• 13.4.2024

    Převážně polojasno, postupně od severozápadu přibývání oblačnosti a ojediněle přeháňky. Nejnižší noční teploty 14 až 10 °C, při slabším větru a v údolích až 7 °C. Nejvyšší denní teploty 21 až 26 °C, na severu a severozápadě kolem 19 °C, v 1000 m na horách kolem 17 °C, na severu kolem 14 °C.

    Letní počasí na začátku příštího týdne skončí. Vystřídá ho výrazné ochlazení. Na horách napadne slabá vrstva sněhu. V polovině týdne pak bude sněžit i v nižších polohách, někde i v nížinách. Všechny meteorologické modely se s velkou pravděpodobností shodují v tom, že ochlazení potrvá minimálně do příštího víkendu, možná i déle.

  • 13.4.2024

    V České republice roste zájem o takzvané glampování, tedy luxusní formu klasického kempování pod stanem, širým nebem a v odlehlých oblastech. Glampaři by proto rádi do budoucna založili vlastní asociaci, která by jim pomohla pojem lépe právně definovat a zároveň pomohla dalšímu rozvoji. V rozhovoru s ČTK to uvedl Tomáš Pochop, ředitel marketingové agentury BPR, která provozuje například portál GlampingCZ.

    Glamping je luxusní forma kempování v přírodě, nabízí vybavení, jako je vlastní kuchyně, toalety, přívod elektřiny i gastronomické služby. Název pochází ze spojení anglických slov 'glamour' (půvab) a camping. Může jít například o stany, maringotky, karavany či speciálně stylizované ubytování v korunách stromů. Kombinovat má v sobě klasické kempování a využívání předností hotelů a apartmánů. Ubytování je často umístěno v odlehlých částech.

    Zájem o glamping začal výrazně růst v období pandemie koronaviru a v následujících letech. Podle Pochopa lze očekávat další nárůst zájmu i v budoucích letech. Podle statistik, které s českými glampaři sdílejí kolegové z USA, se celkové investice do glampingu v dnešní době rovnají stovkám milionů dolarů. V České republice je momentálně zhruba 300 provozovatelů a na glamping je také navázaná řada dalších služeb spojených například s gastronomií a dalším servisem. Cena za noc v glampu se podle úrovně vybavenosti a velikosti pohybuje mezi 1000 až 10.000 korunami.

  • 13.4.2024

    Premiér Petr Fiala, který se dnes opět stal předsedou ODS, dostal od delegátů silný mandát. Shodli se na tom politologové, které ČTK oslovila. "Petr Fiala dostal přes 80 procent hlasů, což je dostatečně silný mandát, jakkoli samozřejmě ukazuje na to, že existuje nějaká, a ne úplně malá skupina delegátů v ODS, kteří mají k jeho vedení nějakou výhradu," míní politolog Ladislav Mrklas. "Myslím si, že to je něco, s čím bude muset Petr Fiala určitě pracovat, protože to je pochopitelně potenciál pro nějakou rebelii, v případě, že by například evropské nebo krajské volby v letošním roce dopadly špatně," doplnil. Podle něho je ve straně skupina, která bude na výsledky letošních voleb čekat, a pokud nebudou příznivé, může tato skupina současné vedení strany zpochybnit.

  • 13.4.2024

    Předsedou opozičního hnutí SPD bude dál jeho zakladatel a lídr Tomio Okamura. Na celostátní konferenci dostal 195 z 216 odevzdaných hlasů. Neměl protikandidáta. Na konferenci to oznámil šéf volební komise Tomáš Doležal. Podle něj získal Okamura 88 procent hlasů. Dorazil i bývalý prezident Miloš Zeman. Kritizoval SPD za neprosazování přímé volby starostů a hejtmanů. Zopakoval, že v příští vládě by rád viděl SPD a ANO. Zdravici zaslal i exprezident Klaus.

    SPD je na české politické scéně od června 2015, kdy ho Okamura založil po vnitrostranických sporech a odchodu z Úsvitu přímé demokracie. Uspělo ve sněmovních volbách v roce 2017 i 2021. Podle volebních průzkumů se teď podpora SPD pohybuje kolem deseti procent. Hnutí ve svém dlouhodobém programu píše, že je vlastenecké a prosazuje přímou demokracii, tradiční hodnoty, referendum o vystoupení z Evropské unie či rovný růst důchodů všem o stejnou částku. Odmítá přijímání migrantů, rovné manželství pro všechny či vyplácení dávek lidem, které označuje za nepřizpůsobivé.

