• 1.12.2001

    Devizové příjmy Česka z cestovního ruchu by letos měly vzrůst jen o 1,5 až 1,8 procenta na 112 až 113 miliard korun, odhaduje analytická společnost Mag Consulting. Ještě před teroristickými útoky na USA 11. září přitom počítala s celkovými příjmy z cestovního ruchu až 120 miliard korun, což by byl růst o sedm až osm procent. Loni činily příjmy z turistiky 110,7 miliardy korun. Za samotné první pololetí příjmy vzrostly o 1,5 procenta na 48,6 miliardy korun. Letošní silná letní sezóna způsobila vyšší nárůst, který však vykompenzuje slabší čtvrté čtvrtletí v důsledku omezení cestování po teroristických útocích, řekl ředitel firmy Jaromír Beránek.

  • 1.12.2001

    Při vyjednávání dohody o jihočeské jaderné elektrárně Temelín, která byla uzavřena ve čtvrtek v Bruselu, postupovala rakouská strana "cestou rozumu", zároveň ale dosažený výsledek "zcela jistě nepředstavuje poslední krok". Řekl to rakouský kancléř Wolfgang Schüssel vídeňskému rozhlasu ORF v první reakci na ukončení procesu z Melku. Dohoda obsahuje přesné závazky Česka, EU a Rakouska a "tyto závazky teprve teď začínají", řekl kancléř. Proto také nejde o to, zda bude kapitola energetika do poloviny prosince uzavřena, ale o to, že umožněným "projednáváním kapitoly na úrovni ministrů členských zemí EU budou teprve umožněny věci, které jsou poprvé a pozitivně ustaveny", dodal.

    Zatímco vládní Rakouská lidová strana (ÖVP) oceňuje čtvrteční dohodu o ukončení melkského procesu hodnocení jihočeské jaderné elektrárny Temelín, opozice a ekologové se k výsledkům schůzky v Bruselu stavějí kriticky. Ekologická mluvčí Zelených Eva Glawischnigová, řekla že smlouva ponechává "příliš široký interpretační postoj" dohodnutých bodů a nebyl stanoven termínový plán k odstranění bezpečnostních nedostatků v Temelíně. Za pochybné považuje, zda česká strana bude mít zájem na realizaci opatření, když Rakousko dá svůj souhlas k uzavření energetické kapitoly při jednáních Prahy v orgánech Evropské unie. "Bylo by chybou teď uzavřít kapitolu," řekla Glawischnigová.

    Ekologická mluvčí a poslankyně opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Ulli Simaová upozornila, že žádná konkrétní opatření na zvýšení bezpečnosti nebyla stanovena. To se týká i zvýšení bezpečnosti vysokoenergetických potrubí v elektrárně. "Dnes neumíme říci, zda se tento bod vyřeší nebo ne," poznamenala s tím, že kancléř by měl parlamentu předložit zprávu o jednáních s českou stranou a návrh dalšího postupu. Podobně jako Zelení však i SPÖ odmítá případné obnovení blokád česko-rakouských hraničních přechodů ekologickými aktivisty.

    Ekologická organizace Greenpeace požaduje, aby Rakousko nadále ponechalo otevřenou energetickou kapitolu v přístupových jednáních Prahy v orgánech Evropské unie. "Greenpeace kritizuje čtvrteční 'propadák' rakouské vládní delegace v Bruselu. Zdá se, že se ani opravdově neprojednala možnost odstavení Temelína, ani se beze zbytku nevyjasnila právní závaznost dohody s možností rakouské žaloby," sdělil ČTK Erwin Mayer z rakouské pobočky této celosvětové organizace.

    Dolnorakouský zemský hejtman Erwin Pröll, jenž se dosud kriticky vyjadřoval k Temelínu, však dohodu obou předsedů vlád uvítal. Výsledek jednání dává záruku, že Temelín bude uveden do komerčního provozu až po zrealizování všech potřebných opatření ohledně bezpečnosti a vlivu na životní prostředí, zdůraznil Pröll krátce po oznámení dohody předsedů vlád obou zemí ohledně Temelína.

    Rakouská nacionalistická strana Svobodných (FPÖ) nehodlá přijmout nějaký kompromis v otázce jihočeské jaderné elektrárny Temelín, je-li snad tento kompormis výsledkem tlaku Evropské unie, řekl korutanský zemský hejtman a bývalý předseda FPÖ Jörg Haider. Pokud jde o výsledek, kterého Schüssel dosáhl, myslí si Haider, že je úspěchem, jestliže se Češi dali do pohybu a připustili ústupky. Tento výsledek nyní podle něho musí analyzovat rakouská vláda. "Jestliže ani poté by se nerýsovalo žádné řešení, nepotrvá ani tato koalice (Svobodných a Schüsselových lidovců)," řekl Haider.

