Organizace přátel ČR zahajuje v USA kampaň za zrušení víz

K pomoci při naléhání na členy amerického Kongresu, aby zrušil víza pro české občany, mají přispět dopisy adresované Čechoameričanům a vůči České republice přátelsky naladěným americkým organizacím a institucím. V těchto dnech je začíná rozesílat společnost Američtí přátelé České republiky (AFCR), řekl ČTK český velvyslanec ve Washingtonu Petr Kolář. Dopis, na jehož přípravě se podíleli čeští diplomaté, obsahuje i návrh textu, který je možné jen podepsat a zaslat svému kongresmanovi. AFCR jich připravila sedm tisíc, ale Kolář věří, že se nakonec dostane k daleko více adresátům. Podle velvyslance jde o další fázi snah o zrušení víz. Už na jaře oslovili velvyslanci šesti nových členských zemí Evropské unie vysvětlujícím dopisem kongresmany a s řadou z nich se pak osobně setkali. "Někteří vůbec nemají ponětí, proč takový vízový režim platí," řekl Kolář ČTK.

Zatímco Češi, Slováci a občané dalších nových členských zemí EU při cestách do USA víza potřebují, Američané směřující opačným směrem nikoli. Do Spojených států mohou nyní bez víz cestovat pouze občané 27 zemí světa. Mezi nimi je většina starých členských zemí EU, z nováčků jen Slovinsko. Pomoc a spolupráci prý nabízí stále více členů Kongresu, i když, jak velvyslanec připomněl, jsou mezi kongresmany i ti, kteří bezvízovému režimu nepřejí a z bezpečnostních důvodů by víza zavedli i zemím, které ho už mají.

Podobné akce jako AFCR podle Koláře prosazují i diplomaté Slovenska, Maďarska, Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska, i když české snahy jsou zřejmě nejdál, domnívá se velvyslanec. Jistý pozitivní posun spatřuje i u americké administrativy, která podle jeho názoru "hledá kroky ke zracionálnění vízového procesu". Osobně si nedovede představit, že by Češi v roce 2009, kdy bude Praha předsedat EU, potřebovali pro cesty do USA víza. Od načasování dopisové akce před listopadovými parlamentními volbami v USA si diplomat slibuje, že kandidáti se tak s vízovou problematikou setkají přímo ve svých volebních obvodech.

Podobně se na Čechoameričany obrátily v roce 1999 Americké listy, české noviny vydávané v USA, v nichž před jednáním Kongresu o rozšíření NATO vyšel text dopisu určený kongresmanům. "Někteří senátoři potom skutečně změnili názor," řekla ČTK spoluvydavatelka listu Věra Bísková. Rozesílání dopisů o vízech může přinést úspěch, domnívá se ze zkušeností.

Podle českého ministra zahraničí Alexandra Vondry neexistuje žádný důvod, proč by Češi měli mít při cestách do USA jinou pozici než například Němci či Francouzi. Hospodářským novinám řekl, že změna může přijít do jednoho až dvou let. Vondra řekl, že předpokladem úspěchu je spojit se v tlaku s ostatními zeměmi střední Evropy. Plánuje proto setkání ministrů zahraničí Slovenska, Maďarska, Polska, Estonska, Litvy a Lotyšska tento týden v New Yorku. "Je třeba vytvořit koalici, která téma víz ve vztahu ke Spojeným státům vznese jako politickou otázku," řekl listu.

USA tvrdí, že pro zařazení do bezvízového programu musí každý stát splnit určitá kritéria. Jde zejména o to, že nesmí mít víc než tři procenta odmítnutých žádostí o víza. V případě České republiky jde asi o devět procent. Prolomit tento princip se snažila skupina amerických senátorů, díky níž byla letos na jaře včlenila do návrhu novely imigračního zákona pasáž o možném zrušení víz pro nové země EU. Podmínkám ale vyhovovalo jen Polsko. Zákon ovšem jako celek nebyl dosud schválen a není pravděpodobné, že by se tak stalo do nadcházejících voleb.