NPÚ: Na fasádě NM zůstaly otisky střel i snahy po zamaskování

Jako důležitou součást Václavského náměstí, významnou stavbu české kulturní historie a také upomínku na těžké chvíle českého národa vnímali památkáři budovu Národního muzea při její několikaleté rekonstrukci. Fasáda proto i poté, co prokoukla do světlé barvy, nese stopy po střelách okupantů z léta 1968, byť nejsou tak patrné jako dříve. Záměrem památkářů bylo uchovat otisky po střelách i snahy o jejich zamaskování v následujících letech. Uvedl to Národní památkový ústav (NPÚ), který se na opravě podílel. Budova Národního muzea od architekta Josefa Schulze byla veřejnosti otevřena v roce 1891 a stala se dominantou Václavského náměstí. Události 20. století na ní zanechaly mnohé stopy. Za Pražského povstání byla 7. května 1945 pobořena leteckou pumou, 21. srpna 1968 sovětští vojáci střelbou těžce poškodili hlavní průčelí a při stavbě metra v roce 1978 se odtrhla a poklesla levá nárožní věž. Národní památkový ústav uvedl, že fasádu budovy poznamenaly i předchozí opravy a metody, jimiž byly provedeny.

Kriticky se k současné podobě fasády vyjádřil historik architektury Zdeněk Lukeš. Podle něj stopy po kulkách okupačních armád ze srpna 1968 se komunističtí normalizátoři na prahu 70. let pokusili zamaskovat, ale restaurátoři provedli svou práci záměrně mizerně. "Otvory vyplnili plombami, které byly jednak ještě výraznější než původní díry, jednak se postupem času vydrolily," napsal Lukeš v sobotních Lidových novinách. Při nynější rekonstrukci tak podle Lukeše stačilo tato místa nakonzervovat a nechat být jako memento. Byla ale místo toho vyříznuta a nahrazena dokonalou kamennou plombou, uvedl historik. "Na fasádě se to pak projeví jako malé čtverečky nebo pásky, že maskují otvory po kulkách, však vůbec zřejmé není," podotkl Lukeš.