• 1.4.2005

    Premiér Stanislav Gross soudí, že požadavek, který na něj nyní prezident v souvislosti s vládou klade, jde nad rámec ústavních pravomocí hlavy státu. "Nebudu se k tomu vyjadřovat, je to požadavek nad rámec ústavních pravomocí prezidenta," tlumočila ČTK Grossovo stanovisko mluvčí ČSSD Lucie Orgoníková.

    Klausův požadavek kritizoval vicepremiér a nedávný Grossův vyzyvatel v souboji o vedení ČSSD Zdeněk Škromach. "Není příliš šťastné, když hlava státu takové výzvy vzkazuje premiérovi přes média," řekl ČTK. Prezident by podle něj měl spíš "ukončit utrpení lidoveckých ministrů, kteří chodí do vlády z nutnosti".

    Ústava nestanoví žádný termín, do kterého má prezident přijímat demise ministrů a jmenovat jejich nástupce. Uvádí, že prezident předsedu vlády a její členy jmenuje a odvolává a přijímá jejich demisi. Klaus zatím demise lidovců nepřijal.

  • 1.4.2005

    Předseda komunistů Miroslav Grebeníček si myslí, že premiér Stanislav Gross by měl požádat o důvěru. Předseda vlády se ale k ničemu takovému nechystá. Šéf KSČM po sněmovním hlasování o nedůvěře řekl, že kdyby Gross požádal o důvěru, "věci by to určitě prospělo". Navíc si myslí, že premiér by měl sám zvážit rezignaci. Grebeníček také naznačil, že kdyby se komunistům vláda znelíbila, mohli by příště hlasovat pro nedůvěru, což by znamenalo konec kabinetu. Gross na to řekl, že pokud se komunisté časem rozhodnou změnit své stanovisko, "je to klidně možné". Kabinet si podle něj s KSČM v ničem nezadal. Ústava neumožňuje, aby premiér žádal dolní komoru o důvěru pro sebe, s takovou žádostí před sněmovnu předstupuje celá vláda.

  • 1.4.2005

    Ministr pro legislativu Jaroslav Bureš (nestraník) a unionistický ministr informatiky Vladimír Mlynář (US-DEU) opustí vládu, která přežila hlasování o nedůvěře díky hlasům komunistických poslanců. Nechtějí být v kabinetu, který už se nespoléhá na většinu 101 nekomunistických poslanců. Ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) chce začátkem příštího týdne mluvit s premiérem a svým stranickým šéfem Stanislavem Grossem, pak oznámí, jak se rozhodla.

    I další ministři za ČSSD si rozmýšlejí, zda v menšinové vládě zůstanou, nepřijatelný je pro ně příklon ke komunistům. Ministr financí Bohuslav Sobotka, průmyslu a obchodu Milan Urban, kultury Pavel Dostál či vnitra František Bublan členy kabinetu zůstanou, pokud se nezmění programové prohlášení vlády a kabinet nebude ustupovat komunistům. Pro ministra zemědělství Jaroslava Palase, ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou ani ministra pro místní rozvoj Jiřího Paroubka není důvodem pro odchod z vlády tolerance komunistů. Bez ohledu na páteční hlasování si setrvání ve vládě rozmýšlí vicepremiér a ministr práce Zdeněk Škromach. Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn zatím ve vládě zůstává. I pro něj je nepřijatelný jakýkoliv personální nebo programový posun ke KSČM.

  • 1.4.2005

    Nový ministr dopravy musí především stabilizovat příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury, který financuje rozvoj české dopravní sítě. V rozhovoru pro ČTK to řekl ředitel fondu Pavel Švagr, kterého vybral premiér Stanislav Gross na post ministra dopravy. "Jde o to, nalézt náhradní zdroje za Fond národního majetku," řekl Švagr s tím, že FNM přestane poskytovat peníze na rozvoj infrastruktury z privatizace v roce 2007. Letos přitom má dotace z FNM pro Státní fond dopravní infrastruktury činit přes 26 miliard korun, což jsou dvě třetiny rozpočtu dopravního fondu. Jedním z náhradních zdrojů by podle Švagra mělo být zvýšení podílu fondu na spotřební dani z paliv. "Prosadit to však bude velmi těžké," připustil. Ze spotřební daně z paliv ještě do loňska fond dopravy dostával 20 procent, letos však poslanci snížili podíl na 9,1 procenta. Celkový příjem fondu z této daně tak má činit asi 6,2 miliardy korun, zatímco loni to bylo přes 13 miliard korun.

