• 7.12.2022

    Český stát bude moct uvalovat sankce na cizince a zahraniční firmy. Zákon - který novinku zavádí - podepsal prezident Miloš Zeman. Stát tak nově bude moct - v případě závažného protiprávního jednání - cizincům například zabránit ve vstupu nebo pobytu na svém území nebo jim bude moct zmrazit majetek. O zařazení na sankční seznam rozhodne vláda na návrh ministerstva zahraničí. Lidi budou moct proti zařazení na sankční seznam podat námitku, případně se budou moct bránit u soudu. Zákon vláda prosadila v reakci na ruskou invazi na Ukrajině.

    Mezi dalšími podepsanými zákony je například novela, díky které budou moct nového prezidenta v lednu volit taky lidi v karanténě nebo izolaci. Budou kvůli tomu zřízená zvláštní stanoviště pro auta a za voliči taky budou chodit volební komise se speciálními přenosnými schránkami. Podle jiné novely bude jednodušší zakládání obchodních korporací. Zápis do obchodního rejstříku už například nebude podmíněn získáním živnostenského oprávnění. Novela o civilním letectví zase zpřísňuje pravidla pro používání bezpilotních letadel, hlavně dronů. Jejich piloti budou muset absolvovat výuku a zkoušky.

  • 7.12.2022

    Českou videohrou roku je historický titul "Svoboda 1945: Liberation". Cenu za ni získali vývojáři z pražského studia Charles Games. Jejich hra vypráví o životě na malé vesnici v poválečném pohraničí. Hráči projdou řadou interaktivních rozhovorů, ve kterých herci popisují skutečné zážitky pamětníků.

  • 7.12.2022

    Oblačno, ojediněle polojasno, místy slabé sněžení, pod 300 m i déšť se sněhem. Nejvyšší teploty 0 až +4 °C.

  • 7.12.2022

    Prezident Miloš Zeman jmenoval na Pražském hradě čtyři desítky nových soudců. Nejvíc z nich zamíří na soudy, které spadají po plzeňský krajiský soud. Prezident novým soudcům během ceremoniálu poradil, aby se nestyděli požádat o pomoc soudní znalce nebo experty. Vláda schválila návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka z ODS na jmenování 42 nových soudců konci listopadu. Zeman ve středu jmenoval o jednoho méně, jedna z kandidátek se omluvila pro nemoc.

  • 7.12.2022

    Roman Hladík ani Pavel Zítko nebudou smět v lednu kandidovat v prezidentské volbě. Potvrdil to Nejvyšší správní soud, vyplývá to z informací na jeho webu. Soud tak zamítl stížnosti zájemců, které k volbě kvůli nedostatku podpisů nezaregistrovalo ministerstvo vnitra. Se stížností u soudu neuspěl ani muž z Lounska, který zpochybnil registraci všech kandidátů. Soudci teď budou rozhodovat ještě o čtyřech návrzích, včetně třech, které se týkají kandidatur Karla Diviše, Karla Janečka a Denisy Rohanové. Rozhodnutí v těchto případech bude známé nejdřív příští týden.

  • 7.12.2022

    Vláda zatím nestanovila termín přijetí společné evropské měny. Na středečním jednání neprojednala materiál ministerstva financí a České národní banky o plnění takzvaných maastrichtských kritériích, který doporučoval zatím termín nestanovovat. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v tiskové zprávě uvedl, že debata o zavedení eura v Česku je předčasná, dokud se nepodaří snížit inflaci a narovnat strukturální nerovnováhu rozpočtů. Pro přijetí eura podle ministerstva financí mluví velká obchodní i vlastnická provázanost Česka s eurozónou, odolný bankovní sektor nebo relativně stabilní kurz koruny. Vláda ale považuje za překážku pro vstup do eurozóny nedokončenou konvergenci české ekonomiky, kdy zejména v oblasti cen a mezd zůstává velký odstup od průměru eurozóny. Česko také nedořešilo dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. "Jsem přesvědčen, že přijetí eura nemá být sprint, ale zodpovědné politické rozhodnutí založené na dosažení objektivních ekonomických kritérií. Myslím, že bychom si měli nejprve udělat domácí úkoly, a poté se můžeme bavit o termínu přijetí eura," uvedl Stanjura. "Pokud nejprve nenapravíme strukturální nerovnováhu veřejných financí a nezkrotíme dvoucifernou inflaci, zůstává debata o euru pouze akademickou," dodal. Ministerstvo financí a ČNB v materiálu pro jednání vlády uvedly, že Česko letos ani v příštím roce nesplní žádné ze čtyř takzvaných maastrichtských kritérií, kterými je podmíněn vstup do eurozóny.