    Konferenci SPD zahájil Okamura kritikou vlády a odmítnutím války či migrace. "Peníze Čechům, ne Ukrajině. Chceme mír, ne válku. Ne migraci, ne euru. Chceme právo na referendum," uvedl Okamura. Podle něj vláda "najela na strašení Ruskem a doslova válečný mód" a nedávné slovenské prezidentské volby mohou být inspirací. "Pokud se spojíme všichni, kdo chceme mír a ne diktát Bruselu, máme šanci zvítězit proti válečným štváčům z pětikoalice," uvedl šéf SPD.

  • 13.4.2024

    Světová rekordmanka v hodu oštěpem Barbora Špotáková se stala novou místopředsedkyní Českého atletického svazu (ČAS). Výbor ČAS ji zvolil na pozici, kterou do ledna zastával zesnulý Jaroslav Přibáň.

    Dvojnásobná olympijská vítězka a trojnásobná mistryně světa Špotáková ukončila profesionální kariéru v roce 2022, loni ještě závodila na Zlaté tretře nebo na mistrovství republiky. Do funkce místopředsedkyně svazu ji výbor kooptoval do řádných voleb, které se uskuteční na jaře příštího roku.

    Úspěšná atletka se na novou roli těší. "Pro rozvoj královny sportu je naprosto nezbytná podpora nejen ze strany samotného svazu, ale i ze strany komunální politiky a dalších subjektů. Mezi mé hlavní úkoly tak bude patřit především jednání o investicích s představiteli jednotlivých měst, obcí a krajů a též i vytvoření příznivých tréninkových podmínek pro všechny stávající, ale i budoucí atlety,“ uvedla Špotáková.

  • 13.4.2024

    Nejméně sto plavidel se dnes v Českém Krumlově zúčastnilo tradičního zahájení vodácké sezony. Odemykání Vltavy se konalo potřinácté. Velkému zájmu dopomohlo pěkné slunečné počasí a teploty okolo 20 stupňů Celsia, řekl ČTK za pořadatele Tomáš Kala.

    "Spokojenost je veliká, třináctý ročník se určitě povedl," řekl Kala. Řeku, jejíž voda měla teplotu 12 stupňů Celsia, symbolicky odemkly dvě dámy - vodnice. Pak už na zájemce, kterých bylo na startu více než 250, čekalo splouvání úseku do Zlaté Koruny dlouhého asi 12 kilometrů. "Pořádáme to v tomto úseku proto, že tam nedochází ke splouvání jezů. Je tam jen jeden ve Zlaté Koruně. V tuhle roční dobu ještě nikdo nechce být mokrý, nechce se koupat někde na jezech, proto tento klidnější úsek," řekl Kala.

    Vltava patří k jedné z nejvíce splouvaných řek v Česku. V úseku mezi Vyšším Brodem na Českokrumlovsku a Boršovem na Českobudějovicku každý rok řeku spluje přes 200.000 lidí.

  • 13.4.2024

    Premiér Petr Fiala se opět stal předsedou ODS, neměl protikandidáta. Získal 424 platných hlasů od 525 přítomných delegátů ostravského kongresu. Jeho cílem je vyhrát volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Mandát obhájil popáté, když ho dokončí, bude v čele ODS déle než zakladatel strany Václav Klaus. Fiala dnes delegáty požádal o silný mandát, který mu pomůže v parlamentních volbách příštího roku dovést ODS k vítězství. Prvním místopředsedou ODS se opět stal ministr financí Zbyněk Stanjura. Chce pokračovat ve stabilizaci financí a oslovit střední třídu.Na kongres se sjelo přes 500 delegátů, dvoudenní akci pojímají jako začátek cesty k sněmovním volbám v příštím roce. ODS v průzkumech preferencí drží druhé místo s odstupem za opozičním ANO bývalého premiéra Andreje Babiše. Ačkoli Fiala se netěší velké oblibě v průzkumech veřejného mínění, podporu mezi straníky má.

