• 2.2.2002

    Tématem většiny deníků je rozpad čtyřkoalice, která podle průzkumů preferencí mohla zvítězit ve volbách. Podle politologů byl starý dluh Občanské demokratické aliance /0DA/ pravděpodobně jen záminkou k tomu, aby se lidovci a někteří unionisté zbavili nepohodlného partnera. Někteří lidovci se podle informací ČTK obávají, že by pravicová ODA po volbách mohla bránit případným jednáním o sestavení koaliční vlády s sociální demokracií. I když tento scénář předseda lidovců Cyril Svoboda popírá, předseda ODA Michael Žantovský mu nevěří. "Domníváme se, že KDU-ČSL neměla ve svém povolebním plánování pro čtyřkoalici místo," uvedl v Lidových novinách.

  • 1.2.2002

    Nejsilnější opoziční uskupení v České republice, které podle průzkumů preferencí mohlo vyhrát volby, se rozpadlo. Z pozice lídra čtyřkoalice odstoupil poslanec Unie svobody-DEU Karel Kühnl a minulostí je i stínová vláda, kterou vedl. Rozpad čtyřkoalice odstartovaly spory ohledně řešení starých dluhů ODA. Definitivní tečku za současnou podobou čtyřky udělalo vedení KDU-ČSL, které se ve čtvrtek rozhodlo jít do voleb jen s Unií svobody-DEU, tedy bez zástupců aliance. Lidovci ale tvrdí, že čtyřkoalice může nadále spolupracovat. Představitelé ODA i unie přesto čtyřkoalici považují za neexistující uskupení. Unie svobody-DEU by měla v úterý rozhodnout o tom, zda půjde do voleb společně s lidovci. ODA se hodlá voleb také zúčastnit. Zatím není jasné, zda bude kandidovat sama, nebo s nějakou jinou stranou. V pátek však její řady opustil jeden ze zakládajících členů senátor Daniel Kroupa. Nevěří totiž v další budoucnost samostatné existence strany. Podle politologů se rozpad čtyřkoalice dal očekávat. Mnozí z nich si myslí, že si lidovci odstraněním ODA uvolnili cestu k povolebnímu vyjednávání se sociální demokracií. Pokud by totiž pravicová ODA ve čtyřkoalici zůstala, bránila by se podle nich jednání s levicí. Zatím však zůstává otázkou, s kým by po volbách chtěla jít do vlády Unie svobody-DEU. Řada jejích členů totiž původně odešla z ODS a mezi občanskými demokraty a unionisty ještě dnes kvůli tomu existuje napětí. Přesto však ODS i Unie svobody-DEU o sobě shodně prohlašují, že mají k sobě programově velmi blízko. Není zatím jisté, zda unionisté a lidovci půjdou do voleb společně. Například pražská organizace Unie svobody-DEU to odmítá. Vyzvala proto vedení strany, aby svolalo republikové shromáždění. Ostatní regionální organizace strany se přiklánějí spíše ke společné kandidatuře s lidovci. Předsedové ODS a ČSSD, Václav Klaus a Vladimír Špidla, zatím nechtěli poslední události ve čtyřkoalici komentovat. Podle Špidly mají členové čtyřkoalice velmi rozdílné politické zájmy. O budoucí spolupráci podle něj rozhodnou až sami voliči. Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 14. a 15. června.

    Autor: Ivo Prokop
  • 1.2.2002

    Ratibor Majzlík, který jako předseda Demokratické unie stál před třemi lety u zrodu čtyřkoalice a jako jeden z mála s ní zažil všechny úspěchy i pády, si rozpad opozičního uskupení nepřipouští. Čtyřkoalice nekončí, jen jeden z jejích členů - ODA - musela odstoupit ze společných kandidátek, interpretuje vývoj nynější místopředseda Unie svobody-DEU. Totéž si myslí i lidovci, kteří se rozhodli jít do voleb bez aliance. Čtyřkoalice v podobě KDU- ČSL, unie a ODA je ale definitivně minulostí. Majzlík soudí, že projekt čtyřkoalice by nyní měl být založen na úzké spolupráci nejen KDU-ČSL a Unie svobody-DEU. Uskupení by se mělo otevřít i dalším iniciativám, které usilují o změnu politického uspořádání. Značka čtyřkoalice by podle něj měla být zachována, "pokud nebudou problémy ze strany ODA".

