• 18.3.2024

    Polojasno až jasno. Nejvyšší teploty 8 až 12 °C, na severovýchodě kolem 7 °C.

  • 18.3.2024

    Vědci z laboratoře pro radiouhlíkové datování Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR datovali další tři pravěké kresby z Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, jsou staré 5200 až 6500 let. Na stěnách jeskyně je nyní prokazatelně zjištěno 13 pravěkých kreseb. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí Správy jeskyní České republiky Pavel Gejdoš. Dotyčné abstraktní kresby vědci nalezli před časem ve staré Kateřinské jeskyni. "Všechny tři mají zjištěné stáří v rozmezí 5200 až 6500 let. Celkem je tedy na stěnách jeskyně prokazatelně zjištěno 13 pravěkých kreseb a počet pravděpodobně není konečný," uvedl Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky.

    Právě v Kateřinské jeskyni je i nejstarší kresba v ČR, které je 7000 let. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek, v Hlavním dómu jeskyně. V jeskyni také pokračoval archeologický výzkum vedený odborníky z Univerzity Palackého v Olomouci, který přinesl další objevy. Doplnily se nálezy pravěkých a středových střepů z roku 2022, vědci nalezli i velké kovové pláty s vyraženými otvory po mincích, což upřesnilo rozsah činnosti středověké penězokazecké dílny. Nalezli i několik kamenných pravěkých nástrojů, kromě jiného šipku se světlého skandinávského rohovce. Největším překvapením byl nález dvou kamenných destiček s rytinou připomínající procesí chetitských bohů. "

  • 18.3.2024

    V Česku v únoru zemřel člověk nakažený černým kašlem. Byl ve věku 55 až 64 let, uvedl Státní zdravotní ústav ve své pravidelné zprávě. Mluvčí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Veronika Krejčí ČTK řekla, že šlo o muže z hradeckého kraje, který zemřel 10. února a měl i další vážná onemocnění. Onemocnění černým kašlem nebylo bezprostřední příčinou jeho úmrtí, uvedla. Jedno úmrtí na černý kašel evidoval SZÚ i loni, předtím v roce 2014. V obou případech šlo o seniory. Od začátku roku eviduje 3101 případů této nemoci. Jen za minulý týden se touto nemocí nakazilo 827 lidí. Proti předchozím letům jí výrazně přibylo, letošní počty jsou nejvyšší za posledních 60 let. V letech 1984 až 2004 nemoci v ČR nikdo nepodlehl, od roku 2004 evidují lékaři podle SZÚ čtyři úmrtí neočkovaných kojenců, v roce 2014 zemřel senior. Třetinu nakažených černých kašlem podle ústavu tvoří mladiství mezi 15 a 19 lety. To může podle odborníků souviset se změnou očkovací látky od roku 2007. Má méně nežádoucích účinků po očkování, ale vytváří méně trvalou imunitu. Lékaři nyní řeší nárůst počtu i dalších nemocí, proti kterým se lidé povinně očkují a v ČR se vyskytovaly jen sporadicky nebo jejich počet ubýval. Na začátku března SZÚ informoval o úmrtí dvaaosmdesátiletého muže na záškrt, které bylo první za 55 let.

  • 18.3.2024

    Bazilika sv. Praxedy v Římě nese nově označení Cyrilometodějská stezka – Kulturní stezka Rady Evropy. Stalo se tak po dvou letech od podepsání memoranda o spolupráci mezi touto bazilikou a sdružením Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje, řekla ČTK zástupkyně sdružení Martina Janochová. Trasy Cyrilometodějské stezky odkazují na kulturní kořeny Slovanů spojené s příchodem soluňských bratří, svatých Cyrila a Metoděje, na Velkou Moravu. Sdružení, které se zabývá rozvojem stezky, má členy z devíti zemí. "Podle všeobecně přijatého mínění je bazilika s přilehlým klášterem místem, kde s největší pravděpodobností soluňští bratři pobývali, když byli v Římě. Navíc, v blízké bazilice Santa Maria Maggiore byla schválena slovanská liturgie. V papežské bazilice sv. Klimenta nedaleko proslulého Kolosea se zase nachází hrob sv. Cyrila. Uvedené tři baziliky patří k místům, které by nejen ctitelé cyrilometodějského odkazu, ale i návštěvníci krásného a historického města Řím, neměli minout," uvedl náměstek hejtmana Zlínského kraje Lubomír Traub (ODS), který je také předsedou sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje. Označení vyjednával se zástupci sdružení a Zlínského kraje také český velvyslanec ve Vatikánu Václav Kolaja.

