• 28.9.2001

    Občané České republiky mají právo podnikat v členských státech EU bez diskriminace, ovšem za podmínky, že vstoupí na jejich území legálně a za tímto účelem, rozhodl Evropský soudní dvůr. Dal tak za pravdu britským úřadům, které zamítly povolení k pobytu dvěma českým občanům, neúspěšným žadatelům o azyl. Soud dospěl k závěru, že členský stát unie nesmí odepřít povolení k pobytu občanovi kandidátské země kvůli jeho národnosti nebo státní příslušnosti, kvůli předpisům omezujícím imigraci nebo kvůli situaci na domácím trhu pracovních sil. Potvrdil tak pasáž z evropských dohod (asociačních smluv), které opravňují občany kandidátských zemí podnikat v EU bez diskriminace. Toto veliké "ano" ve prospěch českých občanů doprovází ovšem stejně velké "ale". Podle soudu mohou úřady členských států zkoumat, zda žadatel chce skutečně podnikat, nebo se spíše nechat zaměstnat, což je zakázáno. Především však mohou detailně posuzovat jeho podnikatelský záměr a plán, finanční zajištění a hospodářskou udržitelnost. Vstoupit do členské země EU za účelem podnikání lze podle soudu pouze v souladu s národními předpisy. Smůlu mají tedy ti, kdo přijedou jako turisté a pak se z nich stanou individuální podnikatelé nebo si založí firmu. Obdobně jsou na tom ti, komu je zamítnuta žádost o azyl, nebo ti, komu vyprší pracovní smlouva, případně povolení k pobytu za účelem studia. Soud pouze obecně podotkl, že opatření národních úřadů nesmějí poškozovat samu podstatu práva občanů kandidátských zemí na vstup do členských států EU, pobyt a podnikání na jejich území. Připomněl, že další práva těchto osob plynou ze základních konvencí o ochraně lidských práv. Z rozsudku tedy vyplývá, že Británie nebo kterákoli jiná země EU nesmí zamezit podnikatelským záměrům Čecha na svém území, pokud tam přijede s tímto úmyslem a má životaschopný projekt.

    Autor: Ivo Prokop
  • 27.9.2001

    O posílení policie vojskem, bude-li to bezpečnostní situace vyžadovat, rozhodl ve středu vládní kabinet. Ten vyjádřil souhlas s ratifikací Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a schválili k tomu potřebný návrh ústavního zákona, který omezuje imunitu a udělování prezidentských milostí. Mezi řadu dalších zákonů, které kabinet schválil, patří právní normy upravující správní soudnictví a zákony o vojenských veteránech a o sociální potřebnosti.

    Pokud by to bezpečnostní situace České republiky vyžadovala, mohlo by řady policie rozšířit až 1500 vojáků české armády včetně jejich techniky. Umožní to nařízení vlády, které kabinet schválil na návrh ministra vnitra Stanislava Grosse. Rozhodnutí podle Grosse souvisí se zpřísněnými bezpečnostními opatřeními, které české úřady přijaly po teroristických útocích ve Spojených státech 11. září. Vláda má podle Grosse nyní zákonný nástroj, který ji takový postup kdykoliv v budoucnu umožní. Příslušníci armády i s potřebnou vojenskou technikou by se mohli podílet na plnění úkolů pořádkové a ochranné služby a při ochraně státních hranic, upřesnil ministr vnitra. Ihned po vlně teroru zpřísnila armáda i policie ochranu strategických a citlivých budov, například velvyslanectví, armádních objektů, státních úřadů či jaderných elektráren. Zatím však bezpečnostní složky nemají žádné signály, že by zemi hrozil teroristický útok či jiné ohrožení.

