• 10.9.2002

    Listopadový summit NATO v Praze je podle prezidenta Václava Havla pro ČR výzvou, že je schopna zvládnout organizaci takové akce, a to i po katastrofálních povodních. Vrcholné setkání aliance navíc přinese republice ekonomický zisk a zlepší její obraz v zahraničí, řekl prezident novinářům v Úřadu vlády, kde spolu s členy Bezpečností rady státu jednal o přípravě summitu. O České republice a její turisticky atraktivní metropoli se totiž v poslední době hovořilo hlavně kvůli povodním. Svět oběhly obrázky vodou zalité Prahy, Českého Krumlova a dalších měst, kam míří zahraniční turisté. V listopadu do Česka přijedou tisíce novinářů z celého světa, kteří mohou přilákat do Česka turisty i investory, které mohla přírodní pohroma odradit, dodal Havel.

  • 10.9.2002

    Česká republika si vede mimořádně dobře na cestě do Evropské unie. Po setkání s předsedou Senátu Petrem Pithartem to novinářům řekl jeho britský protějšek Irwine of Lairg, předseda Sněmovny lordů. Za důkaz svých slov označil i skutečnost, že ze 30 projednávaných kapitol je už předběžně uzavřeno 25.

    Romové z České republiky nehledají ve skutečnosti ve Velké Británii politický azyl, jde jim o ekonomickou migraci; v Česku totiž k žádné perzekuci Romů nedochází, řekl předseda britské Sněmovny lordů Irvine of Lairg. I proto pokládá britské imigrační kontroly na letišti v Praze-Ruzyni za rozumné. Hromadným útěkům českých Romů do Británie by mělo zabránit chystané zpřísnění britských azylových zákonů, míní vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský (ČSSD), s nímž se Irvine setkal v pondělí. Změna azylových zákonů by podle něj měla umožnit, že neúspěšní žadatelé o azyl budou vráceni do země ještě během několika hodin. Nikoli tedy až za měsíce či roky, jako je tomu dnes.

  • 10.9.2002

    Český ministr zemědělství Jaroslav Palas svým protějškům z 15 zemí Evropské unie na neformální schůzce v dánském Nyborgu vysvětloval, že představy Prahy o budoucím postavení českých zemědělců v EU jsou oprávněné a zdůvodněné. Z debat měl pocit, že mu kolegové naslouchají s porozuměním. Svých prvních kontaktů s ministry EU v uvolněné atmosféře v Nyborgu využil zejména k tomu, aby jim vyložil, jaké požadavky bude Česká republika v podzimních měsících zejména uplatňovat a z čeho nehodlá slevit. Hlavní nápor se podle něj soustředí na dosažení lepších produkčních kvót pro výpočet zemědělských dotací ze strany EU, než jsou ty, které zatím pro Česko navrhla Evropská komise. Česká vláda by měla zemědělcům zaručit, že jejich postavení se po vstupu do EU nezhorší, a čelit tak jistému katastrofismu, který se tohoto sektoru zmocňuje, usoudil ministr zemědělství Jaroslav Palas na okraji neformální schůzky EU v dánském Nyborgu.

  • 10.9.2002

    Evropská komise oznámila, že příští týden rozhodne o zvýšení prostředků v rámci programu Sapard pro rozvoj zemědělství v České republice a na Slovensku, aby tak pomohla zemědělcům v oblastech postižených povodněmi. Evropská unie vyplácí v rámci programu Sapard deseti kandidátským zemím ročně celkem 530 miliónů eur. EU poskytuje zemědělcům z bývalých komunistických zemí 50 procent finančních prostředků potřebných pro vybrané projekty a zbývající část pomoci je záležitostí jednotlivých vlád. Po rozsáhlých záplavách ve střední a východní Evropě však vyzvala komise ke zvýšení svého podílu v programu Sapard na 75 z 50 procent v ČR a na Slovensku, aby tak ulehčila vládám, které se potýkají s povodňovými škodami, napsala agentura Reuters.

  • 10.9.2002

    Česká ekonomika roste navzdory zpomalení ve druhém čtvrtletí letošního roku rychleji než hospodářství Evropské unie. "Růst HDP ve druhém čtvrtletí o 2,5 procenta je velmi dobrý výsledek v porovnání s vývojem ekonomiky Evropské unie nebo jiných vyspělých zemí," řekla předsedkyně Českého statistického úřadu Marie Bohatá na tiskové konferenci. HDP evropské patnáctky vzrostl podle předsedkyně ve druhém čtvrtletí o 0,7 procenta, ekonomika eurozóny se zvýšila o 0,6 procenta. K tomu, aby Česká republika dohnala ekonomickou úroveň Evropské unie, však bude podle ekonomů potřeba ještě několik desetiletí. Ani dostižení Portugalska nebo Řecka, tedy zemí s nejnižší úrovní hrubého domácího produktu na obyvatele v EU, není otázkou nejbližších let.

