U Vídně vyvrcholily dny vlasti rakouských sudetských Němců

Platnost Benešových dekretů je neudržitelná, neboť činí z jedné národnosti skupinu druhého řádu. Na Sudetoněmeckých dnech vlasti rakouských sudetských Němců v Klosterneuburgu nedaleko Vídně to řekl mluvčí sudetských Němců Johann Böhm. Setkání, jež pořádalo Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ). Sudetští Němci požadují, aby byla odstraněna jejich diskriminace coby "pro stát nespolehlivých osob", jak pro ně prý vyplývá z dosud platných poválečných dekretů tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše. Zpravodaji ČTK mluvčí sudetských Němců řekl, že landsmanšaft se postupně odklání od majetkových nároků směrem k morální a právní nápravě. "Minimálním požadavkem pro nás zůstává zrušení Benešových dekretů," potvrdil Böhm a připustil, že nelze dosáhnout stoprocentní restituce.

Šéf rakouských sudetských Němců Gerhard Zeihsel ČTK řekl, že by měl vzniknout fond na odškodnění obětí odsunu. Böhm si rovněž ve svém projevu postěžoval, že čeští politici dnes sází na "biologické řešení" sudetoněmecké otázky. Označil tak údajné čekání na to, až sudetští Němci vymřou. Německé obyvatelstvo v pohraničí českých zemích žilo před odsunem více než 800 let. Podle sudetoněmeckých statistik jich 241.000 při "vyhnání" zemřelo hladem, vysílením nebo následky trýznění ze strany českého státu a obyvatelstva. V Rakousku se sudetských Němců usadilo kolem 350.000.