    Vláda doporučila parlamentu ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Současně schválila návrh novely Ústavy omezující imunitu prezidenta republiky, zákonodárců a ústavních soudců, která je k ratifikaci nezbytná. Imunita by se neměla vztahovat na válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidu a v budoucnu i na zločin agrese, které budou v kompetenci mezinárodního tribunálu. Až vstoupí novela Ústavy v platnost a parlament ratifikuje mezinárodní úmluvu, budou rovněž omezeny milosti udělované prezidentem republiky. Hlava státu nebude moci promíjet zločiny, které budou v kompetenci mezinárodního tribunálu. Římský statut přijala po zdlouhavém jednání mezinárodní konference OSN 17. července 1998 v Římě, Česká republika ho podepsala 14. dubna 1999. Soud má práci zahájit poté, co jej ratifikuje 60 států. Do letošního února statut podepsalo 139 států, 28 ho v téže době ratifikovalo.

    Návrh zákona o vojenských veteránech mimo jiné vymezuje okruh lidí, kteří budou mít nárok na osvědčení veterána. Upravuje také vztah veteránů k ministerstvu obrany a umožní resortu budovat útočiště pro vojenské vysloužilce. Nárok na osvědčení vojenského veterána budou mít vojenští účastníci ozbrojených konfliktů před rokem 1945 a účastníci novodobých českých vojenských misí v zahraničí.

    Zákon o správním soudnictví by měl lépe chránit práva občanů, kteří se cítí být poškozeni rozhodnutím správních úřadů. Zřizuje rovněž Nejvyšší správní soud, jehož existenci předpokládá Ústava přijatá před více než osmi lety. Návrh je legislativním základem pro reformu správního soudnictví a upravuje zejména základní obecné principy rozhodování soudů v této oblasti. Součástí správní legislativy je i kompetenční zákon, který stanoví pravidla pro řešení sporů soudů a správních orgánů o pravomoce.

    Novela zákona o sociální potřebnosti má motivovat k práci lidi, jejichž případný pracovní příjem by se pohyboval kolem životního minima. Při žádostech o sociální podporu nemá být podle návrhu brána v úvahu mzda žadatelů v plné výši, ale jen ve výši 70 procent.

    Kabinet rovněž schválil návrh novely zákona o zaměstnanosti, která přizpůsobuje české právo změnám v právu Evropské unie. Jde například o odraz směrnice o rovném zacházení, která má zamezit pracovní diskriminaci.

    Vláda vyjádřila souhlas s pilotním projektem zaměstnávání zahraničních pracovníků v ČR. Ministerstvo tím reaguje na skutečnost, že stát přestává být tranzitní zemí a stává se cílem mnohých cizinců, kteří by v ČR chtěli získat práci.

    Autor: Eva Petržílková
  • 27.9.2001

    Policie dokáže teroristům zamezit přístup ke kontům v České republice. Novinářům to řekl ministr vnitra Stanislav Gross. Konta v Česku nemůže obstavit vláda, připomněl. Proto podle něj na případném zmrazení účtů budou spolupracovat policisté se státním zastupitelstvím či s analytickým útvarem na ministerstvu financí a Českou národní bankou. Stanislav Gross doplnil, že zatím neexistují informace o žádném bankovním účtu v České republice, který by mohl být s terorismem spojován. Ministr také uvedl, že ministerstvo vnitra v očekávání přílivu uprchlíků z Afghánistánu urychluje přípravu dvou nových zařízení pro uprchlíky. K dispozici by měla být do konce letošního roku, ačkoliv policisté vyšší počty uprchlíků z krizové oblasti zatím nezaznamenali.

