• 2.3.2006

    I když změna poměrů v Bělorusku zřejmě hned tak nenastane, Senát bude dál podporovat odpůrce autoritářského režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. ČTK to řekl předseda Senátu Přemysl Sobotka po setkání běloruským ochráncem lidských práv Alešem Bialackým, který ve středu večer v Praze převzal cenu Homo homini. Cenu uděluje společnost Člověk v tísni osobnostem, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů ve světě.

    Přemysl Sobotka ocenil, že se běloruská opozice před nadcházejícími prezidentskými volbami v Bělorusku sjednotila. Bialacki podle něj "věří, že i po volbách, které, zdá se, Lukašenko ještě zvládne, zůstane (opozice) sjednocená a bude společně pokračovat". Na obdobu ukrajinské oranžové revoluce to prý ale zatím v Bělorusku nevypadá, podotkl Sobotka. Bialacki se podle něj také zmínil o existenci ruských vojenských základen ve své zemi a o obavách z případné intervence.

    Senátoři podle Sobotky budou podporovat běloruskou opozici tak, jako české disidenty v dobách komunismu podporovala západní Evropa. Budou se také snažit Bělorusko opět navštívit. Předseda Senátu připomněl, že se o to letos v souvislosti s prezidentskými volbami pokusili Karel Schwarzenberg a Jaromír Štětina, kteří ale, ač držitelé diplomatických pasů, od běloruských úřadů nedostali víza. V minulosti přijeli za disidenty do Běloruska někdejší senátoři Jan Ruml a Michael Žantovský.

    České ministerstvo zahraničí věnovalo loni na podporu demokracie v Bělorusku zhruba čtyři miliony korun. Peníze vynaložilo především na studijní pobyty běloruských aktivistů v Česku, podporu běloruského nezávislého tisku a rozhlasového vysílání a na brožury zabývající se stavem lidských práv v zemi.

  • 2.3.2006

    Čeští vojáci budou od 1. července opět velet mnohonárodnímu praporu chemické, biologické a radiační ochrany NATO. V jeho čele se odborníci z liberecké 31. brigády ocitnou na jeden rok. Prvních šest měsíců se postarají o výcvik praporu. V druhém půlroce bude mnohonárodní jednotka připravená k zásahu proti zbraním hromadného ničení a průmyslovým katastrofám kdekoliv na světě.

    Mnohonárodní prapor chemické, biologické a radiační ochrany NATO vznikl v prosinci roku 2003 a skládal se z 600 až 700 specialistů z 11 evropských zemí, USA a Kanady. Téměř polovinu mužstva tvořili Češi a veleli jednotce v celém roce 2004. Příslušníci praporu chránili olympijské a paralympijské hry v Aténách a summit NATO v Turecku. Podle náčelníka generálního štábu Pavel Štefky se během působení českých chemiků v praporu rozplynuly jakékoliv pochybnosti o jejich odborných schopnostech a nyní mohou své zkušenosti rozdávat. "Centrála NATO mnohonárodní prapor pod českým velením hodnotila vysoko," konstatoval Štefka.

  • 2.3.2006

    Aféra kolem bývalého ředitele Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Jana Mareše podle premiéra Jiřího Paroubka nenarušila vztahy s NATO. Uvedl to po čtvrtečním jednání s bezpečnostním ředitelem Severoatlantické aliance Thomasem McKeeverem. Ten se podle ministra vnitra Františka Bublana zajímal o to, zda aféra neměla vliv na informační tok mezi centrálou NATO a NBÚ.

    Podle Paroubka byla provedena kontrola zaměřená na informační systém NBÚ, která nezjistila únik informací. Paroubek dodal, že v dubnu přijede pravidelná inspekce z NATO, která systém prověří. V minulých letech nebyla podle Paroubka zjištěna žádná pochybení. "Předpokládám podobný výsledek," řekl premiér.

    Mareš počátkem února odstoupil kvůli zveřejněným policejním odposlechům, v nichž hovoří s Vladislavem Větrovcem, považovaným za hlavního aktéra skupiny kolem obviněného konkurzního soudce Jiřího Berky. Policie jeho členy podezírá ze zmanipulování řady konkurzů. Mareš spojení s podezřelou skupinou popírá. Již před tím obvinila policie z korupce bývalého sekčního šéfa NBÚ Vladimíra Šišu. Paroubek doplnil, že stále ještě není známo jméno nového šéfa NBÚ. Řekl, že vybrat vhodnou osobu není lehké a že se to patrně stane až po červnových volbách. Úřad dočasně vede náměstkyně Zdeňka Jůzlová.

  • 2.3.2006

    Česká republika bude muset od roku 2007 zjednodušit kontrolu rozdělování peněz z fondů Evropské unie, řekl ve čtvrtek ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Současná několikanásobná kontrola je podle něj příčinou pomalejšího rozjezdu a nižšího čerpání peněz z EU. "Současné období je varováním. Musíme jednoznačně zjednodušit systém kontroly. Budeme odstraňovat věci, které se v tomto období ukázaly jako zbytečné," řekl Martínek.

