• 27.4.2004

    Rozdělení drog podle reálné míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti a uvolnění marihuany pro lékařské využití budou hlavní požadavky sedmého ročníku mezinárodní akce Million Marihuana March. Kromě Prahy se v Česku k happeningu zaměřenému proti perzekuci uživatelů marihuany připojí i Plzeň, Jeseník a Třebíč. Akce se uskuteční 1. května, v den vstupu ČR do Evropské unie.

    "Je to tak trochu náhoda, ale rozhodli jsme se ji využít. Připojujeme se k oslavám vstupu ČR do EU a letošní akci jsme dali podtitul 'Beze strachu do EU'. Byli bychom rádi, kdyby se Česká republika po vzoru Belgie, Portugalska nebo Velké Británie vydala liberalizačním směrem a uvolnila v tuto chvíli přísnou represivní protidrogovou politiku," řekl dnes novinářům spolupořadatel akce Marek Jehlička.

    Příkladem evropského státu s liberální protidrogovou politikou je podle Jehličky Nizozemsko, které jasně odděluje měkké drogy od tvrdých. "Byli bychom rádi, kdyby šla Česká republika stejným směrem. Zatím nemluvíme úplně o legalizaci. Prvním krokem, který by měl u nás nastat, je legislativní rozdělení drog podle reálné míry zdravotní a společenské nebezpečnosti," dodal. Pořadatelé plánují uspořádat pražskou část happeningu opět na Letenské pláni. Stále jim ale chybí patřičná povolení. "Jsme před podepsáním smlouvy o pronájmu. Podpis zbrzdily technické formality," vysvětlil Jehlička. Na Letenské pláni by se mělo hrát v sobotu od 13:00.

  • 27.4.2004

    Vláda ve středu rozhodne o přístupu Česka k Mezinárodní úmluvě o regulaci velrybářství. O vstup do společenství velrybářů usilují ochránci přírody v čele s českou pobočkou mezinárodní ekologické organizace Greenpeace. Chtějí, aby Češi spolu se zástupci dalších zemí už letos v létě na zasedání komise v Itálii vyvážili hlasy zemí usilujících o obnovení komerčního lovu kytovců, tedy Japonska, Norska a Islandu a dalších států. První úspěch čeští ochránci velryb zaznamenali počátkem února, kdy zákonodárci ukotvili v legislativě zákaz lovu velryb loděmi plujícími pod českou vlajkou.

  • 27.4.2004

    Soudce pražského městského soudu Dušan Paška nařídil soudní jednání se senátorem Vladimírem Železným ještě před evropskými volbami kvůli informovanosti voličů. Senátor, který rovněž kandiduje do Evropského parlamentu, ČTK řekl, že považuje za možné, že tak chce Paška ovlivnit výsledky voleb v jeho neprospěch.

    Soudce naplánoval jednání se Železným na 7. až 10. června, přestože se evropské volby, ve kterých Železný kandiduje, konají 11. a 12. června. Ačkoli senátorovi vadí zdůvodnění, samotný termín mu nevadí. Soudce Lidovým novinám řekl, že by voliči měli včas vědět, zda Železný, který je obžalován pro podezření z daňového úniku, spáchal trestný čin. Komentátor téhož listu ve stejném vydání označil soudcovo zdůvodnění za nehorázné a zaujaté. "Soudce se nemá co starat o politickou kariéru obžalovaného a už vůbec ne o jeho voliče," uvedl.

    Prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa je naopak přesvědčen, že Paška nijak neporušil principy soudcovské etiky. "Navíc se jedná o rozsudek nepravomocný, takže se na pana Železného bude nadále pohlížet jako na netrestaného," řekl listu. Termín soudního jednání se nelíbí obhájci Železného Josefu Monsportovi. "Ať jednání dopadne jakkoli, nepochybně bude mít vliv na výsledek voleb. A to není správné ani normální," řekl advokát listu.

    Senátor Železný je stíhán i v jiných případech. V jednom podezření jde o další krácení daní, tuto kauzu žalobce vrátil policii k doplnění. Se svými bývalými právníky je Železný také stíhán za poškozování věřitele, firmy Central European Media Enterprises. Návrh obžaloby již státní zástupce studuje.

