• 27.9.2001

    Předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas znovu odmítl, aby byly v rámci zvažovaných protiteroristických opatření posíleny pravomoci tajných služeb. V rozhovoru pro ČTK a Český rozhlas podpořil materiální a personální posílení těchto služeb a zkvalitnění jejich vybavení. Vyslovil se však proti usnadnění odposlechů a zásahům do osobních svobod lidí. Čeští poslanci posílení kompetencí zpravodajských služeb a omezení svobod občanů v rámci boje proti terorismu většinou nepodporují. Ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek se v této souvislosti v rozhovoru pro ČTK a Český rozhlas vyslovil pro důkladnou a expertní debatu o tom, jaký prostor bude pro zpravodajské služby vymezen a jaké prostředky budou mít k dispozici.

    Autor: Eva Petržílková
  • 27.9.2001

    Bezpečnostní informační služba /BIS/ nemá informace o přímém ohrožení České republiky teroristy. Členům sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost to řekl ředitel BIS Jiří Růžek. BIS, tedy civilní kontrarozvědka, podle něj nemá signály ani o ohrožení spojenců Česka. Podle Zdeňka Nováka z vedení Vojenského zpravodajství je možnost, že by se Česká republika mohla stát cílem teroristického útoku, malá, ale nelze ji zcela vyloučit. Poslancům řekl, že bezpečnostní situace v Česku je dobrá a že nelze vyvolávat přehnané obavy z jejího možného zhoršování. Za relativně malou považuje Novák také možnost, že by teroristé použili zbraně hromadného ničení, například biologické zbraně. Soudí, že tyto prostředky by nezasáhly velké množství lidí. Jejich počet odhadl v řádu stovek až tisíců. Novák nepřikládal význam případnému zneužití práškovacích letadel teroristy k použití chemické zbraně nad městskými aglomeracemi. Vojenské tajné služby vycházejí z toho, že práškovací letadlo nad městem by bylo podezřelé a že stejného účinku by teroristé mohli dosáhnout, kdyby škodlivé látky shodili třeba z nějaké vysoké budovy. Růžek poslancům řekl, že jeho služba "zdařile" spolupracuje se spojenci při odhalování pozadí teroristického útoku, jehož cílem se 11. září staly výškové budovy v New Yorku a sídlo amerického ministerstva obrany ve Washingtonu.

    Autor: Eva Petržílková
  • 27.9.2001

    Policie dokáže teroristům zamezit přístup ke kontům v České republice. Novinářům to řekl ministr vnitra Stanislav Gross. Konta v Česku nemůže obstavit vláda, připomněl. Proto podle něj na případném zmrazení účtů budou spolupracovat policisté se státním zastupitelstvím či s analytickým útvarem na ministerstvu financí a Českou národní bankou. Stanislav Gross doplnil, že zatím neexistují informace o žádném bankovním účtu v České republice, který by mohl být s terorismem spojován. Ministr také uvedl, že ministerstvo vnitra v očekávání přílivu uprchlíků z Afghánistánu urychluje přípravu dvou nových zařízení pro uprchlíky. K dispozici by měla být do konce letošního roku, ačkoliv policisté vyšší počty uprchlíků z krizové oblasti zatím nezaznamenali.

    Autor: Eva Petržílková
  • 27.9.2001

    O posílení policie vojskem, bude-li to bezpečnostní situace vyžadovat, rozhodl ve středu vládní kabinet. Ten vyjádřil souhlas s ratifikací Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a schválili k tomu potřebný návrh ústavního zákona, který omezuje imunitu a udělování prezidentských milostí. Mezi řadu dalších zákonů, které kabinet schválil, patří právní normy upravující správní soudnictví a zákony o vojenských veteránech a o sociální potřebnosti.

    Pokud by to bezpečnostní situace České republiky vyžadovala, mohlo by řady policie rozšířit až 1500 vojáků české armády včetně jejich techniky. Umožní to nařízení vlády, které kabinet schválil na návrh ministra vnitra Stanislava Grosse. Rozhodnutí podle Grosse souvisí se zpřísněnými bezpečnostními opatřeními, které české úřady přijaly po teroristických útocích ve Spojených státech 11. září. Vláda má podle Grosse nyní zákonný nástroj, který ji takový postup kdykoliv v budoucnu umožní. Příslušníci armády i s potřebnou vojenskou technikou by se mohli podílet na plnění úkolů pořádkové a ochranné služby a při ochraně státních hranic, upřesnil ministr vnitra. Ihned po vlně teroru zpřísnila armáda i policie ochranu strategických a citlivých budov, například velvyslanectví, armádních objektů, státních úřadů či jaderných elektráren. Zatím však bezpečnostní složky nemají žádné signály, že by zemi hrozil teroristický útok či jiné ohrožení.

