Na sudetoněmeckém srazu zněly rázné výzvy ke zrušení dekretů

Šedesátý ročník Sudetoněmeckého srazu v bavorském Augsburgu zahájil předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franz Pany poukazem na neschopnost České republiky distancovat se od údajných aktů zvůle v minulosti. Bavorská ministryně sociálních věcí Christine Haderthauerová poválečný odsun na základě takzvaných Benešových dekretů označila za katastrofu, která zasáhla německý národ. Někdejší německá menšina v Československu, čítající dnes podle sudetoněmeckých údajů i s pozdějšími generacemi čtyři miliony lidí, dodnes cítí poválečný odsun jako akt bezpráví.

Dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše zbavení občanských práv, vyvlastnění a odsun po druhé světové válce legitimizovaly. Takzvaný amnestijní zákon z května 1946 v Československu umožnil promíjet excesy provázející poválečné vysídlování třímilionové německé národnostní skupiny.

Sudetoněmeckou Karlovu cenu pojmenovanou po císaři Karlu IV. dostal bývalý bavorský premiér Günther Beckstein. Ten zdůraznil, že zvláště mladí Češi, ale také starostové obcí se stále častěji zabývají dějinami sudetských Němců. "Už několik let v Česku trvá společenský vývoj, který nemůže být pozitivnější," řekl Beckstein.