• 29.8.2004

    Olympiáda je skutečně velkým soustem, napadlo Milan Jiráska v průběhu letních her v Aténách. Předseda Českého olympijského výboru si v Řecku představoval, jak by mohla vypadat stejná akce v Praze. Česká metropole zpracovává studii, zda by mohla podat kandidaturu na pořádání olympiády v roce 2016 nebo 2020. Jiráska při pohledu na mamutí stavby v Aténách napadlo, jak velká práce by byla olympijské hry připravit a jak by se po skončení podařilo sportoviště ekonomicky využít. "Je to skutečně velké sousto, ale jsme ve stádiu přípravy projektu a není patřičné být malomyslný. Buď se ukáže, že to jde a bude to prospěšné. Pak za tím budeme stát a dělat všechno, aby to Praha získala. Nebo se ukáže, že to možné není a pak nic nebude," řekl Jirásek v Aténách.

    V Jiráskovi byla malá dušička, když si v hlavě promítal, jak by olympiáda v Praze vypadala. "Viděl jsem Olympijský stadion a řekl si, sakra, kde tohle u nás uděláme. Co by se s tím stalo," napadlo ho. Hlavní tíha rozhodnutí pořádat olympijské hry v České republice leží na zastupitelstvu města a vládě. "Rozhodnout o kandidatuře by se mělo do konce roku," řekl Jirásek. Atény během her navštívili primátora české metropole Pavel Bém, náměstek pro energetiku Petr Hulínský a náměstek pro územní rozvoj Jan Bürgermeister. Pražskou olympiádu nepropagovali. "Přijeli, aby viděli, do čeho by šli," uvedl Jirásek.

  • 29.8.2004

    Více než 5000 lidí z tuzemska i zahraničí navštívilo letošní jubilejní 45. ročník mezinárodního Chopinova festivalu. Po týdnu festival v Mariánských Lázních skončil závěrečným koncertem Západočeského symfonického orchestru a sólistky, špičkové izraelské klavíristky Diny Yofeové. "Můžeme říci, že kromě počasí se nám letos podařilo snad vše, z 12 koncertů nebyly úplně vyprodány snad jen dva," řekl ČTK předseda pořádající Společnosti Fryderyka Chopina a prezident festivalu Ivan Klánský. Akce patří k největším Chopinovským festivalům na světě. Na přehlídce vystoupili světoví umělci zvučných jmen, program ale nabídl i další akce, například golfový turnaj, výtvarné výstavy nebo páteční nokturno na zámku Kynžvart, kde vystoupila skupina Spirituál Kvintet. "Byla to taková vzpomínka na tragicky zesnulého Karla Zicha, který byl členem přípravného výboru Chopinovy společnosti a který nám s pořádáním festivalu vždy velmi pomáhal," řekl Klánský.

    Z letošních koncertů vyzdvihl Klánský, sám klavírní virtuóz, zejména pondělní vystoupení britského klavíristy Iana Fountaina, koncert současné české mladé hvězdy Martina Kasíka a vystoupení amerického pianisty Adama Wodnického.

    V rámci festivalu se konalo také zasedání Mezinárodní federace Chopinových společností, kterých je na celém světě od Argentiny, přes Evropu až po Thajsko celkem 46, uvedl Klánský. Sám je místopředsedou mezinárodní federace. Na celém světě se podle něj koná asi jen devět Chopinových festivalů podobných tomu mariánskolázeňskému.

    Festival se koná každoročně od roku 1959 a je největší akcí Chopinovy společnosti, která sídlí právě v Mariánských Lázních. Skladatel zde pobýval před více než 160 lety v domě U bílé labutě. Festival se nekonal pouze jedinkrát - v roce 1968. Letošního zahájení se zúčastnila manželka prezidenta Livia Klausová. Prezident Václav Klaus a jeho polský kolega Aleksandr Kwasnievski letos poprvé převzali nad festivalem záštitu.

  • 29.8.2004

    Stovky lidí navštívily víkendové Slavnosti keltské kultury v Nižboru na Berounsku. Zájemci se mohli nejen dozvědět řadu zajímavostí o našich předcích, ale také ochutnat ukázky keltského jídelníčku či si vyzkoušet neobvyklé soutěže. "Přišlo sem kolem šesti stovek lidí, rozhodně jsme s takovým zájmem spokojení," řekl ČTK Václav Horák z pořádajícího sdružení Keltoi.

    Sobotní část slavností nesla název Den hojnosti a také návštěvníci měli největší zájem o ukázky jídel a pití, a to především o pečené sele či ryby na dřevěném uhlí. Nechyběla zde ani polévka z kotlů, různé mlsky Keltů či medovina a pivo. Nedělní program patřil ukázkám řemesel a zajímavým hrám a soutěžím. Především děti si s chutí zkoušely mletí mouky, zájem byl také o ukázky tkaní látek a kovářské řemeslo. Na své si přišli i milovníci zábavy, kteří si mohli vyzkoušet lov kance, při kterém házeli kopím na kančí kůži. Siláci se mohli ukázat při vytlačování z kruhu.

    Nižborský zámek se nestal útočištěm pro keltské slavnosti náhodou. Již v červnu zde totiž zahájilo provoz Informační centrum keltské civilizace, které provozuje právě sdružení Keltoi. V kraji ojedinělé centrum nabízí prodej knih, hudby i suvenýrů s keltskou tématikou, zajímavé expozice i multimediální projekce o životě Keltů. Podle Horáka je největší zájem lidí o zhruba čtyřicetiminutový film předvádějící keltská řemesla. Centrum získalo brzy slušný ohlas a od jeho vzniku je navštívily již tři tisíce lidí. Mohli se mimo jiné dozvědět podrobnosti o vývoji a rozšíření keltských vojenských družin a kmenových společenstev, o keltských náboženských představách i o jejich životě, práci a dovednostech.

  • 28.8.2004

    České vojáky, policisty či příslušníky dalších speciálních jednotek možná čeká nová irácká mise. Organizace spojených národů totiž požádala Česko a některé další země o pomoc při ochraně svých pracovníků v Iráku, kteří budou připravovat svobodné volby na začátku příštího roku. Píše to sobotní Mladá fronta Dnes. O žádosti OSN jednali ve čtvrtek večer ministři zahraničí a obrany a hodlají ji předat k posouzení poslancům zahraničního výboru. "Byli jsme OSN osloveni, zda bychom nemohli pomoci s ochranou zástupců OSN finančně i jako součást kontingentu," řekl listu náměstek ministra zahraničí Jan Winkler. Pokud by politici vyšli OSN vstříc, znamenalo by to, že se české ozbrojené síly z Iráku nestáhnou, píše list. Posledních 90 vojenských policistů se má podle dosavadních plánů z Iráku vrátit koncem roku.

    "Nemůžeme být černými pasažéry ve světě, takže naše účast na operacích posvěcených OSN jsou hodné podpory," uvedl předseda zahraničního výboru sněmovny Lubomír Laštůvka, který jinak spojenecké akce v Iráku kritizuje. Opoziční ODS však pochybuje, že česká armáda má na novou misi kapacitu. "Vláda by měla předložit plán, kde všude chceme mít své vojáky, a neposílat padesátku hned tam a jinou zase jinam," řekl deníku místopředseda ODS Petr Nečas.

    Vojáci jsou podle deníku odhodláni v Iráku pomoci, ale potřebují znát přesný úkol a také to, kdo novou misi zaplatí. "Pokud politici usoudí, že máme na ochranu lidí z OSN vyslat do Iráku vojáky, tak jsme připraveni. Za jistých okolností to mohou být i naši výsadkáři, záleží jen na tom, co by měli v Iráku dělat," uvedl náčelník generálního štábu Pavel Štefka.

