Zemřel režisér, výtvarník a animátor Václav Bedřich

Ve věku 90 zemřel režisér, výtvarník a animátor kresleného filmu Václav Bedřich. Jeho doménou byla tvorba pro děti. Významně se podílel na vzniku večerníčkových seriálů. Byl režisérem první pohádkové série O televizním strašidýlku z roku 1965. Režíroval i proslulou znělku, která se stala nejstarší televizní znělkou vůbec. Jako režisér má Bedřich na svém kontě například seriály Bob a Bobek - králíci z klobouku, Pohádky ovčí babičky, Maxipes Fík, Divoké sny maxipsa Fíka či O zvířátkách pana Krbce, na kterých spolupracoval se známými výtvarníky, či Říkání o víle Amálce, které i sám namaloval. Za svůj život natočil Václav Bedřich 358 animovaných filmů, za které dostal řadu významných cen na mezinárodních festivalech.

Nejnovější zprávy

  • Novela zákona umožňuje nepodat informace o krizových řešeních

    19.10.2020

    Ministerstvo vnitra připravilo novelu krizového zákona, na základě které by stát neposkytoval informace o přípravě a řešení krizových situací, pokud by to mohlo ohrozit bezpečnost státu nebo fungování záchranného systému. Podle důvodové zprávy zveřejněné na webu vlády dostávají orgány krizového řízení pravidelně dotazy na krizové plány, bezpečnostní rizika a způsoby ochrany objektů, které pak tazatel může použít nezákonně.

    Proti formulaci vnitra se na serveru iROZHLAS.cz vyslovil spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek. Uvedl, že úřady volných formulací budou zneužívat, přičemž by se stát měl snažit spíše o opak. "Současné zkušenosti ukazují, že v krizové situaci je nezbytné zajistit právo na informace bezodkladně, nikoli s mnohaměsíčním či mnohaletým zpožděním," sdělil serveru. V návrhu zákona se totiž rovněž zakotvuje oprávnění vlády v době krizového stavu stanovit nařízením prodloužení běhu lhůt.

  • Úřadu práce chybí 1150 úředníků, jsou na ošetřovném i nemocenské

    19.10.2020

    Úřady práce se potýkají s výpadkem personálu. V polovině října jim chybělo zhruba 1150 zaměstnankyň a zaměstnanců. Zůstali doma s dětmi na ošetřovném po uzavření škol, jsou v karanténě či na nemocenské. Vyplývá to z podkladů ministerstva práce pro vládu k návrhu zákona o dočasném zjednodušení pravidel pro vyplácení dávek. Aby dočasná pravidla začala platit, musí návrh zákona schválit vláda, přijmout Parlament a podepsat prezident. Ministerstvo navrhuje, aby se norma projednávala ve stavu legislativní nouze, tedy zrychleně.

  • Vláda schválila půl miliardy korun na pomoc cestovnímu ruchu

    19.10.2020

    Cestovním kancelářím, agenturám a průvodcům bude v programu COVID cestovní ruch k dispozici 500 milionů korun, schválila to vláda. Na twitteru to uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Ta minulý týden řekla, že půl miliardy korun pro toto odvětví je vyčleněno z rozpočtu jejího resortu. Cestovní kanceláře by podle vládních materiálů, které má ČTK k dispozici, měly mít možnost získat podporu nejvýše 2,75 procenta z plánovaných tržeb z prodeje zájezdů a služeb na letošní rok. Agenturám by mělo připadnout 500 korun za každý zrušený zájezd kvůli pandemii, který byl zakoupený od 1. prosince loňského roku do 1. října letošního roku. Průvodci by měli mít možnost dostat až 50.000 korun za předpokladu předem stanovených podmínek.

  • Židovskému muzeu chybí 80 procent příjmů, bojí se o budoucnost

    19.10.2020

    Pokud se situace s poklesem turistického ruchu vyplývajícím z pandemie koronaviru během příštího roku nezlepší, Židovské muzeum Praha (ŽMP) by se mohlo obávat o svou existenci. V rozhovoru s ČTK to řekl jeho ředitel Leo Pavlát. Paměťová instituce s více než stoletou historií a před koronavirem s půlmilionovou návštěvností ročně má meziroční propad návštěvnosti přes 78 procent a pokles příjmu ze vstupného přes 80 procent. Ohroženy jsou plánované opravy památek, nové mezinárodní projekty i sama existence instituce.