    Autor: Eva Petržílková
  • 27.9.2001

    Bezpečnostní informační služba /BIS/ nemá informace o přímém ohrožení České republiky teroristy. Členům sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost to řekl ředitel BIS Jiří Růžek. BIS, tedy civilní kontrarozvědka, podle něj nemá signály ani o ohrožení spojenců Česka. Podle Zdeňka Nováka z vedení Vojenského zpravodajství je možnost, že by se Česká republika mohla stát cílem teroristického útoku, malá, ale nelze ji zcela vyloučit. Poslancům řekl, že bezpečnostní situace v Česku je dobrá a že nelze vyvolávat přehnané obavy z jejího možného zhoršování. Za relativně malou považuje Novák také možnost, že by teroristé použili zbraně hromadného ničení, například biologické zbraně. Soudí, že tyto prostředky by nezasáhly velké množství lidí. Jejich počet odhadl v řádu stovek až tisíců. Novák nepřikládal význam případnému zneužití práškovacích letadel teroristy k použití chemické zbraně nad městskými aglomeracemi. Vojenské tajné služby vycházejí z toho, že práškovací letadlo nad městem by bylo podezřelé a že stejného účinku by teroristé mohli dosáhnout, kdyby škodlivé látky shodili třeba z nějaké vysoké budovy. Růžek poslancům řekl, že jeho služba "zdařile" spolupracuje se spojenci při odhalování pozadí teroristického útoku, jehož cílem se 11. září staly výškové budovy v New Yorku a sídlo amerického ministerstva obrany ve Washingtonu.

    Autor: Eva Petržílková
  • 27.9.2001

    Předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas znovu odmítl, aby byly v rámci zvažovaných protiteroristických opatření posíleny pravomoci tajných služeb. V rozhovoru pro ČTK a Český rozhlas podpořil materiální a personální posílení těchto služeb a zkvalitnění jejich vybavení. Vyslovil se však proti usnadnění odposlechů a zásahům do osobních svobod lidí. Čeští poslanci posílení kompetencí zpravodajských služeb a omezení svobod občanů v rámci boje proti terorismu většinou nepodporují. Ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek se v této souvislosti v rozhovoru pro ČTK a Český rozhlas vyslovil pro důkladnou a expertní debatu o tom, jaký prostor bude pro zpravodajské služby vymezen a jaké prostředky budou mít k dispozici.

    Autor: Eva Petržílková
  • 27.9.2001

    Představitelé arabské komunity v České republice, sdružení v Iráckém, Libanonském a Palestinském klubu, rozhodně odsoudili teroristický útok na Spojené státy americké, jehož obětí se 11. září staly tisíce nevinných civilistů. Arabská komunita zastává názor, že je třeba potrestat konkrétní viníky teroristického útoku. Nepřeje si ale násilnou odvetu, válečný konflikt či uplatnění kolektivní viny. "Je nezbytné usilovat o politická řešení, která by řešila příčiny a pohnutky, jež vedou k tak nebezpečnému jednání, o spravedlivé urovnání dalekosáhlých problémů sužujících celé lidstvo, především o likvidaci útlaku a bídy," uvádí v komuniké. Je třeba likvidovat řadu ohnisek napětí na Blízkém východě v oblasti arabsko-izraelského konfliktu, vyřešit palestinský problém, fakticky naplňovat rezoluce OSN a dodržovat s nimi související mezinárodní normy, dodávají zástupci Arabů žijících v Česku.

    Autor: Eva Petržílková
  • 27.9.2001

    Obsluha prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín dnes časně ráno zopakovala zkoušku tzv. přechodu na vlastní spotřebu, která by měla uzavřít etapu energetického spouštění s výkonem reaktoru do 55 procent. Před týdnem byl při tomto testu odstaven reaktor. Mluvčí elektrárny Milan Nebesář ČTK řekl, že při zkoušce turbosoustrojí po odpojení od sítě snížilo výkon na vlastní spotřebu elektrárny (kolem 60 megawattů) a následně byl snížen výkon reaktoru na necelá tři procenta. Nyní technici vyhodnocují průběh zkoušky a podle jeho výsledku rozhodnou o dalším postupu, dodal.

