• 29.9.2022

    Sněmovna poslala novelu letošního státního rozpočtu do závěrečného kola projednávání. Poslanci k normě ve druhém čtení předložili na tři desítky pozměňovacích návrhů, a to jak zástupci opozice, tak vládní koalice. Teď novelu včetně navrhovaných úprav projednají sněmovní výbory, mají na to zkrácenou lhůtu 7 dnů. Vláda v novele rozpočtu počítá s navýšením schodku rozpočtu o 50 miliard korun na 330 miliard. Důvodem je rekordní inflace a ruská agrese na Ukrajině.

  • 29.9.2022

    Oblačno až zataženo, místy občasný déšť nebo přeháňky. Později ustávání srážek a částečně ubývání oblačnosti. Nejvyšší teploty 11 až 15 °C

  • 29.9.2022

    Zavedení kontrol na hranicích se Slovenskem, které nastalo o půlnoci na čtvrtek, se už po prvních hodinách ukazuje jako účinné. Podařilo se zadržet jak migranty, tak i převaděče, kteří se je pokoušeli dostat do Česka. Ve Sněmovně to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). "Jedná se o reakci vlády, která nepřišla pozdě," zdůraznil. Vláda podle něj vnímá obnovení kontrol na vnitřní schengenské hranici jako krajní řešení. O dalším možném prodloužení bude vláda jednat na svém dalším zasedání, uvedl. "Nicméně ve chvíli, kdy počet migrantů zachycených od ledna na území ČR byl až 12.000, vláda musela zareagovat," řekl ministr. Poznamenal, že jde o komplikovanou záležitost. "Uvidíme, jak se bude situace dál vyvíjet. Podle platné legislativy jsou zavedeny kontroly v první fázi na deset dnů, vláda se tím bude zabývat na dalším zasedání. Potom mohou být prodlouženy o dalších 20 dnů. Samozřejmě to vyžaduje i jednání s Evropskou komisí o notifikaci našich opatření," popsal.

    Kontroly zavedlo Česko na hranicích se Slovenskem kvůli zvýšené migraci hlavně Syřanů. Konkrétně se to týká 17 silničních, sedmi železničních a tří říčních přechodů. Na jiných místech není možné od půlnoci ze středy na čtvrtek minimálně dalších deset dnů státní hranice překračovat, policisté začali hlídat i takzvanou zelenou hranici. Vláda se podle Rakušana snaží minimalizovat dopady tohoto opatření na místní obyvatele.

  • 29.9.2022

    Český ministr zahraničí Jan Lipavský považuje plánované ruské ohlášení anexe dalších ukrajinských území za naprosto nepřijatelné. Celý proces byl zfalšovaný, bez jakékoli legitimity, řekl novinářům při návštěvě Kosova. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov potvrdil, že při páteční ceremonii v Kremlu budou k Rusku připojeny čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala hlasování o jejich připojení k Rusku. Kyjev a Západ tato referenda neuznávají a nehodlají uznat ani anexi okupovaných ukrajinských území. Podle agentury Reuters se Putin chytá oficiálně anektovat přibližně 15 procent celkové rozlohy Ukrajiny. "Je to naprosto nepřijatelné. Odmítáme takovouto jednostrannou anexi, která proběhla na základě zcela zfalšovaného procesu, bez jakékoli legitimity. Podle mě ani nemá smysl mluvit o pseudoreferendech, protože to byla opravdu divadelní hra," uvedl Lipavský. "Nadále se jedná o území Ukrajiny. Ukrajina má právo spravovat toto území," poznamenal šéf české diplomacie a vyzval Ruskou federaci, aby ukončila veškeré válečné aktivity a stáhla se z Ukrajiny. Podle Lipavského je třeba postupovat jednotně na evropské úrovni a přijmout další balík protiruských sankcí.