    Muzeum jako celek patří dlouhodobě k nejnavštěvovanějším kulturním institucím v Česku, v roce 2018 jej navštívilo přes 720.000 lidí. Židovské muzeum spravuje kromě hřbitova z 15. století, kde si návštěvníci mohou prohlédnout nejstarší náhrobek Avigdora Kary či náhrobky rabího Löwa a Mordechaje Maisla, Klausovou, Maiselovu nebo Pinkasovu synagogu s Památníkem obětí holokaustu. Většinu návštěvníků objektů tvoří zahraniční turisté. Stejně jako jiné památky byly objekty muzea zavřené od 11. března do 11. května. Znovu jsou zavřené od 14. října.

  • Policie po protestech v Praze podezírá 14 lidí z trestného činu

    19.10.2020

    Policisté při nedělních protestech proti vládním protiepidemickým opatřením zadrželi 144 lidí. Kriminalisté 14 z nich podezírají z trestných činů násilí proti úřední osobě a výtržnictví, uvedla na webu policejní mluvčí Eva Kropáčová. Dva z nich budou dnes obviněni, zbytek byl propuštěn, doplnila mluvčí na dotaz ČTK. Část demonstrantů se po oficiálním konci akce na pražském Staroměstském náměstí střetla s policií. Házeli na policisty lahve, kameny, odpadkové koše i petardy. Policie použila slzný plyn, vodní dělo a zásahové výbušky, vytlačovala je koňmi i vozidly.

    Při protestech bylo zraněno 25 policistů, dva byli převezeni do nemocnice. Zranění utrpěli i demonstranti, do nemocnice byli podle mluvčí pražské záchranné služby Jany Poštové převezeni dva. Celkem záchranná služba ošetřila devět lidí, z toho pět na místě, i mezi nimi byl jeden policista. Zbylí zranění nevyžadovali lékařské ošetření. Policisté, kteří byli odvezeni do nemocnice, již byli propuštěni do domácího léčení, doplnila Kropáčová.

    Akci svolal občanský spolek Hnutí občanské nespokojenosti (HON). Podle jeho vyjádření na facebooku policie nezákonně zablokovala všechny východy ze Staroměstského náměstí. Poté "agresivní elementy" a policejní provokatéři rozpoutali střety, uvedl spolek. Zablokování únikových koridorů z akce však podle HON vyvolalo v části demonstrantů velmi silné negativní emoce, a ti se tak ke střetům připojili. "Od všech projevů násilí po konci demonstrace se distancujeme a žádáme policii, aby se napříště zdržela takovýchto neprofesionálních akcí," uvedl občanský spolek.

  • Vedení ČSSD je v dobrovolné izolaci, čeká na testy v úterý

    19.10.2020

    Grémium ČSSD je v dobrovolné karanténě po čtvrtečním jednání, kterého se účastnil ministr zemědělství Miroslav Toman. Test u něho prokázal nákazu koronavirem. Členy grémia jsou další ministři včetně předsedy strany a ministra vnitra Jana Hamáčka a také předseda sněmovního klubu sociálních demokratů Jan Chvojka. Mluvčí ČSSD Eva Gregorová ČTK řekla, že všichni, kdo se jednání užšího vedení strany zúčastnili, jsou v dobrovolné karanténě a v úterý půjdou na test.

  • Film Martina Šulíka Muž se zaječíma ušima dostal ceny ve Varšavě

    19.10.2020

    Nový slovensko-český film Muž se zaječíma ušima režiséra Martina Šulíka, jehož distribuční premiéra je zatím odložena kvůli opatřením proti koronaviru, dostal dvě ceny na festivalu ve Varšavě. Šulík získal cenu za nejlepší režii a film zároveň ocenila i ekumenická porota festivalu. Muž se zaječíma ušima byl v Polsku uveden na festivalu, který skončil v neděli, ve světové premiéře. Snímek je desátým Šulíkovým celovečerním filmem, cenu si převzal na dálku, kdy byl s pódiem ve Varšavě přítomen telefonicky. Martin Šulík má za sebou třeba úspěšné filmy Tlumočník, Sluneční stát nebo Krajinka.

