• 15.11.2003

    Těsná většina jedenadvaceti hlasů voličů rozhodla o tom, že do senátorského křesla za Brno na jeden rok usedne Karel Jarůšek z ODS. K úspěchu mu podle jeho slov dopomohla i rekordně nízká účast voličů, kterých přišlo jen 10,27 procenta. To je nejméně v historii senátorských voleb. "Přišlo strašně málo voličů a těch 21 hlasů bylo v tomhle kole rozhodující a myslím si, že je to obrázek té malé účasti," řekl novinářům Jarůšek bezprostředně po ohlášení výsledků.

    Odmítl přitom, že by nyní voliče bezprostředně ovlivnil jeho nedávný příslib přenechat v případě úspěchu svůj senátorský plat mentálně postiženým a mladým sportovcům v Brně. "To prohlášení nemělo zapůsobit na voliče, ale spíše na děti," uvedl senátor. Již dříve upozornil, že senátor s jednoletým mandátem nemá příliš mnoho možností, jak Brnu pomoci.

    Karel Jarůšek vyhrál před týdnem už první kolo, kdy získal 4858 hlasů. K doplňovacím senátním volbám v Brně přišlo 9554 z 92.870 zapsaných voličů, což bylo zhruba o pět procent méně než před týdnem. Poražený lidovec Rostislav Slavotínek dostal 4740 hlasů, což na zisk mandátu v horní komoře nestačilo. Nezájem voličů podle expertů ovlivnila nejen nízká důvěra veřejnosti v Senát, ale i fakt, že hlasování připadlo na prodloužený víkend.

    Výsledek letošních doplňovacích senátních voleb v Brně a na Strakonicku podle očekávání prakticky nezměnil rozložení sil v horní komoře parlamentu. Opoziční ODS si zvolením Karla Jarůška obnovila počet svých senátorů na 26. Také vládní koalice zůstala na svém, když sociálního demokrata Pavla Rychetského vystřídal lidovec Josef Kalbáč. I když ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU zdaleka nemají v horní komoře nadpoloviční většinu 41 hlasů, mohou se spoléhat na podporu spřízněných nestraníků.

  • 15.11.2003

    Osobní doprava na českých drahách po pátečním ukončení stávky rakouských železničářů již funguje v plném rozsahu a bez zpoždění. Do Rakouska ještě v noci vyjely i první nákladní vlaky. Zatím vyjíždějí jen připravené soupravy, dvě hodiny po poledni však České dráhy zrušily i dosavadní zákaz nakládání nových vlaků, uvedl v sobotu odpoledne Pavel Tesař z tiskového oddělení Českých drah.

    ČD zatím stále neznají přesnou výši škod, kterou jim způsobila stávka v na rakouské železnici. Podle Tesaře se hovoří o milionech, možná i desetimilionech korun. Výše škody však prý bude záležet především na podkladech, které Českým drahám předloží zákazníci.

    České dráhy již dříve oznámily, že budou škody na rakouské železnici vymáhat. ČD měly kvůli stávce nedostatek prázdných vozů pro některé své zákazníky, především v oblasti Ostravska. V Rakousku totiž uvízly prázdné vozy a naložené vagony do Rakouska neodjížděly. Podle rakouských drah ÖBB ale České dráhy nemají automaticky nárok na úhradu škod.

    V osobní dopravě stávka významné problémy v ČR nepůsobila. Do Rakouska nejezdily žádné osobní vlaky a všechny končily v pohraničních přechodových stanicích v Horním Dvořišti, Českých Velenicích, Šatově na Znojemsku a v Břeclavi.

  • 15.11.2003

    Řešení problémů s financováním zdravotnictví na úkor platů zaměstnanců opětovně odmítl Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče. Odboráři se na skončené konferenci postavili proti všem návrhům směřujícím k tomu, aby zaměstnanci resortu nadále nebyli placeni podle tabulek mzdových tarifů, který platí pro pracovníky veřejného sektoru, ale podle podnikatelských pravidel. Odboráři se také postavili proti snaze krajů převést nemocnice, které jsou příspěvkovými organizacemi, na obchodní společnosti. Na konferenci vyzvali vládu, aby v rámci reformy zdravotnictví přijala opatření, která posílí princip solidarity a rovného přístupu občanů k péči financované z veřejných zdrojů, uvedla mluvčí svazu Marie Klírová.

    Odbory upozorňují na to, že regiony vynakládají na péči o občany rozdílné částky. Podle odborářů existují rozdíly nejen mezi venkovem a Prahou, ale i mezi jednotlivými okresy.

    Konference podle mluvčí také vyzvala vládu, aby vypracovala společný finanční rámec pro všechny typy sociální péče a přepracovala podle připomínek odborníků věcný záměr zákona o sociální službách a urychlila práci na návrhu paragrafového znění.

    V sociální péči neexistují standardy určující, jak má tato péče vypadat. Absence jasných pravidel vede k tomu, že klesá počet odborně vzdělaných pracovníků, které provozovatelé zařízení z finančních důvodů nahrazují méně kvalifikovanými pracovními silami, uvedla Klírová.

    Účastníci konference neukončili stávkovou pohotovost, která trvá od června, protože problémy ve zdravotnictví nebyly podle jejich názoru dosud vyřešeny.

  • 15.11.2003

    V neustálém strachu už několik dnů žije devětapadesátiletý karvinský psychiatr František Šviha. Někdo mu totiž vyhrožuje smrtí. Lékař tvrdí, že před lety by si z výhrůžného dopisu nic nedělal. Nyní je ale situace jiná. Před čtyřmi lety jej nožem napadl a vážně zranil šílený pacient. Šviha se bojí o život. Pořídil si proto plynovou pistoli, náboje, elektrický paralyzér a slzný plyn.

    "Nikdy jsem netušil, že v tomto věku budu ordinovat jako na Divokém západě s koltem v šuplíku," svěřil se Šviha.

    Výhrůžný dopis našel lékař v pondělí ráno na schodech u své ordinace. Když list otevřel, okamžitě si vzpomněl na několik let starou zkušenost. "Píše se tam, že tentokrát bude rána hluboká a smrtelná," uvedl.

    Mluvčí karvinské policie Zlatuše Viačková potvrdila, že kriminalisté případ prošetřují. "Máme podezření, že se někdo dopustil násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. Prověřujeme všechny okolnosti a kolegové nevynechají ani stopy, které by prokázaly souvislost s předchozím napadením," uvedla mluvčí.

    V poslední době totiž případů napadení lékařů pacienty přibývá. Letos v květnu se terčem útoku stal třiašedesátiletý psychiatr z Prahy Karel Hynek. Mačetou na něj přímo v ordinaci zaútočil třicetiletý bývalý pacient. O dva měsíce dříve zastřelil v pražské Sarajevské ulici nespokojený pacient dvaapadesátiletého docenta ortopedického oddělení nemocnice Na Bulovce Václava Štědrého a poté si prostřelil hlavu.

    Loni v květnu zastřelil sedmačtyřicetiletý muž v ordinaci v Ječné ulici v Praze svého zubaře. Útočník poté obrátil zbraň proti sobě a vážně si poranil hlavu. V nemocnici zemřel.

  • 15.11.2003

    Po dlouhé a těžké nemoci zemřel v noci na sobotu dlouholetý člen souborů Divadla na Vinohradech a Národního divadla, herec Jiří Vala. V posledních letech bojoval s rakovinou, které podlehl jen několik dní před tím, než měl oslavit 77. narozeniny.

    Vala se narodil 27. listopadu 1926 v Popradu. Divadlo ho přitáhlo už jako studenta. Nejprve statoval v pražské Uranii, později zběhl z gymnázia a začal hrát v Divadle pražských předměstí. Začínal tu od píky a stavěl i kulisy. Profesní základy si upevnil na konzervatoři.

    Po škole nastoupil v roce 1947 do Realistického divadla Zdeňka Nejedlého. Potom krátce působil ve Státním divadle v Ostravě. Do Prahy se vrátil v roce 1951 do tehdejšího Divadla československé armády, pozdějšího Divadla na Vinohradech. Zdejších patnáct let označoval za nejkrásnější období svého divadelního života. Po čtyřech letech u E. F. Buriana byl angažován do Národního divadla, na jehož prknech stál až do roku 1999.

    Do divadla i filmu vstoupil jako představitel energického a perspektivního mládí, mužů navenek drsných, ale poctivých a citlivých. Později ztvárňoval charakterní postavy, k nimž ho předurčoval jeho mužný vzhled a civilní projev. Jen výjimečně dostával role negativní, zbabělce či slabochy. Nevyhýbal se ani komediálním úlohám.

    Vynikající byli jeho Andrej Bolkonský i Pierre Bezuchov v Tolstého Vojně a míru, Petruccio ze Shakespearova Zkrocení zlé ženy. V českém repertoáru se u diváků dobře zapsal jako Tylův Jan Hus, Kalafuna ze Strakonického dudáka či jako Dubský v Macháčkově režii Našich furiantů.

    Nemálo příležitostí dal Valovi i film. Snad nejpopulárnější zůstal jeho strážmistr Zeman z úspěšného Kachyňova Krále Šumavy. Televize mu přinesla především roli Martina Nedobyla v seriálu Sňatky z rozumu nebo svérázného malíře v seriálu Byl jednou jeden dům.

