V Lidicích si dnes přeživší připomněli 78 let od vyhlazení obce

V Lidicích si dnes přeživší i ústavní činitelé včetně prezidenta Miloše Zemana připomněli 78 let od vyhlazení obce. Akce byla kvůli pandemii koronaviru poprvé od roku 1945 neveřejná. Pietní akt s kladením věnců byl letos oproti jiným ročníkům výrazně kratší, trval přibližně čtvrt hodiny. Jako jediná lidická žena se letošní vzpomínky dožila Jaroslava Skleničková, spolu s ní několik lidických dětí. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) novinářům řekl, že vyhlazení Lidic bylo podle něj projevem rasismu. "Lidice, to byla odveta, pomsta nacistů za atentát na Reinharda Heydricha. A Heydrich, to byla snaha o genocidu českého národa," uvedl Zaorálek s tím, že rasismus je aktuální problém i v dnešním světě. Součástí vzpomínkového dne nebyla obvyklá ranní mše a přehlídka dětských sborů. Ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík minulý týden uvedl, že nebylo možné akci plánovat dostatečně dopředu, aby mohla být v obvyklém rozsahu. V Lidicích žilo za druhé světové války kolem 500 obyvatel, 10. června 1942 zastřelili nacisté 173 lidických mužů. Ženy a děti nejdříve strávily tři dny v tělocvičně kladenského gymnázia, poté byly děti od matek odděleny. Ženy byly převezeny do koncentračních táborů. Děti, které nebyly vybrány k poněmčení nebo přesáhly jeden rok věku, skončily v polském Chelmnu, kde je nacisté s největší pravděpodobností hromadně zavraždili plynem. Obec byla zcela srovnána se zemí. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.