Poslanci podpořili milionové kauce pro obchodníky s benzinem

Sněmovna v prvním čtení podpořila novelu zákona, která zpřísňuje podmínky pro obchodování s pohonnými hmotami, aby se zamezilo daňovým únikům. Norma například stanoví, že obchodníci budou muset pro získání licence složit kauci 20 milionů korun. Budou rovněž muset prokázat beztrestnost a bezdlužnost. Výši kauce kritizují malí provozovatelé čerpacích stanic. Daňové úniky se podle předkladatelů odhadují na pět až osm miliard korun ročně. Kauce má proto omezit vznik a zneužívání účelově založených firem, které podle předkladatelů z řad poslanců hrají roli ve všech známých kriminálních deliktech na trhu s pohonnými hmotami.

Nejnovější zprávy

  • Děkan: Medici by měli mít možnost zapojit se i do péče o nemocné

    27.10.2020

    K posílení zdravotnického personálu v současné epidemii covidu-19 by podle děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) Martina Vokurky mohlo pomoct, kdyby medici měli možnost více se zapojit do péče o nemocné. V současnosti jim legislativa umožňuje vykonávat ve zdravotních zařízeních jen pomocné práce. Vokurka proto vyzval vládu a další státní orgány, aby co nejrychleji změnily předpisy. Uvedl to ve svém komentáři, který ČTK zaslala mluvčí fakulty Petra Klusáková.

    "Stát chce využít tisíců mediků, ale posílá je vykonávat pomocné práce," uvedl. Medici podle něj mají nyní v podstatě nulové kompetence na pomezí uklízečky či poslíčka, přestože se již několik let učí vyšetřovat, ovládají první pomoc, prošli ošetřovatelskou praxí a jsou zvyklí na etiku práce ve zdravotnictví. Podle děkana současná situace kolem covidu-19 pravděpodobně potrvá více týdnů a je třeba hledat kreativní řešení. Vyzval proto vládu a další státní orgány, aby co nejrychleji umožnily medikům ve vyšších ročnících kvalifikované zapojení do péče o nemocné. V řadě jiných zemí podle něj mohou studenti z vyšších ročníků pod dozorem provádět například základní vyšetření nebo odebírat krev.

  • TOP 09 chce jednat s Babišem o restriktivních opatřeních

    27.10.2020

    TOP 09 má zájem o jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o restriktivních opatřeních, která vláda přijímá kvůli šíření koronaviru. Opoziční strana chce vědět, na základě čeho kabinet jednotlivá opatření stanovuje a jak hodnotí jejich účinnost. Podle předsedkyně Markéty Pekarové Adamové je těžké hodnotit jednotlivá opatření, když opozice nemá informace o tom, na základě čeho vláda rozhoduje. Vyjádřila pochybnosti o tom, že například noční zákaz vycházení bude mít výrazný vliv na snížení reprodukčního čísla u pandemie, když už dříve kabinet zakázal většinu aktivit, jež se odehrávají ve večerních hodinách.

    Předsedkyně TOP 09 také upozornila, že restrikce jsou přijímány ve velmi rychlém sledu, přitom podle odborníků je inkubační doba u nově nakažených až dvoutýdenní. "Teď se postupuje mnohem rychleji, než je možné dopad opatření zhodnotit," řekla. Proto chce vědět, jak kabinet hodnotí účinnost přijatých opatření.

  • V Česku zneužívá psychoaktivní léky asi 900.000 lidí

    27.10.2020

    V České republice je odhadem asi 900.000 lidí, kteří zneužívají psychoaktivní léky, jako jsou opioidní analgetika, sedativa a hypnotika. Na online konferenci Psychoaktivní léky 2020 to řekla národní koordinátorka pro protidrogovou politiku Jarmila Vedralová. Problém se podle ní vyskytuje nejen mezi uživateli ostatních návykových látek, ale i v obecné populaci.

    Téměř třetina lidí ze všech problematických uživatelů léků podle Vedralové užívá alprazolam, který se využívá k léčbě úzkostných poruch, zhruba 190.000 lidí pak lék s látkou zolpidem sloužící ke krátkodobé léčbě nespavosti. Podle Vedralové jde i ve srovnání s dalšími závislostmi o výrazný problém. Vedoucí národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík řekl, že problematické užívání sedativ a hypnotik je rozšířenější mezi ženami a roste s věkem, nejvyšší je tak podle něj v nejstarších věkových skupinách.

  • Průzkum: Nejlépe se stále žije v Říčanech, polepšil si Holešov

    27.10.2020

    Nejlépe se ze dvou stovek českých obcí s rozšířenou působností žije v Říčanech v okrese Praha-východ. Vyplývá to z Indexu kvality života, který sestavuje firma Obce v datech ve spolupráci s poradenskou společností Deloitte. Říčany obsadily první místo i v předchozích dvou ročnících. Výrazně si polepšilo město Holešov na Kroměřížsku, které poskočilo o 64 míst na 57. příčku. Index zahrnuje podmínky v obcích pro práci, bydlení či vzdělávání nebo třeba dostupnost zdravotní péče a služeb.

    Pořadí na prvních dvou místech se zatím ve třech ročnících indexu vůbec nezměnilo. První byly vždy Říčany a druhá Praha. Na třetí místo ale letos vystoupal Slavkov u Brna na Vyškovsku, který si od loňska polepšil o 12 míst. Podobně jako pořadí na prvních dvou místech se za tři ročníky sestavování indexu nezměnilo ani pořadí dvou nejhůře hodnocených obcí. Jsou jimi Orlová na Karvinsku a Karviná. Zatímco u prvních Říčan má index hodnotu rovných deseti bodů, u Orlové je na nule a v Karviné na hodnotě 0,3 bodu.

  • Opozice kritizuje, jak Babiš navrhuje zrušení superhrubé mzdy

    27.10.2020

    Opoziční strany kritizují způsob, jakým premiér Andrej Babiš (ANO) předkládá návrh na zrušení superhrubé mzdy, a také návrh na další rozvolnění rozpočtových pravidel. Zástupci stran to uvedli na tiskových konferencích před schůzí Sněmovny. Podoba a způsob předložení návrhu představuje podle Národní rozpočtové rady závažné porušení základních pravidel procesu přípravy rozpočtu. Vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček předložil svůj návrh na zrušení superhrubé mzdy.

    Návrh předložil Babiš ve Sněmovně v pondělí. Navrhuje zdaňovat zaměstnancům hrubou mzdu sazbou 15 procent doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy zhruba nad 140.000 korun měsíčně. Snížení daně z příjmu je zamýšleno na dva roky. Hamáčkův návrh počítá se sazbami 19 a 23 procent od příštího roku. Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda se schodkem 320 miliard korun, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá.

  • Vláda dala 50 mil. Kč na komunikační kampaň k boji s pandemií

    27.10.2020

    Vláda dnes schválila 50 milionů korun ministerstvu zdravotnictví na komplexní komunikační kampaň k vysvětlování opatření proti šíření koronaviru. Týkat by se měla například chystaného plošného testování, nošení roušek, aplikace eRouška, boje s dezinformacemi, hledání dobrovolníků nebo darování krve a plazmy. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). "Jsme například v situaci, kdy 20 procent populace považuje roušku za vynucené opatření. To je základní problém, který by měl být řešen i v rámci této komplexní kampaně," uvedl ministr.

  • Antigenní testy podle studie neodhalí třetinu nakažených

    27.10.2020

    Rychlé antigenní testy podle srovnávací studie českých odborníků neodhalí nemoc covid-19 asi u třetiny nakažených. Nákazu neodhalil tento typ testů ani u některých lidí s příznaky covidu-19. Studii prováděl tým pracovníků Ústavu lékařské mikrobiologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a pražské Fakultní nemocnice v Motole. Výsledky nemocnice oznámila v tiskové zprávě. Vláda dnes schválila zavedení plošného testování na koronavirus antigenními testy v domovech pro seniory či postižené.

