Zprávy

Depresí i úzkostí podle odborníků v české společnosti přibývá, v letech 2010 až 2021 to bylo o více než pětinu. Chybí kapacity pro krizovou péči, bylo by potřeba až třikrát víc Center duševního zdraví, která umožňují mimo jiné duševně nemocným lidem léčit se s pomocí odborníků mimo psychiatrické nemocnice. V tiskové zprávě k nadcházející Konferenci sociálních psychiatrie 2023 to uvedla Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Zásadní vliv na duševní zdraví mají podle odborníků pandemie onemocnění covid-19 a válka na Ukrajině. Zvyšovat je proto podle nich nutné odolnost duševního zdraví. "Resilience, neboli odolnost, je schopnost člověka vyrovnat se s emočními nároky a ohroženími, které jsou mu během života kladeny," uvedl předseda sekce sociálních psychiatrie odborné společnosti Ondřej Pěč.

Náročné situaci člověk podle něj především potřebuje porozumět, zorientovat se v ní a najít z ní východisko. Potom potřebuje v sobě a svém okolí najít zdroje, aby mohl situaci zvládnout. Vliv na tento druh odolnosti, vnitřní kapacitu pro zvládání stresu, podle něj má genetika, biologie, ale i vztahy, ve kterých člověk vyrůstal. V sousedních zemích, jako je Polsko, Německo či Rakousko, síť služeb pro krizové pacienty existuje. "U nás existují na zdravotně sociálním pomezí pouze tři specializovaná centra pro řešení případů psychické krize: dvě v Praze a jedno v Brně," doplnil Pěč.

Evropský parlament dnes podpořil Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků, který by měl zajistit silnější ochranu novinářů před vměšováním do jejich práce a napomoci posílení nezávislosti a plurality médií v Evropské unii. Kromě jiného má novinka například bránit nátlaku na novináře, aby museli vyzradit své zdroje.

Pro bylo 448 europoslanců, 102 bylo proti a 75 se zdrželo. Europarlament se vyslovil pro to, aby členské státy chránily média proti nátlaku, včetně například nucení novinářů prozrazovat zdroje nebo zpřístupnit zašifrovaný obsah svých komunikací. Pouze jako zcela krajní řešení může být podle europoslanců použit špionážní software, a to po individuálním soudním posouzení případu, například při vyšetřování terorismu.

Parlament také chce, aby média měla povinnost zveřejňovat informace o své vlastnické struktuře, což má přispět k jejich větší nezávislosti. Cílem opatření je též vyšší ochrana médií před svévolnými rozhodnutími velkých on-line platforem a snaha zajistit, aby média nebyla ekonomicky závislá na veřejné reklamě.

Letošní září se v pražském Klementinu zapsalo jako nejteplejší od počátku měření na této stanici, tedy od roku 1775. Průměrná měsíční teplota dosáhla 19,6 stupně Celsia, odchylka od dlouhodobého průměru z let 1775 až 2014 činila 4,4 stupně Celsia. Na svém webu o tom dnes informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

V Klementinu, které stojí v historickém centru Prahy, se počasí sleduje nepřetržitě od roku 1775. Ačkoliv měření na této stanici ovlivňuje řada faktorů, například umístění měřicích přístrojů v areálu nebo poloha ve středu města, představují podle meteorologů pro moderní vědu ojedinělý a nesmírně cenný zdroj informací o stavu počasí a podnebí v novodobé historii.

Po nynějších mimořádně teplých dnech dorazí do Česka studená fronta, kterou doprovodí silný vítr. Meteorologové očekávají nárazy větru o rychlosti kolem 70 kilometrů v hodině, v některých oblastech mohou být i silnější. Teploty dnes mohou vystoupat až na 29 stupňů Celsia, po přechodu studené fronty se od středy skokově ochladí na 15 až 19 stupňů. Podobné teploty vydrží do konce týdne.

Česká republika od středy zavádí kvůli růstu počtu migrantů kontroly na hranicích se Slovenskem, informoval na sociální síti X premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) budou kontroly namátkové a po celé délce hranice. Krok Česko podle představitelů kabinetu koordinuje s Polskem, které zavádí podobné opatření také. Kontroly jsou zatím v plánu do 13. října, případné prodloužení bude záležet na aktuální situaci. Po Česku a Polsku zavádí kontroly na hranicích se Slovenskem i Rakousko.

Před rokem kvůli přílivu migrantů Česko zřídilo stálé hraniční kontroly na česko-slovenských hranicích koncem září, opatření zrušilo začátkem února. "Počty nelegálních migrantů do EU začínají opět růst. Nebereme to na lehkou váhu a rychle reagujeme na vzniklou situaci. Díky kontrolám budeme schopni ještě lépe zajišťovat bezpečnost našich občanů," uvedl Fiala.

Opatření začne fungovat od dnešní půlnoci. "Kontroly budou probíhat namátkově po celé délce hranic se Slovenskem tak, aby co nejméně omezily přeshraniční provoz a zbytečně nezatěžovaly dopravu ani cestující," doplnil Rakušan. České úřady jsou podle něj v kontaktu se slovenskými, rakouskými i německými sousedy. Kontroly zajistí svými silami policie, počítá se spoluprací s celní správou. Policisté se zaměří hlavně na silniční a železniční přechody, kontroly se ale mohou týkat i pěších či cyklistů.