• 15.2.2002

    Rakouská ekologická sdružení nadále odmítají provoz jihočeské elektrárny Temelín, otázky spojené s jadernou energií však hodlají řešit dialogem s českou stranou. Neplánují ani žádné ostřejší protestní akce, například ve formě blokád společných hraničních přechodů. Jejich představitelé to dali najevo po vídeňském setkání s českým velvyslancem v Rakousku Jiřím Grušou. "Chceme projevit českému lidu přátelství a v žádném případě nemáme nic proti Čechům," řekla po setkání šéfka Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí Mathilde Hallová. Stále silněji se totiž podle ní v Rakousku ozývají protičeské postoje a v České republice zase sílí nálady proti Rakušanům a pro Temelín. "To nám moc nepomohlo, a proto chceme postoje změnit tak, aby bylo zřejmé, že Rakušané nejsou žádní protivníci Čechů, ale chtějí hledat společnou cestu," poznamenala Hallová.

  • 15.2.2002

    Personál jihočeské jaderné elektrárny Temelín nastartoval v pátek po více než týdenní odstávce reaktor prvního bloku. Výkon reaktoru zatím činí asi tisícinu procenta. Technici budou postupně zvyšovat výkon až na 100 procent a asi ve třetině připojí blok do rozvodné sítě, sdělil ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Řídící systém odstavil blok minulý čtvrtek poté, co zaznamenal neplánované vypnutí vypínače generátoru. Poruchová komise nařídila elektrárně nápravná opatření, která mají dalším výpadkům zamezit. Technici dokončili úpravy ve čtvrtek a po dosažení plného výkonu reaktoru budou mít několik dní na prověření jejich funkčnosti. Poté první blok asi na měsíc odstaví. Dynamické zkoušky, které završují poslední etapu energetického spouštění s plným výkonem reaktoru, dokončí až po odstávce.

  • 15.2.2002

    Únorový žebříček voličských preferencí vede vládní sociální demokracie, těsně následovaná Občanskou demokratickou stranou. Strany opoziční smlouvy podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM nejvíce vydělaly na rozpadu čtyřkoalice, která se začátkem měsíce přeměnila na Koalici tvořenou KDU-ČSL a Unií svobody-DEU. Odhadovaný zisk Koalice dosáhl zhruba 18 procent hlasů. ČSSD by nyní volilo 23,8 procent dotázaných občanů, ODS 23 procent. S desetiprocentním odstupem za vedoucím tandemem následují komunisté.

  • 14.2.2002

    Premiér Miloš Zeman v rozhovoru pro nejnovější vydání rakouského týdeníku News uvedl, že ani po letošních parlamentních volbách zřejmě nová česká vláda nepřistoupí na další jednání ohledně jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Současně nevidí důvod pro přijetí česko-rakouské deklarace, kterou chce Rakousko vyřešit otázku poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. "Neumím si představit žádnou českou vládu, která by byla připravenější ke kompromisu než naše současná. Ale několik, které by vystupovaly mnohem tvrději a byly méně nakloněné kompromisu," zdůraznil Zeman.

  • 14.2.2002

    Poslanecká sněmovna ve čtvrtek v prvním čtení neodmítla vládní návrh zákona o úvěru na financování nákupu nových stíhaček pro českou armádu. Poslanci se tak budou materiálem dále zabývat. Neschválili totiž návrhy na odmítnutí tohoto návrhu zákona ani to, aby jej vláda přepracovala. Vláda chce nákup 24 stíhaček Jas-39 Gripen britsko-švédského konsorcia BAe-Systems/SAAB financovat z úvěru ve výši 76,9 miliardy korun. Návrhem zákona se budou v příštích týdnech zabývat sněmovní výbory. ODS a Unii svobody se tak nepodařilo další projednávání návrhu zablokovat. Z přítomných 176 poslanců bylo pro oba způsoby odmítnutí návrhu 71 poslanců, potřebovali o deset hlasů více. Proti zablokování další parlamentní diskuse o vládní předloze hlasovali vládní sociální demokraté, komunisté a poslanci KDU- ČSL. Premiér Miloš Zeman po hlasování slíbil, že vláda poslancům dodá text návrhu smlouvy s BAe-Systems/SAAB. Současně je bude informovat o výsledcích jednání o privatizaci Českého Telecomu a případně i energetiky. Za určitých podmínek by totiž podle něj bylo možné zaplatit stíhačky z výnosu privatizace a úvěr by nebyl potřeba.

