seriál

4) Markéta Lazarová Vladislava Vančury: avantgarda a klasika zároveň

Foto repro: Vladislav Vančura 'Marketa Lazarová' / Československý spisovatel

Román Vladislava Vančury Markéta Lazarová vyšel v roce 1931. Stal se prakticky přes noc nejdiskutovanějším dílem doby. Čtenáři Lidových novin ji vyhlásili knihou roku, Vladislav Vančura za ni dostal Státní cenu za literaturu. Do povědomí nejširší veřejnosti vstoupila znovu po několika desetiletích, kdy ji podle scénáře Františka Pavlíčka zfilmoval František Vláčil.

Foto repro: Vladislav Vančura 'Marketa Lazarová' / Československý spisovatel
Martin Lukáš, foto: archiv ÚČL AV ČR

Vladislav Vančura dokázal v Markétě Lazarové napsat jedno z nejvýraznějších děl české literatury, které vnímavého čtenáře uchvátí příběhem i jazykem. Příběh je zasazený do kraje kdesi u Mladé Boleslavi. Žijí tam dva loupeživé znepřátelené rody: Kozlíků a Lazarů. Kozlík si nepovedenou loupežnou výpravou znepřátelí krále. Když se před hrozbou odvety královského vojska obrátí s prosbou o smír a pomoc na Lazara, neuspěje. Vypálí tedy jeho tvrz a vezme do zajetí krásnou dceru Markétu. Ta má strávit zbytek života v klášteře, ale zamiluje se do Kozlíkova syna Mikuláše. Především o jejich vztahu je zbytek příběhu.

Pravda, k přečtení Vančurovy Markéty Lazarové se potřebujete opravdu soustředit a vynaložit určité úsilí. Autor totiž vykresluje doslova živé obrazy jazykem, který byl dávno archaický už v době první publikace začátkem 30. let minulého století, natož dnes. Martin Lukáš je z Ústavu pro českou literaturu České akademie věd a říká, že i když text příběhu není snadno přístupný pro každého čtenáře, byla na něj hned po prvním vydání převážně kladné ohlasy:

„Většina reakcí byla pozitivní a oceňovala, že není důležité jenom co se říká, ale také jak se to říká. A to byl také Vančurův záměr.“

„Tradičněji založení recenzenti, kteří měli raději realistické vypravování a přehlednou lineární fabuli, byli sice zklamaní. Ale většina reakcí byla pozitivní a oceňovala, že není důležité jenom co se říká, ale také jak se to říká. A to byl také Vančurův záměr. I když byl oblíbený, nikdy nebyl autorem pro masy.“

Přesto byla Markéta Lazarová v anketě Lidových novin vyhlášená knihou roku 1931 a Vančura za ni dostal Státní cenu za literaturu. Dílo je nezvyklé nejenom archaickým jazykem, ale také svou strukturou: nedělí se na kapitoly ale hlavy, text působí jako filmový scénář. Tak ho hodnotil mimo jiné například Milan Kundera v době, kdy ještě učil v tehdejším Československu na FAMU světovou literaturu. Jak se ale přesvědčili Františkové Vláčil a Pavlíček, když na začátku 60. let začali připravovat film podle Vančurovy předlohy, zjistili, že budou muset scénář pojmout úplně jinak:

Filmová adaptace Vančurova románu Markéta Lazarová, natočená režisérem Františkem Vláčilem v roce 1967, byla v anketě filmových kritiků a publicistů v roce 1998 vyhlášena nejvýznamnějším filmem celé historie české kinematografie. Film přebírá některé motivy také z jiného Vančurova románu - Obrazy z dějin národa českého. V hlavní rolích excelovali Magda Vášáryová, František Velecký a Josef Kemr.

Marketa Lazarová, film Františka Vláčila, foto: Bonton

„Spisovatel vykresluje dobu, kdy ještě žili, milovali a umírali praví chlapi a opravdové ženy.“

„Jsou k tomu krásné citáty. František Pavlíček začetl pozorněji do textu, zjistil, že se podle něj nedá točit. Na Vláčila působil spíš jako snůška scénických poznámek, ve kterých ale všechno stojí na slově, ale to je popisné. V románu nejsou skoro žádné dialogy a na nich je často film postavený. Proto museli text odložit a natočit to po svém. V titulcích filmu se také dočtete, že je natočený volně na motivy románu Markéta Lazarová. Snažili se zachovat jeho ducha a obsah, nikoli způsob podání.“

Jazyk téhle knihy je možná pro většinu čtenářů těžko stravitelný a těžký. Přesto stojí podle Martina Lukáše za to se jím prokousat:

Vladislav Vančura, foto: eSbírky, Slezské zemské muzeum / Národní muzeum

„Minimálně proto, abyste pochopili, jakým způsobem se dá česky také psát. Můžeme rozehrát širokou paletu a rejstřík slovní zásoby, která dneska i vlivem internetu tak trošku hubne a chudne. Markéta Lazarová navíc názorně ukazuje, jak bohatá byla česká meziválečná literatura. Česká próza dnes není moc v dobré kondici. Čeští čtenáři se raději obracejí ke světové literatuře a já se jim ani moc nedivím, protože tam vzniká mnoho zajímavějších a podnětnějších děl.“

V případě Markéty Lazarové nedá mluvit o historickém románu, je spíš historizující, protože se z něj nedozvíme kdy přesně se měl jeho příběh odehrát. Víme jen, že to bylo v době středověku, jehož syrovost ale také upřímnost a autentičnost Vančura mistrně zachycuje. Jak říká Martin Lukáš, spisovatel vykresluje dobu, kdy ještě žili, milovali a umírali praví chlapi a opravdové ženy.

Díky Ústavu pro Českou literaturu České akademie věd a Městské knihovně v Praze si můžete kompletní román Markéta Lazarová stáhnout na internetu ve formátu PDF. Stačí, když přejdete na tento odkaz: https://web2.mlp.cz/koweb/00/03/79/96/18/marketa_lazarova.pdf

Vladislav Vančura (23. června 1891, Háj ve Slezsku – 1. června 1942, Praha) - český spisovatel, dramatik, filmový režisér, původním povoláním lékař. Byl členem a prvním předsedou Devětsilu (1920), přívrženec poetismu. Mezi jeho nejúspěšní díla patří romány Rozmarné léto (1926), Markéta Lazarová (1931) a dětská kniha Kubula a Kuba Kubikula (1931). Za okupace vedl spisovatelskou sekci Výboru inteligence – ilegální odbojové organizace při komunistickém Ústředním národním revolučním výboru. V květnu roku 1942 byl zatčen a 1. června na Kobyliské střelnici popraven.

Autor: Vít Pohanka
klíčové slovo: