• 27.6.2022

    Krizový štáb se bude po ukončení nouzového stavu, který vyprší s koncem června, scházet jednou za dva týdny. Uvedl to ministr vnitra a šéf štábu Vít Rakušan (STAN). Situace s ukrajinskými uprchlíky, kterým Česko vydalo od počátku března víc než 382.000 speciálních víz, je podle něj pod kontrolou, nezhoršuje se. Uvedl, že 81 tisíc lidí, kteří dostali ochranu, sehnalo v Česku také práci.

    Ministr vnitra také představil způsoby, jak přimět ukrajinské uprchlíky, aby nezůstávali jen v Praze.  Stát chce uprchlíky k přesunu mezi kraji motivovat pomocí volných míst ve školách nebo i vyšších plateb za ubytování. Podle Rakušana by rodiče měli po skončení mimořádných zápisů do škol a školek v polovině července získat informace, kde pro děti zůstávají volná místa. A víc peněz za bytování by pak mohli platit hlavně lidi v Praze. Podíl lidí na nákladech na bydlení bude podle Rakušana stoupat, není prý možné, aby vše stále platil stát.

  • 27.6.2022

    Jeden z českých dobrovolníků podezřelých z rabování během bojů na Ukrajině v rozhovoru pro web Seznam Zprávy přiznal, že v opuštěných domech u Kyjeva vzal například stříbrné slitky. Velící důstojník mu ale údajně řekl, že je to válečná kořist. "Já jsem se řídil tím, co mi bylo řečeno. Velící důstojník mi řekl, že válečná kořist je válečná kořist. Nedělali jsme nic, co by nedělal někdo jiný," obhajoval pro server své jednání na Ukrajině Filip Simon. Server iRozhlas o víkendu uvedl, že Národní centrála proti organizovanému zločinu podezřívá z rabování ve válečné zóně v okolí Kyjeva dva české dobrovolníky. Podle policistů byli členy praporu ukrajinské armády Karpatská Sič, který bojoval u hlavního města s ruskou armádou. Minimálně jeden z Čechů je podle médií navíc podezřelý z toho, že vycestoval na Ukrajinu bez povolení, které musí zájemcům o službu v cizí armádě předem udělit prezident republiky.

  • 27.6.2022

    O propagaci Krušných hor se postará nová destinační agentura. Spolupracovat na rozvoji regionu chce se Saskem. Spolek bude mít jedno pracoviště v Ústeckém a druhé v Karlovarském kraji. Vznik agentury Krušnohoří dnes schválili zastupitelé Ústeckého kraje, jejich kolegové v Karlovarském kraji s tím souhlasili před týdnem. Zakládajícím členem nového spolku je vedle obou krajů Montanregion Krušné hory, který má na starost propagaci hornické krajiny Krušnohoří zapsané na seznamu památek světového dědictví UNESCO. "Chceme nastartovat turistický ruch v Krušných horách," řekl náměstek hejtmana Jiří Řehák (Spojenci pro kraj). V Ústeckém kraji doposud fungovala destinační agentura Krušné hory jako obecně prospěšná společnost, financovaná byla z rozpočtu kraje. "Abychom dosáhli na peníze ze státního rozpočtu, musí se změnit právní rámec agentury. Usoudili jsme s kolegy z Karlovarského kraje, že vytvoření nové, která bude zapsaným spolkem, je jednodušší než rozšíření stávající," uvedl Řehák.

  • 27.6.2022

    Převážně oblačno, místy, během dne jen ojediněle přeháňky nebo bouřky, večer v Čechách od jihozápadu i velmi silné. Nejvyšší teploty 23 až 27 °C, na východě kolem 29 °C.

  • 27.6.2022

    Polovina Čechů má potíže vyjít s příjmem. Ukazuje to květnový průzkum agentury STEM, do kterého se zapojila tisícovka respondentů. Přes 80 procent lidí vidí ekonomickou situaci v zemi jako špatnou, ještě loni si to myslelo míň než 70 procent dotazovaných. Ještě prudší růst cen pak očekává přes 40 procent lidí. Celkem 85 procent lidí pohlíží na další vývoj s obavami a nejistotou. "Zaznamenáváme poměr prudký propad hodnocení. Covidová pandemie a její důsledky se zčásti přelévají do situace, která je teď způsobena válkou na Ukrajině," uvedl sociolog STEM Martin Buchtík. Dodal, že společnost v minulých letech konjunktury bohatla a její nynější šok je daný také tím, na jaké ceny a nastavení rodinných rozpočtů byli lidé zvyklí.