    Autor: Ivo Prokop
  • 1.2.2002

    ČSSD ani ODS nevypoví před volbami opoziční smlouvu, která umožnila jmenování menšinového sociálnědemokratického kabinetu. "Pokud jde o opoziční smlouvu, o ničem se nejedná a předpokládám, že doběhne do konce volebního období," řekl předseda ČSSD Vladimír Špidla. Také místopředseda ODS Petr Nečas nevidí důvod pro "levný předvolební trik spočívající v teatrálním vypovězení opoziční smlouvy". Připustil, že smlouva je dokument koncipovaný tak, aby mohl teoreticky platit na věčné časy. Sám ho však považuje za řešení konkrétní situace po volbách v roce 1998 a nepředpokládá, že by se mohla ještě někdy opakovat. V ODS prý nezná nikoho, kdo by s dalším trváním smlouvy počítal. Přesvědčen je, že by měla být po volbách utvořena silná většinová vláda. Šestileté období menšinových vlád by mělo skončit, dodal. Prostředkem na jedno použití je opoziční smlouva pro Špidlu. Počítá s tím, že její platnost skončí s nynějším volebním obdobím. Současné zostřování vztahů mezi stranami přičítá snaze po vyjasnění politických názorů a postojů. Řešení nových politických situací, o kterých rozhodnout voliči, budou podle něj politické strany hledat až po volbách. Na opoziční smlouvu před více než třemi lety reagovaly KDU- ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a ODA založením čtyřkoalice.

    Autor: Ivo Prokop
  • 1.2.2002

    Podle názoru bavorského premiéra a kancléřského kandidáta německých konzervativců Edmunda Stoibera je představa Evropy bez jaderné energie "naprosto vzdálena realitě". V rozhovoru pro rakouskou stanici ORF se Stoiber zároveň vyslovil proti tzv. Benešovým dekretům, ale proti spojování této otázky se vstupem ČR do EU. Bavorský premiér uvedl, že si je vědom toho, že v otázce využívání jaderné energie mají německý blok CDU/CSU a rakouská vládní lidová strana (ÖVP) rozdílné postoje a že v Rakousku převládá i mezi stoupenci ostatních stran odmítavé stanovisko k jaderné energii. Zároveň však zdůraznil, že jaderná energie je čistá energie, která neprodukuje kysličník uhličitý, a nepřispívá tedy k nebezpečnému skleníkovému efektu. Pokud jde o českou jadernou elektrárnu Temelín, vyslovil se Stoiber pro to, aby byla uvedena do provozu "jen tehdy, budou-li realizována všechna bezpečnostní opatření". Rozšíření EU označil Stoiber za znovusjednocení Evropy a za prvořadý politický cíl. Benešovy dekrety nemají podle jeho vyjádření v budoucí Evropě místo, vstup ČR do EU by však neměl být jejich zrušením podmiňován. Čechům by se ovšem mělo stále znovu připomínat, že dekrety neodpovídají evropským hodnotám. Podobně Evropský parlament by Čechům neměl v této otázce "dopřát klid".

    Autor: Ivo Prokop
  • 1.2.2002

    Trvající rozdílná stanoviska k takzvaným Benešovým dekretům mezi stranami rakouské vládní koalice lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ) nepřímo potvrdili kancléř Wolfgang Schüssel (ÖVP) a vicekancléřka Susanne Riessová- Passerová (FPÖ). Na dotaz novinářů po zasedání vlády předsedkyně FPÖ zopakovala požadavek své strany, podle něhož musí být otázka dekretů vyřešena, to znamená dekrety zrušeny, ještě před vstupem České republiky do Evropské unie. Riessová-Passerová se při tom odvolala i na stanovisko bavorského premiéra a německého kancléřského kandidáta Edmunda Stoibera, které se podle ní shoduje s postojem rakouských Svobodných. Kancléř Schüssel naproti tomu na stejnou otázku odpověděl, že Svobodní nechtějí vidět, že v této otázce jde o proces. Tento proces je důležitý a v jeho průběhu budou nalezeny správné odpovědi, prohlásil Schüssel a připomněl své dřívější vyjádření, podle něhož je otázka Benešových dekretů již léta bilaterálně projednávána s ČR při všech příležitostech. Také usnesení rakouského parlamentu, schválené ve čtvrtek, je podle Schüssela důležitým krokem při řešení tohoto problému. Rakouská Národní rada (dolní komora parlamentu) usnesením požádala spolkovou vládu, aby se v jednáních s Českou republikou důrazně zasazovala o zrušení Benešových dekretů.