  • 15.11.2003

    Jednu z největších výstav věnovaných tvorbě malíře Josefa Lady zahájilo muzeum v Prostějově. Výstava nazvaná Pocta Josefu Ladovi představuje zhruba 250 výtvarných děl ze sbírek českých a moravských muzeí a galerií i soukromých sběratelů. Kromě originálů známých kreseb a maleb ukazuje i některá dosud neznámá díla.

    "Zcela náhodou jsme přišli například k souboru, který Josef Lada maloval pro pražské vodárny. Jsou to reklamní poutače, které však nepostrádají jeho typický půvab. Vystaveny jsou i plakáty či scénografie," uvedl ředitel Muzea Prostějovska Václav Hruška.

    Na své si však přijdou i obdivovatelé známých Ladových obrázků. Ve výstavní síni totiž nechybějí jeho charakterističtí hastrmani, bubáci, kmotry lišky a další postavy, které lidé obdivují po desetiletí v dětských knížkách či na pohlednicích.

    "Výstava je výjimečná rozsahem, ale o počet exponátů zase tolik nejde. Je to výstava průřezová, která seznamuje s autorovou tvorbou od samých počátků až k jejímu vrcholu, a to v celé šíři žánrů. Návštěvník si tak o Ladovi může vytvořit ucelenou představu," soudí Hruška.

  • 14.11.2003

    Evropská komise pomůže vstupujícím členům prosadit reciprocitu ve vízovém režimu se třetími zeměmi. V podstatě jde o to pokusit se přimět státy jako USA, Kanadu nebo Austrálii, aby vůči novým členům EU neuplatňovaly vízovou povinnost, tedy aby s nimi zacházely jako se stávajícími členskými státy. "Je to citlivý problém, který bude třeba řešit. Evropská komise si toho je vědoma a nastolí ho v Radě ministrů EU - je jasné, že reciprocita nenastane automaticky a že je třeba se pokusit ji prosadit," řekl ČTK mluvčí Evropské komise Pietro Petrucci.

    Česká diplomacie usiluje o zrušení vízové povinnosti, kterou vůči českým občanům uplatňují Spojené státy, Kanada a Austrálie, aby mohla aplikovat zásadu bezvízového styku s těmito zeměmi po vzoru Evropské unie, která je má na tzv. bílém seznamu států, pro které vízová povinnost neplatí. "Je to svízelná situace. Buď zcela bez výhrad převezmeme seznam, zrušení víz bude jednostranné, nebo se obrátíme na EK... Anebo dostaneme od EU souhlas nechat věc na bilaterálním řešení," řekl ve středu v zahraničním výboru parlamentu náměstek ministra zahraničí Pavel Vošalík.

    Evropská komise si je vědoma, že správně mají Česko a další kandidáti splnit požadavky evropského práva do vstupu, tedy aplikovat všechna nařízení včetně "bílého" a "černého" seznamu ve vízové politice od 1. května 2004. Je také nabíledni, že pokud by Austrálie či Kanada chtěly dál víza vyžadovat, mají noví členové právo žádat ostatní o projev solidarity, tedy o jejich vyjmutí z "bílého" seznamu. To by bylo zajisté nepříjemné - právě proto se dnes v Bruselu říká, že vlastně nehoří, dokud se Česko (a další) nestanou součástí schengenského prostoru. Do té doby zůstanou na hranicích kontroly a EU nebude prý nic namítat, pokud si po tuto dobu - nejméně dva-tři roky po vstupu - podrží Praha právo vyžadovat víza od Kanaďanů nebo Australanů, ba je opět zavést vůči Američanům. Jakmile se však ČR stane součástí Schengenu, vyložil Petrucci, bude nanejvýš žádoucí, aby všechny země do něj zapojené dodržovaly vůči vnějšímu světu stejná pravidla. Teprve pak budou nováčkové včetně Česka mít skutečnou páku na Evropskou komisi a ostatní členy, aby se zasadili ve Washingtonu, Canbeře nebo Ottawě o zrušení vízové povinnosti - nebo aby ji vůči těmto zemím na znamení solidarity s novými kolegy opět zavedly.

    EU zde měří vstupujícím zemím dvojím metrem. Nekompromisně požadovala, aby Česko a další kandidáti zavedli vízovou povinnost vůči státům na tzv. černém seznamu, tedy například Rusku, Ukrajině či Bělorusku, což bylo nejednou bolestné a ekonomicky nevýhodné. O uplatňování recipročního bezvízového styku se zeměmi na "bílém seznamu", které má být zavedeno souběžně, se však podle všeho hodlá starat až časem.