  • 18.3.2024

    Jarní houby začaly letos podle mykologů růst o dva až tři týdny dřív než v jiných letech. Už lze najít ucho Jidášovo, hlívu ústřičnou, nebo třeba smrže kuželovitého. To, že jarní houby rostou, se dá poznat podle mykologa Pavla Morana i díky tomu, že začal kvést podběl lékařský. „Ten kvete přesně v době, kdy začínají růst smrže a kačenky české, první dobré jedlé jarní houby,“ vysvětluje.

  • 18.3.2024

    Bývalý prezident Miloš Zeman dál zůstává na jednotce intenzivní péče. Podle ošetřujících lékařů je při vědomí a spolupracuje při rehabilitaci. Českému rozhlasu to řekla Jana Krejčí Merxbauerová z Fakultní nemocnice Motol. V pondělí se kvůli Zemanovu zdravotnímu stavu sešlo lékařské konzilium. Exprezident je v nemocnici od čtvrtka. Lékaři mu odstranili krevní sraženinu v noze. Při operaci obnovili prokrvení a musejí mu pravidelně ošetřovat rány. Zatím není jasné, jak dlouho v nemocnici zůstane.

  • 18.3.2024

    Hutě v Česku loni vyrobily 3,4 milionu tun suové ocele, což je nejnižší hodnota v historii. Vyplývá to ze statistik Ocelářské unie. Jen oproti minulému roku se produkce snížila o více než pětinu. Nižší byla i spotřeba oceli, která se v Česku dostala na nejnižší úroveň od vrcholu finanční krize v roce 2009. Pokles výroby měl zároveň negativní vliv i na vývoz zboží do zahraničí. Kromě snížené poptávky měla na nižší produkci oceli vliv například i inflace a politická situace ve světě.

  • 18.3.2024

    Prezident Petr Pavel dosud povolil 20 Čechům vstup do ukrajinských ozbrojených sil, naopak nevyhověl 56 žádostem. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí Hradu Eva Hromádková. Souhlas hlavy státu připojit se k Ukrajincům by podle dosavadních dat mělo mít celkem přes 150 Čechů, výrazná většina jej získala od Pavlova předchůdce Miloše Zemana. Pokud se čeští občané chtějí do bojů na straně Kyjeva legálně zapojit, musí předem požádat prezidenta o povolení služby v cizích ozbrojených silách. V případě, že se na Ukrajinu vydali bez získání této výjimky, za což jim hrozí trestní stíhání, mohou zpětně požádat o abolici, kterou ještě spolupodepisuje předseda vlády. Čeští dobrovolníci se do bojů na Ukrajině, která čelí ruské agresi od předloňského 24. února, zapojili zřejmě měsíc po vypuknutí konfliktu. "Prezident republiky dosud vyslovil 20 souhlasů se vstupem českých občanů do ozbrojených sil Ukrajiny. Nevyhověl 56 žádostem. Jednalo se o odmítnutí na základě nedoporučujících stanovisek ministerstva vnitra či ministerstva obrany," uvedla Hromádková. Kancelář prezidenta republiky zároveň podle mluvčí chce proces udělování souhlasu ve spolupráci s ministerstvy upravovat, aby byl flexibilnější. Česká diplomacie eviduje čtyři české občany, kteří padli v bojích na území Ruskem napadené země.

  • 18.3.2024

    Český ministr zahraničí Jan Lipavský chce vyzvat další státy EU, aby se zapojily do české iniciativy na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Na jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu chce také poděkovat těm zemím, které tak již učinily. Jak Lipavský řekl novinářům, k iniciativě se dosud připojilo 18 zemí, mezi kterými jsou i státy mimo EU, například Kanada či Norsko. Zásoby munice se pro Ukrajinu v zimě staly kritickým problémem a Kyjev se od začátku ruské invaze z února 2022 do značné míry spoléhá na vojenskou pomoc Západu. Český poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar minulý týden ČTK řekl, že první dodávky by měly dorazit na Ukrajinu nejpozději v červnu.

  • 18.3.2024

    Ceny průmyslových a zemědělských výrobců v ČR v únoru meziročně opět klesly, zatímco ve stavebnictví a v tržních službách pro podniky se znovu zvýšily. Český statistický úřad (ČSÚ) na webu informoval, že v porovnání s loňským únorem byly ceny v průmyslu nižší o 0,9 procenta a v zemědělství o 18,7 procenta. Ceny stavebních prací stouply o 1,6 procenta a tržních služeb pro podniky o 4,9 procenta. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Pages