Nejvyšší státní zástupce: Stíhání Babiše v kauze Čapí hnízdo bude pokračovat

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil usnesení o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a členky společnosti Farma Čapí hnízdo Jany Mayerové. Jejich stíhání v případu údajného dotačního podvodu tedy pokračuje a spis se vrací do Prahy k dozorovému státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi. Stíhání Babišových rodinných příslušníků naopak definitivně končí. Pavel Zeman to uvedl na tiskové konferenci. Pražské městské státní zastupitelství pravomocně zastavilo Babišovo stíhání v polovině září. Podle Pavla Zemana to bylo předčasné a nezákonné.

Pro dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha je Zemanův právní názor závazný. Ve věci bude muset provést úkony a doplnění, které mu nejvyšší státní zástupce nařídí. "V současné době není důkazní situace na to, aby mohla být věc obžalována, nebo zastavena," uvedl Zeman. Zároveň ale zdůraznil, že nepředjímá, jaký má být výsledek vyšetřování, a že u obviněného Babiše i Majerové je nutné ctít presumpci neviny.

Andrej Babiš pokračování svého stíhání očekával. Řekl, že cítí úlevu, že z kauzy byla vypuštěna jeho rodina. Trend je pozitivní, uvedl k rozhodnutí šéfa žalobců.

Premiér jakoukoliv vinu dlouhodobě odmítá. Prezident Miloš Zeman už dříve uvedl, že pokud by bylo stíhání obnoveno, rozhodne o abolici. V jejím důsledku by bylo další Babišovo stíhání nepřípustné. Premiér opakovaně řekl, že by abolici nepřijal.

Opozice vyzývá Babiše, aby zvážil odstoupení z čela vlády

Předseda ODS Petr Fiala očekává, že premiér Andrej Babiš (ANO) do vyřešení svých osobních problémů nabídne post premiéra jinému zástupci hnutí ANO. K odstoupení z čela vlády Babiše vyzval i předseda Pirátů Ivan Bartoš. Babiš by měl zvážit odstoupení z funkce i podle šéfa STAN Víta Rakušana. Podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného by v každé civilizované zemi předseda vlády odstoupil. Výborný i Rakušan uvedli, že by se všichni politici měli zdržet tlaku na orgány činné v trestním řízení. Podle předsedy hnutí SPD Tomia Okamury je teď potřeba vyčkat na pravomocný rozsudek. Podle komunistického poslance Stanislava Grospiče je třeba respektovat presumci neviny.

Šéf ČSSD Hamáček nevidí důvod k odchodu z vlády

Předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček nevidí důvod k odchodu z vlády s hnutím ANO. Babišovy kauzy ale podle Hamáčka komplikují vládě práci. "Hnutí ANO zvítězilo ve volbách. Má plné právo i plnou zodpovědnost za to, koho nominuje na premiéra," uvedl Hamáček. Ani předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka nechce vyvolávat diskusi o tom, co rozhodnutí nejvyššího státního zástupce znamená pro vládní koalici. Musí se poradit vedení strany a poslanecký klub, řekl novinářům ve Sněmovně. Případné udělení takzvané abolice Babišovi prezidentem Milošem Zemanem by podle Chvojka znamenalo nerovnost v rámci právního státu.

Nejnovější zprávy

  • Veřejné finance ČR by měly v EU podle odhadů patřit k těm lepším

    28.10.2020

    České veřejné finance by měly letos skončit ve schodku 6,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což by byla šestá nejnižší hodnota mezi zeměmi EU. Celkový vládní dluh by měl být 39,4 procenta HDP, což by odpovídalo čtvrté nejnižší hodnotě v unii. Vyplývá to z odhadů jednotlivých členských států EU schválených Eurostatem v říjnové notifikaci. Na data upozornilo ministerstvo financí. Žádná ze zemí EU letos neočekává přebytek veřejných financí.

    Sněmovna schválila v červenci zvýšení letošního schodku rozpočtu na 500 miliard korun kvůli dopadům šíření koronaviru. Původně ministerstvo naplánovalo pro letošní rok schodek 40 miliard korun. Pro příští rok vláda naplánovala schodek rozpočtu 320 miliard korun.

  • Přírůstek nově nakažených koronavirem v Česku opět překonal 15 tisíc

    28.10.2020

    V úterý přibylo v Česku 15 663 lidí s prokázanou nákazou covidem 19. Denní přírůstek se tak po čtyřech dnech vrátil nad 15 tisíc. Podle dat ministerstva zdravotnictví je téměř 6 200 lidí hospitalizovaných. Z toho skoro 900 je ve vážném stavu. Od březnového začátku pandemie ministerstvo zdravotnictví eviduje 2 547 úmrtí spojených s covidem 19 - v úterý jich přibylo 98. Nemocných je v Česku aktuálně více než 170 tisíc, většina má mírný průběh nemoci.

