-
22.6.2026
Změnou financování veřejnoprávních médií současná vláda pouze plní svůj program, řekl na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). "Fascinuje mě, kolik nepravd v souvislosti s novým financováním veřejnoprávních médií je v mediálním prostoru. Někdo neustále opakuje, že to lidé zaplatí z daní. Není to pravda, daně se nenavyšují," uvedl Babiš. Veřejnoprávní média hodlá vláda platit z rozpočtové kapitoly ministerstva kultury. Babiš řekl, že před navýšením koncesionářských poplatků v loňském roce měly veřejnoprávní média stejné rozpočty jako nyní navrhuje vláda, a přitom tehdy žádné protesty nebyly. Rozpočty obou institucí se mají snížit asi o 15 procent, celkem o 1,4 miliardy korun proti letošku. ČT a ČRo uvedly, že by musely omezit výrobu pořadů a propustit 450 až 700 zaměstnanců ze 4250. "Když někdo tvrdí, že my chceme tímto krokem ovlivňovat veřejnoprávní média, opak je pravdou. Opozice navýšením (televizních a rozhlasových) poplatků ovlivnila média," řekl Babiš.
Představitelé opoziční ODS na odpolední tiskové konferenci zopakovali, že přijetí příslušného zákona budou blokovat. Předseda ODS Martin Kupka řekl, že i kdyby vládní koalice prosadila hlasování o zákonu v pevnou dobu, ještě zbývá Senát a prezident. Způsob přípravy zákona navíc podle něj zakládá řadu vážných důvodů pro podnět k Ústavnímu soudu.
Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vstoupili v pondělí do čtyřiadvacetihodinové výstražné stávky, kdy protestují proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a financovat je ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost.
-
22.6.2026
Česko k začátku příštího roku ukončí členství v Bruselském institutu pro geopolitiku (BIG). Na návrh ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) o tom dnes rozhodla vláda. Macinka po jednání kabinetu institut označil za eurofederalizační neziskovou organizaci. Přínosy jsou v podstatě zanedbatelné a i s ohledem na aktuální zahraničněpolitické priority vlády nemá smysl, aby ČR v neziskovce byla a platila 70.000 eur (asi 1,69 milionu korun) ročně za členství, řekl ministr. Vstup do instituce schválil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) v březnu 2023. Součástí byl i právě souhlas s každoročním členským příspěvkem z rozpočtu ministerstva zahraničí. Ten podle předkládací zprávy k dnešnímu rozhodnutí, kterou má ČTK k dispozici, aktuálně činí 70.000 eur. "Ministerstvo zahraničních věcí v rámci pravidelného vyhodnocení přínosu členství v mezinárodních organizacích dospělo k závěru, že přínos členství v BIG zůstává za očekáváním a ve střednědobém horizontu v tomto ohledu neočekáváme zlepšení," uvádí zpráva. Úřad v ní navrhl splnění českých závazků pro letošní rok a ukončení členství k 1. lednu 2027, což dnes vláda schválila.
-
22.6.2026
Polojasno až jasno, během dne místy při přechodně zvětšené oblačnostizejména přeháňky nebo bouřky, ojediněle i silné. Nejvyšší teploty 25 až 30 °C, na jihu Moravy a ojediněle i v Čechách až 32 °C. Nejvyšší teploty v 1000 m na horách kolem 22 °C.
-
22.6.2026
Jihlavská zoologická zahrada se po dvou letech vrátila k tradičnímu chovu rysů karpatských. Pár rysů z loňského odchovu dostala z Německa a z Francie. Do opraveného výběhu byla zvířata vypuštěna minulý týden. Novinářům to dnes řekl ředitel zoo Jan Vašák. Jedna samice rysa před Vánoci v roce 2022 překonala oplocení a ze zoo utekla, nepovedlo se ji najít. Dva zbývající rysy později zahrada předala do jiných chovů. Ačkoliv jsou rysi obecně plachá zvířata a v novém prostředí bývají nervózní, samec rysa se dnes novinářům ukázal. "Já doufám, že budou v pohodě a letos už ne, ale že v příštím roce dají nějaká koťata a že navážeme na to, co jsme tady s tímhle druhem dělali a že se případně zapojíme i do návratu rysů někde v místech, kde ubyli," řekl Vašák. Rysi karpatští jsou poddruhem rysa ostrovida. "Patří mezi významné evropské šelmy, jejichž ochrana je v přírodě stále velmi důležitá," uvedla Simona Kubičková ze zoo. Chov rysů se v Jihlavě datuje od roku 1985.