    OSN stáhla své lidi z Iráku loni v srpnu, kdy při atentátu na její sídlo zemřelo 220 lidí včetně hlavního představitele Sergia Vieiry de Mello. V dohledné budoucnosti zůstane OSN v Iráku vyhledávaným cílem pro útoky, obává se generální tajemník OSN Kofi Annan. Stejné nebezpečí se bude týkat i jejich ochranných jednotek. V Iráku je nyní zhruba 30 diplomatů OSN, zanedlouho by jich mělo být až 300. O to složitější a nákladnější bude jejich ochrana před teroristickými útoky či únosy. OSN potřebuje podle diplomatů pomoc především od zemí, které se neúčastnily útoku na Irák. Mezi oslovenými jsou státy Evropské unie a také země Ligy arabských zemí, píše Mladá fronta Dnes.

  • 28.8.2004

    Ekonomické a další reformy slovenské vlády spíše inspirují, ale některé z nich určitě současný český kabinet přejímat nebude. Český premiér Stanislav Gross to uvedl v rozhovoru pro sovotní vydání slovenského deníku Pravda. Premiér připustil, že některé ze slovenských reforem by Česko mohlo použít, jednoznačně se ale postavil proti zavedení rovné daně z příjmu, která na Slovensku platí od začátku letošního roku. Velkou pozornost chce naopak česká vláda podle Grosse věnovat reformě důchodového systému, která se na Slovensku naplno rozběhne od příštího roku.

    Gross v deníku obhajoval dosud neratifikovanou smlouvu mezi oběma zeměmi o pohybu na společné hranici, která uvízla v českém parlamentu. Mnoho lidí hlavně z pohraničí se v souvislosti se smlouvou obává zpřísnění hraničního režimu, podle Grosse by ale pro občany na obou stranách "neznamenala nějakou dramatickou změnu oproti současnému stavu". Za současného režimu ČR a Slovensko vlastně nedodržují závazky k Evropské unii, argumentoval český premiér. "Pokud se nám podaří přesvědčit 23 států unie, že to může zůstat jako dnes, budu nanejvýš spokojený. Jde mi o to, abychom si nepřijetím nové smlouvy neudělali do budoucna velký problém," uvedl.

    Gross, který v neděli přijede do Banské Bystrice na oslavy 60. výročí zahájení Slovenského národního povstání, se chce na Slovensku přimluvit i za energetickou společnost ČEZ v soutěži o slovenského výrobce elektřiny Slovenské elektrárne (SE). "Pokud se v energetice dokážeme dohodnout, bude naše síla v této oblasti v Evropě nepřehlédnutelná," konstatoval. ČEZ postoupily do finále tendru o SE společně s italskou společností Enel a ruským RAO UES International. Předběžné rozhodnutí výběrové komise o vítězi by mělo padnout 10. září.

  • 28.8.2004

    Ze státní služby odchází Pavel Telička, který v říjnu končí jako český eurokomisař. Své působení nyní vidí mimo rámec české diplomacie, uvedla Česká televize (ČT). Teličkovi zkrátila česká vláda mandát, který měl do roku 2009. Na jeho místo nominovala expremiéra Vladimíra Špidlu. Telička televizi řekl, že pro své příští působení zvažuje eventuality mimo českou exekutivu, přičemž nevylučuje nabídky ze soukromého sektoru. "Ale jestli to bude v Praze, nebo to bude v Bruselu, nebo to bude určitá kombinace a jestli hovoříme o soukromém sektoru nebo hovoříme o něčem jiném, to jsou takové dvě, tři varianty...," řekl televizi. Konečné rozhodnutí chce učinit na přelomu září a října. Dřív než se rozhodne o sobě, chce se podle ČT postarat o členy svého dosavadního týmu.

    Podle mluvčí vlády Věry Duškové uvažoval premiér Stanislav Gross o zařazení Teličky do vládní exekutivy. "Pan premiér si schopností pana Teličky velmi váží, a to byl také důvod, proč chtěl, aby byl součástí vládního týmu. Což ovšem naráželo na výhrady koaličních partnerů," řekla ČT Dušková. Proti tomu se však ohradil místopředseda lidovců Jan Kasal. "Byl jsem u většiny koaličních jednání a u žádného jednání jméno Pavel Telička v souvislosti s jeho vstupem do vlády nebo jinak nezaznělo," řekl Kasal. Teličkovo jmenování eurokomisařem kritizovali v minulosti právě lidovci, kterým vadí jeho komunistická minulost. Telička nepřijal podle televize nabídku Grosse, aby mu dělal šéfa poradců pro zahraniční politiku.