  • 27.4.2004

    Bývalý předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman a někdejší šéf televize Nova a senátor Vladimír Železný zdůraznili význam prohlubování vztahů mezi rozšiřující se Evropskou unií a Ruskem. "Věřím, že má smysl pojem evropská civilizace, a věřím, že ruská kultura do této civilizace přes nešťastné období stalinismu, které bylo spíše posunem k Asii, nepochybně patří," řekl Zeman na úterní tiskové konferenci k nadcházejícímu světovému fóru "Evropa 21. století - křižovatka civilizací".

    Vztah k Rusku se podle Železného stane významným prubířským kamenem otevřenosti unie. Dalším bude postoj k přistoupení Turecka. "To budou dva zlomové momenty, které rozhodnou o tom, zda se západní Evropa uzavře do izolacionismu a nepochopení vnějšího světa, anebo naopak bude schopna otevřeně přijmout, co se děje na její hranici," uvedl. Bývalý mediální magnát se obává vzniku evropského izolacionismu, který by mohl Evropu odříznout nejen od ekonomických, ale i civilizačních zdrojů, a tedy i od Ruska.

    Expremiér převzal záštitu nad plenární částí konference, která se bude konat v Praze od 4. do 6. května a povede její ekonomickou sekci. Železný bude řídit sekci mediální. Fórum pořádá nevládní organizace Centrum národního věhlasu Ruska a nepolitické sdružení občanů ČR Klub Rusko.

  • 27.4.2004

    Vyspělé státy EU mají bývalým socialistickým zemím co vracet. Je o tom přesvědčen český ministr práce Zdeněk Škromach. Reagoval tak v úterý na rozhovor týdeníku Focus s Gerhardem Schröderem. Podle německého spolkového kancléře totiž nové členské země s nízkými platy nyní očekávají, že jim infrastrukturu poskytne EU. "Tak to ale nejde," uvedl v rozhovoru Schröder.

    "Naše momentálně, řekněme nízká životní úroveň, je taky daní za vysokou životní úroveň v těch stávajících evropských zemích, která byla vybudována v dobách železné opony. Myslím si, že teď je doba vyrovnání a vrácení toho, co nám vlastně ještě v rámci tohoto vyrovnání dluží (Evropa)," řekl novinářům Škromach. Připustil, že jeho názor může být kontroverzní. Podle ministra se západoevropské státy bránily komunismu, který ovládal střední a východní Evropu, právě rostoucí životní úrovní. Socialismus tak neměl šanci se v nich uchytit.

    Německý kancléř v rozhovoru kritizoval přistupující země za nízké sazby daní z příjmů firem. Již koncem března naznačil to, že nové členské státy budou mít kvůli své daňové politice problémy při jednáních o penězích EU na regionální pomoc. Podle Škromacha se Česko standardům EU přibližuje a má zájem zařadit se mezi "úspěšné a bohaté státy". Ministr připomněl, že Česká republika je z desítky přistupujících států pro pracovníky z nových zemí nejatraktivnější. "I to vypovídá o určité ekonomické a sociální situaci (v ČR)," dodal Škromach. Dosavadní členské země EU kromě Británie a Irska novým evropským občanům zatím své pracovní trhy uzavřely nebo přístup na ně omezily.

  • 26.4.2004

    Česká republika může v příštích letech po vstupu do Evropské unie růst stabilně o čtyři procenta ročně. Řekl to na setkání s americkými podnikateli český ministr financí Bohuslav Sobotka. Loni česká ekonomika vzrostla o 2,9 procenta. Ministr uvedl, že ČR má nízkou inflaci, vysoké přímé zahraniční investice v přepočtu na obyvatele, ale trápí ji nyní nárůst vládního zadlužení a vysoká nezaměstnanost. Podle něho ale to již nejsou průvodní jevy transformující se ekonomiky, nýbrž neduhy, které řeší i vyspělé ekonomiky západní Evropy.

