• 11.4.2004

    Čeští zápasníci Petr Švehla a Marek Švec vybojovali na mistrovství Evropy ve švédské Haparandě bronzové medaile. Švehla nejprve podlehl v boji o postup do finále váhové kategorie do 55 kilogramů Řekovi arménského původu Ašjumovi Kiurekjanovi, v následném boji o bronz ale porazil Pavla Kramarze z Polska. Švec prohrál v semifinále váhy do 96 kg s Valerijem Lištvanovem z Běloruska a v zápase o třetí místo porazil Davida Saldadzeho z Ukrajiny.

  • 11.4.2004

    Česká dvojice Petr Lazar, Martin Bláha vyhrála na třetím dílu Světového poháru dráhových cyklistů bodovací závod dvojic. Díky triumfu v Manchesteru si jezdci pražské Dukly zajistili nominaci na květnový světový šampionát, který se uskuteční v australském Melbourne. Výborně si vedla i Lada Kozlíková ve stíhacím závodě na tři kilometry, kde vybojovala vynikající páté místo. I ona si v této disciplíně definitivně zajistila účast na mistrovství světa.

  • 10.4.2004

    Vláda má ve středu poskytnout své stanovisko k senátnímu návrhu novely, která má usnadnit obnovení českého občanství pro krajany. Navrhovaná právní úprava je určena hlavně těm, kteří odešli z někdejšího Československa v posledních letech komunistického režimu a podmínky současného zákona o nabývání občanství nemohli splnit. V horní komoře před měsícem tento záměr získal hlasy zástupců menších vládních stran - KDU-ČSL a US-DEU - a opoziční ODS. Většina senátorů ČSSD se spolu s komunisty hlasování zdržela. "Občanství je nástrojem sounáležitosti zahraničních Čechů se svou vlastí. Bylo by chybou, pokud bychom vztahu těchto lidí k naší zemi a jejich snaze mít nadále Českou republiku svým domovem bránili legislativními bariérami," uvedla tehdy k účelu normy její spoluautorka Jitka Seitlová (za hnutí Nezávislí).

    Protože zákony může Senát navrhovat pouze jako celek, novela zákona o státním občanství některých bývalých československých občanů je teprve na začátku schvalovacího procesu. Vláda své stanovisko poskytne sněmovně, na níž především nyní bude osud novely záviset.

    Nová úprava má bez omezení zrušit lhůtu pro podání žádosti o obnovení občanství, která končí letos 2. září. Vychází vstříc například těm krajanům, kteří o něj nemohli požádat kvůli československo-americké úmluvě o naturalizaci. Úmluva, která znemožňovala vznik dvojího občanství, přestala platit až v srpnu 1997. Podle autorů novely si řada zájemců o občanství nedokázala vyřídit všechny náležitosti. O změnu zákona je podle autorů novely mezi krajany zájem. Jen v USA bylo ke konci roku 2003 obnoveno české občanství 3500 krajanům, zájem dalších se v posledním půlroce zvýšil.

  • 10.4.2004

    Několik organizací zabývajících se lidskými právy žádá prezidenta Václava Klause, aby se na své oficiální návštěvě Číny přimluvil za pět konkrétních čínských politických vězňů. Uvádějí to v dopise, který chtějí prezidentovi předat v úterý 13. dubna, dva dny před jeho odletem do Číny. Klaus by se měl podle sdružení Olympic Watch, Amnesty International, Lungta a společnosti Člověk v tísni přimluvit také za to, aby Čína ratifikovala mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který podepsala už před více než pěti lety.

    Václav Klaus s manželkou Livií navštíví Čínu ve dnech 15. až 26. dubna. Prezident se setká s nejvyššími představiteli země. Při návštěvě se nebude podle svých slov vyhýbat ani otázce lidských práv. Klaus bude prvním českým prezidentem, který od pádu komunismu oficiálně navštíví Peking.

