to teď budeme muset všechno vyřešit," řekl ČTK za majitele Miroslav Keller. Objekty Na Tokáni nechal postavit rod Kinských. Celkem je to šest staveb, které se později staly kulturní památkou. Budovy jsou zajímavé tím, že působí jako sruby, ale vesměs jsou to zděné stavby obložené dřevem.

  • Turecko kritizuje usnesení českého Senátu ke genocidě Arménů

    1.1.1970

    Turecké ministerstvo zahraničí podle tamních médií kritizovalo usnesení, v němž český Senát ve středu odsoudil genocidu Arménů Turky v roce 1915. "Skutečnost, že usnesení bylo přijato v situaci, kdy v Senátu bylo málo členů a kdy celý svět bojuje s pandemií koronaviru, odhaluje zákeřnost, jaká se za tím skrývá," uvedlo podle tureckého internetového portálu haberler ministerstvo zahraničí v Ankaře. Senát ve středu ve svém stanovisku odsoudil zločiny proti lidskosti, které spáchali nacisté za druhé světové války, stejně jako genocidu Arménů na území nynějšího Turecka před 105 lety. Stalo se tak u příležitosti 75. výročí konce druhé světové války na popud místopředsedy horní komory parlamentu Milana Štěcha (ČSSD).

    Poslanecká sněmovna přijala obsahově stejné usnesení před třemi lety. Za genocidu označil systematické vyvražďování Arménů také prezident Miloš Zeman. Ministerstvo zahraničí po tureckých protestech uvedlo, že tato hodnocení nejsou právně závazná. Vyvražďování Arménů v roce 1915 v tehdejší Osmanské říši padlo v roce 1915 za oběť až 1,5 milionu lidí. Je označováno za první cílenou snahu o likvidaci jiného etnika ve 20. století. Turecko jako nástupce Osmanské říše odmítá interpretovat masakry jako genocidu. Tvrdí, že údaj o počtu zavražděných je nadsazený a že mrtví byli oběti občanské války, nikoli genocidy.