Odborníci: Mylné představy o pravomocech prezidenta souvisí s odkazem TGM
Mylná představa Čechů o prezidentských pravomocech souvisí s odkazem Tomáše Garrigua Masaryka, který se stylizoval do role císaře pána, shodli se v rozhovorech s ČTK historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR (AV) a sociolog Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu AV. Tehdejší kult osobnosti podle nich provázel československé a české prezidenty celé století, přičemž i v očích dnešní společnosti se prezidentské roli stále přisuzuje větší význam, než jaký reálně má.
Podle Kosteleckého byl Masaryk jako první československý prezident jakousi demokratickou náhražkou císaře pána. Odborníci míní, že na Masarykovu tradici navázali i další prezidenti, a to i ti, kteří před jmenováním do funkce nebyli považováni za velké osobnosti. "Když byl Klement Gottwald předsedou vlády nebo šéfem komunistické strany, šéfem opozice v Parlamentu, tak to byl ukřičený politik," konstatoval Kostelecký. To se podle něj změnilo s nástupem Gottwalda na post hlavy státu.
Podle Gjuričové s Masarykovým prezidentstvím velmi rozsáhle pracoval také první prezident samostatné ČR Václav Havel. "Naprosto vědomě se snažil navázat porevoluční Československo na první republiku, jakkoli to nedává úplně racionální, legislativní a další smysl," uvedla Gjuričová a vyzdvihla mimo jiné Havlův přímý kontakt s veřejností. Kostelecký zdůraznil, že Havel i jeho následovníci Václav Klaus a Miloš Zeman ovlivňovali i záležitosti, na které ze své funkce pravomoce neměli. Kostelecký zároveň dodal, že mylné vnímaní prezidentské role posílila i přímá volba hlavy státu, která byla v České republice zavedena v roce 2013.