  • 27.6.2022

    Česko pošle přes Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR ) Ukrajině 25 milionů korun. Pomoct mají těm, kteří přišli kvůli válce o domov, ale zůstávají ve vlasti. Smlouvu dnes podepsal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), informovala mluvčí resortu Klára Dlubalová. Peníze pocházejí z balíčku určeného na humanitární pomoc Ukrajině, který schválila vláda 25. února. V souvislosti s pomocí Ukrajině, která čtyři měsíce čelí agresi z Ruska, ministerstvo informovalo, že prostřednictvím programu Medevac zajistilo zdravotní péči v Česku rok a půl staré holčičce s těžkými popáleninami a ukrajinskému hasiči, který přišel o nohu po stoupnutí na minu. Prostřednictvím tohoto programu ministerstvo také na Ukrajinu posílá zdravotnický materiálu podle požadavků tamních nemocnic. Dar z rozpočtu ministerstva vnitra je určen na aktivity UNHCR pro vnitřně vysídlené osoby na Ukrajině, kterým pomáhá se zajištěním přístřeší. V důsledku války přišlo o střechu nad hlavou a pohybuje se na území vlasti 7,7 milionu lidí. Dalších osm milionů Ukrajinců v zemi se nachází v kritické humanitární situaci způsobené poničenou infrastrukturou – například přerušením dodávek vody, elektřiny a topení či nedostupností zdravotní péče.

  • 27.6.2022

    Výdaje na léčbu ukrajinských uprchlíků budou podle Všeobecné zdravotní pojišťovny nižší než vybrané pojistné. Po jednání Správní rady VZP o tom informoval její předseda Tom Philipp z KDU-ČSL. Podle něj budou odhadované náklady na léčbu pacientů 3 miliardy a 900 tisíc korun. Přijmy odhaduje na 4 miliardy. Původní odhady na léčbu přitom byly vyšší. Podle Phillipa odhady vycházejí z čerpání péče a zaměstnanosti Ukrajinců za první dva měsíce, tedy za březen a duben. Více než 81 procent uprchlíků, kteří od 24. února v ČR získali roční vízum strpění a zároveň přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, nečerpalo podle Phillipa žádnou péči. Ke zdravotnímu pojištění u VZP se od začátku války registrovalo 340 tisíc Ukrajinců. Pětina dospělých už pracuje. "Z hlediska VZP to znamená, že už za ně pojistné neplatí stát, ale zaměstnavatel," uvedl Philipp.

  • 27.6.2022

    O české pomoci ukrajinským uprchlíkům po ruské vojenské invazi a o humanitární pomoci přímo na Ukrajině informoval ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho. Grandi po jednáním s Lipavským v Praze poděkoval před novináři vládě a obyvatelům za mimořádnou velkorysost. Lipavský apeloval, aby statistiky odrážely počty ukrajinských uprchlíků v Česku. "Protože v prvních měsících krize se především uváděla čísla osob, která překročila hranici mezi Ukrajinou a sousedními zeměmi, a Česká republika z pomoci tak trochu vypadávala," upozornil. Podle Grandiho je český přístup k uprchlíkům efektivní a Česko může být příkladem pro jiné země. Ministr mluvil s vysokým komisařem také o nadcházejícím zimním období, podle Grandiho půjde o výzvu do budoucna. Lipavský připomněl, že miliony Ukrajinců jsou přesídleny uvnitř země a je nutné jim pomáhat. "Pomocí přispíváme k tomu, že nemusí odcházet dále do Evropy," podotkl. Přípravu na zimu označil s ohledem na zničené domy a potřebu zajištění paliv za velké téma pro humanitární organizace. "Česko je připraveno se na tom podílet," dodal.

    Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky minulý týden informoval, že od začátku války evropské země přijaly 5,2 milionu uprchlíků z Ukrajiny. V Evropské unii se jich nejvíce zaregistrovalo v Polsku, Německu a v České republice.Česko dosud vydalo zvláštní víza vice než 382.600 běžencům. Podle posledního odhadu úřadů je v České republice asi 280.000 až 300.000 uprchlíků, převážně žen s dětmi. Přesný počet ale nelze určit, část z nich odjíždí do jiných zemí nebo se vrací na Ukrajinu.

  • 27.6.2022

    Několik pietních akcí v pondělí v Praze i na dalších místech Česka uctilo památku lidí popravených, umučených a vězněných komunistickým režimem. Z politických důvodů bylo po roce 1948 popraveno v Československu asi 250 lidí.

    Je nutné nezapomínat na zločiny komunismu a neodvracet zrak od dopadů nynější ruské agrese na Ukrajině, zaznělo u památníku na Újezdě, kde si oběti komunistické totality připomněli zástupci vlády, Sněmovny, Senátu, Prahy, církve i bývalí političtí vězni. „Scházíme se tu, abychom vzdali úctu těm, kteří položili životy a přišli o své osudy jen proto, že se odmítli smířit se zlem. Že odmítli tolerovat zlo,“ řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Zmínil nutnost boje proti zapomnění na oběti a zločiny totality.

    Bývalý politický vězeň Luděk Šácha řekl, že někteří političtí vězni se v 60. letech a později sice dočkali amnestií, ale nelze navrátit násilím ukončené životy a zdraví zmařené vězením. V závěru pronesl modlitbu kardinál Dominik Duka a účastníci piety uctili oběti totality minutou ticha.

    Pieta se konala také ve věznici na Pankráci, kde byla přesně před 72 lety popravena právnička a politička Milada Horáková. Připomněla i další politické vězně odsouzené ve vykonstruovaném procesu a popravené v tento den - právníka Oldřicha Pecla, strážmistra Jana Buchala a novináře Záviše Kalandru.  Lidé uctili památku Milady Horákové také na Vyšehradě.

    Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová zdůraznila, že jediným „proviněním“ doktorky Horákové a jejích údajných kompliců byla věrnost pravdě a demokratickým ideálům. Vicepremiér Vít Rakušan označil justiční vraždu Horákové jako symbol toho nejkrutějšího, co v komunistech bylo. Podle něj je také dnes nutné vidět, že totalita pořád existuje. A že silnější si myslí, že si může vzít slabší stát. "Pokud reakce nás tady v demokratickém světě nebude dost rázná a jasná, v té chvíli se ty historické hrůzy mohou opakovat," uvedl.

    Piety se konali i mimo hlavní město. Například v Malé pevnosti Terezín, kde byla Horáková jako účastnice protinacistického odboje vězněna za druhé světové války. V Liberci se pak lidé sešli u památníku obětem komunismu v Jablonecké ulici.

  • 27.6.2022

    První kolo voleb prezidenta bude v pátek a v sobotu 13. a 14. ledna příštího roku. Termín dnes oznámil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nástupce Miloše Zeman tak bude znám nejpozději o dva týdny později. Případné druhé kolo voleb bude v pátek a v sobotu 27. a 28. ledna. Vystrčil chce, aby vyhlášení voleb vyšlo ve Sbírce zákonů nejpozději 1. července. Od té chvíle bude kampaň oficiální a všechny náklady na ni se budou započítávat do zákonem stanoveného finančního limitu. Právě v této souvislosti se rozhodl vyhlásit volby už nyní, aby všichni zájemci o úřad hlavy státu měli stejnou startovací čáru. Vystrčil ještě před třemi týdny zvažoval, že by volby vyhlásil až v srpnu. Chce ale, aby volební podmínky byly férové pro všechny adepty na úřad hlavy státu. Podotkl, že někteří zájemci už kandidaturu ohlásili, zatímco někteří jiní politici provozují aktivity, které minimálně nesou znaky kampaně. Reagoval tak zřejmě na počínání předsedy ANO Andreje Babiše.

    Volbu prezidenta vyhlašuje předseda Senátu tak, aby se případné druhé kolo volby prezidenta konalo nejpozději 30 dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta. To skončí Zemanovi 8. března. Současný prezident už znovu kandidovat nemůže.

Pages