Romové protestovali proti extremismu, akce v Chomutově a Ostravě narušili extremisté

Stovky Romů protestovaly ve 14 městech republiky proti vzrůstajícímu extremismu v Česku. Řetězovou demonstrací reagovali na žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově na Opavsku, při níž byli popáleni tři lidé. Dvouletá holčička stále bojuje v nemocnici o život. V řadě míst podpořilo akci Romů i většinové obyvatelstvo. Asi 80 pravicových extremistů z organizace Autonomní nacionalisté se pokusilo narušit zprvu pokojnou demonstraci Romů proti extremismu v Chomutově. Romové v reakci na útoky plánovanou akci ukončili. Podle reportéra ČTK, neonacisté na Romy pokřikovali hesla "Čechy Čechům" nebo "Nic než národ" a mezi demonstrující hodili světlici. Policie ale střetu zabránila. Romský předák Ján Šipoš řekl, že se organizátoři incidenty ze strany neonacistů částečně očekávali. "Demonstraci rozpouštíme hlavně z bezpečnostních důvodů," řekl Šipoš. Zhruba 40 radikálů se pokusilo narušit také demonstraci v Ostravě. Policii se podařilo skupinu neonacistů vytlačit z Masarykova náměstí.

Demonstrace v Praze skončila obviňováním vlády. Když se radikální Romové dověděli, že obdobnou demonstraci v Chomutově narušují skinheads, přerušovali projevy a vykřikovali, že vláda romský problém neřeší. Organizátorům akce, na kterou přišlo kolem 300 Romů, se nakonec podařilo rozvášněný dav uklidnit. Po skončení oficiální části ale zůstalo na místě ještě mnoho diskutujících lidí. Na demonstraci přišli i ministr zahraničí v demisi Karel Schwarzenberg (za SZ) či členové romské kapely Bengas.

Přibližně 150 lidí se sešlo na náměstí ve Vítkově na Opavsku. Demonstrace se konala jen několik stovek metrů od domu romské rodiny, který žháři před dvěma týdny zapálili třemi zápalnými láhvemi. Na vítkovském náměstí se sešli převážně Romové. Podle odhadů starosty města Pavla Smolky jich zde žije přibližně 600. Na demonstraci přišla i sedmadvacetiletá Anna Siváková, matka dvouleté popálené holčičky.

Na brněnském náměstí Svobody proti nárůstu extremismu v Česku demonstrovalo asi 500 lidí, převážně Romů. Skandovali například hesla Stop nacismu a My jsme tady doma. "Extremismus je nebezpečný nejen pro Romy, ale pro celou společnost," řekl ČTK jeden z organizátorů Karel Holomek. Účastníci brněnské demonstrace se vybavili desítkami transparentů. Vystoupila asi desítka řečníků různé světonázorové a politické orientace. Všichni odsoudili útok ve Vítkově. Romští řečníci volali po zákazu Dělnické strany. Největší aplaus sklidil anonymní představitel antifašistické skupiny Antifa, jenž uvedl, že nejlepší obranou proti neonacistům je útok. Volání po aktivní obraně zaznělo z davu Romů několikrát. Ozvaly se také výkřiky jako Smrt skinheadům.

Demonstrace v Lysé se nakonec nekonala. Místní romské sdružení se totiž rozhodlo k akci, která se konala po celém Česku, nepřipojit. To se setkalo s velkou nevolí hrstky lidí, kteří svůj nesouhlas vyjádřit chtěli. "Vypadá to, že když zatím v Lysé k žádnému násilí nedošlo, tak se to místních asi netýká. Až k něčemu dojde, tak poté bude už asi pozdě," řekl ČTK jeden z milovických Romů.

Nejnovější zprávy

  • Českému červenému kříži se hlásí na kurzy Pečovatel v záloze dobrovolníci z celého Česka

    28.10.2020

    Více než 90 dobrovolníků z celé republiky se přihlásilo na výzvu jabloneckého Českého červeného kříže. Ten hledá laiky, které proškolí v jednodenním kurzu Pečovatel v záloze. Jeho absolventi pak můžou vypomáhat v sociálních službách, kde kvůli koronaviru schází personál. Například v Domově důchodců Jablonecké Paseky už takto kromě vojáků pomáhá i 6 dobrovolníků.