    Telička odmítl premiérovu nabídku na pozici v české výkonné moci již při jejich setkání na konci července, kdy mu Gross vysvětlil, proč byl Špidla nominován do Evropské komise. Jak tehdy řekl Telička ČTK, sdělil premiérovi, že si v nadcházejícím období promyslí, co bude dál dělat. Poukázal na to, že má jasný mandát ve službě EU a hodlá mu zůstat věrný do konce října. Grossovi podle vlastních slov řekl, že s ním nepřijel do Prahy mluvit proto, aby dostal nějakou nabídku. Zároveň podotkl, že 15 let života zasvětil českému vstupu do EU; v tomto kontextu přijal také návrh minulé Špidlovy vlády, aby byl do roku 2009 českým komisařem. Nová česká vláda ve středu rozhodla, že Teličku v Bruselu od 1. listopadu, kdy se úřadu ujme nová Evropská komise, vystřídá expremiér Špidla.

  • 28.8.2004

    Členové Jazzové sekce žádají prezidenta Václava Klause o politický azyl pro amerického šachistu Bobbyho Fischera. Podle nich by to ukázalo nezávislost české demokracie, uvedla Česká televize. Fischerovi hrozí ve Spojených státech až desetileté vězení za to, že hrál před 12 lety na turnaji v bývalé Jugoslávii, a porušil tím americké embargo. Jednašedesátiletý Fischer byl 13. července zadržen v Japonsku kvůli propadlému pasu. Šachista v zemi požádal o politický azyl, tamní úřady však vydaly příkaz k jeho deportaci.

    Fischer se stal šachovým mistrem světa, když v roce 1972 porazil v Reykjavíku sovětského šampióna Borise Spasského. V tehdejší době studené války mezi USA a SSSR dostal Fischerův triumf, který prolomil dlouhodobou hegemonii sovětských borců, nádech propagandistického vítězství Spojených států. Poslední roky strávil tento podle odborníků nejlepší šachista všech dob tajně v ústraní. Podle výpovědí přátel pobýval střídavě v Japonsku, na Filipínách, v Německu i v dalších státech. Když jej Japonci zadrželi, snažil se odletět do filipínské metropole Manily. Tam má přítelkyni a tříletou dceru.

  • 28.8.2004

    Stíhání bývalého českého velvyslance v Kolumbii Mnislava Zeleného bude pokračovat. Státní zastupitelství totiž tento týden zamítlo stížnost, kterou diplomat proti němu podal. "Stížnost nebyla důvodná, usnesení o zahájení trestního stíhání bylo vydáno zákonně," řekl ČTK státní zástupce. Zelený byl letos v červnu obviněn z porušování povinností při správě cizího majetku. Pro sídlo rezidence českého zastupitelství v Bogotě totiž podle vyšetřovatelů vybral nevyhovující budovu a uzavřel nevýhodnou smlouvu na její pronájem a později i koupi. Česku tím údajně vznikla škoda ve výši 2,725.000 korun.

    Bývalý velvyslanec se brání tím, že se pouze řídil pokyny svých šéfů na ministerstvu zahraničí. K samotnému výběru objektu prý neměl kompetence. "V žádném případě se necítím vinen," uvedl ve své stížnosti. Zelený podle policie uzavřel nejprve nevýhodnou smlouvu na pronájem budovy, v závěru roku 2000 pak údajně podepsal v zastoupení České republiky notářské zápisy kupních smluv na tutéž budovu. Koupě byla podle policie pro stát opět nevýhodná. Diplomat, který byl velvyslancem v Kolumbii od prosince 1996 do prosince 2001, je stíhán na svobodě. V případě odsouzení mu hrozí až pětileté vězení.

