Zprávy

První oficiální schůzka nového premiéry Vladimíra Špidly s komisařem Evropské unie pro rozšíření Günterem Verheugenem bude ovlivněna živelní katastrofou, která před dvěma týdny postihla Českou republiku. Verheugen navštíví českou metropoli ve čtvrtek a jednat by měl s diplomaty a politiky o rozšíření EU. Jak však uvedl Jindřich Marek z tiskového odboru Úřadu vlády, hovory se patrně stočí k povodním. O pomoci EU povodněmi postižené České republice bude komisař ve čtvrtek vedle dalších politiků jednat i s prezidentem Václavem Havlem. "Verheugenova cesta v tomto směru naváže na návštěvu předsedy Evropské komise Romana Prodiho v Praze," dodal v této souvislosti mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl.

V jednáních o povodňové pomoci naváží politikové na takzvaný protipovodňový summit z 18. srpna, kdy v Berlíně o pomoci zemím střední Evropy postiženým záplavami diskutovali představitelé EU s premiéry postižených zemí a hostitelem - německým kancléřem Gerhardem Schröderem. Na konkrétní pomoci se politické špičky nedohodly, Špidla tehdy ocenil zejména návrhy Evropské investiční banky na poskytnutí rozsáhlých úvěrů za výhodné úroky. Spoušť, kterou napáchala rozbouřená Vltava v Praze, si už před berlínskou schůzkou prohlédl Prodi v doprovodu komisařky pro životní prostředí Margot Wallströmové. Potvrdil, že EU poskytne Česku na odstranění následků povodní okamžitou pomoc ve výši skoro 58 miliónů eur, což je více než 1,7 miliardy korun. Komise a Česká republika se dohodly na vytvoření pracovní skupiny, která bude operativně řešit požadavky nejvíce zdevastovaných oblastí.

Sbližování Spojených států a Ruska by mohlo oslabit vazby mezi Evropou a USA, domnívá se premiér Vladimír Špidla. K užší spolupráci obě velmoci podle něj dospěly mimo jiné kvůli středoasijským ložiskům nafty, což je přirozený geopolitický důvod. "Jistým způsobem to pociťuji jako riziko ve vztahu k oslábnutí euroatlantické vazby," řekl v pondělí premiér Špidla na poradě českých velvyslanců. Přirozený zájem Spojených států se z bezpečné a klidné Evropy přesouvá někam jinam, dodal český premiér.

Rusko-americké vztahy se výrazně zlepšily po loňských teroristických útocích na USA a poté, co se Rusko postavilo na stranu protiteroristické koalice. Obě země učinily do té doby řadu ústupků a existuje spíš méně záležitostí, na které mají obě velmoci rozdílný názor. S Ruskem letos začalo úžeji spolupracovat NATO, mimo jiné v souvislosti s bojem proti terorismu. Novou epochu vztahů zahájil v květnu summit v Itálii, kde se zástupci 19 členských zemí aliance a Ruska dohodli na vytvoření Rady NATO-Rusko. Rada NATO-Rusko se bude zabývat širokým okruhem bezpečnostních témat a Rusko v ní bude mít stejný hlas jako členské země aliance.

Ve věku 81 let zemřel 23. srpna režisér a scenárista Vladimír Svitáček, jeden ze spolutvůrců hudebního filmu Kdyby tisíc klarinetů a spolurežisér i přihrávač Miroslava Horníčka v dnes již klasickém cyklu Hovory H z let 1969 až 1970.

Pro Svitáčka, jemuž byla během 70. a 80. let z politických důvodů znemožněna tvůrčí činnost, se stalo šťastným zejména setkání s režisérem Jánem Roháčem. V roce 1957 spolu natočili středometrážní satiru Konec jasnovidce, v níž vylíčili potíže jasnovidce začleněného do komunálního podniku. Do kin se film však dostal až po šesti letech. V televizi vytvořili například skeč Žárlivost s Milošem Kopeckým a Miroslavem Horníčkem, adaptaci povídky Seana O'Casseyho Uspořená libra, v níž excelovali Jan Werich s Jiřím Sovákem, a dvacítku televizních klipů, tehdy nazývaných inscenovaná či hraná písnička. Film Kdyby tisíc klarinetů, postavený na myšlence přeměny zbraní v hudební nástroje, natočili v roce 1964 na námět Jiřího Suchého a hudbu Jiřího Šlitra. Za svého působení ve Filmovém studiu Barrandov byl Svitáček několikrát vyhozen a posléze rehabilitován. K tvůrčí činnosti se vrátil v inovovaném seriálu Hovory H ještě po dvaceti letech.

Český ministr zahraničí Cyril Svoboda vyjádřil před setkáním s rakouskou ministryní zahraničí Benitou Ferrerovou-Waldnerovou naději, že schůzka bude příležitostí pro "nový začátek" ve vzájemných vztazích obou zemí. Setkání se uskutečnilo na okraj tradičního Evropského fóra v tyrolském Alpbachu. Redukci vzájemných vztahů na otázky jaderné elektrárny Temelín a poválečných prezidentských dekretů označil za chybu, která by se neměla opakovat. Měli bychom se více zaměřit na naše budoucí společné působení v EU, na rozvíjení regionální spolupráce a vůbec na všechno, co nás spojuje, řekl Svoboda.

Rakouská ministryně po schůzce zdůraznila, že česko-rakouské vztahy jsou mnohem širší než se obvykle zdá z převážného vyzdvihování "vyhrocených témat". Poukázala na čilé obchodní vztahy, kulturní výměnu a nejnověji i na vzájemnou pomoc v boji proti ničivým záplavám. Ocenila pomoc českých hasičů v Rakousku a naopak nabídla 2000 očkovacích dávek proti hepatitidě typu A. Potvrdila, že hlavním obsahem dnešního jednání se Svobodou byla "opatření upevňující důvěru" ve vzájemných vztazích, a zdůraznila, že o sporných otázkách Temelína a Benešových dekretů se nejednalo.