V aukcích padaly rekordy. Piková dáma od Toyen se vydražila za víc než 78 miliónů

Dražba obrazu Piková dáma od Toyen, foto: ČT24

V posledních dnech se odehrály hned dvě rekordní aukce. Cena obrazu Piková dáma malířky Toyen vystoupala na 78,650.000 korun včetně aukční přirážky a raritní svatováclavský pětidukát z roku 1937 se vydražil za 23 miliónů korun.

Toyen: Piková dáma, foto: archiv Adolf Loos Apartment and Gallery

Piková dáma od Toyen se stala nejdražším obrazem vydraženým v Česku. Jeho vyvolávací cena byla těsně pod třiceti miliony, překročil ji tak o více než 48 miliónů. Obraz pochází z malířčina sběratelsky velmi ceněného období. Namalovala ho krátce po svém příchodu do Paříže v roce 1926. Podle aukční síně se v Česku takový obraz dosud nedražil.

"Tento obraz předznamenal celou následující tvorbu malířky. Stal se odrazovým můstkem jejího dalšího směřování, kdy se abstraktní tvary v jejím díle prolínají s konkrétními. Podobné dílo autorky se na českém ani zahraničním trhu nikdy nedražilo a pochybuji, že se kdy bude dražit," uvedl Vladimír Lekeš, ředitel pořádající akční síně Adolf Loos Apartment and Gallery.

Toyen (1902 až 1980), vlastním jménem Marie Čermínová je označovaná za první dámu české meziválečné avantgardy. Její dílo zahrnuje obrazy spjaté s českou realitou, ponuré výjevy inspirované válkou či pro ni tolik typické surrealistické kompozice. Poprask vyvolal například Polštář se scénou z nevěstince či loni dražený obraz Ráj černochů.

Obraz koupil z pozůstalosti Toyen pařížský soudce

Vladimír Lekeš, foto: ČT24

Piková dáma měří zhruba metr na šedesát centimetrů, ale pokud byste na obraze hledali tajemnou dámu, není tam. Jediným realistickým prvkem v abstrakční malbě je právě piková karta. Obraz vznikl při pobytu v Paříži v roce 1926 pod dojmem Puškinovy novely, dodal Vladimír Lekeš.

"Obraz má skvělou a doložitelnou historii. Byl až do smrti malířky v její sbírce a v rámci dražby její pozůstalosti v roce 1982 byl umístěn organizátory a to jako jediný na obálku aukčního katalogu a vydražen významným pařížským soudcem za tehdy neuvěřitelných 84.200 francouzských franků. Pro srovnání, obrazy Claudea Moneta se v té době pohybovaly kolem sta tisíc franků."

Název obrazu i přezdívku vymysleli čeští básníci

Toyen, Jindřich Heisler a Karel Teige, zdroj: Wikimedia Commons, CC0

Název obrazu pomohl vymyslet básník Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert jí zase vymyslel pseudonym Toyen. Oblékala se do mužských šatů a sympatizovala s anarchistickým hnutím. V roce 1922 se na chorvatském ostrově Korčula seznámila se surrealistou Jindřichem Štýrským, se kterým zůstala až do jeho smrti v roce 1942.

Za války ve své garsonce ukrývala básníka Jindřicha Heislera, kterému hrozila deportace do koncentračního tábora. V roce 1947 s ním odjela do Paříže, kde měla do roku 1962 šest samostatných výstav. Postupně se však stále víc uzavírala před světem.

O její surrealistické obrazy je dodnes velký zájem. Toyen tentokrát v akci nechala za sebou obrazy Oskara Kokoschky, Františka Kupky, Mikoláše Medka a Josefa Šímy.

Za raritní pětidukát zaplatil kupec 850 tisíc eur

Svatováclavský pětidukát, foto: ČTK / Vít Šimánek

Za rekordní sumu se podařilo minulý týden vydražit i raritní český svatováclavský pětidukát a to za 23 miliónů.

"Zatímco jiné svatováclavské dukáty byly raženy v desítkách až tisících kusů, zlaté pětidukáty vznikly v roce 1937 pouze čtyři. To z nich dělá extrémní raritu," popsal vydraženou minci Pavel Kroužek, majitel aukčního domu Antium Aurum, který dražbu pořádal. Před aukcí se podle Kroužka žádný z pětidukátů nikdy neobjevil ve veřejné dražbě.

Vyvolávací cena činila osm milionů korun a vyšplhala se na skoro trojnásobek. "Dražili ho čtyři významní sběratelé,"řekl Kroužek. Svatováclavské dukáty byly raženy od roku 1923.

Nebyly zákonným platidlem, ale obchodními mincemi, které neměly určenou nominální hodnotu. Pětidukáty a desetidukáty byly vydávány od roku 1929 k připomenutí výročí smrti svatého Václava. Za iniciátora jejich vzniku se považuje prvorepublikový ministr financí Alois Rašín.