    Ministerstvo financí se neobává, že by srpnové ničivé záplavy uvrhly domácí ekonomiku do recese. Naopak věří, že následné investice na obnovu území po povodních vyrovnají výpadek ve výrobě a exportu a nastartují v zemi vyšší ekonomický růst.

  • 10.9.2002

    Česká republika je připravena jednat o návrhu Evropské komise, aby její záporná bilance vůči rozpočtu Evropské unie po vstupu byla napravena kompenzačními platbami. Chce tuto metodu kombinovat s postupným zvyšováním českého příspěvku do rozpočtu EU, řekl státní tajemník Pavel Telička v reakci na obsah pracovního dokumentu Evropské komise. "Jsme spíše pro kombinaci obou metod. Máme pochybnosti, zda by pouhé kompenzace zajistily, aby česká rozpočtová pozice nebyla horší než před vstupem, což je minimální požadavek," uvedl český vyjednávač. Evropská komise tento názor sice sdílí, není však jisté, zda ho stejně chápou i všechny členské státy. Z prvních poznatků vyplývá, že některé z nich mají pocit, že by nevadilo, kdyby noví členové měli po vstupu i horší postavení než před ním. Výpočty Evropské komise, podle nichž by Česko mělo zaznamenat v roce 2004 negativní saldo ve výši 185 miliónů eur, o rok později "vydělat" na členství 49 miliónů a v roce 2006 pak 244 miliónů eur, se podle Teličky prakticky neliší od kalkulací českého ministerstva financí. Česko vždy požadovalo postupné navyšování svého příspěvku do EU, které by kopírovalo zvyšování příjmů z něj. Podle zdrojů v Evropské komisi má však kombinace obou metod jen pramalou šanci na úspěch.

  • 10.9.2002

    Předseda rakouské sekce sudetoněmeckého sdružení Gerhard Zeihsel požadoval, aby česká vláda uznala sudetské Němce za "rovnoprávné partnery v jednání". "Morální gesto z Prahy nám sudetským Němcům v žádném případě nestačí," řekl bývalý politik strany svobodných (FPÖ) v tiskovém prohlášení ve Vídni. Podle Zeihsela nejsou zapotřebí žádné komise historiků ani jiná fóra pro zpracování dějin, "nýbrž konkrétní jednání směřující k vyřešení otevřených restitučních otázek, k odstranění Benešových dekretů, jež jsou odpovědné za genocidu, a k uznání práva na vlast", citovala agentura APA šéfa rakouského landsmanšaftu.

  • 10.9.2002

    Do konce září by měli mít experti Evropské komise a české vlády expertízu týkající se možných nynějších právních účinků takzvaných Benešových dekretů. Evropským poslancům to řekl v Bruselu komisař pro rozšíření Günter Verheugen. Ocenil povolební atmosféru v České republice, která se nyní podle něj k jednáním o této otázce staví pružněji. Expertíza se zabývá otázkou, zda je právní systém členských zemí v souladu s právem Evropské unie. Dekrety v této souvislosti vzbuzují otázku, zda jejich ustanovení nejsou ještě dnes diskriminační.

  • 10.9.2002

    Česká inspekce životního prostředí rozhodla o sanaci dvou budov v areálu neratovické chemičky Spolana kontaminovaných dioxiny. V areálu chemičky byly dioxiny kontaminovány tři objekty, jeden z nich už byl zalit do betonového sarkofágu. Protože zbývající budovy jsou příliš velké, museli experti ve spolupráci s americkou firmou Resource Application vypracovat speciální návrh technologie jejich likvidace. Ta by měla spočívat v řízené demolici objektů a ve zneškodnění kontaminovaného stavebního materiálu, prachu, omítky a dalších odpadů na dechlorační lince. Sanace obou objektů by podle současných předpokladů mohly být ukončena do konce roku 2008. Náklady na likvidaci dioxinů jsou odhadovány na více než dvě miliardy korun.

  • 10.9.2002

    Ministerstvo dopravy a spojů zatím odhadlo škody na dopravní infrastruktuře způsobené záplavami na 9,65 miliardy korun. Škody se průběžně prověřují a upřesňují, uvedla pro ČTK mluvčí ministerstva Ludmila Roubcová. Největší škody, celkem za 3,868 miliardy korun, vznikly na silnicích I. až III. třídy, dálnicích a rychlostních komunikacích. Na mostech a propustcích velká voda způsobila škody za 1,883 miliardy korun. Dráhy vyčíslily poškození tratí na 2,4 miliardy korun.

Pages