Dřevěný jeřáb na Točníku je funkční středověkou replikou

Středověká technologie vzbuzuje respekt i ve století vesmírných turistů a dříve nepředstavitelných vědeckých objevů. V sobotu se o tom přesvědčili návštěvníci hradu Točník na Berounsku, kteří se stali svědky originálního stavebně historického experimentu. Poběžná kola poháněna silou dvou osob při něm vynesla od paty Královského paláce do výše 20 metrů na korunu zdiva hradu dřevěný jeřáb. "Stačil by na to i jeden člověk, můj sedmiletý syn sám tímto způsobem zvedl 220 kilogramů, jeřáb poháněný lidskou silou je schopen zvednout náklad těžký až jednu tunu," řekl ČTK statik a projektant Vít Mlázovský.

S myšlenkou postavit jeřáb přišli Mlázovský a tesař Petr Růžička. Při stavbě jeřábu vyšli z kresby Stavba věže babylonské z bible Václava IV., stavebníka hradu Točník. "Experiment napovídá, že myšlenka podobného zařízení pochází už ze středověku a není tedy plodem až průmyslové revoluce v 19. století, jak se domnívají někteří lidé," řekl Mlázovský.

Původní myšlenka použít k opravě krovu hradu Točník stroj poháněný lidskou silou, obdobně jako to dělali naši předkové v době jeho výstavby, vznikla vzhledem k nepřístupnost Točníku pro těžkou stavební mechanizaci. "Spočítali jsme, že doprava materiálu moderními prostředky by na Točníku znamenala až 20 procent rozpočtu oprav stavby," uvedl Mlázovský. Původní rozpočet na dopravu mobilními jeřáby se pohyboval kolem 1,5 milionu korun, nákladu na výrobu repliky historického jeřábu se odhadují na 750.000 korun. Samotná oprava krovu Královského paláce přijde na 7,5 milionu korun. Hrazena bude z prostředků Národního památkového ústavu a státní dotace.

Po dokončení opravy Točníku bude jeřáb instalován jako funkční exponát v prostorách tohoto středočeského hradu. S národním technickým muzeem, jemuž stroj patří, má kastelán Petr Zemánek podepsanou smlouvu, že zde bude až do roku 2012. "Chceme upozornit na skutečnost, že 150 let před geniálními návrhy Leonarda da Vinci byl na našem území vyvinut dokonalý stavební stroj, šplhací jeřáb, který je dodnes možné využít v praxi a který je schopen obstát při reálné stavební akci v konkurenci současné techniky," dodal kastelán.

Autor: Peter Gabaľ