  • 10.4.2004

    Nový český velvyslanec v Rakousku Rudolf Jindrák odmítl rakouské požadavky, aby byla ke společným dějinám obou států přijata oficiální deklarace. Podle něj v současnosti není přijetí takového dokumentu na vládní nebo parlamentní úrovni zcela realistické. Jindrák to řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici ÖRF. Poukázal na projev premiéra Vladimíra Špidly v dolnorakouském Göttweigu v červenci roku 2003. Špidla tehdy prohlásil, že česká lítost projevená v česko-německé deklaraci z roku 1997 se týká i sudetských Němců žijících v Rakousku. Odsunutí sudetských Němců po druhé světové válce z tehdejšího Československa je podle českého premiéra "z dnešního pohledu nepřijatelné".

    Čtyřicetiletý kariérní diplomat funkci přebírá po bývalém disidentovi a spisovateli Jiřím Grušovi, který se stal prezidentem mezinárodního PEN-klubu a který byl velvyslancem v Rakousku od roku 1998. Jindrák byl doposud náměstkem ministra zahraničí ČR. Jako velvyslanec působil už v letech 1998 až 2001 v Budapešti.

  • 10.4.2004

    Generální štáb armády ČR se od letošního 1. dubna sloučil s ministerstvem obrany; práci ztratí až 800 lidí. Armáda si od sloučení slibuje větší efektivitu práce obou úřadů a stamilionové úspory, informuje Mladá fronta Dnes. Podle ministra obrany Miroslava Kostelky by nebylo správné provádět úsporná opatření v armádě, aniž by se reforma dotkla také vedení armády. Navíc ministerstvo obrany a generální štáb mnohdy pracovali nekoordinovaně. "Jeden tým něco vymyslel a druzí to uskutečňovali, aniž ale věci rozuměli, takže se neustále obraceli s žádostí o radu na ty první, ale od zodpovědnosti se vždycky důsledně distancovali," popsal vztah obou institucí Kostelka. Sloučením chce armáda docílit, aby jednotlivé úkoly zpracovával vždy jen jeden tým lidí.

  • 10.4.2004

    Více než tři tisíce lidí z Poličky a okolí již podepsaly petici proti plánované likvidaci jedů v areálu Poličských strojíren. Obyvatelé desetitisícového města odmítají záměr společnosti Omnipol vybudovat zde zařízení plazmatron na odstraňování nebezpečných chemických odpadů. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Argumenty odpůrců podpořili podle listu i úředníci zodpovědní za ochranu životního prostředí. Tvrdí, že likvidace odpadních olejů obsahujících rakovinotvorné látky nemusí probíhat tak, jak popisují zástupci investora.

    "Předložený projekt předpokládá, že likvidované chemikálie budou mít stejné chemické parametry. Pokud to tak nebude, není jasné, co bude obsahovat konečný odpad, a hlavně jak se budou čistit odpadní vody, které při provozu plazmatronu vzniknou," cituje deník vedoucího odboru životního prostředí radnice nedaleké Bystřice nad Pernštejnem. Mohly by tak být ohroženy zdroje pitné vody, zejména Vírská přehrada, která zásobuje část Vysočiny a Brno.

  • 10.4.2004

    Světová banka (SB) vyhodnotí dopady zdravotní péče na veřejné rozpočty v Česku. Návrh reformy zdravotnictví zpracovávat nebude. Vyplynulo to z vyjádření vrchní poradkyně výkonného ředitele Sbětové banky Jany Matesové pro ČTK z New Yorku. Rozsah péče, kterou stát občanům zajistí, závisí podle ní na rozhodnutí politiků. Světovou banku požádal před dvěma týdny o pomoc místopředseda vlády a ministr financí Bohuslav Sobotka. Spolupráce se bude podle Matesové týkat optimalizace finančních toků mezi veřejnými rozpočty a zdravotní péčí při současné udržitelnosti systému veřejných financí.

    Ministryně zdravotnictví Marie Součková ČTK řekla, že ji Sobotkova iniciativa překvapila. S podobným návrhem přišla sama již před rokem a tehdy Sobotka návrhy SB zamítl. "Oslovila jsem tehdy Světovou banku, aby nám pomohla, protože vypracovávala projekt pro Slovenskou republiku," připomněla ministryně. Projekt, který SB navrhovala, by podle Součkové znamenal významné zvýšení spoluúčasti pacientů a rušení nemocnic. "Když jsem tyto návrhy konzultovala s ministrem financí, byl projekt zamítnut s vysvětlením, že nebudeme dále úvěrově zatěžovat státní rozpočet," řekla Součková. Návrhy SB nebyly v souladu s programovým prohlášením vlády a sociálnědemokratickým programem. Součkovou překvapuje, že nyní se má znovu vycházet z něčeho, co již bylo zamítnuto.

    Podle Matesové je už nyní zřejmé, že některé modely financování zdravotnictví používané ve světě nejsou v Česku společensky přijatelné a nebudou vůbec zvažovány. "Například americký model financování, závislý téměř zcela na individuální odpovědnosti občanů za zdravotní pojištění, je nepřijatelný nejen u nás, ale v dnešní evropské společnosti obecně," dodala. Nový způsob, jak financovat zdravotnictví, vláda hledá od podzimu, kdy musela z rozpočtu zaplatit sedm miliard, aby se zdravotnictví dostalo z nejhorších dluhů. Dnes se ale pojišťovny i nemocnice propadají do dalších ztrát.

  • 10.4.2004

    Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek odsoudil výroky senátora Zdeňka Bárty na adresu prezidenta Václava Klause. Bárta ve čtvrtek Klausův způsob výběru adeptů na ústavní soudce označil za velezradu. "Ten výrok je naprosto nepřiměřený," cituje Kalouskova slova deník Právo. Kalousek se sice nepřímo zastal prezidenta, ale nechce soudit, zda za krizi Ústavního soudu může Senát či prezident. Podle něj hlavní problém spočívá v nedostatečné komunikaci mezi oběma stranami.

    Senátoři ve čtvrtek už poněkolikáté odmítli prezidentova kandidáta na ústavního soudce a Klause vyzvali, aby urychleně předložil další jména. Prezident a senátoři na sebe vzájemně svalovali odpovědnost za to, že Ústavní soud nemá plný počet soudců a jeho činnost je omezena. V patnáctičlenném týmu ústavních soudců jsou nyní čtyři místa neobsazena a Ústavní soud tak nemůže rozhodovat v plénu o složitějších případech.

  • 10.4.2004

    Předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) se důrazně ohradil proti tvrzení prezidentova kancléře Jiřího Weigla, že senátoři odmítli bez diskuse Milana Galvase jako kandidáta na ústavního soudce. Uvedl, že Galvasovy názory si vyslechly všechny senátorské kluby, stejně jako výbory ústavně-právní a pro lidská práva a že jejich členové měli na kandidáta řadu otázek. Připomněl, že ani jeden výbor Galvasovu kandidaturu nedoporučil schválit.

    Prezidentův kancléř ve čtvrtek po Galvasově odmítnutí v horní komoře tvrdil, že "Senát byl a priori rozhodnut o tom, že nominovaného kandidáta zamítne. Nezajímalo jej, jaké má názory, nezajímalo jej, jaký je odborník, v jaké oblasti, jeho kvalifikace, kompetence." V rozhovoru pro Českou televizi a televizi Nova se k odmítnutí Galvase vyjádřil i prezident Václav Klaus. "Jim (senátorům) jde o jejich nízký politický souboj s prezidentem republiky," řekl Klaus. Jako důvod odmítnutí Galvase neuznal také jeho členství v komunistické straně, na které poukázal například senátor Jan Ruml (US-DEU). Uvedl, že v současné době není jednoduché najít odborníka nad 40 let a s praxí v nejvyšších akademických či soudcovských funkcích, který by nebyl v KSČ.

Pages