• 2.3.2005

    Dobré sněhové podmínky letošní zimy lákají do českých hor více domácích turistů, než bylo v předchozích letech obvyklé. Podle odhadu analytické firmy Mag Consulting by mohlo dovolenou strávit lyžováním na českých sjezdovkách asi tři čtvrtě milionu Čechů, což je o 100.000 více, než se očekávalo před začátkem sezony, a o pětinu více než loni. Množství sněhu, kterého je pravděpodobně nejvíce za posledních 40 let, vylákalo totiž české turisty také do níže položených horských oblastí, kde v tuto dobu běžně bílá pokrývka nebývá. Navíc teď není v Česku podle ředitele Mag Consultingu Jaromíra Beránka jediná sjezdovka, která by byla mimo provoz. Počasí se projevilo na obsazenosti horských ubytovacích zařízení. Plno mají každoročně hojně vytěžované hotely a ubytovací zařízení vyšší kategorie přímo v horských střediscích, nouze o hosty ale není ani v horských chatách, menších penzionech a ubytovacích zařízeních v podhůří. Řada českých domácností vyrazila také na vlastní, celoročně využitelné chaty a chalupy.

  • 2.3.2005

    Rocková skupina Katapult zahajuje koncertem v Liberci turné k 30. výročí svého založení. Série vyvrcholí v listopadu velkým koncertem v Praze. V květnu Katapultu vyjde nové album. Kapela se na turné vydá ve "staronové" sestavě; kapelníka, zpěváka a kytaristu Oldřicha Říhu a baskytaristu Jiřího "Dědka" Šindeláře doplní někdejší bubeník z nejpopulárnější sestavy kapely Anatoli Kohout. Katapult vznikl v roce 1975. Na kontě má přes 7000 odehraných koncertů, dvě vítězství v někdejší anketě Zlatý slavík a řadu zlatých desek za prodej svých alb.

  • 1.3.2005

    Vláda dlouhodobě prosazuje, aby se k přijetí evropské ústavy vyjádřili lidé v referendu. Stejný názor sdílí i prezident Václav Klaus a opoziční ODS. Nyní se však podle informací, které ČTK získala od zdrojů blízkých vládě, začíná vážněji uvažovat o ratifikaci parlamentem. Pro vládu, jejíž pozicí silně otřásá krize, kterou vyvolaly nejasnosti ve finanční situaci rodiny premiéra Stanislava Grosse (ČSSD), by ratifikace parlamentem mohla být výhodnějším řešením hned z několika důvodů. Například by byla rychlejší. Ratifikaci parlamentem by teoreticky navíc nemusela předcházet tak intenzivní vysvětlovací kampaň jako před referendem.

  • 1.3.2005

    Českým podnikům brání v účasti na veřejných zakázkách v zemích Evropské unie vlastní nezájem, neznalost místí legislativy a v některých případech i samotné státy, které ztěžují přístup zahraničních firem. Na semináři o veřejných zakázkách v EU to uvedli zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy. Podle šéfa svazu Jaroslava Míla dosahuje roční objem zakázek v unii 18násobku českého hrubého domácího produktu, což je zhruba 46 bilionů Kč.

  • 1.3.2005

    České aerolinie vybudují v blízkosti pražského ruzyňského letiště nové opravárenské centrum, které zaměstná až 400 leteckých mechaniků a dalších specializovaných profesí. Investice do výstavby a nových linek představuje 1,35 miliardy korun. ČTK to sdělila agentura CzechInvest. Mluvčí ČSA Jitka Novotná dodala, že nový hangár by měl být vybudován do roku 2007. Po otevření opravárenského centra ČSA počítají s rozšířením počtu zákazníků. Dosud opravují svou flotilu a letouny několika dalších společností, například Fischer Air, Deutsche Lufthansa či Air Berlin. Ambicí ČSA je zvýšit na evropském trhu podíl oprav letounů Boeing 737 z nynějších 12 na 15 procent. U letadel Airbus chce společnost získat deset procent trhu oprav, dodala Novotná.

    České aerolinie letos očekávají růst zisku o víc než sto procent na 521 milionů korun z loni očekávaných 250 milionů. Na tiskové konferenci o tom informoval prezident ČSA Jaroslav Tvrdík. Firma chce letos přepravit 5,4 milionu cestujících, což by byl meziroční nárůst o 25 procent. ČR se podle statistik IATA řadí mezi pět zemí, kde zájem o leteckou přepravě roste nejrychleji na světě. Kromě Česka patří k nejrychleji rostoucím trhům takové země, jako jsou Čína či Spojené arabské emiráty. Přes nárůst přepravy bude ČSA stejně jako ostatní letečtí dopravci letos poprvé vážně pracovat s riziky spojenými s novými normami EU, které zavedly vysoké kompenzace za zrušené lety nebo odmítnutí cestujícího s platnou letenkou. Podle Tvrdíka je děsivé, že EU vůči leteckému odvětví, které utrpělo ztráty po teroristických útocích, uvažuje o dalších omezeních, jako jsou daň z kerosinu, zavedení emisních poplatků nebo aukce časů pro odlety z jednotlivých letišť.