    Autor: Eva Petržílková
  • 27.9.2001

    Rakouští a čeští ministerští úředníci pracují na tom, aby se proces společného posuzování ekologických vlivů a bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín podařilo co nejdříve zdárně dokončit. "Cíl jednání ... je shodný jak pro českou, tak pro rakouskou stranu - takzvaný melkský proces úspěšně ukončit v dohledné době," řekl mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. Uvedl to na dotaz k termínu ukončení diskuse, kterou loni v prosinci otevřela schůzka šéfů vlád Česka a Rakouska Miloše Zemana a Wolfganga Schüssela v hornorakouském klášteře Melk. Mluvčí podotkl, že v pojmu úspěšné ukončení se skrývá i to, že Rakousko nebude bránit Česku ve vstupu do Evropské unie, tedy v uzavírání jednotlivých kapitol včetně energetiky. Od uzavření procesu a podepsání kapitoly energetiky odrazují rakouskou spolkovou vládu protiatomová sdružení. Rakouští odpůrci atomu svůj postoj podložili zprávou, kterou vytvořil rakouský Institut pro výzkum rizik ve spolupráci se zahraničními kolegy. Zpráva je ale podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové jednostrannou záležitostí rakouské strany a není v souladu s materiály Evropské komise k dohodám premiérů z Melku. Zpráva doporučuje Evropské komisi, jak má jednat s českou vládou. Temelín je podle autorů zprávy třeba odstavit a opravit, pokud je to vůbec možné, a jednání o energetické kapitole je nutné dočasně zmrazit.

    Autor: Eva Petržílková
  • 26.9.2001

    Česká vláda zatím v souvislosti s chystanou odvetou za teroristické útoky na USA neobdržela od svých spojenců z NATO žádnou oficiální žádost o pomoc. Novinářům to po úterním jednání Bezpečnostní rady státu řekl její předseda a premiér Miloš Zeman. Na otázku, zda kabinet ví o nějaké neoficiální žádosti premiér odpověděl: "Bez komentáře". Zdůraznil také, že podle informací, které má vláda k dispozici, nehrozí České republice teroristický útok. "Jsme připraveni poskytnout našim spojencům tu pomoc, o kterou požádají. Myslím si, že je to naprosto jednoznačné stanovisko," řekl premiér Zeman.

    Jednání bezpečnostní rady o aktuální zahraniční situaci i stavu v ČR se zúčastnili i předsedové obou komor parlamentu Václav Klaus a Petr Pithart. Předseda Poslanecké sněmovny Klaus poznamenal, že společně vyslechli informace o zahraničněpolitické situaci i o bezpečnostní situaci v ČR od "relevantních členů vlády a bezpečnostní rady". Doplnil, že v úterý neshledal na práci rady nic, co by chtěl kritizovat. "Já myslím, že to vyjádření, které jste slyšeli od předsedy vlády o naší připravenosti podílet se podporou (na akcích aliance a USA) ... odráží nejen dnešní jednání bezpečnostní rady, ale i postoje šéfů obou komor parlamentu," řekl Klaus.

    Spojené státy nyní chystají odvetu za teroristické útoky z 11. září, v jejichž důsledku je nyní v New Yorku a Washingtonu skoro 7000 lidí mrtvých nebo nezvěstných. USA podezřívají z přípravy útoků v Afghánistánu se ukrývajícího teroristu Usámu bin Ládina. Členské státy NATO vyjádřily USA plnou podporu a ochotu pomoci ve válce s terorismem.

    Autor: Eva Petržílková
  • 26.9.2001

    Stát by měl zajistit bezpečnost svých občanů, ale zároveň neomezovat jejich práva a svobody. V souvislosti s diskusí o posílení pravomocí bezpečnostních složek po nedávných teroristických útocích v USA se na tom v úterý shodli čeští a slovenští ústavní soudci, kteří jednali na zámku v Židlochovicích u Brna. Současné atmosféry by podle předsedy českého ústavního soudu Zdeňka Kesslera nemělo být zneužito k omezování garantovaných práv, například odposlechem telefonních hovorů či zásahem do bankovního tajemství. Ústavní soud však bude muset vzít v úvahu, jak budou reagovat zákonodárci novelizací zákonů. Pak na ně budeme muset reagovat, řekl Kessler.

    Autor: Eva Petržílková

Pages