    Vláda doporučila parlamentu ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Současně schválila návrh novely Ústavy omezující imunitu prezidenta republiky, zákonodárců a ústavních soudců, která je k ratifikaci nezbytná. Imunita by se neměla vztahovat na válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidu a v budoucnu i na zločin agrese, které budou v kompetenci mezinárodního tribunálu. Až vstoupí novela Ústavy v platnost a parlament ratifikuje mezinárodní úmluvu, budou rovněž omezeny milosti udělované prezidentem republiky. Hlava státu nebude moci promíjet zločiny, které budou v kompetenci mezinárodního tribunálu. Římský statut přijala po zdlouhavém jednání mezinárodní konference OSN 17. července 1998 v Římě, Česká republika ho podepsala 14. dubna 1999. Soud má práci zahájit poté, co jej ratifikuje 60 států. Do letošního února statut podepsalo 139 států, 28 ho v téže době ratifikovalo.

    Návrh zákona o vojenských veteránech mimo jiné vymezuje okruh lidí, kteří budou mít nárok na osvědčení veterána. Upravuje také vztah veteránů k ministerstvu obrany a umožní resortu budovat útočiště pro vojenské vysloužilce. Nárok na osvědčení vojenského veterána budou mít vojenští účastníci ozbrojených konfliktů před rokem 1945 a účastníci novodobých českých vojenských misí v zahraničí.

    Zákon o správním soudnictví by měl lépe chránit práva občanů, kteří se cítí být poškozeni rozhodnutím správních úřadů. Zřizuje rovněž Nejvyšší správní soud, jehož existenci předpokládá Ústava přijatá před více než osmi lety. Návrh je legislativním základem pro reformu správního soudnictví a upravuje zejména základní obecné principy rozhodování soudů v této oblasti. Součástí správní legislativy je i kompetenční zákon, který stanoví pravidla pro řešení sporů soudů a správních orgánů o pravomoce.

    Novela zákona o sociální potřebnosti má motivovat k práci lidi, jejichž případný pracovní příjem by se pohyboval kolem životního minima. Při žádostech o sociální podporu nemá být podle návrhu brána v úvahu mzda žadatelů v plné výši, ale jen ve výši 70 procent.

    Kabinet rovněž schválil návrh novely zákona o zaměstnanosti, která přizpůsobuje české právo změnám v právu Evropské unie. Jde například o odraz směrnice o rovném zacházení, která má zamezit pracovní diskriminaci.

    Vláda vyjádřila souhlas s pilotním projektem zaměstnávání zahraničních pracovníků v ČR. Ministerstvo tím reaguje na skutečnost, že stát přestává být tranzitní zemí a stává se cílem mnohých cizinců, kteří by v ČR chtěli získat práci.

    Autor: Eva Petržílková
  • 26.9.2001

    Rakouská zpráva, která kritizuje Jadernou elektrárnu Temelín a jež byla v úterý zveřejněna na internetu, je jednostrannou záležitostí rakouské strany a není v souladu s materiály Evropské komise k dohodám premiérů z Melku. Na dotaz ČTK to uvedla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Pověřenec Horního Rakouska pro otázky jaderných zařízení Radko Pavlovec uvádí, že zprávu zpracovala mezinárodní expertní skupiny v rámci loňských dohod premiérů Rakouska a ČR z Melku. Podle Drábové ji však vytvořil rakouský Institut pro výzkum rizik (IRF), který si na některé oblasti najal zahraniční kolegy. Šéfka SÚJB k tomu dodává, že Evropská komise nesouhlasila s tím, aby byl tento materiál jako rakouský příspěvek zahrnut do dokumentace k dohodám z Melku. "Obsahuje tedy jednostranné stanovisko rakouské strany," shrnula Drábová.