    Nejvýrazněji se v posledním týdnu nákaza šířila na Vsetínsku, následuje Benešovsko a Přerovsko.

  • Pobyt vojenských zdravotníků v Česku Sněmovna schválila

    27.10.2020

    Pobyt vojenských zdravotníků členských států Severoatlantické aliance a Evropské unie v Česku Sněmovna schválila. Vládní návrh nepodpořili zejména poslanci SPD a část zákonodárců KSČM. Podle vládního plánu by mohlo přicestovat ze spojeneckých zemí na pomoc s epidemií nového koronaviru až 300 lidí nejvýše na tři měsíce. Návrh podléhá také souhlasu Senátu, který jej posoudí ve čtvrtek. Působení armádních lékařů a zdravotníků zatím nabídly po české žádosti Spojené státy. Skupiny Národních gard Texasu a Nebrasky mají mít celkem 28 členů.

    KSČM neprosadila vlastní návrh, podle kterého by v Česku mohli působit vojenští zdravotníci ze všech členských států OSN. Hlasovali pro něj jen komunisté.
    Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) poslancům řekl, že se nyní vyjednává o možném vyslání zdravotníků s Německem. Rozbíhají se jednání i s dalšími státy EU a NATO, uvedl. Zahraniční vojáci budou v případě nasazení v Česku působit podle ministra beze zbraní a vždy ve spolupráci s českým zdravotním personálem.

  • Vláda požádá Sněmovnu o další měsíc nouzového stavu

    27.10.2020

    Vláda požádá Sněmovnu o možnost prodloužit nouzový stav o měsíc do 3. prosince. Kabinet to schválil na mimořádném zasedání, řekl novinářům premiér Andrej Babiš (ANO). Letošní druhý nouzový stav zatím v Česku kvůli epidemii covidu-19 platí od 5. října do 3. listopadu. Vláda ho může prodloužit pouze po předchozím souhlasu poslanců, kteří by se návrhem měli zabývat v pátek.

    Vláda smí nouzový stav vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně musí vymezit, která práva a v jakém rozsahu se omezují. Nouzový stav je možné vyhlásit nejdéle na 30 dnů, s prodloužením pak musí předem souhlasit Sněmovna. Na konec stavu nouze je aktuálně navázána platnost některých vládních krizových opatření, která kabinet chce udržet v platnosti.

  • ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vytvoří koalici pro sněmovní volby

    27.10.2020

    ODS, KDU-ČSL a TOP 09 budou ve sněmovních volbách příští rok kandidovat společně v koalici. Opoziční strany podepsaly memorandum o spolupráci. Předseda občanských demokratů Petr Fiala uvedl, že subjekty mají společný cíl dobře spravovat Českou republiku, vyhrát volby a nabídnout lepší politiku občanům. Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky jde o historickou událost. Podpisu memoranda podle něj předcházely čtyři měsíce jednání a diskusí o tom, jak spolupráci nastavit a zda je vůbec možná.

    O společném postupu ve volbách jednají také Piráti s hnutím Starostové a nezávislí (STAN). Celostátní výbor STAN začátkem října rozhodl, že zahájí vyjednávání výhradně se stranou vedenou Ivanem Bartošem o vytvoření koalice dvou rovnoprávných partnerů. Piráti vytvořili analýzu možné spolupráce, o které bude členská základna strany hlasovat začátkem listopadu.

  • Děkan: Medici by měli mít možnost zapojit se i do péče o nemocné

    27.10.2020

    K posílení zdravotnického personálu v současné epidemii covidu-19 by podle děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) Martina Vokurky mohlo pomoct, kdyby medici měli možnost více se zapojit do péče o nemocné. V současnosti jim legislativa umožňuje vykonávat ve zdravotních zařízeních jen pomocné práce. Vokurka proto vyzval vládu a další státní orgány, aby co nejrychleji změnily předpisy. Uvedl to ve svém komentáři, který ČTK zaslala mluvčí fakulty Petra Klusáková.

    "Stát chce využít tisíců mediků, ale posílá je vykonávat pomocné práce," uvedl. Medici podle něj mají nyní v podstatě nulové kompetence na pomezí uklízečky či poslíčka, přestože se již několik let učí vyšetřovat, ovládají první pomoc, prošli ošetřovatelskou praxí a jsou zvyklí na etiku práce ve zdravotnictví. Podle děkana současná situace kolem covidu-19 pravděpodobně potrvá více týdnů a je třeba hledat kreativní řešení. Vyzval proto vládu a další státní orgány, aby co nejrychleji umožnily medikům ve vyšších ročnících kvalifikované zapojení do péče o nemocné. V řadě jiných zemí podle něj mohou studenti z vyšších ročníků pod dozorem provádět například základní vyšetření nebo odebírat krev.