  • 1.4.2005

    Páteční vyslovení důvěry menšinové vládě znamená konec jakýchkoliv ekonomických reforem, řekl ČTK hlavní ekonom Patria Online David Marek. Kabinet podle něj bude mít nulovou akceschopnost a velmi obtížně bude sestavovat rozpočet na příští rok. Výhodou přežití vlády je podle něho prý pouze jistota, že se dokončí privatizace Českého Telecomu. Koruna bezprostředně po hlasování nereagovala, ale již dopoledne posílila o deset haléřů na 29,99 Kč/EUR. Akcie privatizovaného Českého Telecomu reagovaly na pražské burze mírným růstem. "Teď nastane období všelijakých obstrukcí a komplikací v podstatě ve všech tématech, která se budou projednávat v Poslanecké sněmovně," řekl Marek. Největším prubířským kamenem prý bude pro kabinet sestavování rozpočtu. Ministr financí Bohuslav Sobotka sice chce do dvou let ušetřit 70 miliard korun, Marek však nevěří, že se mu to ve vládě podaří prosadit.

    Většina analytiků tvrdí, že nejlepší pro českou ekonomiku by byly předčasné volby, pokud by přinesly silnější vládu s odvahou k nepopulárním, ale potřebným reformám penzijního, zdravotního, sociálního a daňového systému.

  • 1.4.2005

    Je správné zapojit české komunisty do demokratického politického procesu, nicméně vláda oslabené ČSSD s podporou tohoto obtížného partnera dlouho nevydrží, předpověděl belgický politolog Jean-Michel De Wael. "Vždycky jsem si myslel, že nejlepším způsobem, jak normalizovat české komunisty, je jim umožnit vyjít z ghetta a zapojit se do politické hry," řekl ČTK poté, co vyšlo najevo, že Grossova vláda přežila díky abstencím poslanců KSČM. "Tato strana mi nepřipadá jako nebezpečí pro demokracii v Česku. Je ohavná ve vztahu k minulosti, kvůli nedostatku odvahy se s ní vyrovnat, není však nebezpečná pro demokratické instituce. Normalizace politické síly reprezentující 15 až 20 procent voličů mi připadá jako žádoucí," dodal.

    De Wael ovšem předpovídá, že Grossova vláda se stejně nedožije řádných voleb v červnu 2006. "Nedovedu si představit, že kabinet v čele s velmi nepopulárním premiérem, podporovaný a případně vysávaný komunisty, by mohl dlouho vydržet. Předpovídám volby ještě letos. Nevím, jak hluboko se musejí sociální demokraté propadnout v průzkumech, než se odhodlají předstoupit před voliče, ten okamžik však není daleko," podotkl De Wael.

  • 1.4.2005

    Hospodaření státu v březnu skončilo s přebytkem 8,3 miliardy korun. V únoru přitom stát hospodařil se schodkem 2,6 miliardy korun. Meziročně se příjmy státu zvýšily o 20 miliard korun, tedy o 10,7 procenta, oznámilo ČTK ministerstvo financí (MF). Rozpočet na celý letošní rok schválila poslanecká sněmovna se schodkem 83,6 miliardy korun. Stát od počátku roku vybral již 206,8 miliardy korun. Na daních a poplatcích stát získal téměř 102,7 miliardy Kč a z pojistného na sociální zabezpečení dalších 73,6 miliardy Kč. Další miliardy získal stát z Evropské unie. Výdaje státu přesáhly 196 miliard, přičemž 8,6 miliardy korun vláda odvedla do společného rozpočtu EU. Podle ministerstva lze za celý rok očekávat minimálně dodržení plánovaných výdajů, takže by plánovaný schodek 83,6 miliardy Kč neměl být překročen.

