• 3.3.2005

    Za přechod na tržní ekonomiku zaplatil stát v letech 1990 až 2004 více než 600 miliard korun. Peníze šly většinou na záchranu bank a podniků, další desítky miliard korun stát vyplatil na pomoci obcím nebo krajům. ČTK to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Podle ekonomů sice mohly být náklady nižší, přesto však hodnotí přeměnu ekonomiky příznivě. "Jsou to peníze, které šly do bank nebo do podniků v rámci privatizace. Jsou tam i náklady, které měl Fond národního majetku nebo Česká konsolidační agentura v letech 1990 až 2004," řekl Sobotka. V celkových nákladech jsou také státní záruky, které vlády v uplynulých 14 letech vyplatily. "K tomu se ještě můžou přičíst ty záruky, které budou vyplaceny například letos nebo příští rok," dodal ministr. Jako příklad uvedl Aero Vodochody. Podle ekonomů by náklady transformace mohly být nižší, pokud by stát dříve přikročil k privatizaci bank. Zároveň by to však znamenalo, že by v 90. letech zkrachovalo mnohem více podniků, které by neměly přístup k úvěrům. Rychleji by také rostla nezaměstnanost.

  • 3.3.2005

    Společnosti, které investují do vzdělání svých zaměstnanců, by v budoucnu mohly mít nižší daně. Zvýhodněné by mohlo být i dojíždění pracovníků za prací nebo spolupráce firem se školami, univerzitami, či výzkumnými středisky. O daňových úlevách uvažuje vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, podle kterého by mohly pomoci českému hospodářství. Návrh daňových úlev, které by podpořily vzdělávání pracujících Čechů a jejich chuť stěhovat se za prací, je zatím ve fázi příprav. "Stálo by za to zvážit daňové výhody, které by zohlednily náklady zaměstnanců na dojezd do práce. Bylo by také vhodné zvýhodnit firemní vzdělávání," řekl Jahn po setkání s podnikateli. Nízká mobilita zaměstnanců je podle něj jednou z příčin vyšší nezaměstnanosti v ČR.

  • 3.3.2005

    Plánované zrušení českého generálního konzulátu v Košicích patrně přinese problémy některým krajanům žijícím na východním Slovensku. Ačkoli Praha slibuje, že do města budou pravidelně jezdit zástupci konzulátu z Bratislavy, kvůli některým záležitostem budou Češi z východního Slovenska zřejmě muset cestovat do metropole vzdálené více než 400 kilometrů, soudí představitelé krajanů. "Toto rozhodnutí vnímáme dosti negativně. Oslovili jsme již některé představitele v ČR i na Slovensku a doufali jsme, že se toto rozhodnutí ještě podaří zvrátit," řekl ČTK předseda Českého spolku na Slovensku Pavel Doležal. Podle něj je navíc překvapující, že ministerstvo zahraničí zdůvodňuje zrušení konzulátu finančními otázkami, a na druhé straně již oznámilo, že by v Košicích mělo být zřízeno České centrum. "V tom nevidím nějaké snižování nákladů," poznamenal předseda spolku, který sám žije na východním Slovensku. Zrušení konzulární úřadovny na východě Slovenska podle Doležala určitě krajanům přinese problémy. Ačkoli by do Košic podle plánů ministerstva měli pravidelně jezdit konzulární úředníci, kvůli některým záležitostem budou muset Češi zřejmě přesto jezdit do Bratislavy. "Byla to i jistá prestiž. V Košicích je například generální konzulát Maďarska a Česká republika přitom tvrdí, že má se Slovenskem nadstandardní vztahy," uvedl Doležal.

    "Z Košic do Bratislavy je to dost daleko, ale pokud by konzulární oddělení dělalo pravidelné výjezdy, nejnutnější věci by se mohly vyřídit i v Košicích," soudí šéfka Klubu občanů ČR na Slovensku Jana Bratinková. Podle ní zůstává otázkou, jak chce česká diplomacie řešit například zápisy do seznamů voličů. "A pokud bude někdo potřebovat vyřídit něco ze dne na den, Češi budou muset patrně cestovat do Bratislavy," uvedla.

