Obce si s řešením chudinských romských lokalit často neví rady

Obce si často neví rady s řešením špatné situace chudinských romských lokalit, chybí také finance na projekty integrace. V Česku jsou takových míst, kde se Romové ocitli na okraji společnosti, asi tři stovky. Podle analýzy, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo práce a sociálních věcí, v nich žije zhruba 80.000 lidí. Některé radnice ale se závěry analýzy nesouhlasí. Řada uvedených lokalit je podle nich bezproblémová, odmítají také, že by se snažily o cílené vystěhovávání příslušníků romského etnika. Jinde zástupci obcí přiznávají, že jim na řešení problematiky nezbývají peníze a v oblastech se angažují zejména obecně prospěšné společnosti a občanská sdružení.

Ke vzniku čtvrtí, v nichž se lidé dostávají až na samé sociální dno, přispívá hlavně vysoká nezaměstnanost a nízká vzdělanost Romů. Rozmáhá se užívání drog, krádeže, lichva i prostituce. Na projekty, které by to změnily, ale nejsou peníze. Podle sociologa Ivana Gabala by však problémy lokalit mohly pomoci řešit peníze z Evropského sociálního fondu. Podle Heleny Balabánové, která se romské problematice dlouhodobě věnuje na severu Moravy, tkví největší problém ghett v tom, že se v nich lidé velmi snadno ocitnou, ale i když mají zájem svůj život změnit, velmi těžko se z těchto lokalit dostávají ven. Přístup samospráv se ale podle ní v posledních letech zlepšuje. Příkladem je Bruntál, kde už několik let funguje projekt, v jehož rámci Romové pomáhali s odklízením sněhu, opravou chodníků a nyní se podílejí i na stavebních pracích. K nejznámějším českým ghettům patří sídliště Chanov v Mostě. Nyní tu žije izolovaně od ostatních obyvatel města na 1600 Romů.