• 2.3.2024

    Po celé republice se konají akce k 200. výročí narození skladatele Bedřicha Smetany. V skladatelově rodném městě Litomyšli probíhají slavnosti pod názvem Vyvalte sudy, narodil se nám Bedříšek.

    Součástí akce v Litomyšli je rekonstrukce dne 2. března 1824, kdy se skladatel narodil. Jeho otec, tamní sládek, dal vyvalit sudy, aby se lidé mohli radovat také. Sud narazí litomyšlský starosta a lidé mohou k pivu ochutnat zabijačkové pokrmy.

    Radnice k mimořádnému dni vydává sběratelskou eurobankovku s nulovou hodnotou, která bude k mání v informačním centru. Výjimečně si pak lidé mohou užít prohlídku rodného Smetanova bytu, kde právě pokračuje rekonstrukce. Odpoledne se také otevře výstava v regionálním muzeu, věnovat se bude skladatelově kultu v Litomyšli. Den završí videomapping na zámecký pivovar, bude to odlehčené vyprávění o jeho životě.

    V Praze uvede Opera Národního divadla od 18:30 koncert Smetana Gala, na němž zazní průřez všemi Smetanovými operami pod taktovkou hudebního ředitele Opery ND Roberta Jindry. V brněnském Besedním domě se od 10:30 uskuteční koncert Filharmonie Brno. Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě od 2. do 10. března postupně uvede všechny Smetanovy opery, cyklus otevře v sobotu Branibory v Čechách. Západočeské muzeum v Plzni otevírá výstavu, která návštěvníkům představí Smetanu z dob, kdy v Plzni studoval na tamním gymnáziu.

  • 2.3.2024

    Průměrný čistý roční příjem v Česku se od vstupu do EU dostal ze třetiny na zhruba dvě třetiny unijního průměru. V sedmadvacítce byl předloni jedenáctý nejnižší. Ze starých členských států ČR příjmově předstihla Portugalsko a Řecko. Česká cenová hladina se postupně přibližuje průměrné úrovni cen v sedmadvacítce. Před deseti lety byla na 65 procentech, předloni na 84 procentech. Kupní sílu měli lidé v Česku desátou nejslabší. Pořídit si mohli zhruba o pětinu zboží méně než průměrný obyvatel unie. Vyplývá to z údajů Eurostatu. Čísla za loňský rok zatím nezveřejnil.

    Průměrný roční čistý příjem v ČR byl na 347.193 korunách, tedy 13.541 eurech. Unijní průměr dosahoval 21.598 eur. V žebříčku se tak Česko dostalo o čtyři příčky výš, bylo jedenácté od konce. Češi tak příjmově předstihli v roce 2016 Řeky a v roce 2022 Portugalce. Z obyvatel postkomunistických států na tom lépe předloni byli Slovinci a Estonci.

  • 2.3.2024

    Obézní bude podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2030 více než třetina Čechů. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) to uvedlo ve strategickém dokumentu Zdraví 2030. Před pěti lety byl jejich podíl asi 26 procent žen a necelá třetina mužů. Ministerstvo zdravotnictví v současné době data pravidelně nesbírá, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek ČTK řekl, že změnit by se to mohlo od roku 2025 nebo 2026.

    Roste i podíl obézních dětí. V roce 2010 jich byla desetina, v roce 2021 už 16 procent. Situaci podle odborníků ještě zhoršilo období epidemie covidu-19 se zavřenými školami a sportovními kroužky. "Terapie obezity u dětí se neobejde bez spolupráce rodičů. Největším kamenem úrazu je to, že rodiče dětí s obezitou jsou většinou také 'nadměrní', takže to nevidí jako problém," uvedla v tiskové zprávě Stop obezitě psycholožka Iva Málková.

  • 1.3.2024

    Izrael musí udělat vše pro to, aby zabránil civilním obětem v Pásmu Gazy. Na dnešní tiskové konferenci v Lucemburku to řekl český prezident Petr Pavel v reakci na čtvrteční incident, při kterém v Pásmu Gazy zahynulo několik desítek civilistů čekajících na humanitární pomoc. Prezident věří, že záležitost bude vyšetřena.