  • TOP 09 chce jednat s Babišem o restriktivních opatřeních

    27.10.2020

    TOP 09 má zájem o jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o restriktivních opatřeních, která vláda přijímá kvůli šíření koronaviru. Opoziční strana chce vědět, na základě čeho kabinet jednotlivá opatření stanovuje a jak hodnotí jejich účinnost. Podle předsedkyně Markéty Pekarové Adamové je těžké hodnotit jednotlivá opatření, když opozice nemá informace o tom, na základě čeho vláda rozhoduje. Vyjádřila pochybnosti o tom, že například noční zákaz vycházení bude mít výrazný vliv na snížení reprodukčního čísla u pandemie, když už dříve kabinet zakázal většinu aktivit, jež se odehrávají ve večerních hodinách.

    Předsedkyně TOP 09 také upozornila, že restrikce jsou přijímány ve velmi rychlém sledu, přitom podle odborníků je inkubační doba u nově nakažených až dvoutýdenní. "Teď se postupuje mnohem rychleji, než je možné dopad opatření zhodnotit," řekla. Proto chce vědět, jak kabinet hodnotí účinnost přijatých opatření.

  • V Česku zneužívá psychoaktivní léky asi 900.000 lidí

    27.10.2020

    V České republice je odhadem asi 900.000 lidí, kteří zneužívají psychoaktivní léky, jako jsou opioidní analgetika, sedativa a hypnotika. Na online konferenci Psychoaktivní léky 2020 to řekla národní koordinátorka pro protidrogovou politiku Jarmila Vedralová. Problém se podle ní vyskytuje nejen mezi uživateli ostatních návykových látek, ale i v obecné populaci.

    Téměř třetina lidí ze všech problematických uživatelů léků podle Vedralové užívá alprazolam, který se využívá k léčbě úzkostných poruch, zhruba 190.000 lidí pak lék s látkou zolpidem sloužící ke krátkodobé léčbě nespavosti. Podle Vedralové jde i ve srovnání s dalšími závislostmi o výrazný problém. Vedoucí národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík řekl, že problematické užívání sedativ a hypnotik je rozšířenější mezi ženami a roste s věkem, nejvyšší je tak podle něj v nejstarších věkových skupinách.

  • Průzkum: Nejlépe se stále žije v Říčanech, polepšil si Holešov

    27.10.2020

    Nejlépe se ze dvou stovek českých obcí s rozšířenou působností žije v Říčanech v okrese Praha-východ. Vyplývá to z Indexu kvality života, který sestavuje firma Obce v datech ve spolupráci s poradenskou společností Deloitte. Říčany obsadily první místo i v předchozích dvou ročnících. Výrazně si polepšilo město Holešov na Kroměřížsku, které poskočilo o 64 míst na 57. příčku. Index zahrnuje podmínky v obcích pro práci, bydlení či vzdělávání nebo třeba dostupnost zdravotní péče a služeb.

    Pořadí na prvních dvou místech se zatím ve třech ročnících indexu vůbec nezměnilo. První byly vždy Říčany a druhá Praha. Na třetí místo ale letos vystoupal Slavkov u Brna na Vyškovsku, který si od loňska polepšil o 12 míst. Podobně jako pořadí na prvních dvou místech se za tři ročníky sestavování indexu nezměnilo ani pořadí dvou nejhůře hodnocených obcí. Jsou jimi Orlová na Karvinsku a Karviná. Zatímco u prvních Říčan má index hodnotu rovných deseti bodů, u Orlové je na nule a v Karviné na hodnotě 0,3 bodu.

  • Opozice kritizuje, jak Babiš navrhuje zrušení superhrubé mzdy

    27.10.2020

    Opoziční strany kritizují způsob, jakým premiér Andrej Babiš (ANO) předkládá návrh na zrušení superhrubé mzdy, a také návrh na další rozvolnění rozpočtových pravidel. Zástupci stran to uvedli na tiskových konferencích před schůzí Sněmovny. Podoba a způsob předložení návrhu představuje podle Národní rozpočtové rady závažné porušení základních pravidel procesu přípravy rozpočtu. Vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček předložil svůj návrh na zrušení superhrubé mzdy.

    Návrh předložil Babiš ve Sněmovně v pondělí. Navrhuje zdaňovat zaměstnancům hrubou mzdu sazbou 15 procent doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy zhruba nad 140.000 korun měsíčně. Snížení daně z příjmu je zamýšleno na dva roky. Hamáčkův návrh počítá se sazbami 19 a 23 procent od příštího roku. Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda se schodkem 320 miliard korun, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá.