Zprávy Radia Praha
Prezident by uvítal více státní pomoci Romům, azylantům a vězňům
Stát by se měl podle prezidenta Václava Havla více zajímat o problémy Romů, azylantů a vězňů. Novinářům to po schůzce hlavy státu s vládním zmocněncem pro lidská práva Janem Jařabem řekl mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl. Havel s Jařabem na Pražském hradě hovořil zejména o dodržování lidských práv v České republice. Podle Jařaba se vláda snaží pomoci Romům v jejich zapojení do společnosti například podporou takzvaných terénních pracovníků či podporou vzdělávání. Rovněž v dalších oblastech, které se týkají lidských práv, se připravují nové zákony. Uvažuje se také o bezplatné právní pomoci lidem, kteří si z finančních důvodů nemohou dovolit zaplatit právního zástupce v občanskoprávních sporech, podotkl Jařab. Rada vlády pro lidská práva sleduje dodržování a naplňování ústavy, Listiny základních práv a svobod a dalších právních norem upravujících ochranu a dodržování lidských práv a základních svobod. Rada také sleduje plnění mezinárodních závazků v oblasti ochrany lidských práv a základních svobod.
Beze změn přijal kabinet podnět vládní rady ke dvojímu občanství
Rada vlády pro lidská práva navrhla kabinetu, aby Češi dlouhodobě žijící na Slovensku a lidé, kteří uzavřeli sňatek s cizincem, mohli mít dvojí občanství. Podnět přijal kabinet při výjezdním zasedání v pražském Obecním domě beze změn, řekl na tiskové konferenci po skončení schůze vlády premiér Miloš Zeman. Kabinet se poprvé návrhem zabýval 4. února a odložil ho kvůli připomínkám ministerstva vnitra. Nyní lze nabýt vedle českého občanství ještě občanství jiného státu narozením ve smíšeném manželství, kdy dítě nabývá občanství obou rodičů. Kromě toho mohou prohlášením do roku 2004 české občanství získat emigranti, kterým bylo odňato, protože opustili "socialistickou vlast". Slovenské občanství českým občanům žijícím v ČR, kteří o něj usilovali po rozdělení Československa, potvrdil právo dvojího občanství Ústavní soud. Rada rovněž zjistila, že dosud platné mezinárodní smlouvy z éry socialismu, které měly zabránit dvojímu státnímu občanství, jsou v rozporu s českým zákonodárstvím a evropskými dohodami.
Vláda slíbila podporu výstavbě metra a pražskému okruhu
Stát by měl spolufinancovat pražský městský okruh a dostavbu metra. Na zasedání spoluúčast státu schválil kabinet. Prostředky mají směřovat především ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Ministr dopravy má ale podle premiéra Miloše Zemana prostředky hledat také ve svém rozpočtu. Na automobilový okruh, který povede od Strahovského tunelu po křižovatku Pelc-Tyrolka, město od vlády požaduje deset miliard korun v průběhu následujících pěti let, tedy 50 procent celkových nákladů. Dalších pět miliard korun by měla vláda poskytnout do roku 2006 na stavbu nového úseku trasy C metra z Holešovic do Letňan. Primátor Jan Kasl připomněl, že se tak vláda po třech letech vrátila ke konstatování, že uznává prioritu Prahy v budování trasy metra. Její příslib z roku 1999 se totiž podle Kasla nepodařilo naplnit. Městský okruh zase podle Kasla umožní snížit provoz osobních automobilů v centru Prahy. Okruh nyní nahrazuje státní obchvat Prahy a jezdí po něm veškerá doprava včetně tranzitu. V budoucnu by však po něm měla jezdit pouze doprava, která se pohybuje uvnitř kraje Praha, nikoli tranzit.
Pozemkový fond stále hledá půdu k vrácení územního dluhu Polsku
Pozemkový fond vybírá státní pozemky, které by bylo možné vrátit Polsku a vyrovnat tak český územní dluh vůči Polsku z roku 1958. Novinářům to řekl ministr vnitra Stanislav Gross, jehož zprávu o řešení územního dluhu projednala vláda. Dluh vznikl na základě smlouvy o úpravě hranic. Česká republika tehdy při narovnání hranic získala 360 hektarů polské půdy. Vláda se dluhem zabývala již v prosinci 1998, kdy jí ministr přednesl stručný vývoj jeho vzniku, předběžný návrh řešení a výčet kompenzačních ploch. Ministři projednali i zprávu o připravenosti České republiky na převzetí schengenských předpisů, které zajišťují volný pohyb občanů signatářských zemí v EU.
Česko-německé vztahy jsou, podle velvyslance, dobré jako nikdy předtím
Německý velvyslanec v Praze Michael Libal je přesvědčen, že česko-německé vztahy jsou nyní dobré jako nikdy předtím. Stanovisko Libala, který se v Českých Budějovicích setkal s představiteli Jihočeského kraje, tlumočil Arnošt Máče z tiskového odboru krajského úřadu. Vztahy mezi Českem a Německem jsou podle velvyslance podstatně lepší než pověst, která je předchází. Ta utrpěla hlavně snahou některých politiků otevřít diskusi kolem poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Libal se na jihu Čech zajímal i o reformu veřejné správy a o spolupráci s regiony Horních a Dolních Rakous a Dolního Bavorska, kterou považuje za velmi důležitou. Představitelé kraje ho mimo jiné informovali o existenci Euroregionu Šumava a Euroregionu Silva Nortica, které sdružují oblasti v pohraničí. Dvoudenní návštěva Jihočeského kraje je první Libalovou návštěvou regionu.
Rumunský velvyslanec se snaží oživit ekonomické vztahy s Českem
Za jeden ze svých základních úkolů označil rumunský velvyslanec v České republice Gheorghe Tinca oživení vzájemných ekonomických vztahů obou zemí. Mapování možné ekonomické spolupráce bylo také jednou z náplní jeho dvoudenní návštěvy v Brně, kde ocenil například snahy firem První brněnská strojírna či ŽS Brno, které chtějí při aktivitách v Rumunsku využívat i tamní firmy. Tinca uvedl, že Rumunsko má s Českou republikou pasívní obchodní bilanci. Možné kontakty obou zemí vidí především ve spolupráci českých a rumunských firem. Rumunská delegace jednala i na Obchodní a hospodářské komoře v Brně. S jejími zástupci si předala informace o firmách se zájmem o spolupráci a brněnská komora pozvala zástupce Rumunska i na podzimní obchodní salón Kontakt-Kontrakt.
Ve Štiříně se jednalo o Karabachu
Za zavřenými dveřmi skončila na zámku Štiřín nedaleko Prahy jednání o mírovém řešení arménsko-ázerbájdžánského sporu o Náhorní Karabach. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která rozhovory zprostředkovala, držela setkání pod pokličkou; odmítla jakoukoli přítomnost médií a na závěr vydala kusé prohlášení. Třídenních rozhovorů se zúčastnili náměstci ministrů zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu Tatul Markarjan a Araz Azimov. Schůzku vedli spolupředsedové tzv. minské skupiny OBSE z Ruska, Francie a Spojených států. Vedoucí pražské kanceláře OBSE Zdeněk Venera již dříve upozornil, že jednání o Karabachu se vedou rovněž na jiných úrovních a schůzka na zámku Štiřín dosavadní dialogy v žádném případě nenahrazuje. Štiřínské setkání sice zahájil český ministr zahraničí Jan Kavan, avšak Česká republika nebyla do hovorů zapojena. Česko tentokrát plnilo pouze roli hostitele, které se ujalo jako aktivní člen OBSE.
Německý parlament brzy čeká svůj posudek k Benešovým dekretům
Patrně tento týden už bude hotov právní posudek německého Spolkového sněmu k takzvaným Benešovým dekretům, který si před dvěma měsíci objednal parlamentní výbor pro evropské záležitosti. Výsledky stále víc zajímají podle zjištění ČTK nejen opoziční konzervativní blok CDU/CSU, ale také vládní sociální demokraty, poukazující na některá sporná ustanovení v dekretech. Expertíza, na které pracuje vědecké oddělení německého parlamentu, má zjistit, jak dalece jsou v souladu s právem Evropské unie některé poválečné československé výnosy upravující vyvlastnění a vysídlení Němců.
Hornorakouští Zelení pro celoevropský zákaz jaderných elektráren
Rakouští opoziční Zelení chtějí odstartovat celoevropskou kampaň proti jaderné energetice a svůj požadavek budou prosazovat také prostřednictvím Konventu Evropské unie. Jak oznámili, připravují rovněž iniciativu s cílem vynutit si "jasný postoj" (odmítavé stanovisko) rakouské vlády k jihočeské jaderné elektrárně Temelín, vycházející z připomínek hornorakouských expertů k bezpečnosti atomové energetiky. Představitelé Zelených chtějí pokračovat ve svých snahách o zastavení provozu v Temelíně a naléhají na uspořádání mezinárodní konference o odstoupení od projektu Temelín. Nové české vládě má být učiněna z rakouské strany konkrétní nabídka na odstavení elektrárny. Dokument zároveň vyzývá, aby alpská republika ukončila dovoz elektřiny vyrobené v "rizikových reaktorech" na Slovensku, ve Slovinsku a v Maďarsku.
Pro Česko je nejdůležitější vyjednat dobré zemědělské kvóty
Pro české zemědělství je nyní nejdůležitější vyjednat dobré národní kvóty, podle nichž se budou čerpat subvence z rozpočtu EU. Shodli se na tom zástupci pěti politických stran na Agrárním fóru, které ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku pořádal Zemědělský svaz České republiky. Zástupci ČSSD, ODS, Koalice, KSČM a Strany venkova na něm členům svazu představili základní body zemědělské politiky svých stran. Největší kritiku z kvót navrhovaných Evropskou komisí si vysloužil návrh v chovu skotu. Takto nastavené ukazatele, které jsou pod polovinou průměru EU, neumožní ani využívat trvalé travní porosty v Česku. Zástupci stran se také shodli na potřebě řešit prodej státní půdy. Podle Miloslava Kučery (ODS) čeští vyjednavači udělali chybu, když vyměnili přechodné období na prodej státní půdy za pohyb pracovních sil a služeb. Kučera, poslanec a místopředseda zemědělského výboru, se na rozdíl od mnohých přítomných zemědělců také domnívá, že důležitější než výše dotací z fondů EU je pro české zemědělství rychlý vstup do unie. Podle něj měla česká strana prosazovat rovný obchod bez subvencí na obou stranách.
Příprava státní administrativy na EU je podle úředníků obtížná
Drtivá většina českých úředníků, kteří se ve státní správě věnují přípravě na vstup do EU, považuje přizpůsobování administrativy unijním podmínkám za obtížné. Tento názor zastává 91 procent úředníků, kteří pracují ve třech desítkách různých státních orgánů, například ministerstev, České správy sociálního zabezpečení či Českého statistického úřadu. Ukazuje to průzkum organizace TNS Factum. Výzkum, v Česku první svého druhu, si nechal vypracovat Ústav mezinárodních vztahů. Většina úředníků, konkrétně 80 procent, podle něj soudí, že členství v EU bude mít pozitivní vliv na chod státní administrativy.
Pozice stran v Jihomoravském kraji je poměrně vyrovnaná
Pozice čtyř hlavních stran je v Jihomoravském kraji před parlamentními volbami velmi vyrovnaná. Na prvním místě je s 20,7 procenta hlasů ČSSD, podobně jako tomu bylo v roce 1998. Za ní následuje Koalice, kterou by volilo 19,1 procenta lidí. ODS dává přednost 17,5 procenta dotázaných a je na místě třetím. Podle průzkumu, který pro Český rozhlas a Českou televizi vypracovalo 6. a 7. května Středisko empirických výzkumů, je čtvrtá KSČM s 15 procenty preferencí. Téměř totožné předvolební preference s rozdíly několika desetin procent mají ODS, ČSSD a Koalice na jižní Moravě také podle dubnového průzkumu agentury TNS Factum. Žádná z dalších stran se neblíží pěti procentům nutným pro vstup do sněmovny. Podle STEM je nejblíže této hranici Strana zelených s 3,5 procenta hlasů, Moravskou demokratickou stranu by volilo 2,3 procenta a ostatní strany 9,1 procenta dotázaných. Zatím nerozhodnutých je 12,8 procenta lidí.
Představy politiků o cílech povolební sněmovny nejsou jednotné
Vstup Česka do Evropské unie, upevňování sociálních jistot, boj s lobbistickými tlaky, ale také s nejrůznějšími nepořádky uvnitř parlamentu - takové by měly být podle předáků parlamentních stran cíle a úkoly Poslanecké sněmovny, která vzejde z červnových voleb. Podobný názorový rozptyl prokázali političtí lídři i při hodnocení právě končícího volebního období současné sněmovny.
