Německý prezident mluvil na srazu vyhnanců, ocenil vstřícnost ČR

Německý prezident Horst Köhler v sobotu na každoroční vzpomínkové akci Den vlasti, kterou v Berlíně pořádá německý Svaz vyhnanců, apeloval na nepřepisování dějin. Připomněl, že to byl nacistický režim, který stál na počátku tragických událostí, které vedly k poválečnému vysídlování Němců ze zemí střední a východní Evropy. Zároveň podle agentury DPA ocenil některé vstřícné kroky České republiky a Maďarska uznávající bezpráví na německých vysídlencích. Na české straně tím měl na mysli především pamětní desku v Ústí nad Labem, připomínající německé oběti odsunu z 31. července 1945, která byla odhalena v loňském roce.

K plánu Svaz vyhnanců otevřít v Berlíně sporné Centrum proti vyháněním, s nímž na srazu znovu vystoupila jeho předsedkyně Erika Steinbachová, uvedl, že o tom je třeba diskutovat se všemi východními sousedy Německa. "Musíme trpělivě zdůrazňovat, že v Německu není žádná vážně míněná síla, která by chtěla přepisovat dějiny," poznamenal prezident Köhler.

Německá hlava státu se vyjádřila také k projektu evropské sítě Paměť a solidarita, který loni posvětili svými podpisy ministři kultury Německa, Polska, Maďarska a Slovenska a jehož cílem je dokumentovat nucenou migraci ve 20. století. Právě v něm vidí Köhler "viditelné znamení", které bude připomínat bezpráví vysídlenců, jak o tom hovoří koaliční smlouva vlády kancléřky Angely Merkelové. Erika Steinbachová naproti tomu za oním "viditelným znamením" i nadále chápe vybudování Centra proti vyháněním. Zástupci České republiky a Rakouska se k projektu evropské sítě, který má být protiváhou k Centru proti vyháněním, odmítli připojit. České ministerstvo kultury to zdůvodnilo jeho nedostatečně vyjasněnými organizačními a finančními aspekty.