  • 1.4.2005

    Fond národního majetku očekává dokončení prodeje podílu státu v Českém Telecomu do závěru první poloviny letošního roku. Platí to ale za předpokladu, že vláda příští středu schválí prodej podílu španělské Telefónice, která zvítězila ve výběrovém řízení, řekl ČTK v telefonickém rozhovoru místopředseda FNM Pavel Kuta. "Podpis smlouvy s Telefónikou lze za tohoto předpokladu očekávat těsně po polovině dubna," dodal. Ukončení procesu schvalování transakce ze strany Evropské komise odhadl maximálně na dva měsíce od podpisu smlouvy. Telefónica totiž na českém trhu dosud nepůsobí, mimo Španělska není významně zastoupena ani v Evropě, a neměla by tedy mít se schválením transakce problémy.

    Telefónica nabídla za 51,1 procenta akcií státu v Českém Telecomu 82,6 miliardy korun. To znamená 502 korun na akcii. Platba má na konto FNM přejít přes zvláštní účet centrální banky, která tak chce zamezit vlivu platby na kurz koruny.

  • 1.4.2005

    Automobilka Škoda Auto se opět stala nejvíce obdivovanou tuzemskou společností v soutěži pořádané sdružením Czech Top 100, kde hlasují převážně manažeři. Na druhou příčku si o jedno místo polepšila energetická firma ČEZ. Skok až na bronzový stupeň se povedl farmaceutické společnosti Zentiva, která v minulých letech mezi nejlepší desítkou nebyla. Výsledky oznámil Tomáš David z Czech Top 100.

    Škoda Auto, zatím jediný vítěz v sedmileté historii ankety, zvítězila s naprostou převahou. David neuvedl bodové pořadí, řekl pouze, že první místo automobilky bylo jednoznačné s převahou desítek procent. Mluvčí třetí Zentivy Věra Kudynová přirovnala postavení mladoboleslavské firmy ke stejné suverenitě, jakou Karel Gott vládne v populární hudbě. Zentivě pomohlo k úspěchu podle organizátorů zejména umístění akcií na kapitálových trzích včetně pražské burzy, což se jí podařilo jako první české společnosti v historii.

    Loňské druhé pořadí neuhájil Plzeňský Prazdroj, který skončil těsně pod pomyslnými stupni pro nejlepší. Na pátou příčku poskočila z loňské desáté pozice Skanska CZ. Do All Stars se ještě prosadily Budějovický Budvar, Komerční banka, Třinecké železárny, Barum Continental a Česká pojišťovna. Za překvapivý označil David neúspěch mobilních operátorů, z nichž Eurotel byl ještě loni čtvrtý.

    V soutěži hlasovalo kolem 500 osob, v drtivé většině manažerů, doplněných dalšími ekonomickými odborníky a analytiky či zástupci profesních sdružení a svazů. Mezi rozhodující kritéria výběru firmy patří například tržní postavení, schopnost inovací, vztah k zaměstnancům, postavení v regionu či ekologičnost provozu.

  • 1.4.2005

    Hnutí na obranu majitelů realit (HOMR) obdrželo dalších více než 100 stížností majitelů domů, kteří se kvůli regulaci nájemného chtějí obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Stížnosti vůči České republice chce hnutí k soudu poslat nejpozději 23. dubna. ČTK to řekl předseda HOMR Girolamo Giormani. Prvních zhruba 100 stížností předalo hnutí evropskému soudu v březnu. "Každý den přijmeme kolem deseti stížností," řekl Giormani. Vedle soukromých majitelů domů se ke stížnostem podle něj připojily i některé obce a jedno větší město. Jména však odmítl uvést.

    Podklady pro případnou obhajobu republiky již připravuje ministerstvo spravedlnosti. "Jsou zde pádné důvody pro to se domnívat, že žaloba bude přijata," uvedl již dříve mluvčí ministerstva Petr Dimun. Žalobu k evropskému soudu chystá také Občanské sdružení majitelů domů (OSMD). Sdružení nyní žalobu připravuje a chce ji podat po 23. dubnu, kdy se bude konat valná hromada.

    Náhrada škod vůči republice by se v případě, že se připojí všichni soukromí majitelé domů, mohla podle Giormaniho vyšplhat na více než 50 miliard korun. Pokud by se připojila města a obce, částka by se zvýšila desetkrát, tedy na 500 miliard korun, uvedl již dříve předseda HOMR.

Pages