• 23.5.2002

    Že hudba znamená pro Romy opravdu všechno, ukázal barevný průvod desítky romských kapel, který za zvuků tradičních hudebních nástrojů prošel Prahou. "Neexistuje jiná kultura, která by byla stejně rozmanitá jako romská. Romové se totiž usadili všude po světě - jsou v Grósku i v Číně, Jižní Americe i Evropě. Jsou všude a část z každé kultury přidali k té své, až vytvořili úžasný mix," řekla producentka festivalu Jelena Silajdžič. Všechny hudební skupiny, které se v ulicích hlavního města představily, zahrály také na večerním koncertu v pražském Lucerna Music Baru. Kromě romských skupin z Česka a Portugalska, tak měli diváci možnost seznámit se s romským folklórem, jak se hraje v Polsku, Rakousku a na Ukrajině.

  • 22.5.2002

    Zahraniční výbor Evropského parlamentu schválil návrh rezoluce o rozšíření EU, která v části věnované České republice obsahuje jediný kompromisní odstavec ohledně Benešových dekretů. Vyjadřuje se v něm očekávání, že pokud by se zjistilo, že česká legislativa obsahuje diskriminační ustanovení plynoucí z dekretů, Praha takové normy do vstupu zruší.

    Podmiňovací způsob, který schválil zahraniční výbor Evropského parlamentu u formulace o Benešových dekretech, premiéru Miloši Zemanovi vyhovuje. "Jsem přesvědčen, a analýza, kterou jsme udělali, prokázala, že žádné diskriminační opatření v dekretech není, a proto není důvod cokoli změnit. Proto si myslím, že tato formulace je přijatelná," řekl premiér během jednání vlády. Na kompromisním znění se ve výboru dohodli zástupci všech politických klubů. Je ještě mírnější než původní návrh zpravodaje pro Českou republiku, křesťanského demokrata Jürgena Schrödera. Přijaty nebyly žádné návrhy změn. Na červnové schůzi projedná rezoluci plénum Evropského parlamentu, text už by se ale neměl změnit. Analýza, o níž se Zeman zmínil, vznikla z popudu české vlády poté, co se diskuse o údajně diskriminačním charakteru dekretů přenesla na evropskou úroveň. Podle materiálu, který shrnuje oficiální postoj Prahy, se sporné dekrety takzvaně zkonzumovaly okamžikem vydání a v současnosti nemohou vyvolávat nové právní účinky. Je proto vyloučeno, aby diskriminovaly jakoukoli společenskou skupinu. Dekretům, které se vztahují k poválečnému zbavení občanství a majetku sudetských Němců a Maďarů, odpůrci z řad sudetských Němců a některých rakouských kruhů vytýkají, že jsou diskriminační.

    Autor: Ivo Prokop
  • 22.5.2002

    Vláda na zasedání schválila novelu zákona, která umožní vzájemné uznávání kvalifikací architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě mezi Českou republikou a Evropskou unií. Kvalifikační předpoklady pro činnost architekta jsou stanoveny jednotně pro všechny členské státy EU. Uznávání kvalifikace inženýrů a techniků se rovněž řídí jednotnými pravidly. Výkon činností je zde však regulován národními předpisy, kvůli odborné technické náročnosti a rozdílnosti technických předpisů v jednotlivých členských státech EU. Novela mění zákon z roku 1992, který se týká výkonu povolání autorizovaných architektů, inženýrů a techniků ve výstavbě. Jednou ze zásadních změn je také ukončení platnosti oprávnění a osvědčení k projektové činnosti a provádění staveb, která byla vydána na základě předpisů zrušených na začátku 90. let.

    Autor: Ivo Prokop
  • 22.5.2002

    Způsob financování pobytu českých vojenských lékařů v Afghánistánu je stále nejistý. Senátní výbor pro obranu nepodpořil ani neodmítl vládní návrh, aby stát afghánskou misi zaplatil z dluhopisů za 600 miliónů korun. Výhrady proti této formě mají zástupci pravicových stran i KDU- ČSL. Hlasování ve výboru se převážně zdrželi, řekl jeho místopředseda Vítězslav Matuška z vládní ČSSD. Výsledek hlasování byl do jisté míry ovlivněn blížícími se volbami do sněmovny, míní Matuška, jenž neúspěšně navrhoval vládní předlohu schválit. Její zamítnutí taktéž bez úspěchu prosazoval další místopředseda výboru Jiří Pospíšil (ODS), bývalý náměstek ministra obrany. Podle něj se zadlužením zvyšuje suma, kterou Česko slíbilo dávat na obranu při vstupu do NATO. Vláda měla s výdaji na afghánskou misi počítat při sestavování státního rozpočtu, řekl již dříve další místopředseda výboru pro obranu František Kroupa (KDU-ČSL). Podle něj i dalších opozičních politiků by vláda měla peníze hledat právě ve státní pokladně. Rozhodnutí Senátu by ale nemělo v žádném případě působení 6. polní nemocnice v Afghánistánu ohrozit, uvedl Kroupa.

