Podle Nečase se penzijní systém v příštích letech dostane do deficitu

Současný penzijní systém bude s největší pravděpodobností v letošním roce naposledy v rovnováze a v dalších letech se již dostane do deficitu. Novinářům to po jednání nové vlády řekl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas s tím, že mezi priority jeho resortu bude patřit příprava změn nynějšího průběžného systému financování penzí a úprava dobrovolného penzijního připojištění. Tyto změny by měly podle něj vést k vyšší motivaci dobrovolného spoření na penzi. Zvýšit by se měla průměrná částka, kterou lidé měsíčně ukládají do penzijních fondů, i celková doba spoření. Zda půjde o zvýšení státní příspěvku či zvýšení daňového odpočtu, je prý nyní předčasné říci.

Důchodový systém měl podle předchozích údajů vydržet bez dluhů ještě asi 20 let. Ekonomové ale upozorňovali na to, že reforma penzí je přesto nutná. Věk se totiž prodlužuje a porodnost je nízká, seniorů tedy přibývá. Kdyby se soustava nezměnila, podle propočtů expertů by za sto let nestačilo dluh na penzích pokrýt více než dva a půl hrubého domácího produktu (HDP). Bez reformy by se deficit od roku 2040 mohl každoročně zvětšovat asi o pět procent HDP.

Důchodový systém je od roku 2004 v přebytku. Loni byly příjmy z pojistného o 6,6 miliard korun vyšší než výdaje. O důchodové reformě jednala v minulém volebním období pětice stran, která zasedala ve sněmovně. Se zvýšením věku odchodu do důchodu na 65 let počítala ČSSD, ODS, KDU-ČSL i US-DEU. Dohoda politiků ztroskotala na nesouhlasu komunistů. Důchodový věk se postupně zvyšuje již nyní, a to na 63 let. Této hranice by muži měli dosáhnout v roce 2016 a ženy v roce 2019. Do systému dobrovolného penzijního připojištění je nyní zapojeno zhruba 3,5 milionu občanů, tedy více než 60 procent práceschopné populace. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Na trhu zůstalo deset z původních 44 fondů.

Autor: Peter Gabaľ