Zprávy

Ústavnímu soudu důvěřují asi tři pětiny lidí, prezidentovi Petru Pavlovi pak 52 procent Čechů. Důvěra lidí v Ústavní soud v posledních letech mírně oslabila, důvěra v hlavu státu poklesla od letošního května o pět procentních bodů. Ostatním ústavním institucím věří třetina či méně lidí. Vyplývá to z listopadového průzkumu agentury STEM, která výsledky poskytla ČTK. Ústavnímu soudu nyní věří 59 procent dotázaných, před dvěma lety se ale soud těšil důvěře 60 procent lidí a před třemi lety 67 procent lidí. S letošním nástupem Petra Pavla do funkce se podle průzkumu STEM výrazně zvýšila důvěryhodnost prezidenta. Zatímco v letech 2021 a 2022 důvěřovalo prezidentovi 34 a 37 procent respondentů, letos v květnu to bylo 59 procent. Od května se důvěra snížila o pět procentních bodů. Senátu nyní věří 32 procent lidí, Poslanecké sněmovně 29 procent a členům vlády 21 procent lidí. Podle průzkum je míra důvěry českých občanů v politické instituce s výjimkou prezidenta tradičně velmi nízká.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na hrozbu spojenou s používáním aplikace WeChat, za kterou stojí čínská firma. Aplikace podle NÚKIB sbírá značný objem dat, která by mohla sloužit k přesnému zacílení kybernetických útoků či k vydírání. Kybernetický úřad o tom informoval na webu. WeChat ve světě používá přibližně 1,3 miliardy aktivních uživatelů. Nejvíce oblíbená je v Číně a v zemích s početnějšími čínskými komunitami. V České republice ji podle NÚKIB používá zhruba 40.000 lidí, jde ale často o exponované osoby, například diplomaty, obchodníky, akademiky nebo čínské disidenty. Právě jejich citlivá data získaná prostřednictvím WeChat by podle NÚKIB mohla být v budoucnu zneužita například k vydírání.

Celkové ceny energií rozhodně neporostou o desítky procent, řekl ve Sněmovně premiér Petr Fiala (ODS) v souvislosti s očekávaným zvýšením ceny regulované části od příštího roku. Výjimkou mohou být podle premiéra odběratelé, kteří mají fixované ceny z doby před energetickou krizí. Plošná pomoc státu odběratelům byla od počátku časově ohraničená, upozornil Fiala. S nynější stabilizací situace v tržní, neregulované složce ceny energií je podle něho nutný přechod k cílené pomoci. Energetický regulační úřad dnes oznámí definitivní podobu cen regulované složky energií pro příští rok. Původní návrh úřadu počítal s meziročním růstem pro domácnosti o 71 procent a u plynu o 39 procent. To by znamenalo, že by si spotřebitelé v příštím roce za regulovanou složku elektřiny připlatili tisíce korun. Fiala očekává, že úřad původní návrh upraví "správným směrem". Poznamenal však, že návrat k předkrizovým cenám energií nyní není možný. "Návrat k těm cenám, které tady byly, v nějakém krátkém čase očekávat nemůžeme," řekl Fiala.

Někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger, který zemřel ve středu ve věku 100 let, svým realistickým přístupem ovlivnil celé generace diplomatů a analytiků. Na síti X to napsal premiér Petr Fiala (ODS). „Henry Kissinger byl významným politikem a diplomatem 20. století, ale také mimořádným a inspirativním teoretikem politiky, který svým realistickým přístupem ovlivnil celé generace diplomatů a analytiků,“ uvedl Fiala. Doplnil, že nedávno přečetl Kissingerovu knihu Umění politické strategie. „Byl inspirativní až do své stovky, požehnaného věku, v němž nás opustil. Čest jeho památce,“ dodal Fiala. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) formoval Kissingerův přínos diplomacii světovou scénu. „Před pár měsíci mi Henry Kissinger napsal, že pozorně sleduje úsilí Česka v evropském příběhu. Jeho přínos diplomacii nesporně formoval světovou scénu a o jeho odkazu se bude mluvit ještě dlouhá léta. Upřímnou soustrast blízkým,“ napsal šéf české diplomacie na sítí X.

Zásadní roli měl Kissinger třeba při sbližování Spojených států a Číny v 70. a 80. letech minulého století. Podílel se také na vyjednáváních o ukončení války ve Vietnamu. Za to dostal v roce 1973 Nobelovu cenu za mír.