• 14.6.2004

    O předposlední finálové kolo soutěže komerční televize Nova Česko hledá SuperStar měli lidé výrazně větší zájem, než o volby do Evropského parlamentu. Zatímco souboj tří finalistů SuperStar sledovalo v neděli téměř 3,2 milionu diváků, k eurovolbám přišlo v pátek a sobotu jen přes 2,3 milionu lidí z 8,3 milionu oprávněných voličů. Na první část přenosu soutěže se dívalo 65 diváků z každé stovky lidí, kteří byli právě u televize, sdělil mluvčí Novy Dan Plovajko. Druhou část přenosu, ve které se diváci dozvěděli jméno vyřazeného soutěžícího, sledovalo téměř 2,6 milionu lidí.

  • 14.6.2004

    Dva týdny se premiér Vladimír Špidla neúspěšně snažil přesvědčit ministra spravedlnosti Karla Čermáka, aby nerezignoval na svou funkci. Novinářům po pondělní schůzce s ministrem řekl, že dopis oznamující Čermákovu demisi ale ještě dnes pošle prezidentovi Václavu Klausovi. Čermák potvrdil, že odstupuje, neboť nesouhlasí s odebráním 13. a 14. platů soudcům. Tuto otázku dnes před novináři označil za zásadní. Špidla řekl, že jako kompromisní řešení navrhoval Čermákovi oddělit otázku těchto platů od stejné problematiky u ostatních zaměstnanců státní správy. Ani na to prý ministr nekývl. "Podceňovat tuto záležitost může - a teď mluvím za sebe - jenom ten, kdo si plně neuvědomuje důsledky těchto věcí," řekl Čermák. Připomněl, že soudci jsou státní mocí soudní a neshody mezi nimi a mocí výkonnou a zákonodárnou mají špatné důsledky pro stát. "Obávám se, že zbytečně bude pokračovat boj mezi mocí soudní a výkonnou a bohužel nemohu toto vládní rozhodnutí podporovat," komentoval dnes Čermák několik týdnů staré rozhodnutí kabinetu sebrat státním zaměstnancům od příštího roku 13. a 14. plat.

  • 14.6.2004

    Za nedůstojnou "teatrální hříčku", která se ve slušné společnosti nedělá, považuje prezident Václav Klaus načasování demise ministra spravedlnosti Karla Čermáka. Ministr, který jako nestraník hájil v kabinetu barvy ČSSD, oznámil rezignaci v sobotu krátce po skončení voleb do Evropského parlamentu. Prezident označil takový postup za evidentní kalkul, který by od Čermáka nečekal. "Trochu mě mrzí, že pan ministr spravedlnosti byl ochoten tuto teatrální hříčku sehrát. To jsem při jeho věku a serióznosti neočekával. Považuji to za špatné a nedůstojné," řekl dnes Klaus novinářům. S podobným postupem se jako prezident republiky nechce smířit. "Vyhlášení demise bylo provedeno minutu po uzavření volebních uren a volebních místností. To je tak evidentní kalkul, který se ve slušné společnosti nedělá. Jsem z toho velmi smuten," dodal prezident. "Já na teatrální hříčky nejsem zvyklý. Jsem zvyklý na loajalitu a slušné chování," řekl dnes Čermák novinářům. Dodal, že jeho rozhodnutí bylo uvážené. O rezignaci mluvil s premiérem Vladimírem Špidlou (ČSSD) sice již před 14 dny, své rozhodnutí ale neplánoval oznámit tuto sobotu. "Nevím, odkud se informace v médiích objevila," prohlásil odcházející ministr. Čermák se rozhodl odstoupit kvůli tomu, že vláda vezme soudcům od příštího roku 13. a 14. platy. Odstupující ministr tento krok vnímá jako útok na soudní moc. Spolu se Špidlou svoji demisi oficiálně oznámil. Klaus netuší, koho mu premiér doporučí jako nového člena své vlády. Jako o možných Čermákových nástupcích se hovoří o bývalém šéfovi tohoto resortu Jaroslavu Burešovi, poslanci Zdeňku Koudelkovi nebo nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové. Ta však už řekla, že by takovou nabídku odmítla.

  • 14.6.2004

    Pokud česká společnost nezačne investovat do vědy a výzkumu, skončí podle organizátorů dnešního mezinárodního vědeckého fóra její občané v Evropě jako čističi bot. Proti vyspělým státům má Česká republika velké zpoždění. A nejhorší na tom je, že veřejnost to nevnímá, řekl novinářům ředitel projektu na podporu vědecké a technické inteligence Česká hlava Václav Marek. "V Česku nejsou dobré podmínky pro vědeckou práci," uvedl jeden z účastníků fóra Michael Valášek z ČVUT. Podle něj nejde jen o materiální stránku, ale i o organizaci. "Bez aplikace vědy zahyneme. Nebudeme schopni konkurovat a nebudeme umět zastavit ničení životního prostředí a přírodních zdrojů," upřesnil. Setkání se účastní zhruba dvě stě vědců. "Kromě našinců to jsou lidé z Německa, Francie a Rakouska. Jejich země jsou na vysoké úrovni v podpoře vědy a výzkumu. Proto bychom rádi, aby nám předali své zkušenosti," uvedl Marek. Aby všichni pochopili, jak to s českou vědou je, vyvěsili organizátoři před Kongresovým centrem billboard s nápisem Bez vědy skončíme jako čističi bot, pod kterým opravdu čistič bot pracoval. Někteří z příchozích, například poslanec Jaroslav Zvěřina (ODS), si jeho práci dokonce vyzkoušeli. "Myslím, že v žádné zemi nejsou pro vědce podmínky ideální. U nás by se měl zvýšit podíl HDP na celkových výdajích na vědu, měly by se změnit podmínky pro podnikání a zmenšit se stupeň regulace," řekl. Koalice se letos v únoru dohodla, že soukromé investice do vědy a vzdělání budou daňově zvýhodněny. Práce na přípravě příslušné legislativy ale pokračují pomalu. V lepším případě by tak úlevy mohly začít fungovat nejdříve v roce 2006, píše se v diskusních materiálech.

  • 13.6.2004

    V Česku skončily historicky první volby do Evropského parlamentu. |Zúčastnilo se jich jen 29 procent voličů. Podle neoficiálních výsledků eurovolby vyhráli občanští demokraté, druzí skončili komunisté, třetí sociální demokraté, čtvrté Sdružení nezávislých spolu s Evropskými demokraty a pětiprocentní hranici překročili ještě Nezávislí a KDU-ČSL, která překvapivě skončila až šestá. Další strany včetně vládní US-DEU se do Evropského parlamentu nedostanou. Oficiální výsledky eurovoleb se však dozvíme až v neděli po 22.00 hodině, kdy skončí volby i v posledních čtyřech státech Evropské unie.

  • 13.6.2004

    Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla v reakci na první odhady výsledků voleb do Evropského parlamentu přiznal neúspěch své strany. Zároveň dal ale najevo, že vláda hodlá svůj mandát dotáhnout až do řádných voleb v roce 2006. "Vláda je založena na volebním výsledku v roce 2002," prohlásil. Příčinou chabého výsledku je podle něj i vládní angažmá ČSSD. "Převzít vládní agendu v takto rozporné době je velmi těžké," uvedl. Rozhodnutí o tom, zda ČSSD zvolí nového předsedu, očekává Špidla až na řádném sjezdu strany.

  • 13.6.2004

    Šéf ODS Mirek Topolánek je spokojen s prvními odhady výsledků eurovoleb, které přisuzují jeho straně vítězných 30 procent hlasů. "Tyto volby jsme pojali jako referendum o této vládní koalici," prohlásil Topolánek. Vyloučil však, že by ODS vyvolala předčasné volby. Spokojenost se ziskem zhruba deseti procent hlasů vyjádřil i lídr společné kandidátky Sdružení nezávislých a Evropských demokratů Jozef Zieleniec. "Je pro nás důležité, že jsme byli konečně přijati nejen médii, ale i voliči jako vážná alternativa na politické scéně," uvedl.

    Naopak lídr kandidátky vládní sociální demokracie Libor Rouček nechtěl výsledky komentovat. K nízké volební účasti poznamenal, že Češi dali přednost svým chatám a chalupám před účastí ve volbách. Podle šéfky lidovecké kandidátky Zuzany Roithové odhady odpovídají dosavadním průzkumům. Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do EP zřejmě nepřekročila Unie liberálních demokratů, v níž dominuje US-DEU. Senátorka Helena Rögnerová, která je volební jedničkou seskupení, zatím nevidí důvod ke skepsi. Nic podle ní není rozhodnuto.

    Podle odhadů se za ODS ve volbách do Evropského parlamentu umístila KSČM se 17 procenty, třetí ČSSD se ziskem 11 procent, čtvrté Sdružení nezávislých spolu s Evropskými demokraty s devíti procenty, stejně jako hnutí Nezávislých, a následuje KDU-ČSL s osmi procenty. Z 24 křesel přidělených v Evropském parlamentu České republice by ODS podle odhadů mohla mít devět, komunisté pět křesel, ČSSD a SNK-ED po třech a Nezávislí stejně jako KDU-ČSL po dvou místech.

  • 13.6.2004

    Vicepremiér Petr Mareš by mohl opustit křeslo šéfa US-DEU ještě před stranickým sjezdem, který se má konat za dva týdny. Návrhem na jeho rezignaci, která souvisí s neúspěchem US-DEU v evropských volbách, by se podle něj mělo ještě před tímto sjezdem zabývat stranické vedení. Účast US-DEU ve vládě by ale podle Mareše výsledky eurovoleb neměly ovlivnit. Unii liberálních demokratů, v níž dominuje vládní US-DEU, volila podle prvních odhadů čtyři procenta lidí. Má ale ještě naději překonat pětiprocentní hranici vzhledem k možnosti až jednoprocentní chyby.

  • 13.6.2004

    Neúspěch vládních stran ve volbách do Evropského parlamentu by podle analytiků mohl vést k odložení důležitých reformních kroků. Vládní strany nebudou chtít dělat nepopulární opatření, aby získaly zpět ztracenou podporu. Trhy mohou mít navíc obavy z vládní krize a předčasných voleb, což by mohlo přispět k oslabení kurzu koruny. Vládní strany se ve zbylých dvou letech zaměří na vylepšení své bilance a odloží nutná, ale nepopulární opatření, odhadl hlavní ekonom Patria Online David Marek. Reformu důchodů již kabinet podle něj v podstatě odložil a nelze očekávat ani zpřísnění podmínek vyplácení podpor v nezaměstnanosti nebo potřebné škrty v sociálních dávkách.

  • 13.6.2004

    Ministr spravedlnosti Karel Čermák se rozhodl rezignovat na svou funkci. Nelíbí se mu rozhodnutí vlády, která chce vzít soudcům od příštího roku 13. a 14. platy. Ministr svou rezignaci potvrdil, podrobnosti však hodlá vysvětlit v pondělí. Vláda letos koncem května rozhodla, že pracovníci veřejného sektoru, soudci a další ústavní činitelé nebudou nejspíš od příštího roku dostávat 13. a 14. platy. Kabinet totiž schválil návrh zákona, který od roku 2005 další platy ruší. Nahradit je má 20 procent měsíční mzdy, které se rozpustí do 12 běžných příjmů. Někteří soudci se vzápětí rozhodli kvůli penězům stát žalovat a ministr Čermák z takového vývoje neskrýval obavy.

Pages