-
22.6.2026
Vláda schválila plán vývoje veřejných financí do roku 2030, odešle ho k definitivnímu potvrzení Evropské komisi. Novinářům to po jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Plán předpokládá v příštím roce prohloubení schodku sektoru vládních institucí, v dalších letech by se mělo saldo zlepšovat. Fiskálně-strukturální plán zpracovává podle hospodářských pravidel Evropské unie každá členská země. Plán by měl vést k zajištění udržitelných veřejných financí jednotlivých států. Na jeho základě se budou stanovovat maximální povolené výdaje státního rozpočtu v jednotlivých letech. Podle plánu by měl deficit vládních institucí v příštím roce vzrůst na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z letošních 2,6 procenta HDP, následně začne klesat až na 1,3 procenta HDP v roce 2030. Podle Schillerové by se od roku 2028 měly začít projevovat dopady investic na český hospodářský růst. "Počítáme s postupným snižováním deficitu a zlepšováním hospodaření veřejných financí," řekla.
Plán rovněž předpokládá, že se v nadcházejících letech stabilizuje míra zadlužení Česka. Příští rok by měla vzrůst na 46,8 procenta HDP z letošních 45,6 procenta HDP, do roku 2030 ale mírně klesne na 46,4 procenta HDP.
-
22.6.2026
Prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře. Po jednání kabinetu to oznámil premiér Andrej Babiš, který delegaci povede. Vedle premiéra budou Česko zastupovat ministři obrany a zahraničí Jaromír Zůna (za SPD) a Petr Macinka (Motoristé sobě). Důvody jsou praktické, uvedl Babiš (ANO) po jednání kabinetu. Vláda tak rozhodla na jeho návrh. Mandát byl podle Babiše upraven po jednání ministrů obrany, který se uskutečnil minulý týden v Bruselu. Zopakoval, že chce na summitu hájit postoj ČR k naplňování aliančních závazků. "Že by šlo z naší strany o truc nebo že bychom mu něco zakazovali, není to pravda," uvedl Babiš ke sporu s prezidentem. Pavel avizoval, že v případě odmítnutí své žádosti účastnit se vrcholného fóra podá kompetenční žalobu. Argumentoval tím, že zastupování země navenek je jeho ústavní pravomoc. Babiš v pondělí řekl, že kompetenční žaloba by byla zbytečná a argumenty jsou jasné. Prezident se podle něj vžil za bývalé vlády do role lídra v zahraniční politice. Současný kabinet má ale dostatečné kompetence a chce zahraniční politiku aktivně vést, vysvětlil, proč vláda v delegaci prezidenta nechce.
Babiš zopakoval, že nedávno vláda schválila prezidentovo vedení delegace na valné shromáždění OSN. Zmínil také, že prezident podle dostupných informací během svého mandátů podnikl 61 zahraničních cest.
Hrad oznámil, že vyjádření prezidenta Petra Pavla k rozhodnutí vlády o složení delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO) zveřejní Kancelář prezidenta republiky v úterý dopoledne.
-
22.6.2026
V pražské pankrácké věznici lidé uctili památku právničky a političky Milady Horákové a dalších obětí komunistického režimu. Pietní shromáždění se jako již v minulých letech uskutečnilo na místě, kde byla žena před 76 lety po vykonstruovaném procesu popravena. Zástupci vězeňské služby, politiků, soudů i dalších institucí položili věnce k pamětní desce. Zazněla státní hymna a pietní akt uzavřela minuta ticha. Řečníci ve svých proslovech připomněli odvahu Milady Horákové i krutosti komunistického režimu. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jiří Barták (Motoristé) vyzdvihl také vnitřní svobodu političky a její absolutní oddanost pravdě. Popsal, jak se snažila chránit slabší a pomáhat jim. Starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS) doplnil, že ani v dnešní době nesmíme zapomínat na hodnoty, které vyznávala. Právnička, národněsocialistická poslankyně a bojovnice za práva žen Horáková aktivně vystupovala proti komunistickému režimu. V roce 1950 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti za údajnou špionáž a velezradu. Popravena byla navzdory přímluvám osobností z celého světa.