    Autor: Ivo Prokop
  • 1.2.2002

    Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) požaduje od české strany nejen zrušení tzv. Benešových dekretů, ale i vrácení zabaveného majetku. Případné přijetí společné deklarace Vídně a Prahy k této otázce, podobné česko-německé deklaraci, považuje za nedostatečné. "Musí dojít k tomu, že se Benešovy dekrety zruší," řekl novinářům šéf SLÖ Gerhard Zeihsel. V souladu s mezinárodním právem je třeba vycházet z toho, že by Česká republika měla přistoupit na vrácení majetku, případně odškodnění sudetských Němců, kteří byli po druhé světové válce na základě dekretů odsunuti z tehdejšího Československa a přišli o svůj majetek, uvedl Zeihsel. Rakousko podle něj odškodněním nuceně nasazených ukázalo cestu k nápravě bezpráví. Vyhnání sudetských Němců označil za etnickou čistku a genocidu. "Pokud bude Česká republika bez předchozího zrušení (dekretů) přijata za člena Evropské unie, proviní se EU legalizací této genocidy," zdůraznil. SLÖ se sice zastává přijetí České republiky do Evropské unie, současně ale oceňuje podporu představitelů koaliční strany Svobodných (FPÖ), kteří hodlají spojovat otázku začlenění ČR do unie a zrušení dekretů. Představitelé SLÖ kritizovali rovněž nedávné výroky českého premiéra Miloše Zemana, který v souvislosti s rakouským protitemelínským lidovým hlasování hovořil o sudetských Němcích jako o zrádcích a Hitlerově páté koloně.

    Autor: Ivo Prokop
  • 1.2.2002

    Vicepremiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla ostře odmítl jakékoli jednání o platnosti poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Nepřichází to podle něj vůbec v úvahu. Reagoval tak na usnesení rakouského parlamentu, který vyzval spolkovou vládu, aby usilovala o jejich zrušení. "Vláda, ve které bude sociální demokracie, se touto cestou nevydá," řekl Špidla na tiskové konferenci v Lidovém domě. Šéf vládní strany rozhodně nesouhlasí s tím, že by ke stupňování rakouských požadavků přispěly ostré výroky premiéra Miloše Zemana. Podle Špidly jde o politiku hledání konfliktů, která je projevem vlivu strany Svobodných v rakouské politické struktuře. Soudí, že tento vliv je přechodný.

    Autor: Ivo Prokop
  • 31.1.2002

    Rakouská Národní rada (dolní komora parlamentu) ve čtvrtek usnesením požádala spolkovou vládu, aby se v jednáních s Českou republikou důrazně zasazovala o zrušení tzv. Benešových dekretů. Současně má kabinet kancléře Wolfganga Schüssela usilovat i o zrušení obdobných slovinských dekretů AVNOJ. Usnesením, které prosadili poslanci vládních lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ), Národní rada dále žádá spolkovou vládu, aby pokračovala v jednání o jihočeské jaderné elektrárně Temelín s novou českou vládou po letošních parlamentních volbách v ČR.

  • 31.1.2002

    Pro "pokračování procesu usmiřování" mezi Českou republikou a Rakouskem ve věci tzv. Benešových dekretů se ve čtvrtek vyslovil rakouský kancléř Wolfgang Schüssel (ÖVP). V rozhovoru pro agenturu APA u příležitosti uplynutí poloviny funkčního období koaliční vlády lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ) kancléř uvedl, že "téma Benešových dekretů není nové, ale je staré jako konec druhé světové války". Překážku vstupu ČR do EU v dekretech nespatřuji, dodal Schüssel.

Pages