Volební kampaň je nejúčinnější asi přes média
Politické strany se snaží získat hlasy voličů nejrůznějšími prostředky. Během předvolební kampaně pořádají mítinky a neformální setkání, vylepují billboardy, rozesílají do schránek volební tiskoviny nebo rozdávají lidem drobné dárkové předměty se stranickým logem. Své kandidáty představují jako seriózní politiky s jasným programem, ale zároveň jako občany s každodenními radostmi a strastmi. Odborníci se shodují v tom, že v moderní době mají největší vliv na rozhodování voličů sdělovací prostředky, zejména pak televize. Názory lidí dlouhodobě ovlivňuje každodenní zpravodajství, televizní a rozhlasové diskuse, novinové články, daleko méně pak připravené spoty a placená inzerce v médiích. Odborníci na reklamu soudí, že méně významnou roli v předvolební agitaci sehrávají předvolební billboardy či vystoupení hvězd šoubyznysu, které si některé strany na mítinky objednávají. Někteří sázejí na osobní kontakt politiků s voličem, jiní vyzdvihují účast v televizních a rozhlasových debatách či roznášení volebních materiálů do schránek. Hlavně nerozhodnutí voliči se nechají podobou kampaně relativně dost ovlivnit.
Arcibiskup Graubner potvrdil, že bude v Německu sloužit mši
Olomoucký arcibiskup a metropolita moravský Jan Graubner potvrdil, že bude v neděli sloužit mši na shromáždění sudetoněmeckého krajanského sdružení v Norimberku. Víkendová návštěva Německa má podle Graubnera "především duchovní" charakter a měla by přispět ke zlepšení vztahů mezi oběma národy. Graubnerův úmysl podle deníku Právo vyvolal u českých politiků většinou rozpačité přijetí. Kritiku sklidil v řadách ODS, jejíž místopředseda Jan Zahradil obvinil katolickou církev ze společných zájmů s landsmanšaftem. Ty podle něj "jsou motivovány jakousi snahou o případné úpravy českého restitučního zákonodárství". Ironicky arcibiskupovu cestu do Norimberka zhodnotil také premiér Miloš Zeman. Zástupci KDU-ČSL v ní naopak spatřují dobrý způsob, jak napravit pošramocené vztahy obou zemí. "Výroky některých našich politiků chápu jako předvolební rétoriku," komentoval kritické hlasy Graubner.
Do Prahy přijel nositel Nobelovy ceny, irský básník Seamus Heaney
Na čtyřdenní návštěvu Prahy přijel irský básník a nositel Nobelovy ceny za literaturu Seamus Heaney. Hostit ho bude pražská Filozofická fakulta, na jejíž půdě bude ve čtvrtek od 15:00 přednášet ukázky ze své poezie. Seamus Heaney patří mezi nejvýznamnější představitele soudobé irské literatury. Švédská královská akademie ocenila v roce 1995 jeho lyrické dílo Nobelovou cenou za literaturu. Podle akademiků se Heaneyho tvorba vyznačuje "lyrickou krásou a etickou hloubkou vyzdvihující zázrak všedního dne a živoucí minulost". Čeští čtenáři se s dílem irského básníka mohou seznámit ve dvou výběrech - Přezimování pod širým nebem (1985) a Jasanová hůl (1986). Jeho verše jsou zastoupeny i v antologii irské poezie Vzdálené tóny naděje (2000) a antologii britské poezie Ostrovy plující k severu (1989).
Pedagogové a pamětníci diskutovali o výuce holocaustu
Výuka holocaustu a obecně historie a kultury Židů na českých a amerických školách byla hlavním tématem semináře, který uspořádal Národní ústav odborného vzdělávání v Praze 10. Akce se účastnilo několik desítek lidí, a to jak učitelé, odborní pracovníci a středoškolští studenti, tak i pamětníci, kteří byli za protektorátu deportováni do terezínského ghetta či byli jinak perzekvováni.
Šlechta darovala dětem z karlovarské SOS vesničky 190.000 korun
Zástupci karlovarské dětské SOS vesničky v Doubí převzali od pořadatele dubnového setkání šlechty v Karlových Varech Michaela Orona Kalkerta šek na 190.000 korun. Peníze aristokraté shromáždili v tombole Jarního bálu v Grandhotelu Pupp, kde vyvrcholil šestý ročník evropského setkání šlechty v Karlových Varech.
A ještě krátce o počasí v České republice:
Bude většinou polojasno. Nejvyšší teploty 20 až 25 stupňů. Teplota vzduchu v nadmořské výšce 1000 metrů 15 až 17 stupňů Celsia.