  • 7.12.2022

    Příští rok by se čeští vojáci měli zúčastnit 145 zahraničních cvičení. Na území České republiky se bude konat 53 cvičení, do kterých se zapojí ozbrojené síly jiných států. Seznam schválila vláda. Podrobnosti o cvičeních ČTK sdělil David Šebek z tiskového oddělení ministerstva obrany. Největší akcí v ČR bude výroční cvičení visegrádských zemí (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) Czech Lion 2023. Zúčastní se ho 350 vojáků z Maďarska, Polska a Slovenska, poznamenal Šebek. Mimo území České republiky se nejvíce českých vojáků, a to celkem 250, zúčastní cvičení Swift Response 23 v Estonsku a Slovak Shield na Slovensku. Náklady na plánovaná cvičení budou podle Šebka 147,1 milionu korun. Počet cvičení i výdaje na ně jsou srovnatelné s posledními lety.

  • 7.12.2022

    Na Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy zaútočili hackeři. Serveru iRozhlas.cz to potvrdil mluvčí ústavu Milan Mika. Útočníci podle něj do systému pronikli pomocí ransomwaru - tedy vyděračského programu, který zašifruje data a hackeři pak za jejich obnovení požadují výkupné. Mika zároveň řekl, že neunikla žádná důležitá data, protože útok mířil na ekonomický úsek ústavu. Součástí ústavu jsou i experimentální jaderná zařízení. Ta ale podle Miky útok neohrozil. Situaci podle něj aktuálně řeší Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

  • 7.12.2022

    Kontroly na hranicích se Slovenskem budou pokračovat do 27. prosince. Prodloužení o další dva týdny schválila vláda. Po jednání kabinetu o tom informoval vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL. Zvýšené hlídky u slovenských hranic zavedla vláda koncem září kvůli nelegálním migrantům. Bez prodloužení by skončily 12. prosince. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který během zasedání kabinetu musel odletět na jednání do Bruselu, chtěl žádat o prodloužení kontrol o 30 dnů. Jurečka uvedl, že není vyloučeno - pokud migrační tlak zesílí, že vláda může opatření za dva týdny opět prodloužit. Česko v závěru září zavedlo kontroly kvůli migrantům přicházejícím do EU takzvanou západobalkánskou cestou a jejich trvání na hranicích se Slovenskem opakovaně prodlužovalo. Po nejnovějším rozhodnutí české vlády by měly skončit k 27. prosinci.

    Slovenské ministerstvo vnitra uvítalo, že Česká republika prodlouží kontroly na hranicích pouze o 14 a nikoliv o 30 dnů, jak chtěl žádat ministr vnitra. Slovensko je podobně jako Česko tranzitní zemí pro migranty, kteří vstupují do EU přes srbsko-maďarskou hranici a pak chtějí pokračovat do západní Evropy. Představitelé Česka a Slovenska se dříve opakovaně přeli o to, zda české kontroly porušují schengenský kodex a zda Česko při vracení migrantů na Slovensko dodržuje takzvanou readmisní dohodu. Kritiku Bratislavy Praha odmítla. Slovensko prosazuje posílení kontroly vnější hranice schengenského prostoru volného pohybu osob místo zavádění hraničních kontrol uvnitř tohoto bloku.

    O kontrolách jednal v úterý se svým slovenským protějškem ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Novinářům řekl, že jde o vysoce citlivou záležitost a je třeba hledat celoevropské řešení, protože migrace je na vzestupu.

  • 7.12.2022

    Senátní hospodářský výbor podpořil zrušení Elektronické evidence tržeb ke konci letošního roku, pro byla většina zástupců vládních stran ve výboru. Celá horní komora bude o zrušení rozhodovat za týden. Konec EET už na návrh vlády schválila poslanecká sněmovna. Podle kabinetu totiž přináší zbytečnou zátěž podnikatelům i státu. Opoziční hnutí ANO, které evidenci v minulosti zavedlo, její plánované zrušení kritizuje. Podle předsedy hnutí Andreje Babiše EET narovnala podnikatelské prostředí a přinesla státu víc než 35 miliard korun do rozpočtu.

Pages