    Do snímku Muž se zaječíma ušima obsadil Šulík mnoho slovenských a českých herců. Postava hlavního hrdiny, spisovatele Josefa, byla napsána přímo na tělo Miroslavu Krobotovi, režisérovi, který se ve zralém věku stal oceňovaným a oblíbeným hercem. V roli jeho nejlepšího přítele se představí Oldřich Kaiser. Film vypráví příběh o muži, který jednoho dne získá nečekanou schopnost - mimořádný sluch v podobě zaječích uší. Ta mu umožňuje slyšet nejen hlasy dalších lidí, ale především jejich myšlenky. Střet cizích a vlastních představ o sobě samém otevře Josefovi oči.

  • Brabec: Uhelná komise v úterý o datu ukončení uhlí nerozhodne

    19.10.2020

    Takzvaná uhelná komise v úterý nerozhodne o termínu ukončení využívání uhlí v České republice. Na twitteru to uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle několika zdrojů ČTK přitom měla už na úterním zasedání stanovit datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) ČTK v pátek napsal, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2038, 2033 a 2043. Podle Hospodářských novin minulý týden Havlíček uvedl, že nejvíc reálný je rok 2038, definitivní rozhodnutí ale ještě nepadlo. Z loňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují.

    Uvažované datum konce využívání uhlí v Česku v roce 2038 je příliš pozdní z hlediska ochrany klimatu i ekonomických vyhlídek uhelného průmyslu. Na on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci ekologických organizací Greenpeace a Hnutí Duha. Sdělili, že prosazují postupné odstavení uhelných elektráren v ČR už do roku 2030. Podle kritéria emisní intenzity, které zkoumá množství emisí oxidu uhličitého (CO2) na jednotku vyrobené energie, by jako první měla být odstavena hnědouhelná elektrárna Počerady, tvrdí.

  • Průzkum: Obavy z covidu-19 rostou, lidé ale polevují v opatřeních

    19.10.2020

    Obavy Čechů z nemoci covid-19 v poslední době rostou, lidé ale sami polevují v nošení roušek či dodržování odstupu. Vyplývá to z říjnového průzkumu technologické a konzultační firmy Ipsos. Na jaře například omezovaly osobní styky se známými skoro dvě třetiny lidí v Česku, zatímco teď už jen třetina. V květnu také ještě většina Čechů věřila, že Česko zvolilo dobrý postup v obraně proti koronaviru, teď už mají lidé většinou opačný názor. "Je překvapivé, že disciplína Čechů od dubna tak výrazně poklesla, navzdory statistikám o dalším negativním vývoji pandemie v ČR. V přísném dodržování opatření polevily všechny socioekonomické skupiny, snad vyjma nejstarší věkové kategorie nad 66 let," sdělil ředitel Ipsos Jakub Malý.

    Nejvíce obyvatel Česka, přes 80 procent, se cítilo ohroženo koronavirem ve druhé polovině března, tedy po vyhlášení nouzového stavu a zavedení opatření proti šíření nemoci. Následně obavy klesaly. V květnu, kdy se opatření postupně uvolňovala, se koronaviru bálo 55 procent lidí. V poslední době, kdy počty nakažených i hospitalizovaných prudce rostou, obavy zase vzrůstají. V říjnu se tak koronaviru bálo 71 procent lidí. Lidé často přestali věřit ve správnost celostátních opatření proti koronaviru. Aktuální průzkum prováděl Ipsos od 8. do 12. října a zúčastnilo se ho 1002 obyvatel České republiky.

  • Deník N: Zemanův poradce Nejedlý se nakazil covidem-19

    19.10.2020

    Poradce prezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý se nakazil covidem-19. Nejedlý Deníku N řekl, že nemá příznaky a dodržuje karanténu. S prezidentem se setkal deset dnů před tím, než absolvoval test. Server uvedl, že podle výsledků víkendových testů je nakažen ještě jeden zaměstnanec kanceláře prezidenta. O víkendu informoval o svém pozitivním testu na nový typ koronaviru také ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), který se se Zemanem setkal minulou středu v Lánech. "Opatření byla dodržena, pan prezident není ohrožen," sdělil k tomu ČTK Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Kvůli kontaktu s Tomanem je v karanténě ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).