• 1.10.2001

    Obětem teroristického útoku ve Spojených státech byl věnován nedělní koncert Praha pro New York v pražském Obecním domě. Výtěžek koncertu, na němž zazněly skladby Antonína Dvořáka, poskytnou organizátoři velvyslanectví USA v Praze na humanitární účely. Pražský primátor Jan Kasl, který převzal nad koncertem záštitu, předal během večera americkému velvyslanci Craigovi Stapletonovi šek na čtyři milióny korun.

  • 30.9.2001

    Bez incidentů skončila demonstrace odpůrců globalizace proti chystané americké odvetě za teroristický útok z 11. září. Zhruba 50 aktivistů předalo na Pražském hradě otevřený dopis pro prezidenta Václava Havla, v něm žádali o stažení české podpory Spojeným státům. Poté chtěli jít k americkému velvyslanectví na Malé Straně, cestu jim ale přehradila cestu dvacítka policistů s helmami a štíty. Aktivisté proto v místě zátarasu přečetli své projevy. Martin Šafek z organizujícího hnutí Globalizujme odpor uvedl, že akce má upozornit na nebezpečí spojená s připravovanou válkou Američanů proti původcům útoku. "My samozřejmě zásadně odsuzujeme jakýkoli terorismus proti civilnímu obyvatelstvu a myslíme si, že válka není řešení, naopak může počet obětí zvýšit," uvedl. Demonstranti spojují útok na New York a Washington se zahraniční politikou USA, která v minulosti podporovala řadu teroristů jako odpůrce tehdejšího Sovětského svazu. Krátce po 17:00 demonstranti své shromáždění rozpustili.

  • 30.9.2001

    Stočlennou skupinu Rumunů, kteří se pokusili o nelegální přechod česko-německé hranice, zadržela v sobotu ráno u bavorské obce Maiersreuth německá pohraniční policie. Řidičům dvou vozidel s českými poznávacími značkami se zřejmě podařilo z místa pěšky uniknout přes hranici zpět do Česka. Pašeráci převáželi uprchlíky v nelidských podmínkách ve dvou dodávkách Fiat Ducato - vozy vzbudily pozornost policie, protože byly silně přetížené. V jednom z automobilů se nacházelo 60 rumunských občanů, ve druhém zbývajících 40. Ve stočlenné skupině bylo 32 mužů, 30 žen a 38 dětí ve věku od jednoho roku do deseti let. Podle německé policie tak byla zadržena největší skupina ilegálních migrantů, která měla namířeno do Bavorska od otevření železné opony v roce 1990 mezi tehdejším Československem a Německem. Řada zadržených Rumunů se v minulých měsících opakovaně pokoušela nelegálně opustit Českou republiku. Mnozí mají doklad z českého tábora pro utečence a budou vráceni do Česka; ostatní budou pravděpodobně v neděli letecky dopraveni z Mnichova do Bukurešti.

  • 29.9.2001

    Čeští pohraničníci a policisté zpřísnili kontroly hranic České republiky ihned po teroristických útocích na USA 11. září. V Rakousku poslanecký klub hornorakouských Svobodných (FPÖ) vypracoval návrh na posílení hranic s Českem kvůli hrozbě mezinárodního terorismu. Česká strana další posilování bezpečnosti na hranicích s Rakouskem nechystá. Hornorakouská FPÖ mimo jiné požaduje zapojení spolkové armády do ochrany hranice. Argumentuje tím, že na každé dva kilometry této 130 kilometrů dlouhé hranice připadá teoreticky pět četníků. Hranice je přitom v této spolkové zemi velmi nepřehledná a na rozdíl od Dolního Rakouska tu není nutné ani překonávat vodní toky. Evropa i Spojené státy zpřísnily bezpečnostní opatření kvůli teroristickým útokům v New Yorku a Washingtonu.

    Autor: Ivo Prokop
  • 29.9.2001

    "Hlavní výzvou pro evropské země je naučit se intenzívní spolupráci v boji proti mezinárodním zločineckým organizacím," řekl svým kolegům z 27 států český ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Vyzval členy EU, aby nečekali na rozšíření a rychle začlenili kandidátské země do existujících struktur, zejména Europolu a organizace Eurojust pro soudní spolupráci. Je třeba si uvědomit, pokračoval Bureš, že jakékoli otálení jen zvyšuje náskok zločinných organizací. "Patnáctka" v pátek shodou okolností schválila rámcové rozhodnutí, v němž definovala skutkovou podstatu trestného činu obchodování s lidmi a zavázala se ho trestat sazbami odnětí svobody, jejichž horní hranice nesmí klesnout pod osm let. Návrh předložený Evropskou komisí v prosinci 2000 prošel poté, co Rakousko, Dánsko a Německo stáhly výhrady týkající se sladění nejnižší maximální trestní sazby. Ministři spravedlnosti a vnitra z členských a kandidátských zemí se shodli na dvanáctibodovém programu, který zahrnuje rychlou výměnu informací o případech obchodování s lidmi, vytváření specializovaných meziresortních týmů, operativní spolupráci, sladění trestněprávního pojetí obchodování s lidmi, ale i širší související jevy jako je boj proti korupci a proti padělání dokumentů. Dohodli se, že jejich policejní orgány budou poskytovat Europolu informace o podezřelých osobách a organizacích. Na jejich základě a podle vlastních údajů bude Europol zpracovávat analýzy a předávat je zainteresovaným zemím. Kandidátské státy by měly být podle dokumentu zahrnuty do každoroční zprávy Europolu o obchodování s lidmi.

    Autor: Ivo Prokop
  • 29.9.2001

    Rakouská vládní krajně pravicová strana Svobodných (FPÖ) nepodpoří ve vládě případný návrh, který by umožnil kancléři anebo ministryni zahraničí souhlasit s uzavřením kapitoly "energetika" v přístupových jednáních s Českou republikou, nebude-li alespoň přijat závazný plán na odstavení elektrárny Temelín. Prohlásil to bývalý předák FPÖ a nynější korutanský zemský hejtman Jörg Haider v rozhovoru pro páteční vydání rakouského listu Kurier. Představitelé FPÖ jsou největšími zastánci spojit vstup České republiky do Evropské unie s vyřešením otázky provozu Temelína. Minulý týden ale poslanci Svobodných nepodpořili v Hlavním výboru dolní komory parlamentu opoziční návrhy vyzývající spolkovou vládu, aby mimo jiné nesouhlasila s předběžným uzavřením kapitoly "energetika" s Českem, dokud se neprokáže bezpečnost Temelína. Podobné usnesení již ale sněmovna přijala loni. Stejný názor jako Haider má i vicekancléřka a šéfka FPÖ Susanne-Riessová Passerová.

    Autor: Ivo Prokop
  • 29.9.2001

    V jihočeské jaderné elektrárně Temelín se ve čtvrtek nezdařil dynamický test turbíny. ČEZ jako provozovatel zdroje to ale tají, protože přerušení spouštěcího procesu jaderné elektrárny je z politických důvodů nežádoucí, tvrdí ve svém pátečním stanovisku zaslaném ČTK ve Vídni zmocněnec hornorakouské vlády pro příhraniční atomová zařízení Radko Pavlovec s odvoláním na důvěrná sdělení zaměstnanců Temelína. Na pracovníky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) je podle Pavlovce vyvíjen tlak, aby navzdory nezdařenému testu vydali povolení ke zvyšování výkonu reaktoru na další stupeň, tedy na 75 procent jeho nominálního výkonu. Státní úřad pro jadernou bezpečnost odmítá podle mluvčího Pavla Pittermanna jeho tvrzení. Mluvčí nesouhlasí ani s tím, že by společnost ČEZ jako provozovatel zdroje vyvíjela na SÚJB tlak, aby povolil elektrárně přechod do další fáze spouštění. Podle mluvčího Temelína Milana Nebesáře se společnost ČEZ z průběhu zkoušek Temelína zodpovídá nezávislému SÚJB a nikoli Pavlovcovi.

    Autor: Ivo Prokop
  • 28.9.2001

    Budovu Radia Svobodná Evropa RFE/RL v Praze střeží od čtvrtečního odpoledne čtyři obrněné transportéry. Kvůli ochraně budovy rádia je omezena i doprava centrem hlavního města v jeho okolí. Po jednání meziresortního krizového štábu to novinářům řekl ministr vnitra Stanislav Gross. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík Českému rozhlasu řekl, že republika zesílí bezpečnostní opatření u amerických objektů na základě určitých informací ze zahraničí a požadavků oficiálních představitelů USA. Jeden jízdní pruh magistrály, jež vede kolem rádia, bude sloužit policistům k případnému odstavování a kontrole vozidel. Od ostatních pruhů bude podle policejního ředitele Jiřího Koláře oddělen betonovými panely. Společně s policisty, kteří objekt Radia Svobodná Evropa hlídají už nyní, budou na bezpečnost dohlížet i výsadkáři z brigády rychlého nasazení. Tvrdík, který se ve středu zúčastnil schůzky ministrů obrany zemí NATO, také připustil, že přestěhování rádia do jiného objektu je možnou alternativou, jak ho ochránit.

    Pražská policie vyzvala řidiče, aby pokud možno nejezdili do centra Prahy. Výzva souvisí s rozhodnutím meziresortního krizového štábu, který přijal mimořádná bezpečnostní opatření k ochraně pražské budovy stanice Svobodná Evropa. "V souvislosti s tímto opatřením žádáme všechny řidiče, aby - pokud nutně nemusí - do této oblasti nevjížděli," uvedla Eva Miklíková z pražské policejní správy. V souvislosti s opatřeními bude omezen provoz v okolí rádia, na Václavském náměstí a v ulicích Legerova, Mezibranská a části Vinohradské ulice. Před budovou Amerického centra v Hybernské ulici v Praze 1 dnes odpoledne stál jeden policejní automobil a vchod hlídali policisté. Americké centrum odmítlo sdělit, jak vypadají zpřísněná bezpečnostní opatření s tím, že otázky týkající se bezpečnosti nekomentují. Několik policistů se samopaly hlídalo ve čtvrtek také americké velvyslanectví. Jejich kolegové kontrolovali auta, která přijížděla po silnici k velvyslanectví. Řidiči museli policistům ukázat zavazadlový prostor, policisté se dívali i pod kapotu motorů a zrcadlem zjišťovali, zda není něco na podvozku. Sídlo RFE/RL v těsné blízkosti horní části Václavského náměstí se nachází u nejrušnější dopravní komunikace vedoucí napříč Prahou. Po severojižní magistrále v úseku mezi náměstím I.P.Pavlova a křižovatkou Bulhar nebudou smět jezdit vozidla s hmotností přesahující 3,5 tuny.

    Zvláštní bezpečnostní opatření přijatá kvůli nedávným teroristickým útokům na americká města se dotýkají i návštěvníků Pražského hradu a zámku v Lánech na Rakovnicku. Krizový štáb Pražského hradu totiž rozhodl, že kvůli bezpečnosti budou i nadále upraveny návštěvní hodiny v historických sídlech českých panovníků a prezidentů. Lánský park navíc zůstává uzavřen. Obvykle bývá park přístupný o víkendu, ve středu a ve čtvrtek odpoledne.

    Opoziční poslanci ze sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost se pozastavili nad tím, že ministři obrany a vnitra Jaroslav Tvrdík a Stanislav Gross už po poledni oznámili posílení bezpečnostních opatření amerických objektů v Praze, ale ještě ve čtvrtek pozdě odpoledne se tato opatření neuskutečnila.

    Autor: Ivo Prokop
  • 28.9.2001

    Bezpečnostní složky České republiky vědí zatím o jednom Čechovi, který v minulosti měl kontakty na podezřelé afghánské kruhy. Tento člověk se ale v současné době nezdržuje na území Česka. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra Stanislav Gross. "Není to člověk, který by se v prostředí afghánských výcvikových táborů pohyboval v posledních týdnech," řekl Gross. Reagoval tak informace, že Rada bezpečnosti OSN obdržela ruský materiál, podle nějž na základnách saúdskoarabského radikála Usámy bin Ládina pracovalo několik Čechů. Upozornil, že o zmíněném Čechovi se nedá přímo říci, že by byl zapojen do sítě teroristů. Je to podle ministra spíše "osoba, která se v tomto prostředí pohybovala a nemá vazbu na konkrétní aktuální dění". Na otázku, zda tento Čech byl příslušníkem české armády či policie, nechtěl Gross odpovědět. Stejně reagoval i na dotaz, kdy se přesně uvedená osoba v Afghánistánu zdržovala. Ministr bez bližšího upřesnění dodal, že české bezpečnostní složky znají místo současného pobytu tohoto člověka. Podle materiálu pro Radu bezpečnosti OSN měl bin Ládin od počátku roku na území Afghánistánu na 55 základen a kanceláří. Pracovalo zde asi 13.000 mužů, včetně několika Čechů. Mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil ve středu řekl, že Česko bude po OSN ruský informační materiál požadovat.

    Autor: Ivo Prokop
  • 28.9.2001

    Bezpečnost jihočeské jaderné elektrárny v Temelínu je srovnatelná s bavorskými jadernými elektrárnami, řekla v Bruselu rakouským novinářům členka Evropské komise Loyola De Palaciová, která má na starosti energetiku a dopravu. Podle ní temelínská elektrárna po vylepšeních, která souvisejí s takzvaným procesem z Melku, odpovídá západoevropským standardům, které vypracovalo Západoevropské sdružení jaderných provozovatelů. De Palaciová dala najevo spokojenost s vylepšeními, jichž bylo v elektrárně dosaženo na základě procesu z Melku, a příznivě se vyjádřila i o vylepšeních chystaných. Nátlak Rakouska, které je zásadním odpůrcem jaderné energetiky, vedl k tomu, že elektrárna je bezpečná, pravila.

    Autor: Ivo Prokop

Pages