  • 1.3.2005

    Kniha vzpomínek socialistického expremiéra Miloše Zemana nazvaná Jak jsem se mýlil v politice, vyvolala mezi sociálními demokraty rozruch. Premiér a úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross ani ministryně školství Petra Buzková, které v ní expremiér nejostřeji napadl, žaloby nechystají. Žádný z nich prý ale ještě knihu, která se objevila na pultech knihkupectví, nečetl. Gross dnes přiznal, že o vydání Zemanových pamětí ví, ale zatím je nečetl. "Milerád si ji přečtu, zřejmě si ji budu číst v té místnosti, kde bývá člověk zpravidla sám," prohlásil o knize.

    Gross v roce 1993, kdy byl předsedou socialistické mládeže, na hradeckém sjezdu ČSSD pomáhal se svými mládežníky Zemana zvolit předsedou strany. Zeman mu byl později svědkem na svatbě. V knize ale Zeman o Grossovi píše, že podrazil nejen jeho při prezidentské volbě, kdy se před dvěma lety neúspěšně pokusil o návrat do politiky, ale loni po evropských volbách i premiéra Vladimíra Špidlu a eurokomisaře Pavla Teličku. Na Buzkové, která prý měla zájem o ministerské křeslo, prý Zemanovi vadila příšerná lenost na rozdíl od puritánského Špidly, který prý ji do kabinetu nechtěl, "protože je coura". Špidla toto Zemanovo vidění tehdejších událostí odmítá. "Vytvoření vlády je komplexní záležitostí. Mé rozhodnutí tehdy bylo založeno na faktech a úspěch paní Buzkové v její funkci jako ministryně školství ukazuje, že moje rozhodnutí o jejím přijetí do vlády bylo správné," řekl v Bruselu ČTK Špidla. Buzková prý Zemanovy vzpomínky číst nehodlá. "Zemana jsem nečetla ani v době, kdy měl co říci," vzkázala deníku Blesk.

  • 28.2.2005

    Z výrobní linky nové automobilky Toyota Peugeot Citroen Automobile (TPCA) ve středočeském Kolíně sjela v pondělí první auta určená pro trh. Oficiálně je zástupci firmy představili večer na mezinárodním autosalonu v Ženevě. Plné výrobní kapacity, tedy 300.000 aut, chce firma dosáhnout do roka. Pak bude vyrábět každou minutu jeden vůz, řekl ČTK prezident TPCA Masatake Enomoto. Kolik vozů letos kolínská automobilka dodá na trh, ale prozradit nechtěl. "Máme plán, kolik letos vyrobíme, ale je to číslo, které nezveřejňujeme," dodal. Podle Hospodářských novin by měla automobilka letos vyrobit 150.000 malých vozů značek Toyota Aygo, Peugeot 107 a Citroen C1. Většina z nich půjde do Francie a Itálie.

    Dosud ale není jasné, kolik budou nová auta z továrny TPCA stát. Podle odhadu médií se bude cena na českém trhu pohybovat mezi 220.000 až 230.000 korun. Na domácím trhu ale skončí minimum vyráběných vozů, zhruba 80 procent produkce firma vyveze do zahraničí.

    Pro srovnání - největší česká automobilka Škoda Auto, která je zároveň největším českým exportérem, loni vyvezla 85 procent své produkce. Cena automobilu Fabia Junior 1.2, který je ve stejné kategorii jako nová auta TPCA, na českém trhu činí 249.900 korun. Automobilka Škoda Auto denně vyrobí v současné době podle mluvčího Jaroslava Černého necelé dva tisíce vozů. V loňském roce byla průměrná denní produkce fabií, octavií a superbů v závodech Mladá Boleslav, Kvasiny a Vrchlabí 1868 vozů.

    "Česká republika bude v roce 2005 největším výrobcem automobilů na světě počítáno na hlavu, neboť celkem by se mělo vyrobit zhruba 800.000 automobilů," řekl ČTK ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Pozitivně se to podle něj promítne do české ekonomiky, a to zejména růstem hrubého domácího produktu a zlepšením obchodní bilance. "Myslím si, že letošní rok, kdy se daří exportu a kdy se ještě rozběhne tato automobilka, může znamenat opravdový přelom a že se dostaneme z hlediska zahraničního obchodu do přebytku nebo do rovnováhy," dodal.