  • 14.2.2002

    Případné další poruchy na nejaderné části prvního bloku elektrárny Temelín, pokud by byly v rozsahu výpadku bloku z minulého týdne, by znamenaly vážný problém, nikoli však návrat spouštěcích prací na začátek, jak uvádí čtvrteční tisk. Ve čtvrtek to sdělila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. "Spouštění nelze vrátit na začátek. Nanejvýš je možné opakovat některé testy zařízení, která z nějakého důvodu nefungují správně," řekla Drábová. "Kdyby však znovu došlo k výpadku bloku ze stejných či podobných příčin, jako minulý čtvrtek, byl by to pro nás velmi vážný důvod k zamyšlení, co dál," prohlásila. Čtvrteční odstavení reaktoru bylo důsledkem souběhu hned několika poruchových událostí na nejaderné části reaktoru, což je podle Drábové alarmující. Pokud se bude podobná situace opakovat, mohl by SÚJB požadovat v rámci protokolu nápravná opatření, uložit pokutu, nařídit pozastavení činnosti bloku nebo poukázat v rámci protokolu na nedostatky managementu elektrárny ve vztahu k jaderné bezpečnosti. "Zatím jsme ale v průběhu spouštění nemuseli přistoupit k tvrdšímu postihu, než požadování nápravných opatření protokolem," řekla Drábová.

  • 14.2.2002

    S českými a slovenskými vojáky budou v mírové misi KFOR v Kosovu působit také velitelé armád Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské. Novinářům to po čtvrteční schůzce s představiteli těchto armád řekl náčelník generálního štábu českého vojska Jiří Šedivý. "Mluvili jsme o skupině čtyř vojáků z povolání s tím, že jsme připraveni hradit jejich náklady. Chceme ale, aby převzali část odpovědnosti," uvedl Šedivý. Právě na jeho pozvání do ČR přijeli vrchní velitel Společného velitelství armády Federace Bosny a Hercegoviny Atif Dudakovič a jeho zástupce Ivica Zeko. Přestože Zeko je Dudakovičův zástupce, v hierarchii armády jsou na stejné úrovni. Dudakovič zastupuje příslušníky bosenské národnosti a Zeko Chorvaty. Jejich návštěvy v České republice využil náčelník generálního štábu Vojsk Republiky srbské Novica Simič. Na neutrální půdě se tak sešli představitelé armád, které v době bosenské války stály proti sobě. Schůzky se zúčastnili i vrchní velitel mezinárodních jednotek SFOR v Bosně John B. Sylvester a velvyslanec USA při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Robert Beecroft.

  • 14.2.2002

    Nejen ODS se nelíbí, že prezident chce bez konzultace jmenovat šéfku Nejvyššího soudu Elišku Wagnerovou ústavní soudkyní a na její místo dosadit soudkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou. Prezidentova kroku lituje i ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Václava Havla proto požádal o schůzku. Prezidentův mluvčí Ladislav Špaček ve čtvrtek potvrdil, že pro setkání se hledá termín. O souhlas se jmenováním Wagnerové soudkyní Ústavního soudu Havel Senát požádal v úterý. Podle Špačka prezident při obsazování míst obou soudů postupoval podle ústavy. "Všechna ostatní doporučení jsou mimo hru," prohlásil.

  • 14.2.2002

    Evropská komise a česká vláda dokončují v těchto dnech podrobný akční plán pro posílení kapacity státní správy a soudnictví v ČR. V podstatě půjde o podrobný seznam toho, co již bylo v tomto směru uděláno, co se má ještě udělat, do kdy a jak. "Smyslem je provést detailní prověrku a zjistit, co všechno je třeba v této oblasti ještě dokončit a jak při tom může unie prakticky a finančně pomoci," řekl k tomu ředitel v Evropské komisi Rutger Wissels, vyjednávač pro Českou republiku. Zdůraznil, že výsledek bude mít posvěcení obou stran. "Bude to to, co je podle názoru obou stran ještě třeba provést, aby Česká republika mohla vstoupit do EU."

  • 14.2.2002

    Českou republiku by stálo hodně peněz, pokud nebude mít po předpokládaném vstupu do EU v roce 2004 dostatek kvalitních úředníků. Ti jsou předpokladem pro čerpání značných prostředků ze strukturálních fondů unie. "Bude nezbytné, aby od prvního dne byl dostatek kvalitních úředníků, kteří budou schopni nakládat s těmito penězi," řekl ve čtvrtek velvyslanec EU v ČR Ramiro Cibrian na konferenci pořádané Česko- belgicko-lucemburskou obchodní komorou. "Tyto prostředky mohou být až pětinásobně vyšší než pomoc, kterou ČR nyní dostává z programů Phare a ISPA," zdůraznil Cibrian. Přichystaná částka na tři roky po vstupu do unie zatím nebyla stanovena, nesmí však přesáhnout čtyři procenta HDP. Ten se za loňský rok odhaduje na 2,1 biliónu korun.

Pages