    Při izraelském zásahu u města Gaza bylo ve čtvrtek podle radikálního palestinského hnutí Hamás zabito přes 100 lidí. Izraelská armáda uvedla, že podél humanitárního konvoje vypukly mezi shromážděnými lidmi násilnosti, které si vyžádaly desítky mrtvých a zraněných, přičemž řada z nich byla ušlapána či je přejely nákladní vozy. Armáda připustila, že vojáci začali střílet, když se k nim část davu přiblížila, tento zákrok si však podle ní vyžádal nanejvýš deset obětí.

    Podobné incidenty podle Pavla přispívají k otočení nálady veřejnosti proti Izraeli, který přitom byl v říjnu obětí teroristického útoku Hamásu. "Silně žádáme izraelské autority, aby dělaly vše možné pro zabránění civilním obětem," řekl Pavel. "Počet obětí jednoduše říká, že takové jednání je nepřijatelné," dodal. Vyzval také k tomu, aby všichni aktéři zapojení do vyjednávání o urovnání konfliktu proces urychlili. Důležité je podle českého prezidenta přerušit vojenské operace, aby humanitární pomoc mohla být doručena potřebným a aby mohla začít rekonstrukce Gazy. "To je jediný způsob, jak se vyhnout dalším civilním obětem," dodal Pavel.

  • 1.3.2024

    Lucemburský premiér Luc Frieden poděkoval České republice za iniciativu k zajištění dodávek munice Ukrajině. Jeho země ale bude ještě o případném příspěvku jednat, řekl na tiskové konferenci po jednání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Lucemburku. Pavel potvrdil, že se ke snaze zatím přihlásilo asi 15 zemí. Zároveň je podle něj nutné zvýšit produkci munice v zemích Evropské unie.

    Frieden dnes také zdůraznil důležitost spolupráce a zastávání stejných hodnot v EU a Severoatlantické alianci (NATO). Ruskou agresi proti Ukrajině označil za nepřijatelnou. Lucembursko podle něj loni 16 procent svého obranného rozpočtu věnovalo na podporu Ukrajiny. Ocenil český plán na dodávky munice, Lucembursko podle něj zase vede platformu k posílení IT infrastruktury pro ukrajinské ozbrojené síly.

  • 1.3.2024

    Na dnešním pohřbu ruského opozičníka Alexeje Navalného panovala atmosféra smutku, dojetí, přítomní lidé ale nebyli odevzdaní, řekl ČTK současný vedoucí českého velvyslanectví v Moskvě Jiří Čistecký. Ten se pohřbu na Borisovském hřbitově na jihovýchodním okraji ruské metropole zúčastnil spolu s několika málo dalšími představiteli zastupitelských úřadů. Podle Čisteckého rozsah bezpečnostních opatření kolem hřbitova potvrzuje, že ruský režim má strach z vlastních občanů.

    "Podařilo se nám tam dostat jen několika velvyslancům," uvedl Čistecký, podle kterého museli diplomaté přijít hodinu před plánovaným časem pohřbu a na hřbitov projít rámy. "Pět minut po nás to zavřeli a nikoho dovnitř nepouštěli," dodal Čistecký, který je zástupcem velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňky, který už několik měsíců pobývá v Česku.

    U hřbitova se podle diplomata shromáždilo odhadem čtyři až pět tisíc lidí, a to za "masivní" přítomnosti policie. "Celý prostor (hřbitova) byl hermeticky uzavřen," řekl Čistecký. "Byla to atmosféra smutku, dojetí," řekl ČTK diplomat, podle kterého ale rozhodně nebylo z davu cítit odevzdání. "Dnešní rozloučení s Alexejem Navalným ukazuje, že obyčejným lidem není lhostejné, co se v Rusku děje. Je tichým, ale jasným vzkazem nesouhlasu s poměry v Rusku," dodal Čistecký v prohlášení českého ministerstva zahraničí. "Rozsah bezpečnostních opatření potvrzuje, že ruský režim má strach z vlastních občanů," dodal.

  • 1.3.2024

    Schodek státního rozpočtu vzrostl ke konci února na 102,5 miliardy korun. V lednu to přitom bylo pouhých 26 miliard. Je to druhý nejhlubší únorový deficit po loňském roce, kdy hospodaření státu po odpovídajícím období vykazovalo schodek 119,7 miliard. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku.

