• 24.1.2006

    Pacienti by se neměli žebříčkem kvality 16 fakultních nemocnic a ústavů, které řídí ministerstvo, znepokojovat. ČTK to řekl ministr zdravotnictví David Rath. Podle něj sestavení pořadí neukazuje zatím přesně to, zda jsou nemocnice dobré, či ne. Přehled má spíše ministerstvu pomoci určit, kam má poslat odbornou kontrolu. Podle kritiků hodnocení jsou některá zařízení nesrovnatelná, nelze je tedy poměřovat.

    Na prvním místě hodnocení kvality skončil pražský Ústav péče o matku a dítě. Podprůměrný byl IKEM či Masarykův onkologicky ústav. Poslední příčku obsadila brněnská úrazová nemocnice. Rath uvedl, že některá zařízení v žebříčku jsou skutečně těžko srovnatelná s ostatními. Jmenoval právě "úrazovku" v Brně. "Výsledky je nutné brát s rezervou. Ten žebříček je orientační a je pro ministerstvo, ne pro pacienty," uvedl Rath.

    Nemocnice, které skončily ve druhé polovině seznamu, by měli od března kontrolovat auditoři. Podle Ratha audit ukáže, zda se ve výsledcích objevila "statistická chyba", nebo chybovaly nemocnice. "Nedovedu si vysvětlit rozdíly mezi Fakultní nemocnicí U svaté Anny, Fakultní nemocnicí Brno a Olomouc," uvedl ministr.

    Hodnověrností současného pořadníku si není jist ani prezident České lékařské komory Milan Kubek. Aby pacienti měli dostatek informací, je podle něj ale žádoucí. "Je třeba, aby byly údaje nezkreslené a srozumitelné," dodal. Upozornil na to, že vyšší úmrtnost v některé nemocnici nemusí znamenat to, že v zařízení je péče horší. Mohou se do něj jen soustřeďovat vážně nemocní.

  • 24.1.2006

    Kraje ještě do voleb předloží sněmovně vlastní návrh zákona o neziskových nemocnicích. Poslaneckou verzi normy, kterou za podpory ministra zdravotnictví Davida Ratha prosazují ČSSD a KSČM, považují hejtmani za neopravitelnou. Žádné dílčí připomínky k ní proto dávat nebudou. Po jednání Rady Asociace krajů to novinářům řekl středočeský hejtman a místopředseda asociace Petr Bendl (ODS). K předkládání připomínek k zákonu vyzval kraje před deseti dny právě Rath. Novinářům nyní řekl, že mu postup hejtmanů "přijde poněkud zvláštní". Celá aktivita kolem zákona je podle něj vyvolána privatizačními snahami krajů. "Naším cílem je dát kvalitní, konkurenční návrh, který je daný a odzkoušený v zemích západní Evropy," uvedl Rath.

    Poslanecký návrh zákona počítá v první fázi se vznikem téměř 140 veřejných neziskových nemocnic, které by měly nárok na smlouvu se zdravotními pojišťovnami. Mimo jiné by ale musely veškerý svůj zisk investovat zpátky do léčení a rozvoje. Autoři předlohy říkají, že tak chtějí vytvořit základní síť zařízení, která každému zaručí péči. Kritici se obávají toho, že ostatním nemocnicím hrozí likvidace, protože je stát odřízne od veřejného pojištění. Dostávaly by z něj peníze jen za akutní péči. Ostatní zákroky by si lidé museli platit. Rath tvrdí, že se nemocnice do dvou let budou moci rozhodnout, zda se do seznamu neziskových zařízení zařadí, či z něj vystoupí. "Seznam je otevřený," uvedl.

  • 24.1.2006

    Nový prezident České lékařské komory Milan Kubek získal pro spolupráci kritiky stavovské organizace a jejího bývalého šéfa a nynějšího ministra zdravotnictví Davida Ratha. V týmu Kubkových poradců zasednou také lékaři, kteří vypískali Ratha loni na říjnovém protestním shromáždění před ministerstvem zdravotnictví a dlouhodobě usilují o změnu nynějšího povinného členství v komoře v nepovinné. Kubek ČTK potvrdil, že usiluje o sjednocení organizace, která má hájit zájmy všech 40.000 svých členů. Z Rathových kritiků jsou v týmu Kubkových poradců předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák, výkonný místopředseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních chirurgů Ladislav Knajfl. Členství Kubek nabízí i předsedovi Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Pavlu Neugebauerovi. V Kubkově týmu jsou i jeho dlouholetí spolupracovníci - ředitel Všeobecné fakultní nemocnice Pavel Horák, který s Rathem a Kubkem založil Lékařský odborový klub. Horák bude mluvit za ředitele nemocnic. S Kubkem bude nadále spolupracovat i pověřená předsedkyně LOK Jana Vedralová, bude zastupovat zájmy lékařů zaměstnanců

