Vztah ČR ke krajanům se možná přizpůsobí jejich generační obměně

Strategie vztahu českého státu vůči Čechům v zahraničí by podle zmocněnce ministerstva zahraničí pro krajany Jiřího Krátkého měla být rozšířena. K tématům patří korespondenční volba poslanců, která by se mohla uskutečnit už přespříští rok, nebo vzdělávání vzhledem ke generační obměně Čechů v cizině. Krátký to řekl při senátní debatě o roli zahraničních Čechů. "Potřebujeme strategii na oslovení veřejného prostoru a získat důvěru mladých v dynamický a moderní stát," řekl zmocněnec. Zmínil v této souvislosti přípravu nového pětiletého Programu podpory českého kulturního dědictví na roky 2021 až 2025, který by měl vycházet z co nejpřesnějšího zmapování a respektování skutečných potřeb krajanů podle místa a složení jejich komunity.

Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer označil krajany za "rodinné stříbro, které se musí opečovávat". Vyzdvihl jejich roli například při vstupu ČR do NATO a poukázal na to, že mnozí potomci českých migrantů zastávají významné posty. Kvůli zachování jejich vazeb na zemi předků zdůraznil nutnost podpory České školy bez hranic, která pro děti krajanů v cizině nabízí výuku češtiny a českých reálií. V nich vidí budoucnost českého krajanství i Krátký. Krajani dlouhodobě zmiňují jako neuspokojivě dořešenou korespondenční volbu a přístup k získání českého občanství. Od září mohou občanství díky poslední novele získat i děti bývalých českých občanů, kteří se v době jejich narození nemohli dokladem o českém občanství prokázat. Úloha a místo zahraničních Čechů v bilaterálních vztazích bude také tématem dvoudenní konference, kterou na příští rok chystá senátní komise pro krajany.