• 12.11.2004

    Jeden z nejznámějších českých vězňů Jiří Kajínek, který byl před šesti lety pravomocně odsouzen za dvě vraždy k doživotnímu vězení, se dočkal nového obhájce. Po víkendovém odstoupení jeho dlouholetého advokáta Kolji Kubíčka se kauzy ujala Klára Slámová. Sedmadvacetiletá právnička, která Kubíčkovi v Kajínkově případu už několikrát asistovala, získala doktorát teprve ve čtvrtek. Právnickou praxi vykonávala přímo v Kubíčkově advokátní kanceláři, kde pracovala tři roky a nyní si zařídila vlastní kancelář na stejné adrese jako Kubíček.

    Slámová se stala rovněž obhájkyní svého bývalého šéfa Kubíčka v jeho případu údajného vydírání svědka. Při středečním odvolacím jednání ho zastupovala společně s Josefem Ticháčkem a byla to ona, kdo předložil znalecký posudek z oboru psychiatrie, podle něhož je Kubíček psychicky nemocný a trpí mozkovou poruchou.

    V Kajínkově případu začala okamžitě po získání plné moci činit další kroky. Má prý k dispozici nové důkazy. Bývalý Kajínkův advokát Kubíček se obhajoby svého klienta vzdal prý proto, aby "uchránil dobré jméno pana Jiřího Kajínka a zájmy jeho obhajoby v jeho trestní věci".

  • 12.11.2004

    Česká republika nabídne Makedonii své zkušenosti a pomoc při vstupu do Severoatlantické aliance a Evropské unie. "Česká republika snahy Makedonie připravit se na členství v transatlantických a evropských strukturách velmi silně podporuje," řekl ministr obrany Karel Kühnl po jednání se svým makedonským protějškem Vladem Bučkovským. Česko může Makedonii podle Kühnla pomoci například s opravou jejího vojenského leteckého parku, který se z části skládá z českých letounů typu Zlín.

  • 12.11.2004

    Muslimy v Česku rozesmutnila zpráva o čtvrteční smrti palestinského předáka Jásira Arafata. Mnozí si na něj vzpomněli v pátek v brněnské mešitě, a to při tradičních pátečních modlitbách. "Modlili jsme se za mrtvé. Arafat byl velikou osobností a Palestincům bude velmi scházet. V souvislosti s jeho smrtí si klademe mnoho otázek," řekl ČTK jeden z představitelů brněnské muslimské komunity Hani Baloush.

  • 11.11.2004

    Jásir Arafat, který zemřel v pařížské nemocnici, sehrál velkou roli v dějinách Palestiny a Palestincům bude chybět, řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Dodal, že z hlediska všech jeho minulých aktivit se však mohou vůči jeho osobě objevovat i různé výhrady. "Je třeba přiznat, že to byl člověk, který může být hodnocen také kontroverzně, protože je spojen s celým zápasem, který na Blízkém východě je, takže tady mohou být i tyto velmi rezervované komentáře. Ale obecně říkám, že to byl člověk, který se definitivně zapsal do dějin palestinského lidu," uvedl Svoboda. Připomněl také, že Arafat byl nositelem Nobelovy ceny za mír. Svoboda se za Českou republiku zúčastní pátečního Arafatova v pohřbu v Káhiře.

    Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) získávala podporu u bezpečnostních složek komunistického Československa. Z archivních dokumentů vyplývá, že příslušníci OOP v minulosti spolupracovali se Státní bezpečností. V Československu vycvičenou ochranku měl v minulosti zřejmě i Jásir Arafat.

  • 11.11.2004

    Češi možná budou moci za dva roky volit poslance korespondenční formou hlasování. Hlasovací lístky by tak mohli předem zaslat příslušnému obecnímu nebo zastupitelskému úřadu. Umožnit to má senátorská novela volebního zákona, kterou Senát podpořil v takzvaném prvním čtení. Novelou se nyní budou zabývat senátní výbory. Předsedkyně senátní komise pro krajany Jitka Seitlová. Upozornila, že tuto formu hlasování budou moci využít jak voliči v Česku, tak Češi žijící v zahraničí. Korespondenční způsob hlasování by mohlo podle dosavadních zkušeností využít až 30 procent krajanů, jejichž počet se odhaduje na 250.000 až 300.000, uvedla Seitlová.

  • 11.11.2004

    Na diskriminaci polských, českých a dalších podnikatelů a živnostníků z nových zemí Evropské unie, kteří chtějí podnikat ve starých členských státech EU, si chce posvítit Evropský parlament. Petičnímu výboru si jen od červnových voleb postěžovaly čtyři desítky Poláků a asi dvě desítky Čechů, že při rozjezdu drobného podnikání u západních sousedů čelí ústrkům a šikanování od místních úřadů, vyžadujících hory zbytečných dokumentů či dokonce podřízení se středověkým cechovním pravidlům, jenom aby odradily novou konkurenci od vstupu na lokální trh.

    Například v německém pohraničí úřady vyžadují perfektní znalost němčiny i od pekaře, který by u sousedů jen rád pekl housky. Vyskytují se i problémy s uznáváním dokladů o vzdělání a profesní kvalifikaci. Naopak výbor zatím neobdržel žádnou stížnost na podmínky podnikání v Británii, Španělsku či Portugalsku.