  • Národní muzeum připomíná jeden z nejstarších státních symbolů - dvouocasého lva. K vidění je i online

    28.10.2020

    U příležitosti svátku 28. října připravilo Národní muzeum výstavu Lvem mě nazývají věnovanou jednomu z nejstarších státních symbolů - dvouocasému lvu. Na výstavě se podílela také Kancelář prezidenta republiky, Vojenský historický ústav a Správa Pražského hradu. Pro lidi se měla otevřít 28. října v historické budově na Václavském náměstí v Praze. Kvůli opatřením proti šíření koronaviru si ji ale zájmeci můžou zatím prohlédnout pouze online. Nejstarším exponátem je dlaždice ze 13. století z hradu Zvíkov.

  • Veřejné finance ČR by měly v EU podle odhadů patřit k těm lepším

    28.10.2020

    České veřejné finance by měly letos skončit ve schodku 6,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což by byla šestá nejnižší hodnota mezi zeměmi EU. Celkový vládní dluh by měl být 39,4 procenta HDP, což by odpovídalo čtvrté nejnižší hodnotě v unii. Vyplývá to z odhadů jednotlivých členských států EU schválených Eurostatem v říjnové notifikaci. Na data upozornilo ministerstvo financí. Žádná ze zemí EU letos neočekává přebytek veřejných financí.

    Sněmovna schválila v červenci zvýšení letošního schodku rozpočtu na 500 miliard korun kvůli dopadům šíření koronaviru. Původně ministerstvo naplánovalo pro letošní rok schodek 40 miliard korun. Pro příští rok vláda naplánovala schodek rozpočtu 320 miliard korun.

  • Přírůstek nově nakažených koronavirem v Česku opět překonal 15 tisíc

    28.10.2020

    V úterý přibylo v Česku 15 663 lidí s prokázanou nákazou covidem 19. Denní přírůstek se tak po čtyřech dnech vrátil nad 15 tisíc. Podle dat ministerstva zdravotnictví je téměř 6 200 lidí hospitalizovaných. Z toho skoro 900 je ve vážném stavu. Od březnového začátku pandemie ministerstvo zdravotnictví eviduje 2 547 úmrtí spojených s covidem 19 - v úterý jich přibylo 98. Nemocných je v Česku aktuálně více než 170 tisíc, většina má mírný průběh nemoci.

    Nejvýrazněji se v posledním týdnu nákaza šířila na Vsetínsku, následuje Benešovsko a Přerovsko.

  • Pobyt vojenských zdravotníků v Česku Sněmovna schválila

    27.10.2020

    Pobyt vojenských zdravotníků členských států Severoatlantické aliance a Evropské unie v Česku Sněmovna schválila. Vládní návrh nepodpořili zejména poslanci SPD a část zákonodárců KSČM. Podle vládního plánu by mohlo přicestovat ze spojeneckých zemí na pomoc s epidemií nového koronaviru až 300 lidí nejvýše na tři měsíce. Návrh podléhá také souhlasu Senátu, který jej posoudí ve čtvrtek. Působení armádních lékařů a zdravotníků zatím nabídly po české žádosti Spojené státy. Skupiny Národních gard Texasu a Nebrasky mají mít celkem 28 členů.

    KSČM neprosadila vlastní návrh, podle kterého by v Česku mohli působit vojenští zdravotníci ze všech členských států OSN. Hlasovali pro něj jen komunisté.
    Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) poslancům řekl, že se nyní vyjednává o možném vyslání zdravotníků s Německem. Rozbíhají se jednání i s dalšími státy EU a NATO, uvedl. Zahraniční vojáci budou v případě nasazení v Česku působit podle ministra beze zbraní a vždy ve spolupráci s českým zdravotním personálem.

  • Vláda požádá Sněmovnu o další měsíc nouzového stavu

    27.10.2020

    Vláda požádá Sněmovnu o možnost prodloužit nouzový stav o měsíc do 3. prosince. Kabinet to schválil na mimořádném zasedání, řekl novinářům premiér Andrej Babiš (ANO). Letošní druhý nouzový stav zatím v Česku kvůli epidemii covidu-19 platí od 5. října do 3. listopadu. Vláda ho může prodloužit pouze po předchozím souhlasu poslanců, kteří by se návrhem měli zabývat v pátek.

    Vláda smí nouzový stav vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně musí vymezit, která práva a v jakém rozsahu se omezují. Nouzový stav je možné vyhlásit nejdéle na 30 dnů, s prodloužením pak musí předem souhlasit Sněmovna. Na konec stavu nouze je aktuálně navázána platnost některých vládních krizových opatření, která kabinet chce udržet v platnosti.

  • ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vytvoří koalici pro sněmovní volby

    27.10.2020

    ODS, KDU-ČSL a TOP 09 budou ve sněmovních volbách příští rok kandidovat společně v koalici. Opoziční strany podepsaly memorandum o spolupráci. Předseda občanských demokratů Petr Fiala uvedl, že subjekty mají společný cíl dobře spravovat Českou republiku, vyhrát volby a nabídnout lepší politiku občanům. Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky jde o historickou událost. Podpisu memoranda podle něj předcházely čtyři měsíce jednání a diskusí o tom, jak spolupráci nastavit a zda je vůbec možná.

    O společném postupu ve volbách jednají také Piráti s hnutím Starostové a nezávislí (STAN). Celostátní výbor STAN začátkem října rozhodl, že zahájí vyjednávání výhradně se stranou vedenou Ivanem Bartošem o vytvoření koalice dvou rovnoprávných partnerů. Piráti vytvořili analýzu možné spolupráce, o které bude členská základna strany hlasovat začátkem listopadu.

  • Děkan: Medici by měli mít možnost zapojit se i do péče o nemocné

    27.10.2020

    K posílení zdravotnického personálu v současné epidemii covidu-19 by podle děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) Martina Vokurky mohlo pomoct, kdyby medici měli možnost více se zapojit do péče o nemocné. V současnosti jim legislativa umožňuje vykonávat ve zdravotních zařízeních jen pomocné práce. Vokurka proto vyzval vládu a další státní orgány, aby co nejrychleji změnily předpisy. Uvedl to ve svém komentáři, který ČTK zaslala mluvčí fakulty Petra Klusáková.

    "Stát chce využít tisíců mediků, ale posílá je vykonávat pomocné práce," uvedl. Medici podle něj mají nyní v podstatě nulové kompetence na pomezí uklízečky či poslíčka, přestože se již několik let učí vyšetřovat, ovládají první pomoc, prošli ošetřovatelskou praxí a jsou zvyklí na etiku práce ve zdravotnictví. Podle děkana současná situace kolem covidu-19 pravděpodobně potrvá více týdnů a je třeba hledat kreativní řešení. Vyzval proto vládu a další státní orgány, aby co nejrychleji umožnily medikům ve vyšších ročnících kvalifikované zapojení do péče o nemocné. V řadě jiných zemí podle něj mohou studenti z vyšších ročníků pod dozorem provádět například základní vyšetření nebo odebírat krev.

  • TOP 09 chce jednat s Babišem o restriktivních opatřeních

    27.10.2020

    TOP 09 má zájem o jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o restriktivních opatřeních, která vláda přijímá kvůli šíření koronaviru. Opoziční strana chce vědět, na základě čeho kabinet jednotlivá opatření stanovuje a jak hodnotí jejich účinnost. Podle předsedkyně Markéty Pekarové Adamové je těžké hodnotit jednotlivá opatření, když opozice nemá informace o tom, na základě čeho vláda rozhoduje. Vyjádřila pochybnosti o tom, že například noční zákaz vycházení bude mít výrazný vliv na snížení reprodukčního čísla u pandemie, když už dříve kabinet zakázal většinu aktivit, jež se odehrávají ve večerních hodinách.

    Předsedkyně TOP 09 také upozornila, že restrikce jsou přijímány ve velmi rychlém sledu, přitom podle odborníků je inkubační doba u nově nakažených až dvoutýdenní. "Teď se postupuje mnohem rychleji, než je možné dopad opatření zhodnotit," řekla. Proto chce vědět, jak kabinet hodnotí účinnost přijatých opatření.

  • V Česku zneužívá psychoaktivní léky asi 900.000 lidí

    27.10.2020

    V České republice je odhadem asi 900.000 lidí, kteří zneužívají psychoaktivní léky, jako jsou opioidní analgetika, sedativa a hypnotika. Na online konferenci Psychoaktivní léky 2020 to řekla národní koordinátorka pro protidrogovou politiku Jarmila Vedralová. Problém se podle ní vyskytuje nejen mezi uživateli ostatních návykových látek, ale i v obecné populaci.

    Téměř třetina lidí ze všech problematických uživatelů léků podle Vedralové užívá alprazolam, který se využívá k léčbě úzkostných poruch, zhruba 190.000 lidí pak lék s látkou zolpidem sloužící ke krátkodobé léčbě nespavosti. Podle Vedralové jde i ve srovnání s dalšími závislostmi o výrazný problém. Vedoucí národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík řekl, že problematické užívání sedativ a hypnotik je rozšířenější mezi ženami a roste s věkem, nejvyšší je tak podle něj v nejstarších věkových skupinách.