    Ministr zahraničí Cyril Svoboda ve středu na zasedání sněmovního zahraničního výboru řekl, že o zrušení konzulátu v Košicích je prozatím rozhodnuto. Na východě Slovenska bude podle něj místo generálního konzulátu zřízeno České centrum. Ministr snahu o zrušení některých zastupitelství zdůvodňuje příliš rozsáhlou sítí zastoupení v zahraničí. V cizině působí 90 velvyslanectví, 21 konzulátů a 18 českých center. Některé české úřady by se podle něj mohly v budoucnu spojit se slovenskými a působit ve společných objektech. Podobnou praxi uplatňují například skandinávské země.

  • 3.3.2005

    Konsorcium společností PPF, J&T, InWay a Tiscali odstoupilo ze soutěže o koupi státního podílu v Českém Telecomu. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí PPF Romana Tomasová, důvody odstoupení však nesdělila. Společnost se o Telecom údajně ucházela s největší předběžnou nabídku 71,3 miliardy korun. Ve hře o většinový podíl v Českém Telecomu tak zůstávají France Télécom s konsorciem Blackstone/CVC/Provident a telekomunikační operátoři Swisscom, Belgacom a Telefónica.

  • 3.3.2005

    V Česku přibývá úřadů, na kterých lidé mohou platit kartou poplatky za psa, odvoz odpadu, stavební povolení či za vystavení živnostenského listu. Velké tuzemské banky již na městských či obecních úřadech nainstalovaly několik desítek platebních terminálů. V některých městech, například v Brně či Karlových Varech, lze kartou zaplatit přímo na místě i pokutu za špatné parkování. "O platby kartou je stále větší zájem, občané jsou spokojeni, že nemusí chodit s hotovostí do pokladny," řekl tajemník Městského úřadu Nový Bor Antonín Metál s tím, že přijímání plateb kartou je pro úřad bezpečnější a lepší v tom, že umožňuje identifikovat plátce nebo účel platby. "Přijde doba, kdy se hotovostní peníze budou používat minimálně, a my na to budeme připraveni," dodal. Banky půjčují terminály obcím, městům i krajům bezplatně po dobu trvání smluvního vztahu. Úřady bankám platí transakční poplatek z každé platby kartou.

  • 3.3.2005

    Ministr obrany Karel Kühnl bude v pátek ve Varšavě jednat se svými resortními kolegy ze států takzvané visegrádské čtyřky. Hlavním bodem jednání má být situace v těchto zemích po jejich vstupu do Severoatlantické aliance a Evropské unie. Dalšími tématy rozhovorů bude zapojení čtyřky do bojových uskupení Evropské unie (battlegroups), její účast v Evropské obranné agentuře, priority v oblasti zahraničních vojenských misí a projekt výcvikového střediska pilotů v Dublinu. Jednání se zúčastní i ministr obrany Ukrajiny.

    Visegrádskou skupinu tvoří Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Zatímco první tři jmenované země vstoupily do NATO v roce 1999, Slovensko bylo přijato až na jaře loňského roku. K EU se loni v květnu připojily všechny čtyři země současně. Zakládací smlouvu o vzájemné spolupráci při integraci do evropských struktur podepsaly Československo, Maďarsko a Polsko v roce 1991, od té doby klub fungoval s různou intenzitou. Po vstupu do NATO a EU se členové klubu dohodli, že spolupráce bude pokračovat. Jedním z posledních rozhodnutí bylo, že o vstup do schengenského prostoru, který zajišťuje občanům členských zemí EU volný pohyb bez kontrol, požádají současně.

