• 1.1.2002

    České republice zbývá uzavřít při jednání s Evropskou unií kapitoly "doprava", "hospodářská soutěž", "regionální politika", "zemědělství", "rozpočtová a finanční ustanovení" a "instituce". Podle našeho vyjednavače s unií Pavla Teličky by ale bylo mylné se domnívat, že Česko má vstup do unie jistý. "Vyjmenování deseti potenciálních nových členů na summitu v Laekenu je třeba číst jako momentální pohled na možné scénáře - je to scénář, který v této chvíli převažuje. To se však může změnit," uvedl Telička. Za největší úskalí přitom považuje naši vlastní nepřipravenost. Praha podle něj ještě zdaleka nesplnila všechny požadavky nutné pro uzavření kapitoly "regionální politika". Nepřiblížila se ani k dohodě s EU o první části zemědělské legislativy, kterou uzavřelo například Slovinsko. U dopravy sice může ČR jednat z pozice síly, protože zatím odmítá podmínky EU, kapitola "hospodářská soutěž" ale nadále vázne na neschopnosti či neochotě Prahy předložit Evropské komisi program restrukturalizace hutnictví. Všechny země, zapojené do procesu rozšiřování Evropské unie, se budou v roce 2002 zabývat především finančními problémy spojenými se vstupem.

  • 30.12.2001

    Místopředseda rakouské nacionalistické strany Svobodných (FPÖ) Hubert Gorbach se znovu vyjádřil k tématu jihočeské jaderné elektrárny Temelín. V prohlášení vorarlberské zemské organizace FPÖ uvedl, že není proti vstupu Česka do Evropské unie, ale že mu jde o budoucnost. S příchodem roku 2002 vyjádřil přání, aby se o otázce Temelína "diskutovalo věcně a bez emocí, a především, aby se přemýšlelo až do konce". Jihočeskou jadernou elektrárnu přitom považuje za podnět, který by mohl vést "v celé Evropské unii k odstoupení od rizikové jaderné energetiky". Gorbach se však v souvislosti s Temelínem už nezmiňuje o rakouské vládní koalici jeho strany a lidovců (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela. Přitom ještě v posledním čísle časopisu News hrozil Schüsselovi odstavením z funkce, pokud by kancléř i v případě výrazného úspěchu protitemelínského podpisového referenda, jež si na leden vynutila FPÖ, trval na tom, že kvůli uvedení Temelína do provozu vstup ČR do unie nelze vetovat.

  • 29.12.2001

    Pro prezidenta Václava Havla bude příští rok významný především tím, že výsledek parlamentních voleb pravděpodobně určí jeho nástupce na Pražském hradě. Dalším vrcholem roku 2002 bude pro Havla ukončení evropské integrace, řekl šéf politického odboru prezidentské kanceláře Pavel Fischer. Havel bude rovněž příští rok na podzim hostit v Praze své kolegy z řady zemí během vrcholné schůzky NATO. Na dvoudenní pražský summit Severoatlantické aliance, který začne 21. listopadu, se sjedou představitelé 19 členských států NATO a 27 zemí programu Partnerství pro mír. Do české metropole tak má přijet celkem 46 hlav států. Pro Českou republiku bude rok 2002 významný i tím, že by měla dokončit rozhovory ohledně přistoupení k Evropské unii. Odborníci většinou soudí, že pokud země neudělá nějakou velkou chybu, měla by být mezi prvními státy, o které se evropská patnáctka rozšíří. Pro Havla bude otázka EU významná zejména tím, že země bude muset vybrat své zástupce v Konventu Evropské unie, který bude jednat o budoucí podobě společenství evropských zemí. Odborníci přitom soudí, že prezident bude chtít spolurozhodovat o českých zástupcích v Konventu. Nejvýznamnější však pro Havla bude dění na domácí politické scéně, tedy volby do Poslanecké sněmovny, třetiny Senátu a volby komunální. Pětašedesátiletý Havel je služebně nejstarším prezidentem v Evropě. Podruhé byl na pětileté funkční období zvolen do čela samostatné České republiky v lednu 1998 a mandát mu vyprší v únoru 2003. V čele státu však stojí prakticky nepřetržitě v jeho polistopadové historii. Podle platné Ústavy nemůže být Havel zvolen potřetí. Kvůli stupňujícím zdravotním problémům hlavy státu se v poslední době dokonce častěji spekuluje i o jeho předčasném odchodu z politiky. Jako o možném Havlově nástupci se často hovoří o předsedovi Senátu Petru Pithartovi, šéfovi dolní parlamentní komory a ODS Václavu Klausovi, duchovním Tomáši Halíkovi nebo nezávislém senátoru Václavu Fischerovi. Případnou kandidaturu nevyloučil ani současný premiér Miloš Zeman.

    Autor: Ivo Prokop
  • 29.12.2001

    Uzavřít vleklý spor s Rakouskem o jadernou elektrárnu Temelín, dostat se s 24 uzavřenými kapitolami mezi první kandidátské země na vstup do Evropské unie, a vyhlásit a uzavřít výběrové řízení na stíhačky stačila v roce 2001 vláda. Kabinet také změnil složení, střetl se s týdeníkem Respekt a kromě pochvaly od Evropské unie sklidil i její kritiku za obcházení výběrových řízení na státní zakázky. Brusel kritizoval fakt, že vláda často využívá zákonné výjimky a zadává státní zakázky bez tendru. Média se pozastavovala i nad malou průhledností některých řízení. Například tendr na stíhačky, největší zakázku v historii české armády, opustili čtyři z pěti zájemců pro údajně neprůhledné praktiky a diskriminační podmínky. Ač ministři nebyli jednotní, zda vůbec vítěze řízení vyhlásit, stal se jím nakonec jediný zbylý uchazeč, britsko-švédské konsorcium BAe Systems - Saab. Problémy u státních zakázek kritizoval i komentář týdeníku Respekt, který obviňoval ministry z korupčního chování a spustil tak ostrý spor vlády s médii. Premiér Miloš Zeman totiž pohrozil trestním oznámením na autora komentáře, šéfredaktora týdeníku Petra Holuba a sérií ministerských žalob o náhradu škody, "aby Respekt konečně zanikl" a vyvolal tak bouři na mediální scéně. Vláda se obměnila i personálně. Údajné dlouhodobé spory s ministrem průmyslu a obchodu Miroslavem Grégrem stály v pozadí dubnové rezignace ministra financí Pavla Mertlíka. I on kritizoval malou vládní podporu průhlednosti hospodářských procesů. Mertlíka nahradil tehdejší náměstek ministra práce a sociálních věcí Jiří Rusnok. Druhá změna nastala v křesle ministra obrany, v němž vystřídal Vladimíra Vetchého jeho náměstek Jaroslav Tvrdík. V listopadu se vládě podařilo uzavřít takzvaný melkský protokol a dlouhý spor s Rakouskem Jaderné elektrárně Temelín. Konečné schůzce předsedů vlád a komisaře Güntera Verheugena v Bruselu předcházela několikaměsíční horečná zákulisní vyjednávání ministrů Jana Kavana a Wilhelma Molterera a do posledního dne nebylo jasné, jak bude dohoda vypadat. Vídeň nakonec prosadila, že české závazky týkající se zajištění bezpečnosti Temelína budou v protokolu k přístupové dohodě k EU.

    Autor: Ivo Prokop
  • 29.12.2001

    Čeští výsadkáři se nebudou v Afghánistánu podílet na první fázi mírové operace vedené Velkou Británií. Řekl to mluvčí ministerstva obrany Milan Řepka. Plyne to podle něj ze závěrů plánovací konference v Londýně, které ministerstvo obdrželo. Česká republika počítala s účastí až 120 českých vojáků jednotek speciálních sil v mírové operaci v Kábulu a okolí s názvem ISAF. Řepka podotkl, že o účasti českých vojáků v dalších fázích plánované půlroční operace zatím není rozhodnuto. Náčelník generálního štábu Jiří Šedivý rozhodl, že pro nasazení mimo území České republiky se po závěru plánovací konference prodlouží bojová pohotovost jednotky speciálních sil ze tří na sedm dní. Prostějovská jednotka speciálních sil zůstává i po rozhodnutí plánovací konference v Londýně připravena zapojit se do mírové operace v Afghánistánu. Čeští zástupci se nezúčastnili pátečního plánování afghánské operace v Londýně, ačkoli na předcházejících schůzkách byli přítomni. Podle Řepky bude na základě nejnovějších požadavků afghánské vlády mezinárodní misi tvořit omezený počet vojáků. Původně se hovořilo o 5000 lidí. Charakter operace bude především technický a humanitární.

    Autor: Ivo Prokop
  • 28.12.2001

    Několik českých důstojníků již působí v USA v hlavním štábu všech operací války proti terorismu. Televizi Nova to řekl mluvčí generálního štábu Vladimír Palán. Uvedl, že důstojníci pracují ve štábu, kde se plánují jednotlivé operace. Do boje proti terorismu již zasáhla posádka letadla Tu-154, která absolvovala čtyři mise, při nichž absolvoval 24 letů.

    Čeští výsadkáři mají v Afghánistánu působit v rámci mírových sil, které vede Velká Británie. Kdy 120 vojáků odcestuje, není určeno, uvedl Palán. Podle neoficiálních informací odjedou zřejmě po Novém roce. Česká republika do boje s terorismem nabídla jednotku speciálních sil, rotu protichemické ochrany, polní nemocnici a dopravní letadlo.