    "Výsledky studie jsou opravdu daleko za očekáváním. Celková senzitivita antigenních testů se podle našeho zjištění pohybuje pod hranicí 70 procent. Náš odhad byl přitom zhruba 85 procent," uvedl přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie Pavel Dřevínek. "Dá se říct, že tři z deseti covid pozitivních pacientů, a to dokonce i pokud mají příznaky, antigenní testy vůbec nerozpoznají," doplnil. Do studie se zapojilo zhruba 600 lidí, kteří v minulém týdnu přišli na odběrové místo motolské nemocnice a souhlasili se zapojením do studie. Byli to lidé ve věku od 11 do 78 let a věkový průměr testovaných byl 40 let.

    Antigenní testy přinášejí výsledek rychleji než PCR testy, a to za 15 až 30 minut. Jsou také levnější než PCR testy. Citlivost antigenních testů se nyní prověřuje také v Krajské nemocnici v Karviné nebo na jednom z odběrových míst zřízených v OKD. Ověření spolehlivosti se účastní také tři lokality ve Středočeském kraji, jak již dříve řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO).

  • Ani žáci prvního stupně ZŠ se v pondělí do škol nevrátí

    27.10.2020

    Ani žáci prvního stupně základních škol se v pondělí k prezenční výuce nevrátí. Na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Původně slíbil, že do lavic znovu usednou 2. listopadu. V pátek vláda představí scénář návratu žáků a studentů do škol na základě dalších dat o vývoji koronavirové epidemie, shodli se Prymula a ministr školství Robert Plaga (ANO).

    Všechny školy s výjimkou mateřských a speciálních jsou od 14. října zavřené a přešly na povinné distanční vzdělávání. Opatření mělo původně trvat do 2. listopadu, pak se podle Prymuly měl do škol vrátit první stupeň základních škol. Už na jaře vláda kvůli koronaviru zavřela školy 11. března. Na rozdíl od současnosti nebyla výuka na dálku povinná. Školy se začaly postupně v omezeném režimu otevírat v květnu a červnu, ale část dětí se až do konce školního roku učila z domova.

  • Armáda přiveze z Itálie od NATO 60 plicních ventilátorů

    27.10.2020

    Armáda vyslala letoun CASA pro 60 plicních ventilátorů. Do České republiky je převeze ze skladových zásob Severoatlantické aliance (NATO). Na twitteru to uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Česko kvůli rostoucímu počtu hospitalizovaných lidí s onemocněním covid-19 nakupuje v posledních dnech stovky nových ventilátorů. Zároveň dostává desítky přístrojů jako humanitární pomoc.

    Itálie na jaře patřila mezi nejpostiženější země koronavirem, Česko jí tehdy darovalo 10.000 jednorázových ochranných obleků a později 500.000 roušek. Odmítlo ale pomoci tehdy přetíženému italskému zdravotnictví vysláním vojenských lékařů. Na konci minulého týdne měly české nemocnice k dispozici necelých 2000 ventilátorů. Další stovky Česko nakupuje či dostává. V pondělí dorazilo 45 přístrojů z Rakouska a 150 z Maďarska, v neděli 30 z krizových zásob Evropské unie. Dále se jedná o dodání 105 ventilátorů z Nizozemska.

    V nemocnicích by mohlo pomoci také 182 plicních ventilátorů CoroVent vyvinutých na jaře ve spolupráci s ČVUT a vyrobených za peníze z dobročinné sbírky. O plicní ventilátory CoroVent požádalo podle výrobce přes 50 zdravotnických zařízení v České republice.

  • Zeman přijal kandidáta na ministra zdravotnictví Jana Blatného

    27.10.2020

    Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech přijal kandidáta na ministra zdravotnictví, je jím náměstek ředitele Fakultní nemocnice v Brně Jan Blatný. Na twitteru to uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Blatný, který se jako lékař specializuje na dětskou hematologii, by měl ve funkci nahradit Romana Prymulu.

    Prymula má skončit po zveřejnění fotografií deníku Blesk, na kterých je zachycen, jak vychází v noci z uzavřené restaurace a bez roušky usedá do služebního auta. Setkal se v ní s předsedou poslaneckého klubu ANO Jaroslavem Faltýnkem a ředitelem Fakultní nemocnice Ostrava Jiřím Havrlantem. Babiš Prymulu vyzval k odchodu, ten rezignovat odmítl. V neděli mluvil o tom, že odejde, až bude moci resort předat nástupci.