• 5.12.2001

    Se slzami v očích vyprávěli u Obvodního soudu některé oběti akce Asanace o příkořích a šikaně, které se na nich dopouštěli příslušníci komunistické Státní bezpečnosti (StB). Operace StB s krycím názvem Asanace měla donutit signatáře Charty 77, aby se vystěhovali z Československa. Za účast na této akci čelí před soudem šestého pražského obvodu pět bývalých vysokých příslušníků ministerstva vnitra obžalobě ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Je mezi nimi i Jaromír Obzina, který v letech 1973 až 1983 zastával funkci federálního ministra vnitra. Chartisté uváděli, že je příslušníci StB často zadržovali i na 48 hodin a podrobovali dlouhým výslechům, při kterých je často bili a vyhrožovali jim. Všichni obžalovaní v této kauze vinu odmítají. Podle Obziny Asanace neznamenala nic jiného než zrušení plošného zákazu vycestování pro ty, kteří měli negativní vztah ke komunistickému režimu.

  • 5.12.2001

    Právník ředitele televize Nova Vladimíra Železného Aleš Rozehnal zůstane nadále v pražské vazební věznici na Pankráci. V neveřejném zasedání o tom rozhodl pražský městský soud. K obavě z ovlivňování svědků navíc odvolací soud přidal jako vazební důvod i to, že by se Rozehnal mohl před trestním stíháním skrývat nebo uprchnout do zahraničí. Rozehnal je obviněný z pokusu o poškozování věřitele; od čtvrtka i z neoprávněného držení platební karty. První případ souvisí se stíháním ředitele Novy Železného, který čelí stejnému obvinění kvůli miliardové transakci s lichtenštejnskou nadací Astrona Foundation. Policie chce před vyslechnutím nových svědků nejprve vyhodnotit materiály zadržené při domovních prohlídkách a to za přítomnosti obhájců a Aleše Rozehnala. Ten ale odmítá s vyšetřovatelem spolupracovat, neboť je s jeho postupem nespokojen a vypovídat hodlá jen před státním zástupcem.

  • 5.12.2001

    Na ulicích měst i vesnických návsích budou dnes vpodvečer lidé opět potkávat postavy laskavých Mikulášů, dobrotivých andělů i umouněných čertů. Začátek adventu je totiž nerozlučně spojen s mikulášským svátkem, v jehož předvečer naděluje bělovousý muž v červeném "biskupském" plášti hodným dětem dárky a ty zlobivé straší řinčením řetězů jeho rohatý průvodce. Málokdo však ví, že důstojné postavy Mikulášů, na venkově dříve doprovázeli i kominíci, husaři, žid, bába s nůší, mouřenín a další postavy.

  • 4.12.2001

    Kabinet odsoudil víkendové teroristické útoky palestinských organizací proti Izraeli. "Domnívám se, že tyto organizace, ať už jde o hnutí Hamas nebo Islámský džihád nebo jiné, nejsou příliš daleko od organizace Al- Káida," řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Miloš Zeman. Al-Káida saudskoarabského teroristy Usámy bin Ládina je odpovědná za zářijový útok na Spojené státy. "Vláda naprosto rozhodně odsuzuje tyto teroristické akty," dodal Zeman.

    Palestinská extremistická organizace Islámský džihád a radikální křídlo hnutí Hamas podnikly o víkendu teroristické sebevražedné útoky na Izrael, při kterých zahynulo 31 lidí a 275 jich bylo zraněno. Izraelská vláda odpověděla vzdušným útokem na Gazu a úřad palestinského prezidenta Jásira Arafata. Hamas, který se k atentátům přihlásil, oznámil, že nehodlá ukončit povstání proti Izraeli. Arabský tisk zemí Perského zálivu odmítl západní kritiku atentátů. Podle většiny tamních vládních listů jsou útoky odrazem izraelské politiky vůči Palestincům.

    Autor: Eva Petržílková
  • 4.12.2001

    Premiér Miloš Zeman odmítl komentovat úvahy o možném vojenském zásahu proti Iráku. Podle prezidenta Václava Havla by ale v případě dohody mezinárodního společenství Česká republika úder proti Iráku podpořila. "Nevidím zatím důvod, proč bych se k tomu měl vyjádřit. Budou-li shromážděny dostatečně věrohodné důkazy k tomu, že Irák je zapleten do mezinárodní teroristické sítě, pak se k tomu mezinárodní společenství jistě určitým způsobem postaví," řekl novinářům Zeman.

    Prezident v nedělním rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že přestože není příznivcem bombardování za každou cenu, nevylučuje možnost chránit v krajním případě lidská práva a svobody silou.

    Právě Irák bývá označován za další možný terč amerického tažení proti terorismu. Válku terorismu vyhlásili Američané po zářijových útocích na mrakodrapy Světového obchodního centra v New Yorku a budovu amerického ministerstva obrany ve Washingtonu. Spojené státy také požadují, aby Irák přijal opět týmy, které budou z pověření OSN kontrolovat, zda se v zemi nevyrábí či neskladují zbraně hromadného ničení. Úvahy o možném vojenském útoku proti Iráku však před nedávnem zlehčil americký ministr zahraničí Colin Powell.

    Autor: Eva Petržílková
  • 4.12.2001

    Premiér Miloš Zeman se rozchází s prezidentem Václavem Havlem ve vyjádřeních ohledně přípravy útoku na pražskou budovu Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Zatímco Zeman počátkem listopadu v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že se proti této rozhlasové stanici chystal teroristický útok, prezident jeho informace popřel. Premiér novinářům řekl, že o chystaném útoku na budovu Rádia Svobodná Evropa hovořili ministr vnitra Stanislav Gross a ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek. O přípravě atentátu spolu podle premiéra jednali Muhammad Atta, který v září narazil letadlem do Světového obchodního centra v New Yorku, a příslušník irácké tajné služby, jenž v Praze působil jako diplomat. "Sdělil jsem, že nevylučuji, že se tito lidé bavili o fotbale, ledním hokeji, který je v Iráku obzvláště oblíbený, případně o počasí. Ale lze se domnívat, že toto (příprava útoku na budovu rádia) mohlo být tématem jejich rozhovoru," uvedl v pondělí Miloš Zeman.

    Václav Havel v pondělním rozhovoru pro CNN rovněž uvedl, že Atta byl v Praze dvakrát: loni a letos. O plánech útoku proti rozhlasové stanici ale podle něj není nic známo. Prezident dále uvedl, že hrozby proti Rádiu Svobodná Evropa se vyskytly, ale stalo se tak dva či tři roky předtím, než se Atta setkal s iráckým diplomatem.

    Autor: Eva Petržílková
  • 4.12.2001

    Do 10. prosince by mělo být jasné, zda si dodržení závazků týkajících se bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín vyžádá dodatečná technická opatření na elektrárně. Novinářům to v pondělí řekl premiér Miloš Zeman. Ten je přesvědčen, že výsledek česko-rakouského melkského procesu posouzení bezpečnosti a ekologických dopadů temelínské elektrárny Česko nijak nepoškozuje. "Vláda při vyjednávání o ukončení melkského procesu postupovala s maximální vstřícností, aniž by jakkoli opomněla české národní zájmy," zdůraznil Zeman, který melkský proces ukončil ve čtvrtek v Bruselu podpisem česko-rakouské dohody. Sedm bezpečnostních závazků, které Česko hodlá splnit, se týká většinou analýz bezpečnosti komponentů stavby nebo způsobu posuzování bezpečnosti elektrárny, například nedestrukční testování integrity primárního okruhu Temelína. "V této fázi posuzování nelze jednoznačně prohlásit, že to budou technická opatření toho či onoho typu, protože kdyby tomu tak bylo, tak žádné analýzy nepotřebujeme," řekl premiér na dotaz na vyčíslení nákladů, které si naplnění dohody vyžádá.

