• 3.2.2002

    Obnovená Komunistická strana Československa nabízí obnovu reálného socialismu. "Je jasné, že 21. století bude patřit socialismu. O tom jsem pevně přesvědčený," řekl její generální tajemník Miroslav Štěpán. K původnímu názvu se Štěpánovi komunisté vrátili 4. prosince 1999. Mimořádný prosincový sjezd KSČ z roku 1989, který Štěpána a řadu jiných vyloučil ze strany, prohlásili za neplatný a za cíl si vytkli obnovení socialismu a československé státnosti.

  • 3.2.2002

    Jen den po rozpadu čtyřkoalice se konal v pražském paláci Žofín její reprezentační ples. Absurdnost situace si zřejmě uvědomovali všichni, kteří na Slovanský ostrov dorazili. Ale přesto se snažili, aby se to na průběhu této společenské události nijak neprojevilo. Hvězdami večera byli předseda lidvoců Cyril Svoboda a bývalý lídr čtyřkoalice Karel Kühnl. Předsedkyně Unie svobody-DEU Hana Marvanová na ples nedorazila. Na Žofín se nedostavili ani žádní zástupci ODA, jejíž dluh byl impulsem k rozpadu čtyřkoalice.

  • 2.2.2002

    Země visegrádské skupiny nesouhlasí s návrhem Evropské komise na financování zemědělství, který by poskytl novým členským státům méně než dosavadním členům. Konstatuje se to ve společném prohlášení, které na závěr schůzky v Budapešti podepsali předsedové zahraničních, branných a integračních výborů parlamentů Česka, Maďarska, Slovenska a Polska. V prohlášení zdůrazňují, že jsou proti každé politice, jejímž výsledkem je druhořadé členství v Evropské unii.

    Předseda rakouské sociální demokracie Alfred Gusenbauer prohlásil, že chápe stížnosti kandidátských zemí, pokud by až do roku 2013 dostávaly jen polovinu subvencí pro dosavadní členské země. Jak uvedl, společná agrární politika Evropské unie je příliš drahý systém. Proto musí být reformována ještě před rozšířením. Vyzval proto k přijetí takového řešení, které by mohlo platit ve stejné míře pro všechny a bylo financovatelné. Dosavadní systém není ani solidární, ani dobrý pro zemědělství, natož pro finanční sféru, zdůraznil Alfred Gusenbauer.

  • 2.2.2002

    Za neférový útok označil místopředseda ODS a její stínový ministr zahraničí Jan Zahradil vyjádření premiéra Miloše Zemana, který obvinil ODS z toho, že ustupuje rakouskému sudetoněmeckému sdružení. Zeman v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes mj. prohlásil, že v době, kdy zazněl požadavek na dvojjazyčné nápisy v českých obcích, nedokázala ODS najít odvahu se k této věci vyjádřit. Zahradil řekl, že ODS už dříve označila požadavky dvojjazyčných nápisů za nepřijatelné. Mrzí ho, že premiér dělá předvolební kampaň z tématu, jež by mělo být předmětem celonárodního zájmu. "ODS i ČSSD mají shodné názory a záměry, to jest nepřipustit revizi výsledků druhé světové války, ani majetkovou a právní restituci sudetských Němců a už vůbec ne rušení dekretů prezidenta Edvarda Beneše," zdůraznil Zahradil.

  • 2.2.2002

    Komisař Evropské unie Franz Fischler se vyslovil proti tomu, aby se vstup České republiky do Evropské unie vázal na zrušení takzvaných Benešových dekretů, které daly po válce právní základ vysídlení a vyvlastnění sudetských Němců. "České republice by ale slušelo, kdyby udělala za touto bolestnou kapitolou tlustou čáru," řekl politik za Rakouskou lidovou stranu v rozhovoru pro týdeník Profil. Podle rakouského průzkumu je 48 procent Rakušanů pro zrušení Benešových dekretů a 35 procent si v této kauze nepřeje nic měnit. Podle agentury APA je překvapující, kolik toho Rakušané o Benešových dekretech vědí. Slyšelo už o nich 64 procent dotázaných a jejich obsah zná 61 procent respondentů z této skupiny.

  • 2.2.2002

    Přes dvě desítky anarchistů za dohledu policejních hlídek protestovaly u pražského Kongresového centra proti Severoatlantické alianci. Akce skončila zhruba po hodině bez incidentů. Poznamenal ji pouze spor mezi úředníkem radnice a svolavateli o to, zda byla demonstrace řádně ohlášena. "Sešli jsme se tady, abychom vyjádřili solidaritu s protesty proti zasedání bezpečnostní rady NATO v Mnichově," řekl novinářům anarchista Petr Záras. V Mnichově se demonstranti potýkají s policií, která tvrdě prosazuje soudní zákaz protestů. Místo před Kongresovým centrem zvolili aktivisté podle Zárase záměrně. V listopadu se tam uskuteční summit aliance, při které se má rozšířit o další země.

  • 2.2.2002

    Premiérovi Miloši Zemanovi by se líbilo, kdyby ČSSD navrhla v příštích prezidentských volbách v roce 2003 jako svého kandidáta ombudsmana Otakara Motejla. Zeman to řekl v rozhovoru pro deník Právo. Současně téměř vyloučil, že by kandidaturu přijal on sám. Učinil by tak "pouze v krajně nepravděpodobné krizové situaci, kdy by žádný jiný kandidát nebyl průchodný" a někdo jej o to požádal. Devětašedesátiletý Motejl je nestraník. Veřejným ochráncem práv, v české historii prvním, byl zvolen v prosinci 2000. Do té doby zastával v Zemanově kabinetu funkci ministra spravedlnosti. Motejl ČTK v lednu řekl, že zatím neví, zda by kandidaturu přijal. Zdůraznil, že je pro něj důležité, kdo by kandidaturu navrhl a do jakých poměrů bude prezident zvolen.

  • 2.2.2002

    Tématem většiny deníků je rozpad čtyřkoalice, která podle průzkumů preferencí mohla zvítězit ve volbách. Podle politologů byl starý dluh Občanské demokratické aliance /0DA/ pravděpodobně jen záminkou k tomu, aby se lidovci a někteří unionisté zbavili nepohodlného partnera. Někteří lidovci se podle informací ČTK obávají, že by pravicová ODA po volbách mohla bránit případným jednáním o sestavení koaliční vlády s sociální demokracií. I když tento scénář předseda lidovců Cyril Svoboda popírá, předseda ODA Michael Žantovský mu nevěří. "Domníváme se, že KDU-ČSL neměla ve svém povolebním plánování pro čtyřkoalici místo," uvedl v Lidových novinách.

  • 1.2.2002

    Nejsilnější opoziční uskupení v České republice, které podle průzkumů preferencí mohlo vyhrát volby, se rozpadlo. Z pozice lídra čtyřkoalice odstoupil poslanec Unie svobody-DEU Karel Kühnl a minulostí je i stínová vláda, kterou vedl. Rozpad čtyřkoalice odstartovaly spory ohledně řešení starých dluhů ODA. Definitivní tečku za současnou podobou čtyřky udělalo vedení KDU-ČSL, které se ve čtvrtek rozhodlo jít do voleb jen s Unií svobody-DEU, tedy bez zástupců aliance. Lidovci ale tvrdí, že čtyřkoalice může nadále spolupracovat. Představitelé ODA i unie přesto čtyřkoalici považují za neexistující uskupení. Unie svobody-DEU by měla v úterý rozhodnout o tom, zda půjde do voleb společně s lidovci. ODA se hodlá voleb také zúčastnit. Zatím není jasné, zda bude kandidovat sama, nebo s nějakou jinou stranou. V pátek však její řady opustil jeden ze zakládajících členů senátor Daniel Kroupa. Nevěří totiž v další budoucnost samostatné existence strany. Podle politologů se rozpad čtyřkoalice dal očekávat. Mnozí z nich si myslí, že si lidovci odstraněním ODA uvolnili cestu k povolebnímu vyjednávání se sociální demokracií. Pokud by totiž pravicová ODA ve čtyřkoalici zůstala, bránila by se podle nich jednání s levicí. Zatím však zůstává otázkou, s kým by po volbách chtěla jít do vlády Unie svobody-DEU. Řada jejích členů totiž původně odešla z ODS a mezi občanskými demokraty a unionisty ještě dnes kvůli tomu existuje napětí. Přesto však ODS i Unie svobody-DEU o sobě shodně prohlašují, že mají k sobě programově velmi blízko. Není zatím jisté, zda unionisté a lidovci půjdou do voleb společně. Například pražská organizace Unie svobody-DEU to odmítá. Vyzvala proto vedení strany, aby svolalo republikové shromáždění. Ostatní regionální organizace strany se přiklánějí spíše ke společné kandidatuře s lidovci. Předsedové ODS a ČSSD, Václav Klaus a Vladimír Špidla, zatím nechtěli poslední události ve čtyřkoalici komentovat. Podle Špidly mají členové čtyřkoalice velmi rozdílné politické zájmy. O budoucí spolupráci podle něj rozhodnou až sami voliči. Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 14. a 15. června.

    Autor: Ivo Prokop
  • 1.2.2002

    Ratibor Majzlík, který jako předseda Demokratické unie stál před třemi lety u zrodu čtyřkoalice a jako jeden z mála s ní zažil všechny úspěchy i pády, si rozpad opozičního uskupení nepřipouští. Čtyřkoalice nekončí, jen jeden z jejích členů - ODA - musela odstoupit ze společných kandidátek, interpretuje vývoj nynější místopředseda Unie svobody-DEU. Totéž si myslí i lidovci, kteří se rozhodli jít do voleb bez aliance. Čtyřkoalice v podobě KDU- ČSL, unie a ODA je ale definitivně minulostí. Majzlík soudí, že projekt čtyřkoalice by nyní měl být založen na úzké spolupráci nejen KDU-ČSL a Unie svobody-DEU. Uskupení by se mělo otevřít i dalším iniciativám, které usilují o změnu politického uspořádání. Značka čtyřkoalice by podle něj měla být zachována, "pokud nebudou problémy ze strany ODA".

    Autor: Ivo Prokop

Pages