    Autor: Ivo Prokop
  • 22.5.2002

    Romskou lidovou písní Šukar jakha neboli Krásné oči přivítali na zahradě Pražského hradu prezidenta Václava Havla romští hudebníci ze skupiny Bench Band. Prezident, který se pozdravil s účinkujícími a organizátory světového romského festivalu Khamoro, vyjádřil festivalu podporu a popřál mu úspěch i v dalších letech. Kromě romských hudebníků z České republiky, kterým takt udával houslista Vojtěch Lavička, zahráli prezidentovi pod širým nebem také umělci z Portugalska. Havel dostal od romských hudebníků několik CD a od organizátorů festivalu zvláštní diplom festivalu Khamoro za podporu dobré věci. Prezident ujistil organizátory i účinkující, že považuje festival Khamoro za "ohromně důležitou a dobrou věc" a doufá, že bude i nadále pokračovat a rozrůstat se.

    Autor: Ivo Prokop
  • 21.5.2002

    Vláda na svém středečním zasedání projedná návrh na dohodu mezi Českou republikou a Slovenskem o včasném oznamování jaderné nehody. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové by předkládaná smlouva měla nahradit dosud platnou úmluvu se Slovenskem z roku 1993. Obdobné smlouvy má ČR se všemi okolními státy, ale i s Ruskem a Ukrajinou. Nová smlouva bude odpovídat mezinárodním standardům. Povinnost informovat sousední země zpravidla vzniká státu, ve kterém nastane událost hodnocená v rámci mezinárodní osmistupňové škály číslem dva a vyšším. Stupeň nula přitom podle Drábové znamená běžný stav, stupně jedna až tři mimořádnou událost, stupně čtyři až pět havárii a stupně šest až sedm vážnou havárii. "Stupeň jedna bylo například rychlé odstavení reaktoru, k němuž došlo v Temelíně 7. února, i když odstavení nemělo vliv na jadernou bezpečnost," vysvětlila předsedkyně. Stupeň sedm byla havárie v Černobylu.

  • 21.5.2002

    Před českým velvyslanectvím ve Vídni se shromáždilo asi 15 ekologických aktivistů z Vídeňské platformy "bezatomová budoucnost". Protestovali proti výstavbě meziskladu vyhořelého paliva z jaderné elektrárny Temelín. Zástupce odpůrců atomu přijal český velvyslanec Jiří Gruša, který od nich převzal protestní dopis adresovaný české vládě. "Máme z meziskladu velké obavy, protože při povrchovém meziskladu nelze vyloučit ani teroristický útok, ani pád letadla," řekla mluvčí ekologů Maria Urbanová. V jedné nádobě na uskladňování vyhořelého paliva je totiž podle Urbanové přibližně 30násobné množství "potenciální radioaktivity, než jaká unikla při havárii v Černobylu". Odpůrci atomu ale požadují nejenom odstoupení od výstavby meziskladu, nýbrž také zastavení provozu v temelínské elektrárně. Velvyslanec Gruša ekologům žádné odstoupení od projektu Temelín neslíbil, ale popsal jim další zvýšení bezpečnostních standardů v elektrárně. Pokojná demonstrace asi po 70 minutách skončila.

  • 21.5.2002

    Čeští a slovenští vojáci se ve výcvikovém prostoru Libavá v Olomouckém kraji společně zapojili do největšího letošního cvičení pozemních sil s názvem Blue Line 2002. Zástupci obou armád si procvičí především různé situace zahraničních mírových misí. Vojenských manévrů, které potrvají devět dní, se zúčastní 1500 vojáků, 400 vojáků z praporu okamžité reakce ze slovenského Martina a zhruba 1100 vojáků druhé mechanizované brigády z Písku. Ve vojenském prostoru cvičí s bojovými vozidly, minomety, protitankovými střelami, tanky, děly a pěchotními zbraněmi. Cvičení přišlo obě armády dohromady zhruba na 40 milionů korun. Na mezinárodním cvičení Blue Line se vojáci obou armád setkali poprvé v roce 2000 na Libavé. Do čtyřdenního cvičení se tehdy zapojilo téměř 1400 vojáků se 273 stroji. Loni české a slovenské pozemní síly cvičily společně ve vojenském prostoru Lešť na středním Slovensku.

  • 20.5.2002

    Český a slovenský premiér Miloš Zeman a Mikuláš Dzurinda spolu nejen bilancovali výsledky téměř čtyřleté spolupráce svých vlád, ale hovořili i o společné strategii vůči Evropské unii. Dzurinda znovu nabídl spolupráci při přípravě pražského summitu NATO. Slovenská republika poskytne České republice pomoc, o kterou požádá, a ráda, řekl šéf slovenské vlády na tiskové konferenci po setkání se Zemanem. Společná strategie vůči unii se podle Zemana týká zejména zemědělství. Nelze podle něj žádat, aby Česká a Slovenská republika byly v nerovnoprávné pozici z hlediska zemědělských dotací, a současně chtít, aby od nich unie dostávala plné platby do rozpočtu. Dzurinda novinářům vypočítal dlouhý seznam česko-slovenských problémů, které se podařilo za volební období vyřešit. Uzavřeno bylo 55 mezistátních smluv, podařilo se vytvořit společnou česko- slovensko-polskou vojenskou jednotku pro mezinárodní akce a vyřešit dvojí občanství pro české a slovenské občany. Dzurinda prý před čtyřmi lety nevěřil, že se podaří vyřešit rozdělení zbývajícího společného majetku po rozdělení Československa. Zeman po Dzurindově výčtu řekl, že nemá co doplnit. Žertem dodal, že také navrhl, aby uzavřeli ještě 56. smlouvu, ve které by se obě země zavázaly, že se budou vzájemné podporovat při boji o titul mistra světa v ledním hokeji. Slovensko letos "převzalo" titul od českých hokejistů. Dzurinda se sešel také s předsedou sněmovny Václavem Klausem. I s ním se shodl na tom, že česko- slovenské vztahy jsou na vynikající úrovni. Dzurinda dodal, že s Klausem mluvil rovněž o "výzvách", které před oběma zeměmi stojí, tedy například o společné snaze vstoupit do EU. "Samozřejmě pro Slovensko je nesmírně velkou výzvou (pražský) summit Severoatlantické aliance v listopadu," řekl. Klaus dodal, že předpokládá přijetí Slovenska do NATO.

    Autor: Ivo Prokop
  • 20.5.2002

    Průzkumy volebních preferencí v uplynulém týdnu nenaznačily zásadní posuny v rozložení voličské přízně. Nadále favorizovaly jako vítěze letošních parlamentních voleb ODS a ČSSD. Jejich postavení zůstává vyrovnané a volila by je zhruba polovina respondentů. Do parlamentu by se opět dostaly ještě Koalice a KSČM, jejichž zisk se podle agentur stále pohybuje kolem 15 procent. Výraznější rozdíl mezi těmito stranami přinesl pouze průzkum agentury TNS Factum pro server www.iHNed.cz; podle něj ČSSD během první poloviny května zvýšila svůj náskok z 26 na 33,4 procenta. ODS se po šestiprocentním propadu ke konci první dekády znovu vyšplhala nad hranici 30 procent. Pokles voličské přízně se zmírnil u Koalice, která by v polovině května dostala těsně pod 15 procent. Nejvýrazněji (o 1,7 procenta) si pohoršili komunisté, kterým respondenti TNS Factum dali 13,8 procenta hlasů. ODS by podle průzkumu agentury STEM pro Lidové noviny získala koncem minulého týdne 24,1 procenta a oproti začátku měsíce si velmi nepatrně (o čtyři desetiny procenta) polepšila. ČSSD má podle STEM šanci dostat 22,2 procenta hlasů, což odpovídá jejímu výsledku v předcházejících průzkumech STEM. Výraznější nárůst hlasů tato agentura zaznamenala u Koalice, a to o 1,6 procenta na 17,7 procenta oproti první květnové dekádě. Pohoršili si mírně komunisté, které by volilo 13,5 procenta lidí (o osm desetin procenta méně než počátkem měsíce). Průzkum agentury Median pro televizi Nova přisoudil ODS téměř 26 procent hlasů, ČSSD by získala necelých 25 procent. Přibližně s desetiprocentním odstupem by se umístila Koalice a komunisté. Jejich květnové výsledky se oproti dubnovému zjištění Medianu příliš neliší, zhruba o procento si polepšili občanští i sociální demokraté. Tyto strany favorizuje jako volební vítěze také průzkum CVVM. Vítězství ODS ve volbách tipuje 49,3 procenta respondentů a její umístění na druhém místě 31,9 procenta. ČSSD zvítězí podle 38,2 procenta lidí, podle 40 procent skončí druhá. Koalici přisuzují první místo tři procenta a druhé místo 7,2 procenta dotázaných. Ve vítězství KSČM věří 2,5 procenta občanů, podle 6,5 procenta se umístí na druhém místě.

    Autor: Ivo Prokop

Pages