    Autor: Eva Petržílková
  • 26.9.2001

    Rakouští experti chtějí s českými partnery projednat deset hlavních otázek spojených s bezpečností jaderné elektrárny Temelín. Obě strany by se tak měly zabývat i hodnocením možného rizika postižení stavby případným zemětřesením. ČTK to v úterý řekl Ernst Streeruwitz ze spolkového ministerstva životního prostředí, který je pověřen naplňováním dohody z Melku o jihočeské elektrárně. Oficiální místa zdůrazňují, že všechny potřebné bezpečnostní analýzy se měly provést před spuštěním štěpné reakce. "To se mělo uskutečnit ještě před zahájením zkušebního provozu," řekl Streeruwitz.

    Podle zprávy rakouských expertů zatím nelze prokázat, že by jaderná bezpečnost Temelína odpovídala stavu techniky Evropské unie. "První a druhý blok Temelína by na základě evropské povolovací praxe nesměly být ani provozovány, ani by do nich nesmělo být zavezeno palivo, dokud se neodstraní uvedené pochybnosti," zdůrazňuje se v zprávě, kterou zveřejnilo rakouské ministerstvo životního prostředí.

    Autor: Eva Petržílková
  • 26.9.2001

    Závěrečnou zkoušku etapy energetického spouštění prvního temelínského bloku s výkonem reaktoru do 55-ti procent připraví obsluha až na středeční večer či noc. Do té doby ještě pracovníci elektrárny a dodavatelských firem provedou při ustáleném chodu měření, která jsou nezbytná pro ukončení této etapy spouštění. Energetické spouštění prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín začalo loni 30. října. Zahrnuje devět etap, přičemž ta současná - s výkonem reaktoru do 55-ti procent - je v pořadí šestá.

    Autor: Eva Petržílková
  • 26.9.2001

    České aerolinie přestaly přijímat nové pracovníky, aby zmírnily negativní dopady poklesu poptávky cestujících po teroristických útocích v USA. ČTK to v úterý řekl mluvčí ČSA Daniel Plovajko s tím, že firma narozdíl od některých zahraničních společností neuvažuje o propouštění či omezování letů. "Platí stop stav. V současné době se nepřijímají žádní noví zaměstnanci včetně pilotů," uvedl mluvčí. Aerolinie zaměstnávají zhruba 4000 pracovníků. Jejich počet se v posledních letech každoročně zvyšoval s růstem provozních výkonů společnosti a rozšiřováním letadlového parku. Loni podnik přijal 612 lidí a pracovní poměr ukončilo 395 pracovníků.

    Výrazné propouštění v minulých dnech v souvislosti s omezováním výkonů ohlásily zejména americké společnosti, ale i některé evropské aerolinie. Zhruba 20.000 lidí hodlá propustit například americká firma United Airlines a stejný počet i American Airlines. British Airways oznámily redukci o 5200 zaměstnanců a Alitalia propustí 2500 lidí.

    Autor: Eva Petržílková
  • 26.9.2001

    Celkem 38 Čechů se do úterý neozvalo z USA po útocích na New York a Washington 11. září. ČTK to v úterý řekl ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničí Ivan Záleský. Ministerstvo nyní hodlá seznam protřídit, vyřadit z něj neopodstatněné nebo nekonkrétní údaje a po zbylých osobách zahájit intenzívnější pátrání. Informace o Češích, kteří pobývali v USA v době útoku a dosud se neozvali, shromažďují české zastupitelské úřady v New Yorku a Washingtonu. Jejich pracovníci po nich pátrají s pomocí policie, nemocnic a místních krizových štábů. Jejich příbuzným zaslalo ministerstvo k vyplnění formuláře krizového newyorského štábu, které pomohou při dalším pátrání. Záleský nevyloučil, že na seznamu jsou i lidé, kteří v USA ilegálně pracovali. "Možná to je i jeden z důvodů, proč se nám nedaří je sehnat. To nemohu vyloučit, ale samozřejmě to nemohu ani potvrdit," řekl.

    Autor: Eva Petržílková
  • 26.9.2001

    Jednání o bezpečnostních otázkách bude těžištěm návštěvy ministra zahraničí Jana Kavana v USA, kde bude pobývat od 28. září do 2. října. Mluvčí ministerstva zahraničí v úterý sdělil, že ministr Kavan bude jednat také o dalším rozvoji hospodářské spolupráce a posunech v zahraniční politice USA po nástupu nové administrativy prezidenta George Bushe. Jde o první oficiální návštěvu ministra Kavana po nástupu Bushovy administrativy. Setkat se má mimo jiné s generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem, prezidentovou poradkyní pro národní bezpečnost Condoleezou Riceovou a se svým resortním protějškem Colinem Powellem.

    Autor: Eva Petržílková

Pages