    Schengenská dohoda umožňuje ovšem i individuální přístup v odůvodněných případech. Belgie například před několika lety obnovila na čas vízovou povinnost vůči Slovensku - pokud slovenští občané při pohybu schengenským prostorem zavítali do Belgie, hrozilo jim vyhoštění, kdyby namátková kontrola zjistila, že nemají v pasu víza. Takže i Češi by se mohli takto zachovat třeba vůči Kanaďanům; účinnost takového postupu je však sporná. Příkladem asymetrie v této oblasti zůstává Řecko, vůči němuž Spojené státy uplatňují vízovou povinnost, ačkoli je součástí Schengenu. Řekové to snášejí, po Američanech víza nechtějí, ani nežádají solidární kroky od ostatních členů EU.

    Petrucci upozornil, že ve vztahu k USA se mohou všichni brzo ocitnout na stejné lodi. Washington hrozí, že od podzimu příštího roku bude požadovat pro bezvízové cestování povinně pasy obsahující biometrické údaje. Je velmi pravděpodobné, že je členské a vstupující státy do té doby ani nezačnou vydávat. Američané by pak vízovou povinnost mohli uplatnit vůči celé unii.

  • 12.11.2003

    Vojenské tajné služby ani Policie České republiky neodposlouchávaly sociálnědemokratického poslance Josefa Hojdara. Členům sněmovního branného výboru to dnes řekli ministr obrany Miroslav Kostelka, šéf resortu vnitra Stanislav Gross a policejní prezident Jiří Kolář. Kostelka poslancům sdělil, že vojenské tajné služby Hojdara neodposlouchávaly. Hojdarem ani jeho okolím se podle ministra nezabývaly. Kolář a Gross poslancům řekli, že policie odposlouchávací zařízení, které policie v pondělí našla v Hojdarově služebním automobilu, nepoužívá. Na základě tohoto poznatku o odposlouchávacím zařízení Kolář a Gross vyloučili, že by policie za odposlechem Hojdara stála.

  • 12.11.2003

    Ostrou slovní přestřelku mezi opozicí a vládou vyvolala aféra kolem odposlechu, který policie objevila v autě sociálnědemokratického poslance Josefa Hojdara. Opozice viní premiéra Vladimíra Špidlu z toho, že si čte záznamy tajné služby. Špidla to popírá a chce vidět důkazy. Před poslanci kvůli kauze Hojdar vypovídali ministři vnitra a obrany Stanislav Gross a Miroslav Kostelka. Podle nich ale ani policie, ani tajné služby s odposlechem nemají nic společného. Případ tak zůstává na stole kriminalistů, kteří jeho objasnění nevidí příliš slibně. Předseda sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Klas z opoziční ODS si myslí, že hlavní vinu za problémy s odposlechy nese Špidla. Řekl, že Špidla každý týden navštěvuje sídlo BIS, kde si čte přepisy telefonních odposlechů. Premiér to ale popřel a označil Klasova obvinění za hloupost. Podle Hojdara bylo zařízení pod přístrojovou deskou a bylo napojeno na hands free sadu mobilního telefonu. Pomocí tohoto zařízení prý bylo možné odposlouchávat vozidlo až do vzdálenosti 150 metrů. Hojdar kvůli odposlechu podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Policie zkontrolovala také jeho mostecký byt a kancelář, ale tam žádné odposlouchávací zařízení nenalezla. Údajným odposlechem a sledováním Hojdara se parlamentní orgány zabývaly poprvé po prázdninách. Když Hojdar v létě přišel s informacemi, že je sledován, spekulovalo se o tom, že by to mohlo souviset s tím, že počátkem léta opustil poslanecký klub ČSSD, protože nesouhlasil s vládní reformou veřejných financí. Když se Hojdarovými podezřeními začala zabývat sněmovní komise pro kontrolu BIS, zjistila, že se v jeho blízkosti skutečně pohybovaly nejméně dva vozy BIS. Hospodářské noviny zhruba před měsícem napsaly, že BIS nesledovala Hojdara, nýbrž jeho známé. Někteří z nich jsou podezřelí z nelegálních praktik.

  • 12.11.2003

    Vláda dnes jednomyslně schválila reformu armády. Uvedl náměstek ministra obrany Jan Váňa. Reforma připravená týmem ministra obrany Miroslava Kostelky počítá s tím, že armáda bude mít v budoucnosti 30.000 profesionálních vojáků. Základní vojenská služba skončí závěrem příštího roku. Armáda se bude v rámci Severoatlantické aliance soustřeďovat na některé odbornosti, například na boj s následky použití zbraní hromadného ničení, na vojenské zdravotnictví a na pasivní sledovací systémy. V jiných oblastech budou muset vojáci počítat s pomocí svých spojenců. Reforma předpokládá, že armáda rychle opustí nepotřebné vojenské posádky, což kritizují především samosprávy dotčených obcí. Vláda už dříve souhlasila s tím, že těmto místům poskytne celkem 350 milionů korun. Ministerstvo obrany bude mít příští rok rozpočet ve výši 1,9 procenta hrubého domácího produktu, což odpovídá 50,7 miliardy korun.

Pages