    Autor: Eva Petržílková
  • 4.12.2001

    Hlavní vyjednavač s Evropskou unií Pavel Telička uvítal dohodu premiérů Česka a Rakouska o jaderné elektrárně Temelín, neboť v Bruselu otevřela cestu k projednání kapitoly "energetika". Česko-rakouskou dohodu, která završila takzvaný melkský proces vyhodnocování bezpečnosti elektrárny, nechtěl více komentovat. "Z mého pohledu je podstatné, že se vracíme ke kapitole energetika. To je pro mne jako vyjednavače skutečně podstatné," řekl Telička na dotaz ČTK. Ke čtvrtečním bruselským jednáním se nechtěl vyjádřit. "Abych hodnotil práci členů vlády, zvlášť když jsem tam nebyl, to tedy není v mém zvyku," dodal. Podle něj by měli dohodu objektivně prozkoumat analytici. Důležité je, že obě strany mají vůli problém Temelína posunout někam dále, míní. "Situace byla mimořádně nezdravá," konstatoval Telička. Fakt, že Praha s Vídní zakončily proces z Melku je podle něj důležitý i pro ostatní kandidátské země.

    Praha se v dohodě zavázala ke splnění sedmi bezpečnostních požadavků na provoz Temelína. Vídeň naopak přestane blokovat uzavření kapitoly energetika. Rakousko prosadilo, že bilaterální závazky budou v protokolu ke smlouvě o přistoupení ČR do EU. I přesto české ministerstvo zahraničí nevnímá výsledek jednání jako neúspěch, ale jako kompromis. Premiér Miloš Zeman v pátek řekl, že dohoda je úspěchem pro Českou republiku i Rakousko. Formu uzavření Melku ale označil jako spornou vicepremiér Pavel Rychetský. Objevily se i hlasy, že uzavření Melku úspěchem pro českou diplomacii neskončilo.

    Autor: Eva Petržílková
  • 4.12.2001

    Ujednání mezi českým premiérem Milošem Zemanem a rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem o jaderné elektrárně Temelín je podle rakouského prezidenta Thomase Klestila "důležitý první, ale nikoli poslední krok". Uvádí se to v prohlášení prezidentské kanceláře, které bylo v pondělí vydáno ve Vídni. Dosaženou dohodu obou šéfů vlád hodnotí Klestil jako "základnu pro naplňování skutečných bezpečnostních podmínek, jež by se měly stát i právně závaznou součástí dokumentů o vstupu ČR do EU". Konečným cílem musí ale být nastolení problematiky jaderné energie na celoevropské úrovni a vypracování scénářů všeobecného odstoupení od tohoto druhu energie, uvádí rakouský prezident. Ten potvrzuje, že on osobně je v zásadě proti uvedení Temelína do provozu, vyslovuje se ale proti vetování vstupu ČR do EU, protože rozšíření Evropské unie je v zájmu Rakouska i celé Evropy.

    Autor: Eva Petržílková
  • 4.12.2001

    Pro Česko i Rakousko plyne řada výhod ze čtvrteční dohody o Temelínu. Stala se příkladem toho, jak by sousedící země měly řešit své spory, řekl v pondělí českým a evropským poslancům sdruženým v Parlamentním výboru přidružení člen Evropské komise Günter Verheugen, který mezi Prahou a Vídní zprostředkoval a uspořádal vrcholnou schůzku minulý čtvrtek. Právo Česka svrchovaně rozhodovat o své energetice nebylo zpochybněno. Zároveň Praha dohodou zajistila, aby se energetika nestala překážkou přistoupení do EU a vylepšila své vztahy s důležitou sousední zemí. Vytvořila také podmínky pro zdokonalení bezpečnosti Temelína, což je stejně dobrá zpráva pro Čechy jako pro Rakušany. "Výsledek je pro Prahu vynikající," prohlásil Verheugen. Kritické hlasy označil za nedostatek sebevědomí, který je typickým českým povahovým rysem. "Češi nemají důvod k sebekritice - mohou být hrdi," prohlásil před poslanci českého a Evropského parlamentu. Rakousko podle něj zase dosáhlo řešení bilaterálního problému, který hrozil zablokovat proces rozšíření; vyvarovalo se velkých potíží. Také otázka jednotných evropských jaderných standardů se stala podstatně viditelnější.

    Autor: Eva Petržílková

Pages