    Vláda pětikoalice, tedy ODS, lidovců, TOP 09, Starostů a Pirátů, má podle premiéra Petra Fialy splněno 60 procent z úkolů, které si před více než dvěma lety zadala. Vládní kabinet podle něj zvládl přejít přes neočekávané výzvy a restartu Česka nasvědčují všechny ekonomické ukazatele. "Poklesla inflace, ceny energií už několik měsíců klesají. Dočkáme se růstu reálných mezd," uvedl. Do voleb chce Fiala připravit plán rozvoje země na další dvě volební období, tedy s přesahem deseti let. Stavět hodlá na investicích a vzdělávání. V souvislosti s jednáním o změně penzí, které moderuje prezident Petr Pavel, uvedl, že důchodovou reformu vláda prosadí, ať už k tomu dá opozice souhlas, nebo ne.

  • 13.4.2024

    S vedením, které dnes vyberou občanští demokraté na volebním kongresu v Ostravě, chce premiér Petr Fiala vyhrát sněmovní volby v příštím roce a nenechat tak zemi napospas populistům. Novinářům to řekl při příchodu na sjezd. Do hotelu Clarion Fialu, který obhajuje mandát předsedy strany popáté, i další členy předsednictva přijeli podpořit lídři všech čtyř koaličních stran. Novinářům řekli, že si přejí pokračování spolupráce tak, aby mohli v poslední etapě vládního mandátu naplnil všechny závazky.

    Fiala protikandidáta nemá, stejně jako první místopředseda a ministr financí Zbyněk Stanjura. Neočekávají se ani velké změny na dalších místech předsednictva. Souboj může nastat o čtvrté zatím prázdné místopředsednické místo, o které se utkají první místopředsedkyně poslaneckého klubu Eva Decroix a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček. Decroix má podporu ministra dopravy Martina Kupky či Stanjury.

    Na kongres se sjelo kolem 530 delegátů, dvoudenní akci pojímají jako začátek cesty k sněmovním volbám v příštím roce. ODS v průzkumech preferencí drží druhé místo s odstupem za opozičním ANO bývalého premiéra Andreje Babiše. Ačkoli Fiala se netěší velké oblibě v průzkumech veřejného mínění, podporu mezi straníky má.

  • 13.4.2024

    Olomoucký arcibiskup Josef Nuzík se dnes v katedrále svatého Václava v Olomouci před zraky několika tisíc věřících ujal svého úřadu, do kterého jej při bohoslužbě uvedl apoštolský nuncius v ČR Jude Thaddeus Okolo. Nuzík se stal 15. arcibiskupem olomouckým a metropolitou moravským. Inauguraci nového olomouckého arcibiskupa zažili věřící na Moravě naposledy v roce 1992 s Nuzíkovým předchůdcem Janem Graubnerem, který se v roce 2022 stal arcibiskupem pražským.

    Apoštolský nuncius Okolo nejprve v úvodu bohoslužby vyzval k přečtení papežské buly, kterou byl Nuzík 9. února jmenován olomouckým arcibiskupem. Po skončení této části obřadu novému arcibiskupovi předal berlu olomouckých arcibiskupů a doprovodil ho k předsednickému křeslu, na které Nuzík usedl na znamení převzetí svěřeného úřadu.

  • 13.4.2024

    Horolezkyně Klára Kolouchová dnes jako první česká žena stanula na vrcholu Annapurny. Na 8091 metrů vysoký himálajský vrchol a desátou nejvyšší horu světa vylezla dopoledne se skupinou nepálských šerpů a součástí expedice byly i Ukrajinka Iryna Karaganová a Britka Samiur Rashidová, uvedl specializovaný server explorersweb.com.

    Pětačtyřicetiletá Kolouchová zdolala Annapurnu, jež má pověst jednoho z nejnebezpečnějších vrcholů vůbec, pět let poté, co jako první česká žena vystoupila na druhou nejvyšší horu světa K2 (8611 m). Ve stejném roce 2019 byla pražská rodačka i na třetím nejvyšším vrcholu Kančendženze (8586 m) a už v roce 2007 zdolala ještě pod rodným jménem Poláčková Mount Everest (8848 m).

    Annapurnu před Kolouchovou pokořilo šest Čechů. Josef Rakoncaj to dokázal jako první v roce 1988, ve stejném roce se na vrchol dostali také Jindřich Martiš s Josefem Nežerkou, následovali Martin Minařík (2009), který se ale při sestupu ztratil, a Radek Jaroš s Janem Trávníčkem (2012).

Pages