  • 24.1.2006

    Ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jan Mareš tvrdí, že někdejší sekční šéf úřadu Vladimír Šiša nemohl ovlivňovat průběh bezpečnostních prověrek. Uvedl to pro Český rozhlas. Šiša je od pátku stíhán za braní úplatků v souvislosti s kauzou konkurzů údajně zmanipulovaných ústeckým soudcem Jiřím Berkou. Policie tvrdí, že má důkazy o pokusech zasáhnout do probíhajících prověrek. Jedním z hlavních důkazů proti Šišovi jsou odposlechy mezi ním a šéfy údajného konkurzního gangu Vladislavem Větrovcem a Janem Harangozzem. Za úplatek podle policie slíbil, že bude ovlivňovat průběh některých bezpečnostních prověrek. Ředitel NBÚ Mareš popírá, že by Šiša mohl z titulu své funkce prověrky ovlivnit. "Pan Šiša se nemohl ze své pozice ředitele sekce kanceláře, to znamená ředitele, který šéfoval uklízečkám, právníkům, ekonomům a tak dále, dostat k žádným údajům, které se týkaly bezpečnostních prověrek, a nijak je ovlivňovat," řekl Českému rozhlasu Mareš. "On nemohl manipulovat s žádnou prověrkou, a pokud někomu něco sliboval, tak to nemohl splnit," dodal Mareš.

  • 24.1.2006

    Národní program reforem, který Česká republika vypracovala v rámci takzvané lisabonské strategie, se příliš nezalíbil Evropské komisi. Vyplývá to z poslední verze hodnotící zprávy. EK jí však projedná a schválí ve středu. Plán českých reforem je údajně příliš obecný a málo ambiciózní. Komise ho také označila jen za jakýsi shrnující nástin pro širokou veřejnost.

    Česko však se svým poměrně kritickým hodnocením reformních snah není mezi zeměmi Evropské unie osamoceno. Špatné vysvědčení si odnesla drtivá většina 25 členských států, s "čistším štítem" vyvázly v podstatě jen severské země. Špatně nedopadlo ani Slovensko, které si odnáší lepší vysvědčení než ČR, ale i jeho program reforem vyžaduje doplnění a dokončení.

    ČR svůj program zaměřila především na pokračování reformy veřejných financí, zvyšování konkurenceschopnosti a zlepšení pružnosti pracovního trhu. Jedním z hlavních cílů české vlády je snížení deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP v roce 2008 a udržení celkové dluhu pod úrovní 60 procent HDP. Podle komise jsou ale tyto cíle málo ambiciózní, hlavně ve světle překvapivě nízkých rozpočtových schodků z loňského roku a roku 2004. Čeští představitelé by se měly rovněž více zaměřit na investice do vědy a výzkumu, zlepšování podnikatelského prostředí a modernizaci infrastruktury a větší využívání obnovitelných zdrojů.

  • 24.1.2006

    Podpora členství Česka v Evropské unii mezi Čechy klesá. Zatímco loni na jaře s ním souhlasilo 49 procent českých občanů, v současnosti to je o pět procent méně. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Eurobarometru. Pokles důvěry byl zaznamenán po celé Evropě, podle odborníků zřejmě také kvůli odmítnutí euroústavy ve Francii a Nizozemsku a sporu o unijní rozpočet. Nejvíce je EU populární v Lucembursku, Irsku a Nizozemsku, nejméně ve Švédsku, Rakousku a Británii. Češi ale patří společně s některými dalšími zeměmi bývalého socialistického bloku mezi největší příznivce směřování "pětadvacítky" k politické unii. Hlasovaly by pro něj dvě třetiny občanů Česka. V České republice považují členství v unii za dobrou věc častěji muži než ženy, rozdíl je téměř desetiprocentní. Hlavními příznivci Evropské unie jsou mladí lidé ve věku 15 až 24 let, z nichž se vstupem Česka do EU souhlasí 57 procent.

    Jen 17 procent Čechů si myslí, že mohou nějakým způsobem ovlivnit dění v Evropské unii. Společně s občany Lotyšska a Británie je to nejméně v EU. V rámci celé unie má stejný pocit dvojnásobný počet lidí, nejvíce v sílu svého hlasu věří v Nizozemsku a ve Francii. "Je to odraz (negativní) politické debaty, která se o EU v České republice vede," domnívá se šéf agentury Factum Invenio Jan Herzmann, který v pondělí výsledky Eurobarometru představil novinářům. Svou roli podle něj hraje také menší velikost Česka v rámci unie a s tím logicky spojený menší vliv. Eurobarometr také ukázal, že za největší domácí problém čeští občané nyní považují zdravotnictví a nezaměstnanost.

  • 24.1.2006

    Také poslední souprava supervlaku Pendolino se dnes porouchala. Pro poruchu lokomotivy na trase Praha-Ostrava si museli cestující přestoupit do náhradního vlaku u obce Krasíkov na Ústeckoorlicku. Podle personálu vlaku jde o stejnou závadu jako u předchozích souprav. Mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj to potvrdil. Bližší podrobnosti o příčinách poruchy musí podle něho ale sdělit italská společnost Alstom, jejíž technický personál byl přítomný přímo ve vlaku. Výrobce nese veškerou zodpovědnost za tyto závady a má termín k jejich odstranění do 31. ledna, dodal mluvčí s tím, že České dráhy se postaraly o cestující, kterým zajistily náhradní přepravu vlakem EuroCity Košičan.