    Rozpočtové příjmy za první dva měsíce roku činily 173,1 miliardy korun, to je o více než 10 procent oproti roku předcházejícímu. Výdaje meziročně vzrostly také a to o 2,5 procenta. Podle plánovaného rozpočtu na letošní rok by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Plánovaný schodek je tedy 252 miliard. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Jednalo se tak o nejlepší výsledek od začátku covidové pandemie, ale zároveň o čtvrtý nejhlubší schodek v historii ČR.

  • 1.3.2024

    Francouzský prezident Emmanuel Macron bude v úterý v Praze jednat s prezidentem Petrem Pavlem i premiérem Petrem Fialou (ODS). Na programu je mimo jiné i pietní akt u pamětní desky Jana Palacha. Především je ale důvodem návštěvy jednání o jaderné energetice a o podpoře Ukrajiny. S Fialou podepíše akční plán pro roky 2024 až 2028 o strategické spolupráci, energetice a dopravě.

    Premiér Fiala se v pondělí účastnil v Paříži jednání o pomoci Ukrajině, která už třetím rokem čelí ruské invazi. Macron oznámil, že se Francie zapojí do české iniciativy nákupu dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo EU. Připojit by se mohlo až 15 zemí. Podle Pavla má Česko možnost v nejmenovaných zemích možnost nakoupit až půl milionu kusů munice.

    Dalším důležitým tématem návštěvy v Praze bude také jaderná energetika. Francouzská státní elektrárenská společnost EDF, která provozuje největší síť jaderných elektráren v Evropě, je jedním z uchazečů o stavbu nového bloku v Dukovanech. Konečná nabídka by mohla být odhalena v dubnu. Smlouva s dodavatelem by pak měla být uzavřena na konci letošního roku.

  • 1.3.2024

    Od příštího týdne nebudou moci prodejci v obchodech ani na internetu prodávat výrobky, které obsahují HHC a další návykové látky, které vyjmenovává novela nařízení vlády o seznamech návykových látek. Opatření během příštího týdne vyjde ve Sbírce zákonů a účinné bude den poté. Jeho dodržování bude následně kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) Vedle HHC se zákaz týká i výrobků obsahujících HHC-acetát a THCP. Vláda se k jejich zařazení na seznam zakázaných látek uchýlila kvůli riziku pro děti a mladistvé, kteří kvůli konzumaci často končili v nemocnicích. Kritici zákazu uvádějí, že už nyní jsou dostupné podobné látky, na které se regulace neuplatňuje.

    V obchodech či automatech se objevovaly výrobky připomínající běžné cukrovinky a bonbony. Na obale bylo uvedeno, že se jedná o sběratelské předměty nebo, že je výrobek určen pouze k průmyslovým účelům. S tímto trikem už však prodejci neuspějí. Za potravinu bude považován nově jakýkoliv výrobek, který má vzhled, vůni, chuť či jiné charakteristické vlastnosti typické pro potravinu. Zákaz skončí 1. ledna 2025, kdy už by měla platit připravovaná novela zákona o návykových látkách, která látky označuje za psychoaktivní a reguluje jejich prodej. Novelu nyní projednává sněmovna.

  • 1.3.2024

    Kardiakům se nedostává po propuštění z nemocnice dostatečná následná péče, což se následně odráží v délce dožití. Kardiologové proto usilují o rozšíření specializovaných ambulancí srdečního selhání, které zatím fungují pouze ve velkých nemocnicích. Počet lidi se srdečním selháním navíc každoročně roste. Zhruba pětina pacientů navíc do roka od odchodu z nemocnice zemře.

    Čísla by však mohla podle lékařů být výrazně nižší, pokud by pacienta okamžitě po propuštění z nemocnice převzal do péče ambulantní kardiolog. Kvůli nedostačující kapacitě specialistů se to ale ne vždy děje. Není výjimkou, že pacient dostane termín kontroly u lékaře až půl roku od propuštění z léčby. První dny a týdny jsou přitom pro úplné zotavení nejdůležitější.

Pages