  • 3.3.2005

    Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová chce, aby zdravotní pojišťovny odpouštěly pacientům doplatky za léky, pokud je to jediná možná léčba. Léta to dělaly, nyní to odmítají. Argumentují výrokem Nejvyššího soudu, který potvrdil i Ústavní soud. Ministryně chce s pojišťovnami příští týden jednat, podle pojišťoven by se měla obrátit na soud. Pojišťovny upozorňují, že v oprávněných případech mohou zaplatit pacientovi péči, která z pojištění jinak hrazena není, jde například o operace v zahraničí či nový lék. Pokud ale lék běžně hradí pojišťovny jenom zčásti, nemohou podle soudu pacientovi platbu odpustit. Ministryně řekla, že je velmi znepokojena tímto snižováním dostupnosti péče hrazené z pojištění. Na příští týden svolala zástupce pojišťoven, aby si s nimi situaci vyjasnila. Podle mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřího Suttnera pojišťovny trvají na tom, že nemají oprávnění odpouštět doplatky. Podle viceprezidenta Svazu pacientů Josefa Mrázka pojišťovny lžou, když tvrdí, že doplatky nemohou odpouštět. Soud hodnotil úhradu péče, nikoli léku, řekl ČTK Mrázek. Svaz proto požádal ministryni o nápravu.

  • 3.3.2005

    Nejvyšší soud rozhodl, že se pražský vrchní soud bude muset znovu zabývat případem bývalého generálního sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srby. Soud vyhověl dovolání nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, jíž se zdál osmiletý trest pro Srbu nízký. Srba byl s dalšími třemi lidmi pravomocně odsouzen za plánování vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Spolu se Srbou byla předloni v říjnu odsouzena i Eva Tomšovicová a Michal Novotný, oběma soud uložil šestiletý trest vězení. I jejich tresty Nejvyšší soud zrušil jako nedostatečné a bude muset o nich rozhodnout vrchní soud. Protože Nejvyšší soud svým rozhodnutím zrušil výrok o trestu u všech odsouzených, rozhodl zároveň o jejich vazbě. Nejvyšší soud zároveň rozhodoval i o dovolání, které podal Srba s Tomšovicovou. Oba žádali snížení trestu, či svobodu. Tato dovolání byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.

  • 3.3.2005

    Senátoři chtějí s poslanci znovu připravit zákon, který by upravoval vztahy mezi parlamentními komorami. Existenci takové normy už přes 12 let marně předpokládá ústava. Sněmovna a Senát se zatím na jejím znění nebyly schopny dohodnout. Ústavní komise obou komor se nyní pokusí najít alespoň minimální podobu tohoto takzvaného stykového zákona. Redukci původně navrhovaných témat ohlásil předseda senátní ústavní komise Jiří Stodůlka. Zákon by mohl například umožnit vznik společných komisí nebo upravit pravidla společného zasedání, které se zatím podle ústavy řídí jednacím řádem sněmovny. Poslanci a senátoři takto jednali při volbě prezidenta republiky počátkem letošního roku. Snahu připravit stykový zákon měla senátní komise už před dvěma lety, kdy se obnovily schůzky mezi představiteli obou komor. Její snaha ale zatím zůstala nenaplněna.

  • 3.3.2005

    Státní zástupce Pavel Dvořák ve čtvrtek obžaloval z trestného činu ublížení na zdraví řidiče Františka Veletu, jehož avie se loni v létě srazila se superbem hokejového trenéra Ivana Hlinky. Ten po nehodě zahynul. "Celý případ bude nyní postoupen k dalšímu jednání okresnímu soudu," řekl Dvořák. Spisový materiál týkající se nehody kouče předala policie státnímu zástupci 31. ledna. Spis však nemohl hned prostudovat, protože byl pověřen řadou dalších úkolů. "Všechny podklady byly dostatečné, nepožadoval jsem tedy jejich další doplnění," uvedl Dvořák. Policie uzavřela vyšetřování dopravní nehody až po pěti měsících, protože neměla k dispozici znalecké posudky. "Všechny žádosti policie o prodloužení termínu byly řádně podloženy. Nebyl důvod, abych lhůtu neprodlužoval. V odůvodněných případech lze lhůtu pro uzavření vyšetřování prodlužovat opakovaně," poznamenal Dvořák.

Pages