Nejednotná EU s výhradami potvrdila balkánským zemím nabídku členství

Balkánské země se mohou stát členy Evropské unie, jejíž rozšíření však není samozřejmostí a bude záležet na budoucí shodě unijních států. Tak zní hlavní závěr setkání prezidentů a premiérů zemí evropského bloku s vůdci šesti států západního Balkánu, kteří dlouhodobě usilují o urychlení stagnujícího přijímacího procesu.

Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Kosovo dlouhodobě usilují o členství, mnozí obyvatelé i politici těchto zemí jsou však v posledních měsících zklamáni malou vůlí k pokroku ze strany některých unijních států. "Je to špatně... Buď řekněme že ano, nebo že ne, ale diskutovat o tom takhle dlouho je problém," řekl po jednání novinářům předseda české vlády. Narážel na fakt, že EU poprvé přislíbila balkánským zemím rozšiřování jejich směrem před 18 lety, celý proces se ale příliš neposouvá.

Důležitou roli může mít v celé záležitosti unijní české předsednictví, které začne za tři čtvrtě roku. Česko označuje členství balkánských států za jednu ze svých priorit a vedení EU přebere po Francii, od níž se aktivní přístup nečeká.