    V letech 2007 až 2013 bude moci ČR z evropských fondů čerpat kolem 100 miliard korun ročně. Podle Martínka to bude první a zřejmě poslední období, kdy bude příliv peněz takto velký, a ČR by jej měla co nejlépe využít. Přidělených zhruba 775 miliard korun chce ČR rozdělovat mezi úspěšné projekty prostřednictvím 24 různých operačních programů. Jednotlivé úřady a kraje se nyní dohadují, kolik prostředků budou moci prostřednictvím svých programů rozdělit. Téměř všichni chtějí více peněz, než jim v pracovním návrhu přidělilo ministerstvo. Celkové dodatečné požadavky dosahují mnoha desítek miliard Kč.

  • 2.3.2006

    Nákladní vozidla s hmotností nad 12 tun budou na českých dálnicích platit od roku 2007 mýtné. Předlohu, která výběr mýtného umožní, podepsal prezident republiky Václav Klaus. Vláda chce zavedením mýtného zmírnit nadměrné zatížení dálnic, které trpí zejména mezinárodní kamionovou dopravou. Zavedení mýtného by mohlo podle ministerstva dopravy přinést do státní pokladny ročně až deset miliard korun. Od počátku roku 2007 by se tak mýtné mělo vybírat na českých dálnicích, rychlostních komunikacích a silnicích první třídy. Dohromady zhruba na 2100 kilometrech. Na dálnicích a rychlostních komunikacích by měla vozidla s hmotností nad 12 tun platit 4,05 koruny na kilometr, na silnicích první třídy to bude 1,90 koruny. Nyní stát kamionům prodá dálniční známky za necelou miliardu korun ročně. Osobní vozy mají mýtné začít platit nejdříve v roce 2012.

  • 2.3.2006

    Ověřené výpisy z rejstříků, jako jsou katastr nemovitostí či obchodní rejstřík, budou vydávat i pošty, notáři a některé obce. Dosud museli lidé pro výpisy chodit na příslušné úřady. Předlohu zákona ve čtvrtek podepsal prezident republiky Václav Klaus. Novela zároveň zavádí Portál veřejné správy, který by sloužil jako elektronická podatelna státu. K doručení úředního dokumentu by stačilo poslat e-mail s elektronickým podpisem.

  • 2.3.2006

    Evropská unie se ve čtvrtek dohodla, že kvůli hrozícímu přebytku cukru jednorázově zkrátí v nadcházející sezoně 2006/07 výrobní kvóty o asi 2,5 milionu tun. Návrh Evropské komise, který akceptovali zástupci členských zemí v řídícím výboru pro cukr, pro Českou republiku znamená snížení výrobní kvóty z necelých 455.000 tun na 411.332 tun.

  • 2.3.2006

    Dozorčí rada České konsolidační agentury snížila zhruba o polovinu platy všem členům, kteří je pobírají. Nově by měli brát fixní plat 85.000 Kč měsíčně, řekl ČTK mluvčí agentury Jiří Pekárek. Členové, kteří jsou zároveň poslanci, i nadále nemají nárok na žádnou odměnu. Dozorčí rada naopak opět neschválila řád odměňování vrcholového vedení. Na menší příjmy vedení ČKA tlačí ministr financí Bohuslav Sobotka. Ten nejdříve takzvaný motivační program ČKA podporoval. Poté však začal výši odměňování v agentuře kritizovat jako neadekvátní a připomínal, že příjmy vedení ČKA jsou vyšší než v České národní bance.

  • 2.3.2006

    Policie hledá autora středečních anonymních výhrůžek několika členům vlády. Neznámý pachatel prý hrozil výbuchem premiéru Jiřímu Paroubkovi, ministru obrany Karlu Kühnlovi a ministru zdravotnictví Davidu Rathovi. Policejní služba, která se zabývá ochranou ústavních činitelů, již přijala zvýšená bezpečnostní opatření a posílila počet svých členů, především v případě premiéra, řekl ČTK šéf ochranné služby Lubomír Kvíčala. "Byli jsme o všem informováni a upozornili i ochranku z okolí premiéra a dalších činitelů. Následně jsme zvýšili bezpečnostní opatření, tedy i počet osob," pověděl Kvíčala.

  • 2.3.2006

    Policie má prý důkaz, že uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř chtěl padělat směnku dokládající, že v březnu 2002 půjčil ČSSD 60 milionů korun na předvolební kampaň. Vyšetřovatel zajistil fax, z nějž někdo komunikoval se Seychelskými ostrovy, kde Krejčíř nyní i s rodinou žije. "Obsahem komunikace byl grafický návrh budoucí směnky, obsahující osobní údaje bývalého předsedy vlády ČR Stanislava Grosse a dále ručně psané poznámky upřesňující barevnou úpravu směnky," sdělila ČTK mluvčí protikorupční policie Jaroslava Vodičková. Krejčíř přitom minulý týden ČTK napsal, že je hotova expertiza od renomované švýcarské firmy, která podle něj potvrzuje, že je směnka s Grossovým podpisem pravá.

    Policie podle Vodičkové případ šetří pro podezření z trestných činů padělání peněz a poškozování cizích práv. Kde a u koho byl fax nalezen, policie nesdělila. Přístroj podle Vodičkové zkoumal znalec, který komunikaci se Seychelami a její obsah vyčetl z paměťových médií faxu. Krejčíř, který je podezřelý z rozsáhlé majetkové i násilné trestné činnosti, uprchl loni v červnu policistům při domovní prohlídce. V říjnu v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes prohlásil, že v roce 2002 půjčil sociální demokracii 60 milionů korun za slib, že mu strana pomůže mimo jiné získat státní podnik Čepro. Strana to popřela.

Pages