  • 28.8.2004

    Jaderná elektrárna Temelín se po zhruba dvoudenní odstávce prvního bloku vrátila na plný výkon. Blok je od sobotních nočních hodin připojený do rozvodné sítě a ráno byl výkon jeho reaktoru 100 procent. ČTK to řekl mluvčí elektrárny Václav Brom. Pracovníci elektrárny odpojili první blok ze sítě v noci na čtvrtek kvůli netěsnosti v systému chlazení generátoru. Současně snížili výkon reaktoru. Elektřinu začal blok opět dodávat v pátek po 23:00. Nyní pracují oba bloky naplno.

    Technické problémy měl Temelín i 6. června, kdy v druhém bloku uniklo 3000 litrů radioaktivní vody, již zachytila speciální jímka. Elektrárnu 9. června zkontrolovali dva experti Evropské komise. Zajímali se o bezpečnostní systémy a postupy personálu při nehodách. Hodnocení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, který havárii označil za nepodstatnou, nezpochybnili. První blok elektrárny letos vyráběl energii jen krátce. Kvůli plánované revizi spojené s výměnou čtvrtiny paliva a kontrolou technologického zařízení byl od 17. dubna mimo provoz a elektřinu začal dodávat až 14. července. Druhý blok byl mimo provoz od 2. června, kdy ho kvůli závadě na transformátoru odstavil automatický systém řízení, dodávky obnovil 19. června.

    Oba bloky Temelína od začátku roku vyrobily přes 7,2 milionu megawatthodin elektřiny. Počátkem srpna elektrárna oslavila dodávku 25 milionů megawatthodin elektřiny od svého spuštění v prosinci 2000; dosud tedy vyrobila tolik elektrické energie, které by stačilo pro potřeby všech obyvatel ČR po dobu 166 dnů.

  • 28.8.2004

    Výjimečným dnem byla sobota pro obec Budislav na Svitavsku. Vesnička se zhruba šestisetletou historií, která má kolem 400 obyvatel, vysvětila svůj úplně první kostel. Jeho stavba, kterou významně sponzoroval podnikatel z Prahy, trvala deset let. Kostel Boží lásky je majetkem obce a bude sloužit nejen různým církvím, ale i nevěřícím. "Spadl mi ohromný kámen ze srdce. Dokončit takovou stavbu byla ohromná starost," řekl ČTK starosta Budislavi František Opetal.

    Na svěcení kostela, které je historickým mezníkem v životě obce, přijely do Budislavi stovky lidí. Vesnice totiž této události využila i k setkání se svými rodáky a také představiteli spřátelené stejnojmenné jihočeské obce. "Naše přátelství začalo před dvěma lety, kdy jižní Čechy postihly povodně. Tehdy jsme tu pro Budislav uspořádali sbírku a od té doby se navštěvujeme při různých příležitostech. Tak tu nemohou chybět," řekl starosta.

    Stavba navržená Janou Vohralíkovou má půdorys ve tvaru srdce a je pro ni typický průhled na těsně s ním sousedící skálu a okolní přírodu. Interiér zdobí křížová cesta, kterou pro kostelík vytvořil litomyšlský výtvarník Jiří Dudycha. Ukřižování Krista, příběh starý 2000 let, tvoří 14 gotických oken. V každém žije vlastní příběh, tvořený pouze dvěma prvky: křížem a lidskýma rukama. "Horní část oken je dobro, dolní zlo. Kříž v nich opisuje určitou křivku, tak jak se příběh vyvíjí," přiblížil keramik své dílo. Ruce na plastice symbolizují dav, provázející Krista při jeho popravě. Jak příběh graduje ke svému konci, mění se "tvář" zástupu. S přibývající hysterií přibývají na rukou jizvy a deformace. "Je to krása, děkujeme," to byla věta, která nejčastěji zněla v okolí kostelíka. Obec počítá s tím, že kostelík využije k nejrůznějším slavnostním příležitostem. Křestem pro ni byl například krátce po kolaudaci, předvánoční koncert.

Pages