  • 27.2.2005

    Prezident Václav Klaus nyní čeká, jaké návrhy na řešení současné vládní krize mu její aktéři nabídnou. Klaus by si přál, aby se východisko ze stávající napjaté situace v zemi, kterou vyvolaly nejasnosti ve finanční situaci rodiny premiéra Stanislava Grosse, našlo v řádu dní. "Jsou-li politické strany schopny se ještě dohodnout na těch 16 měsíců na smysluplném fungování, ne hádání se, pak ať prožijí 16 měsíců. Nejsou-li, tak by bylo dobře, aby se, třeba spolu se mnou, pokusily nalézt rychlý, průchodný ústavní mechanismus, aby bylo možné vyvolat předčasné volby," řekl Klaus v pořadu televize Nova Sedmička. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce zopakoval, že pokládá předčasné volby až za nejzazší řešení. Rozuměl by ale tomu, pokud by ČSSD začala o tomto nástroji přemýšlet v případě, že se jí nepodaří "vyřešit problém na pozici předsedy vlády". Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach v diskusním pořadu uvedl, že předčasné volby by pro jeho stranu i pro Českou republiku byly nevýhodné. Podle něj nejsou na pořadu dne a je to "poslední řešení z těch špatných". K návrhu se nepřiklánějí ani komunisté. Pro opoziční občanské demokraty nejsou podle jejich šéfa Mirka Topolánka předčasné volby cílem, ale prostředkem. "Předčasné volby pro nás nikdy nebyly cíl, ale prostředek pro to, aby existovala nějaká základní stabilita a základní parametry vládnutí, o nichž se domníváme, že nejsou," řekl Topolánek v ČT.

    Televize připomněla nedávný průzkum agentury STEM, podle nějž po zkrácení volebního období nynějšího kabinetu volají nejvíce příznivci ODS. Uvítalo by je 67 procent z nich. Předčasné volby naopak odmítá 94 procent stoupenců ČSSD, stejně jako tři pětiny komunistických a dvě třetiny lidoveckých sympatizantů.

    Klaus celou krizi, která českou politickou scénou zmítá již několik týdnů, nepovažuje za lavinu, kterou někdo spustil, ale která se sama utrhla. Z dlouhodobého hlediska podle něj hrozí, že aféra poškodí důvěryhodnost české politiky a politiků.

  • 27.2.2005

    O přijetí evropské ústavy v České republice by podle prezidenta Václava Klause měli rozhodnout lidé v referendu a ne poslanci a senátoři. "Je naprosto jasné, že pro prohlubování evropské integrace je daleko více lidí z politické sféry než normálních lidí z nepolitické sféry. To se týká každé země Evropy," řekl Klaus v pořadu televize Nova Sedmička. Členské země unie by měly evropskou ústavu ratifikovat do dvou let od loňského října, kdy byla v Římě podepsána. V České republice zatím nebylo rozhodnuto o tom, kdy a jakou formou bude ústava ratifikována. Její přijetí podporují strany vládní koalice, kriticky se k ní naopak staví například opoziční ODS, prezident je stoprocentně proti. Počátkem února se prezident obrátil na šéfa Ústavního soudu (ÚS) Pavla Rychetského s žádostí o vyjádření, zda je evropská ústava v souladu s českou. Rychetský však upozornil, že se ÚS může zabývat jen oficiálním podnětem, což Klausův dopis nebyl. Prezident byl odpovědí zklamán.

  • 27.2.2005

    České aerolinie si letos pořídí proti původnímu plánu jedno letadlo navíc. Důvodem nákupu je nařízení Evropské komise, podle kterého musí všechny aerolinie od 17. února platit cestujícím po zrušení letu kompenzace až 19.000 korun. Stroj tak bude firmě sloužit jako záloha. ČTK to řekla mluvčí ČSA Jitka Novotná. Ostatní domácí dopravci o pořízení dalšího stroje kvůli kompenzacím neuvažují. Vzhledem k počtům letadel, které provozují, by to nebylo efektivní, vyplývá z vyjádření mluvčích Travel Service a Fischer Air. Celkem mají nyní ČSA 45 letadel. Páteř flotily zatím tvoří Boeingy 737. Postupně však část z nich nahradí Airbusy nové generace 320. Vedle Boeingů provozuje ČSA na krátké tratě turbovrtulová ATR a na zaoceánské lety Airbusy 310.

Pages