  • 1.12.2001

    Občanská demokratická strana se bude zasazovat o to, aby v protokolu o přistoupení České republiky k Evropské unii nebyly obsaženy závazky týkající se bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín. Ve čtvrtek se na této formě dohodli v Bruselu český a rakouský premiér Miloš Zeman a Wolfgang Schüssel. Vláda by podle ODS měla také říct, jaké finanční dopady bude mít bruselská dohoda o Temelínu na státní rozpočet. Stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil v pátek řekl, že zařazení závazků do protokolu o přistoupení znamená velmi neobvyklý postup a precedens i pro ty členské země unie, které využívají jadernou energii. "To, že se na tom dohodla současná česká a současná rakouská vláda, ještě neznamená, že to bude zařazeno do přístupové dohody, neboť to může narazit i na odpor uvnitř Evropské unie," prohlásil Zahradil. ODS nicméně ocenila "mimořádně vstřícný" postup české vlády, která podle ní měla velkou snahu dále nevyostřovat vztahy se sousedním Rakouskem a vyvrátit i sebemenší pochybnosti o bezpečnosti jihočeské elektrárny.

    Naopak lídr čtyřkoalice Karel Kühnl nepovažuje začlenění dohody o Temelínu do protokolu o přistoupení k unii za problém. "To, co je předmětem té dohody, my přece zjevně splnit chceme," řekl ČTK. Zároveň ocenil dosažený kompromis. "Jednání může dospět k dohodě jenom tehdy, vyjdou-li si partneři vstříc a já jsem velice rád, že to partneři udělali," řekl Kühnl. Vládě podle něj záleží na bezpečnosti Temelína, byť si to vyžádá dodatečné finanční nároky.

    Ministr životního prostředí Miloš Kužvart zdůraznil, že jde o jediný možný kompromis. Požadavky na bezpečnost, které se ČR zavázala splnit, už nyní většinou realizuje na základě doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii. "Už dlouhou dobu jsem upozorňoval na to, že je velmi užitečné vystupovat vůči rakouské straně transparentně a mám za to, že v určitých krocích není nic navíc, co by již nyní Státní úřad pro jadernou bezpečnost nebo ministerstvo životního prostředí neprováděly. Takže pro náš úřad to neznamená více práce," dodal ministr Kužvart.

  • 30.11.2001

    Některá bezpečnostní opatření, jež Česká republika přijala po zářijových teroristických útocích na Spojené státy, se již zřejmě nikdy nevrátí na dřívější úroveň. V rozhovoru pro Český rozhlas to ve čtvrtek řekl ministr vnitra Stanislav Gross. To však podle něj neznamená, že se jednotlivá bezpečnostní opatření nemohou redukovat. "V každém případě pozornost a, řekněme, lepší schopnost našich krizových systémů musí být po 11. září již trvale na vyšším stupni pohotovosti," uvedl. Řadu strategických míst, například letiště a jaderné elektrárny, začali po zářijových atentátech na mrakodrapy Světového obchodního centra v New Yorku a budovu amerického ministerstva obrany ve Washingtonu střežit vojáci. Podle Grosse právě tato opatření bude možné časem redukovat.

    Ještě počátkem listopadu hovořil o tom, že české bezpečnostní služby nemají jediný uklidňující signál, který by mohl vést k omezení bezpečnostních opatření. "Naopak informace od našich zahraničních kolegů jsou do určité míry varující," uvedl tehdy. Hovořil také o tom, že případného ochabnutí pozornosti by mohli využít potenciální nepřátelé k teroristickému útoku.

  • 30.11.2001

    Pokud lovosický stavební úřad povolí vést dálnici D8 přes České středohoří, napadne sdružení Děti Země rozhodnutí žalobou. ČTK to ve čtvrtek po veřejném projednání územního řízení řekl Miroslav Patrik z hnutí Děti Země. Pokud hnutí žalobu podá, odhaduje Patrik dokončení dálnice v roce 2010. "Investor předpokládá dostavbu své povrchové varianty v dubnu 2006, a už nyní má rok zpoždění," uvedl. Děti Země chtějí prosadit, aby ředitelství silnic a dálnic předložilo trasu s tunelem dlouhým nejméně 3,35 kilometru. "Není nutné projektovat nové tunelové trasy, protože ty jsou již vyprojektované. Stačí je použít," uvedl Patrik.