  • 29.9.2022

    Film s názvem Sucho začal natáčet na jižní Moravě v Krumvíři a okolí režisér Bohdan Sláma. Příběh pojednává o vztahu velkého zemědělce Viktora v podání Marka Daniela a jeho souseda a kamaráda Josefa (hraje Martin Pechlát), který je naopak malým ekologickým zemědělcem, jenž se svou rodinou žije až extrémním způsobem v souladu s přírodou poté, co odešel z města. Střetává se tak jejich náhled na svět a na přístup k přírodě, jejich světy se ještě více protínají kvůli lásce Viktorova syna k Josefově dceři. Film se má objevit v kinech příští rok na podzim. Sucho je fenomén, který českou krajinu a společnost intenzivně postihuje poslední desetiletí a přístup zemědělců ke krajině je často diskutovaným tématem. "Nesnažíme se stát na žádné straně konfliktu, ale pojmenováváme problém, každá postava má svoji věrohodnost," řekl Daniel.

  • 29.9.2022

    Česká republika plně podporuje zrušení víz pro Kosovo. Na své návštěvě Prištiny to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský z Pirátské strany. Obyvatelé Kosova podle něj mají českou podporu ke vstupu do mezinárodních organizací, včetně Evropské unie. Šéf české diplomacie se v Kosovu setkal mimo jiné s prezidentkou Vjosou Osmaniovou a premiérem Albinem Kurtim. Na tiskové konferenci řekl, že chce najít v EU politickou vůli pro uvolnění vízového režimu pro kosovské občany.

    České předsednictví v radě EU už na říjen svolalo jednání o vízové liberalizaci pro Kosovo. Jan Lipavský zdůraznil, že země je poslední v regionu, jejíž občané ještě stále potřebují pro cestování do EU víza.

  • 29.9.2022

    Česká národní banka ponechala základní úrokovou sazbu na 7 procentech. Rozhodnutí zveřejnila na svém webu. Sedmiprocentní sazba platí od června, kdy ji centrální bankéři zvýšili naposledy ještě pod vedením guvernéra Jiřího Rusnoka. Bankéři se tím snaží bránit dalšímu růstu inflace. Rada dnes jednala podruhé v novém složení pod vedením guvernéra Aleše Michla. A podruhé v řadě taky ponechala sazby na stejné úrovni. Od základní úrokové sazby se odvíjí ceny hypoték a úvěrů pro firmy. Sazba je aktuálně nejvýš od roku 1999.

  • 29.9.2022

    Spojené státy pošlou Česku 106 milionů dolarů (zhruba 2,7 miliardy korun) jako kompenzaci za materiál dodaný na Ukrajinu. Podle informací českého ministerstva obrany dotaci schválil americký Kongres. Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo. „Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

  • 29.9.2022

    Na zkrácený úvazek pracuje v Česku zhruba desetina žen, v zemích západní Evropy této možnosti přitom využívá průměrně třetina zaměstnankyň. Vyplývá to z údajů Eurostatu. Podle Aleny Křížkové ze Sociologického ústavu Akademie věd zkrácené úvazky na západě víc využívají i muži. V Česku se ale kvůli nízkým mzdám mnohdy nevyplatí. Eurostat uvádí, že před deseti lety částečný úvazek využívalo osm procent pracujících žen v Česku.

    Částečné úvazky jsou z Evropy nejvíc rozšířené v Nizozemsku, tam takto pracují tři čtvrtiny žen. V Německu nebo Rakousku se podíl žen s částečným úvazkem blíží polovině.

  • 29.9.2022

    Nákupní cena bytů v Česku se za deset let více než zdvojnásobila. Index cen bytových nemovitostí, který měří vývoj cen bytů a rodinných domů včetně cen souvisejících pozemků, měl ve druhém čtvrtletí letošního roku hodnotu 218,6. Proti stejnému období loňského roku byl o 23,1 procenta vyšší. Index roste nepřetržitě od konce roku 2013. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Index, v němž se jedná o celkové nákupy domácností nezávisle na konečném využití bytové nemovitosti, vzrostl proti předcházejícímu čtvrtletí o 3,9 procenta. Ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2012 ceny bytových nemovitostí stouply o 132,6 procenta. Index měří vývoj cenové hladiny podle jednotné normy Evropské unie a podle dat Eurostatu je v ČR druhý nevyšší.

    V Praze byla nabídková cena bytu podle analýz developerů ve druhém čtvrtletí letošního roku průměrně přes 152.000 korun za metr čtvereční a cena prodaného bytu přes 145.000 korun za metr čtvereční.

Pages