    Autor: Ivo Prokop
  • 28.12.2001

    Ruzyňské letiště zatím neuvažuje o dalším zpřísnění bezpečnostních opatření v souvislosti se sobotním zadržením podezřelého cestujícího na palubě amerického letadla letícího z Paříže do Miami. Řekla to mluvčí České správy letišť Vlasta Pallová. Francie, USA a Německo zpřísnily bezpečnostní opatření na letištích 48 hodin poté, co byl zadržen jeden z cestujících na trase z Paříže do Miami. Podezřelý muž měl v botách výbušninu a zřejmě ji chtěl zapálit. V Berlíně se tak musí všichni cestující, kteří chtějí letět s americkou společností, zouvat. Pallová uvedla, že ruzyňské letiště má již od výstavby nového terminálu zavedenou stoprocentní kontrolu zavazadel, což podle ní před 11. zářím na řadě letišť neměli.

    Autor: Ivo Prokop
  • 28.12.2001

    Hornorakouští věřící se valnou většinou domnívají, že katolická církev by měla podpořit podpisové referendum proti jihočeské jaderné elektrárně Temelín, které na polovinu ledna prosadila rakouská vládní strana Svobodných. Vyplývá to z internetového průzkumu linecké diecéze, jehož výsledky zveřejnil deník Salzburger Nachrichten; církev však zdůrazňuje, že referendum přesto nepodpoří, protože se "zásadně nemíchá" do politiky stran.

    Autor: Ivo Prokop
  • 27.12.2001

    Štěpánskou koledu s valašskými zvyky předvedlo 50 chlapců a děvčat ze vsetínského souboru Malá Jasénka ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Opět sem zavítají 6. ledna, kdy předvedou obyčeje pojící se ke Třem králům. "Děti si v kostele sv. Anny vysloužily obrovský potlesk stovek návštěvníků. Byla mezi nimi slyšet němčina, angličtina i francouzština," řekla ČTK autorka pořadu Petra Nohavicová. S koledou to bylo slabší, protože jedinou odměnou byl potlesk a šálek čaje, dodala. Svátek Štěpána si přisvojují muži, a to podle přísloví "na Štěpána není pána". "V tento den končili pacholci službu u hospodářů a v hostinci si domlouvali její prodloužení. Podle znalce zvyků Miloše Hrdého pacholek dostal makovou buchtu a obilí. V minulosti se v kostelích světilo "svaté obilí" na setí. Posvěcená troška se přidávala k ostatnímu zrnu. Na Zlínsku ráno podávaly ženy mužům při oblékání kalhoty, aby jim dali večer v hospodě napít. Na Nový rok zase muži podávali ženám odcházejícím do služby sukně.

    Poštěpánské posezení připravil na 28. prosince folklórní soubor Olšava v Domě kultury v Uherském Brodě. "Přijmeme nové členy Klubu Štěpánů a vyhodnotíme letošní vína a domácí klobásy. Ženy mají vstup přísně zakázán," řekl ČTK primáš Luboš Málek.

  • 27.12.2001

    Rekordních přibližně 30 miliónů krátkých textových zpráv SMS odeslali o Štědrém dnu zákazníci tří tuzemských mobilních operátorů. Ve stejný den loni to bylo zhruba o třetinu méně. Sítě neměly vážnější problémy, sdělili ČTK mluvčí firem. Zatímco sítě Eurotelu a Radiomobilu zažily největší nápor odesílaných vzkazů dopoledne, Český Mobil měl špičku po sedmnácté hodině.

    V síti Eurotelu podle mluvčího Jana Kučmáše uživatelé odesílali v době největšího náporu zhruba 54.000 zpráv za minutu, což je historický rekord. Počet SMS se zvýšil z loňských deseti miliónů na 15 miliónů. "Odpovídá to nárůstu počtu našich zákazníků v posledním roce," uvedl mluvčí. Během Štědrého dne a 25. prosince firma zároveň aktivovala 70.000 nových zákazníků. Tyto aktivace přitom podle mluvčího tvoří menšinu, protože většina lidí se do sítě připojí okamžitě po koupi nové telefonní sady.

    Konkurenční RadioMobil zaznamenal 12,5 miliónu odeslaných zpráv oproti 10,3 miliónu loni. Podle mluvčího Petra Stoklasy tento údaj nezahrnuje zprávy posílané ze zahraničí a naopak jsou do něj započítávány i vzkazy cizinců, kteří v tuzemsku využili roaming RadioMobilu. Za hodinu uživatelé sítě Paegas poslali 790.000 zpráv. Zhruba 93 procent tvořily zprávy odesílané z mobilních telefonů a zbytek různé aplikace.

    Český Mobil zaznamenal podle mluvčího Igora Přerovského necelé tři milióny odeslaných SMS. "Ve špičce se jejich počet oproti běžným dnům zvýšil o 300 procent," uvedl. Mobilní síť Oskar tak přenášela mezi 100 a 120 zprávami za vteřinu.

    V ČR by mělo být na konci roku okolo sedmi miliónů uživatelů mobilních telefonů proti 4,3 miliónu na začátku roku. Eurotel měl v listopadu tři milióny klientů, RadioMobil získal na začátku října 2,5milióntého zákazníka a Český Mobil měl koncem září 680.000 zákazníků.

Pages