    Softwarová porucha vyřadila z provozu začátkem ledna čtyři soupravy Pendolino. V provozu tak byl do dnešního dne jediný rychlovlak na trase z Prahy do Ostravy. Šesté Pendolino pokračuje v testování tratí a sedmé čeká na přidělení technického průkazu. Viceprezident Alstomu Terence Watson přitom již minulý týden oznámil, že firma zná příčinu poruch, které tyto vlaky vyřadily z provozu, a že do konce ledna všechny soupravy opraví. Pět souprav pendolin by tak mělo začít jezdit v prvním únorovém týdnu.

    České dráhy budou po Alstomu žádat pravděpodobně 600.000 eur (17,2 milionu Kč) jako smluvní pokutu za závady na těchto vlacích. Celkové škody za odstavení vlaků se však odhadují na několik desítek milionů korun. ČD prý budou tyto peníze požadovat po svých bývalých manažerech.

    Ministr dopravy Milan Šimonovský požaduje od předsedy řídícího výboru Českých drah, aby přešetřil celou smlouvu a okolnosti, které vedly k jejímu sjednání. Smlouva je podle ministra po českou stranu nevýhodná, zejména z hlediska sankcí proti výrobci. V tuto chvíli nelze vyloučit, že projekt dopadne krachem, řekl v neděli generální ředitel ČD Josef Bazala. Pokud výrobce závady neodstraní, České dráhy by od smlouvy odstoupily a pendolina vrátily.

  • 24.1.2006

    Vědci dnes slaví půl století existence Spojeného ústavu jaderných výzkumů v ruském Dubně, který v roce 1956 spolu s Rusy zakládali a dodnes v něm pracují špičkoví čeští fyzikové. Asi 130 kilometrů severně od Moskvy se v Dubně vystřídají při výzkumu hmoty tři desítky vědců, vědeckých aspirantů a studentů z Česka. Na dlouhodobějších projektech tam pracuje přes deset Čechů. Na jejich výzkumy česká vláda každoročně přispívá 1,4 milionu dolarů (asi 33 milionů korun). Celkový roční rozpočet ústavu je 37 milionů dolarů (asi 875 milionů korun). Češi zastávají významné funkce, řídí laboratoře a oddělení.

    Institut založily v 50. letech tehdejší socialistické státy jako protipól Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě. Nyní obě organizace spolupracují. V současnosti pracuje v Dubně 5500 lidí z 18 zemí světa, především bývalých sovětských republik a satelitů Sovětského svazu. Ústav objevil několik nových chemických prvků. Má urychlovače částic i jaderný reaktor.

  • 24.1.2006

    Česká republika je podle dnešního britského deníku The Guardian na čtvrtém místě na světě v globálním přehledu péče o životní prostředí, který byl připraven pro letošní Světové ekonomické fórum v Davosu. Tabulku připravili vědci ze dvou amerických univerzit. Na prvním místě je podle nich Nový Zéland, následuje Švédsko, Finsko, Česká republika a Velká Británie.

    Vědci srovnávali řadu parametrů od emisí škodlivých plynů, přes ochranu přírodních parků, kvalitu vzduchu po kvalitu vody. Vzhledem k tomu, že zjistili značné rozdíly u zemí s podobným "ekologickým dědictvím", vyvozují, že v tomto oboru má kritický význam dobrá správa věcí veřejných. Autoři přehledu se opírají o velké množství dat, ale uznávají také, že při sestavování narazili na vážné vědecké pochyby a díry v údajích. Tabulka podle nich však dává jasný přehled toho, kam jednotlivé země směřují a ukazují, jak si jednotlivé vlády poradily s přírodním prostředím, nad kterým panují.

  • 24.1.2006

    Společnost ČEZ zvýšila v minulém roce výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů o 19 procent na 1,449 terawatthodiny (TWh). Na růstu se nejvíce podílely vodní elektrárny. Výraznější meziroční pokles naopak zaznamenala produkce ze spalování biomasy, nižší byla i výroba elektřiny ve větrných a slunečních elektrárnách. Firma, na jejíž produkci se obnovitelné zdroje podílejí zhruba dvěma procenty, o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

    V případě biomasy poklesla výroba o 23 procent na 0,115 TWh kvůli nízké výkupní ceně a potížím se zajištěním dostatečného množství vhodného materiálu ke spálení. "Řada tuzemských producentů tradiční biomasy dřevní štěpku raději vyváží do zahraničí za výhodnější ceny," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

    Skupina ČEZ plánuje v příštích letech využívání obnovitelných zdrojů rozšířit. Dceřinou společnost ČEZ Obnovitelné zdroje nyní vyhodnocuje řadu projektů, které se týkají především využití malých vodních elektráren a energie větru. "Do těchto typů obnovitelných zdrojů budou v následujících letech směřovat největší investice," doplnil Kříž.

Pages