    Sobotka se pokusil zmírnit ostrost problému vládního zadlužení poukazem na to, že tvoří zatím jen 40 procent hrubého domácího produktu, což je spíše lepší evropský průměr. Za cíl vlády označil postupné snižování zdanění podniků a důchodovou a zdravotní reformu. Za "naprosto nezbytnou" označil strukturální reformu, bez které nelze přijmout euro ani zůstat konkurenčně schopnou zemí v rámci Evropské unie.

  • 25.4.2004

    Zrada volebního programu ohrožuje existenci sociální demokracie. Ústup od programu způsobila neschopnost některých vrcholných přestavitelů ČSSD nebo podřízení se tlaku koaličních partnerů ve vládě, zejména Unii svobody. Na mítinku s občany v Mostě to řekl expremiér a bývalý šéf sociální demokracie Miloš Zeman. Svůj případný návrat do vysoké politiky podmínil svoláním mimořádného sjezdu strany. "Řádný sjezd má být svolán až v roce 2005, tedy rok před parlamentními volbami. To už je ovšem na změny a nápravu současného stavu pozdě. Navíc by nám nikdo nevěřil, že chceme změnit charakter vlády, ale bylo by to považováno jen za předvolební gesto," uvedl Zeman v Mostě. Bývalý premiér považuje za zásadní návrat k volebnímu programu ČSSD, vytvoření "jednobarevné" vlády, personální změny ve vedení strany, přijetí kariérního řádu a změny stanov. Vyloučil současně možnost, že by se ucházel o místo předsedy či další vysoké funkce ve straně.

  • 25.4.2004

    Chystaný zákon o majetkových přiznáních se nemůže vztahovat na věci, které si lidé pořídili před jeho účinností. V diskusním pořadu televize Prima to v neděli řekl místopředseda opoziční KSČM Miloslav Ransdorf. Jeho vyjádření potěšilo předsedu vládní KDU-ČSL Miroslava Kalouska. "Pokud se shodneme na tom, že retroaktivita v tomto zákoně není možná, tak jsem spokojen," podotkl Kalousek. Mezi politiky, kteří chtějí, aby se zákon vztahoval i na majetek získaný v minulosti, patří ministr vnitra Stanislav Gross. "Pro mě je nepřijatelné, aby byl zákon přijat v tak bezzubé podobě a udělal generální pardon za 90. léty," řekl dříve v tisku. Současný návrh ministerstva financí počítá s tím, že finanční úřady budou moci s některými výjimkami kontrolovat původ registrovaného majetku bez omezení jeho hodnoty. Sankce by činila 70 procent hodnoty nepřiznaného majetku.

  • 25.4.2004

    Světová banka vyšle v květnu do České republiky expertní skupinu, která bude zpracovávat pro ČR reformu zdravotnictví. Ve Washingtonu to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka, který se účastní za ČR jarního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Světová banka již předala ministrovi rychlou analýzu problémů českého zdravotnictví, které podle ní trpí stejnými obtížemi jako zdravotní systémy v jiných vyspělých státech. Výdaje na zdravotnictví rostou rychleji než veřejné rozpočty, zdravotnický systém je neefektivní a příliš rozsáhlý. Světová banka pracovala po léta pro ČR na změně důchodového systému, její poznatky však Česko podle některých komentářů nevyužívalo. Světová banka bude pomáhat ČR také při formulaci zákona o konkurzu a vyrovnání.

  • 25.4.2004

    Ministerstvo vnitra zaregistrovalo kandidátní listiny 31 z celkem 32 stran, hnutí a koalic, které chtějí v červnu bojovat o křesla v Evropském parlamentu. Jediným subjektem, jehož kandidátku ministerstvo odmítlo, je koalice Za celoevropské obnovení trestu smrti a za skutečnou evropskou demokracii. Neúspěšná koalice se může odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu. Mezi stranami, hnutími a koalicemi, jejichž kandidátní listiny ministerstvo vnitra zaregistrovalo, jsou všechny hlavní parlamentní strany. Ze stran, které nejsou v parlamentu, zaregistrovalo mimo jiné kandidátky strany Viktor Kožený - Občanská federální demokracie a Strany zelených. Vůči kandidatuře kontroverzního podnikatele Koženého ministerstvo výhrady nemělo.

Pages