-
22.6.2026
S vozidlem, které váží asi 25 kilogramů, budou studenti z Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) soutěžit na mezinárodních závodech v úsporné jízdě Shell Eco-marathon Europe. Auto s díly vytisknutými na 3D tiskárně a karbonovým podvozkem tým Green Gliders v Praze představil novinářům. Závodu se zúčastní podruhé. Cílem je ujet co největší vzdálenost na jeden litr paliva či na jednu kilowatthodinu. Letos se závod koná od 24. do 28. června na Silesia Ringu v Polsku. Shell Eco-marathon je závod pro mladé konstruktéry, kteří navrhují a staví inovativní vozidla zaměřená na energetickou efektivitu. Nejlepší týmy dokážou ujet více než 2500 kilometrů na jeden litr paliva. Vysokoškoláci z týmu Green Gliders loni při premiérové účasti dosáhli vzdálenosti 171 kilometrů na jednu kilowatthodinu. Letos by chtěli zvládnout alespoň dvojnásobnou vzdálenost.
-
22.6.2026
Nástroje využívající umělou inteligenci (AI) používají aspoň občas skoro tři čtvrtiny Čechů. Lidé v AI vidí pomoc při rutinních pracích, ale i možnou hrozbu. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Akademie věd ČR, prováděném letos na přelomu března a dubna. Nástroje AI schopné generovat texty, obrázky nebo i počítačové programy využívají a oceňují především lidé ve věkových kategoriích do 65 let nebo s vysokoškolským vzděláním. Alespoň někdy využije AI nástroje podle průzkumu 72 procent dotázaných. Minimálně jednou týdně je pak používá až 51 procent lidí a 12 procent více než dvakrát za den. Naprostá většina účastníků průzkumu také uvedla, že má povědomí o rozvoji AI. Více než dvě třetiny lidí pak řekly, že mají o umělé inteligenci nějaké vědomosti. Že o rozvoji AI nikdy neslyšeli, uvedlo jen jedno procento dotázaných. Přibližně čtvrtina Čechů vidí přínosy AI v rutinních a administrativních úkolech, úspoře času nebo lepším přístupu k informacím. Podle 14 procent lidí může AI pomáhat také ve zdravotnictví či vědě a výzkumu. Pouze jednotky procent lidí si myslí, že má AI přínos ve studiu, kreativní práci či programování.
-
22.6.2026
Lidský řetěz účastníků happeningu v pondělí krátce před polednem obemknul budovu Českého rozhlasu (ČRo) na pražských Vinohradech, aby mu vyjádřili podporu v jednodenní stávce. Mluvčí ČRo Lidija Erlebachová novinářům řekla, že do stávky v rozhlase se oficiálně připojilo přes 1000 pracujících. Další ji podporují, ale kvůli závazku plnit veřejnou službu jsou v práci. Herci Ivan Trojan, Barbora Lukešová a Jiří Havelka z Dejvického divadla vystoupili na pódium před vchodem do rozhlasové budovy na Vinohradské 12 a četli z preambule kodexu ČRo.
Stovky zaměstnanců České televize (ČT) oděných v černém se v poledne sešly rovněž před budovou Zpravodajství na Kavčích horách k hodinovému protestnímu shromáždění. To je součástí 24hodinové výstražné stávky proti změně financování ČT a Českého rozhlasu (ČRo), kterou pořádá iniciativa zaměstnanců Veřejnoprávně za podpory odborů.
Také před budovami České televize i Českého rozhlasu v Brně či v Ostravě se v pondělí před polednem shromáždili zaměstnnanci a jejich sympatizanti.
Rozhlas, stejně jako Česká televize (ČT), do stávky vstoupil kvůli vládnímu plánu na změnu financování veřejnoprávních médií. Účastníci happeningu také drželi minutu ticha za stabilitu ČRo i ČT. Stávku vyhlásila iniciativa zaměstnanců ČT a ČRo Veřejnoprávně s podporou odborových organizací. Organizátoři protestní akce před rozhlasem doplnili, že k vykonávání své profese potřebují, aby rozhlas zůstal nezávislou institucí bez politického i jiného nátlaku. Navrhovaná změna financování to podle nich ale ohrožuje, vedle toho hrozí stejně jako v ČT propouštění, omezování nabídky pořadů a rušení stanic.
Změnu financování vláda odůvodňuje mimo jiné plněním slibů voličům a úsporami. Koaliční politici tvrdí, že nezávislost ČT a ČRo tím není nijak ohrožena, podobný model funguje i v dalších zemích Evropské unie.
Pages
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »