Zprávy

Nastávající matky v těžké životní situaci možná v budoucnu získají možnost porodit své dítě utajeně a přitom v nemocnici, tedy s nezbytnou zdravotní péčí. S touto novinkou počítá lidovecký návrh, který ve středu sněmovna propustila do další fáze projednávání. Novela zákona ale zároveň čelila kritice řady poslanců, kteří jí vytýkali právní nedostatky.

Těhotná žena by podle návrhu zdravotnickému zařízení sdělila své osobní údaje, které by ministerstvo zdravotnictví vedlo ve zvláštním registru. Jméno matky by nebylo uvedeno ani v rodném listu novorozence, její osobní data by ale lékařům v případě potřeby pomohla například při stanovení diagnózy a léčbě dědičných chorob dítěte.

Autoři chtějí novelou omezit případy, kdy žena v těžké situaci, třeba kvůli strachu z reakce okolí či neúnosným sociálním podmínkám, volí potrat a v extrémním případě i usmrcení dítěte. "Jsme přesvědčeni, že takto budou ročně zachráněny desítky, možná stovky dětí," uvedli autoři v předkládací zprávě. Kritici novely ve středu autory chválili za "dobrou myšlenku" ale tvrdili, že její provedení je špatné. Upozorňovali na to, že podle mezinárodní úmluvy má dítě například právo znát své rodiče a právo na zachování totožnosti. Také vláda se postavila proti tomuto lidoveckému návrhu, i když ho označila za podnětný. Novela ale podle kabinetu zcela opomíjí například práva otce dítěte.

"Právo (dítěte) neskončit v popelnici má být vždycky na prvním místě," oponovala těmto výtkám Eva Dundáčková z ODS. Také jeden z autorů novely Josef Janeček (KDU-ČSL) varoval před tím, aby důraz na soulad s různými úmluvami a předpisy nezvítězil nad zdravým rozumem. Hlasování však naznačilo, že novela možná dozná řady změn, šanci na schválení má ale slušnou.

Zařazení domácího násilí mezi trestné činy je podle představitelů organizací, které pomáhají jeho obětem, jen prvním krokem v řešení tohoto problému. Za nutné považují další opatření na ochranu oběti i k potrestání agresora. Zástupci sdružení přesto považují počin zákonodárců za významný signál toho, že se stát chce s týráním za dveřmi bytů vypořádat.

"Od prvního kroku nemůžeme čekat, že domácí násilí zastaví, protože neumí agresora vyhnat z domácnosti. Nemůžeme očekávat, že po něm domácí násilí zmizí, protože se pachatelé zaleknou," řekla prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová. Tato organizace pomáhá obětem trestných činů, svou pozornost věnuje i boji proti domácímu násilí.

Představitelé neziskových organizací, které ČTK ve středu oslovila, však novelu přesto považují za průlom. "Poslanci poprvé přijali nějaké opatření ve prospěch obětí domácího násilí. Ukázalo se, že problém berou vážně a jsou ochotni se jím zabývat," uvedla Petra Švecová ze sdružení Rosa na pomoc týraným ženám a obětem domácího násilí. České právo dosud násilí za dveřmi domovů neumělo postihovat. Zákon chránil před týráním jen osoby svěřené do péče, tedy děti, starce a nesvéprávné. Nyní by měl před opakovaným zlým a hrubým nakládáním bránit i lidi blízké, kteří žijí spolu v jedné domácnosti. Podle Vitoušové se tedy nebude týkat jen manželů, ale například i podnájemníka a nájemce či vnuka a babičky.

Sněm Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) na svém středečním jednání vyzval vládu, aby zastavila privatizaci Severočeských dolů. Vrcholný orgán největší odborové centrály tak podpořil členský Odborový svaz energetiků, který považuje privatizaci za problematickou a neprůhlednou. Takto připravený prodej dolů podle odborářů nezajistí rozvoj regionu a stabilní zaměstnanost. Vadí jim i vyřazení společnosti ČEZ ze soutěže. "Je v tom spatřován určitý úmysl vyndat toho, kdo je nejsilnější a kdo by mohl být garantem největší prosperity a zaměstnanosti," uvedl šéf ČMKOS Milan Štěch. Dodal, že pokud vláda privatizaci nezastaví, jsou případné další akce v rukou Odborového svazu energetiků.

Výhrady odborářů se týkají pouze severočeských dolů, na Sokolovsku je podle nich vše v pořádku. Tamní privatizace je konzultována i s odbory, což se v případě severních Čech neděje, konstatoval Štěch. Závazné nabídky na koupi státních většinových podílů v Severočeských dolech podali tři uchazeči, a to společnosti Appian Group, Oakfield ze skupiny Penta a Škrobárna Brno ze skupiny J&T. Nabídku na podíl v Sokolovské uhelné podal pouze jediný zájemce - management podniku prostřednictvím firmy Sokolovská těžební. O předložených nabídkách bude nyní rozhodovat meziresortní komise, která by měla příští týden doporučit vládě vítěze soutěží.

Devizové rezervy České národní banky, které dosahují v přepočtu přibližně 700 miliard korun, jsou podle guvernéra Zdeňka Tůmy až příliš vysoké. Centrální banka ale neuvažuje o jejich výraznějším snižování, řekl ve středu v rozhovoru pro ČTK Tůma. Současná výše devizových rezerv, které drží banka v dolarech a eurech, je především dědictvím pevného měnového kurzu z období do května 1997. Nyní je již kurz koruny ovlivňován trhem.

Případné výrazné rozpuštění rezerv však podle Tůmy není reálné. "Centrální banka si těžko může dovolit, aby začala prodávat miliardy eur. Tím by totálně vychýlila trh z rovnováhy a kurz by začal posilovat nezávisle na ekonomice," dodal. Podle Tůmy si ale lze představit, že by se v budoucnu centrální banka nějakých rezerv zbavila. "Rozhodně to ale není aktuální otázka. Centrální bance se do přistoupení k eurozóně nepodaří významně snížit devizové rezervy," dodal.