Zprávy

Petra Kvitová v reakci na návrat ruských a běloruských tenistů do Wimbledonu uvedla, že by tenisté z těchto zemí neměli být ani na olympijských hrách. "Můj postoj je samozřejmě stále jasný, jsem proti válce a více mi záleží na lidech a hráčích z Ukrajiny. Oceňuju, že Wimbledon to měl loni těžké, když se nedávaly body kvůli tomu, že tam Rusové a Bělorusové nehráli," odpověděla Kvitová na otázku, co jako šampionka z let 2011 a 2014 říká pátečnímu oznámení Wimbledonu.

"A podle mého názoru by neměli (tenisté z Ruska a Běloruska) startovat ani na olympiádě. V tomhle jsem spíše na ukrajinské straně. Cítím to tak, že olympijské hry jsou tu proto, že nechceme na světě válku. Takže to mi dělá starost. A opravdu jsem ocenila, když je Wimbledon loni nepozval," zopakovala bronzová medailistka z olympijských her v Riu de Janeiro 2016, kterou dnes v Miami čeká finále proti Jeleně Rybakinové z Kazachstánu.

Tenis jako jeden z mála sportů umožnil ruským a běloruským sportovcům po začátku války na Ukrajině loni v únoru nadále individuálně s neutrálním statusem startovat, nesmějí se ale účastnit týmových soutěží.

V Moravské zemské knihovně (MZK) v Brně se dnes otevřela Knihovna Milana Kundery, v den 94. narozenin jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století. Vznikla v prvním patře nad kavárnou a zpřístupněno je v ní více než 3000 autorských publikací, archiv recepce jeho tvorby v podobě kritik a část listinného archivu, který obsahuje Kunderovu korespondenci. Knihovna mohla vzniknout v jeho rodném Brně díky daru manželů Kunderových, který se loni převážel z Francie do Brna, řekl dnes novinářům ředitel MZK Tomáš Kubíček.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) při svém projevu také přečetl, jak se z pocitů z přesunu knihovny z Paříže do Brna vyznala Kunderova manželka Věra. Její manžel se tímto podle ní vrací do svého rodného města, na které se steskem myslí po celou dobu, kdy pobývá ve Francii. Emigroval v roce 1975, komunistický režim ho o čtyři roky později zbavil československého občanství a až v roce 2019 mu bylo vráceno české občanství.

Valdštejnská zahrada v areálu Senátu bude od sooty po zimní přestávce přístupná veřejnosti. Obnovují se také víkendové prohlídky Valdštejnského paláce, který patří k nejvýznamnějším stavbám z přelomu období manýrismu a raného českého baroka v Česku.

Valdštejnská zahrada je oblíbeným místem nejen pro místní obyvatele a pro turisty, ale také příjemnou zkratkou mezi stanicí metra a ministerstvem financí či sídlem Sněmovny. Lidé se jí budou moci projít až do konce října ve všední dny od 07:00 do 19:00, o víkendech od 09:00 do 19:00.

Senátní zahrada je s rozlohou 14.000 metrů čtverečních druhou největší ve vnitřní Praze, hned po nedalekých zahradách Pražského hradu. Na rozdíl od hradních zahrad je přístupná bezplatně. V roce 1634 ji nechal zbudovat Albrecht z Valdštejna v manýristickém stylu. Návštěvníci v ní mohou obdivovat soubor devíti bronzových plastik, kopií díla nizozemského sochaře Adriana de Vriese, a unikátní salu terrenu, vyzdobenou freskami italského malíře Baccia del Bianca. V ní se během léta konají koncerty.

Vasektomii, tedy podvázání chámovodů z antikoncepčních důvodů, v ČR podstoupilo dosud asi 7000 mužů. V současné době jich je podle androloga Lukáše Bittnera asi tisícovka ročně a poptávka za pět let vzrostla téměř pětinásobně. Nezákonná přestala být tato operace teprve před 11 lety. Lékaři umí chámovody po vasektomii i znovu napojit, úspěšnost početí je v takovém případě 50 až 60 procent. V tiskové zprávě k výročí o tom informovala klinika Iscare.

"Od legalizace vasektomie bylo v Česku provedeno zhruba 7000 takových zákroků, z toho zhruba polovina z nich u nás na andrologické klinice," uvedl Bittner. Nejčastější motivací je podle něj přání, aby partnerka nemusela již dále používat hormonální antikoncepci. "Průměrný věk muže podstupující vazektomii na naší klinice je 38 roků a má v průměru 2,6 dítěte," dodal.

Sterilizace zdravého muže z antikoncepčních důvodů byla podle zákona od 70. let minulého století nelegální a bez příslušného povolení naplňovala podstatu trestného činu. Zájemci museli předstoupit před sterilizační komisi, která projednávala pouze žádosti ženatých mužů a ve většině případů operaci nepovolila.