  • 11.11.2004

    Lotyši, Estonci a Češi se nejvíce obávají, že spolu s převzetím jednotné evropské měny přijdou o kus národní identity, i když tato starost většinu nových členů Evropské unie netrápí. Podle průzkumu, který zveřejnila Evropská komise, spojuje většinu dotázaných v nových členských zemí spíše strach, že přechod ke společné měně zneužijí obchodníci k zaokrouhlení cen směrem vzhůru. Podezření, že přechod k nové měně poznamená švindlování s cenami, vyjádřilo 63 procent Čechů, naopak 27 procent tyto obavy nesdílí. Skoro stejně odpovídali Slováci a jako nejskeptičtější se ukázali Poláci - o poctivosti obchodníků zapochybovaly více než čtyři pětiny dotázaných. Opačný postoj než všichni ostatní zaujali Slovinci, kde zdražování očekává třetina dotázaných.

    Ztráty podstatné části národní identity spolu s národní měnou se obávají skoro tři pětiny Lotyšů, polovička Estonců a 45 procent Čechů, i když skoro stejná část dotázaných v ČR tyto obavy nesdílela. Nejméně se ztráty identity spolu s forintem bojí Maďaři, jen necelá čtvrtina. Čeští respondenti se blýskli v odpovědi na záludnou otázku, zda ještě lze euro zavrhnout. Plných 48 procent, nejvíce z celé desítky, správně vědělo, že ČR nemá na výběr, protože se už zavázala euro převzít.

  • 11.11.2004

    Vojáci a politici uctili památku padlých československých bojovníků v obou světových válkách i v jiných konfliktech. Ministr obrany Karel Kühnl připomněl, že legionáři přispěli ke vzniku Československa, které se i díky nim stalo mezi světovými válkami jednou z mála demokracií v Evropě. "Dnešní armáda České republiky si je plně vědoma toho, že její sílu netvoří jenom zbraně, ale také hodnoty nemateriální povahy, jako je láska k vlasti, svoboda a morálka," prohlásil před nastoupenými vojáky na Vítkově. Podle zástupce náčelníka generálního štábu Rostislava Mazurka si Česko nyní musí vytvořit plně profesionální, ale malou armádu, která bude pro spojence v NATO rovnocenným partnerem. Dodal, že k profesionálnímu vojsku patří i uvědomění si jeho legionářské tradice a úcta k veteránům.

    Samotní veteráni však tvrdí, že uznání se jim příliš nedostává. Účastník operací na východní frontě Vlastislav Raichl soudí, že o bývalé vojáky by mohlo být postaráno lépe. Veteráni se shodují i v tom, že současná generace mladých lidí je ochuzena tím, že v armádě již sloužit nemusí.

    Památník československým vojákům, na jehož odhalení se přišla podívat řada současných i bývalých vojáků a také zástupci Senátu, sněmovny, vlády a pražské radnice, se skládá z bronzové sochy, devíti žulových desek s názvy bojišť druhé světové války, a interaktivního infostánku s dotekovou obrazovkou. Na jedné straně pomníku je meč s mottem, na druhé straně je obrysová mapa Evropy, Blízkého východu a severní Afriky s vyznačenými zeměmi, ve kterých českoslovenští vojáci v letech 1939 až 1945 bojovali. Jeho autory jsou Jiří Plieštik, Tomáš Novotný a Jiří Opočenský.

  • 11.11.2004

    Předseda irácké vlády Ajád Hášim Aláví dopisem poděkoval české vládě za prodloužení vojenské mise v Iráku do konce února příštího roku. O tom, že čeští vojenští policisté zůstanou v Iráku o dva měsíce déle, než počítal původní mandát, rozhodl s konečnou platností Senát před týdnem. O prodloužení mise požádala Česko irácká prozatímní vláda v souvislosti s lednovými volbami do prozatímního iráckého Národního shromáždění v zemi, při nichž se očekává zvýšení bezpečnostních rizik.

  • 11.11.2004

    Policisté, dozorci, hasiči a celníci se zřejmě razantního zvýšení svých platů dočkají až od roku 2006, nikoliv už od příštího roku. Roční odklad navrhl Senát, vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) to neodmítl. Senátní úprava zákona o realizaci reformy veřejných financí má s ohledem na koaliční dohody poměrně velké šance na úspěch i ve sněmovně. První reakce ve sněmovně nicméně naznačily, že výsledek nového hlasování poslanců je zatím obtížně předvídatelný. Pokud by odklad nebyl schválen, od nového roku by členové státních bezpečnostních sborů brali v průměru 32.000 korun měsíčně. Zvýšení jejich mezd by si vyžádalo z rozpočtu zhruba osm miliard korun. Civilní státní zaměstnanci se přitom podobné změny v odměňování mají dočkat až za dva roky.

    Za obrovské rozčarování označil odborový svaz policistů návrh Senátu, aby plánované zvýšení platů bylo odloženo až na rok 2006. Ve stejném duchu se vyjádřil odborový svaz hasičů. Podle ministra vnitra Františka Bublana se jedná o politické rozhodnutí a šance je nyní v rozhodnutí sněmovny. Ta se bude úpravou zabývat v příštích týdnech.

Pages