  • 30.11.2001

    Uherskohradišťský okresní soud ve čtvrtek odsoudil osmdesátiletého bývalého pracovníka Státní bezpečnosti (StB) Vladimíra Zavadilíka ke dvěma letům vězení s pětiletým odkladem. Potrestal ho za ublížení na zdraví, kterého se dopustil v roce 1949 v uherskohradišťské věznici při výslechu odpůrců komunistického režimu. Po vynesení verdiktu si státní zástupce i Zavadilík ponechali lhůtu na rozmyšlenou.

    Stejný soud loni v lednu Zavadilíka zprostil obžaloby. Brněnský krajský soud ale rozsudek zrušil a případ vrátil k doplnění. "Vyskytly se nové informace a zejména důsledná práce Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu přinesla řadu nepřímých důkazů, které vedly ke změně rozsudku," řekla ČTK soudkyně Radomíra Veselá. Podle ní úřad získal dokumenty, které obžalovaného přímo neusvědčovaly. Vytvořily však řetězec důkazů, které potvrdily, že v uherskohradišťské věznici byli v 50. letech vězni mučeni elektrickým proudem, což ve čtvrtek přiznal i Zavadilík.

  • 30.11.2001

    Zaměstnavatelé, kteří nesplní zákonnou podmínku zaměstnat stanovený počet zdravotně postižených lidí, budou s největší pravděpodobností už od začátku příštího roku odvádět vyšší sankce. Stanoví je novela zákona o zaměstnanosti, jejímž cílem je zvýšit zaměstnanost postižených, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Normu musí ještě podepsat prezident. Předloha, pro kterou hlasovalo 30 z 54 přítomných senátorů a osm proti, má posílit i stabilitu družstev zaměstnávajících lidi s omezenou pracovní schopností. Novela především mění pravidla, podle nichž zaměstnavatelé plní povinnost zaměstnávat postižené. Firmy, které nyní zaměstnávají více než 20 osob, musejí zaměstnávat pět procent lidí se změněnou pracovní schopností. Povinnost však mohou splnit i tak, že do státního rozpočtu odvedou za každého "nezaměstnaného" postiženého polovinu průměrné mzdy ročně nebo odeberou výrobky postižených z družstev či chráněných dílen.

  • 30.11.2001

    Senát ve čtvrtek postoupil vládní novelu zákona o investičních pobídkách k podpisu prezidentovi republiky. Účelem zákona je aktualizovat dosavadní systém investičních pobídek a vytvořit transparentnější prostředí vůči zájemcům o investiční pobídky. Novela odstraňuje výkladové a aplikační problémy zákona platného od května loňského roku. Postup posuzování žádostí o udělení pobídek bude nyní plně odrážet postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a zlepší se kontrola splnění všeobecných podmínek jednotlivými příjemci úlev. Rovněž se zvýší kompetence ministerstev financí, práce a sociálních věcí a životního prostředí.

  • 30.11.2001

    Senát ve čtvrtek souhlasil s ukončením účasti 600 českých vojáků v operacích mezinárodního společenství na území Bosny a Hercegoviny. Zároveň podpořil navýšení počtu vojáků v operaci KFOR na území Kosova ze 180 na 400 do 1. března 2002. Senátoři souhlasili i s následným vytvořením společné česko-slovenské jednotky, která má mít 500 členů. Náklady spojené s touto operací by neměly v příštím roce převýšit 929,6 miliónu korun; Slovensko na provozní výdaje svých vojáků vyčlení 70 miliónů korun. Ukončení působení v misi SFOR vláda navrhla s ohledem na finanční možnosti České republiky a na bezpečnostní vývoj tamní oblasti, řekl senátorům ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD). Uvedl, že odsun vojáků z Bosny a Hercegoviny se netýká 15 důstojníků, kteří budou působit na velitelstvích SFOR a CIMIC (skupiny pro vojensko-civilní spolupráci) do konce příštího roku.

  • 30.11.2001

    Ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) ve čtvrtek prohlásil, že kauza Vladimíra Železného byla a je politicky ovlivňována. Gross to uvedl v odpovědi na interpelaci stínového ministra vnitra a Ivana Langra (ODS). O politických tlacích svědčí podle Grosse především to, že kauza Novy je mohutně medializována a vyjadřují se k ní i jednotliví politici. "Pokud se podíváte na tuto kauzu, jak je medializována, jak se k ní vyjadřují i jednotliví politici, tak lze velmi těžko hovořit o tom, že není politicky ovlivňována. Prostě to, co se v této kauze odehrávalo a odehrává..., tak to jsou vnější politické tlaky a těžko to lze interpretovat jinak," prohlásil Gross. Za politický nátlak v kauze již dříve Gross označil výzvu místopředsedy ODS Langra, aby prověřil slova ředitele republikového úřadu vyšetřování Miroslava Antla a vyšetřovatele Železného případu Vladimíra Machaly.

Pages