• 16.9.2021

    Pravděpodobnou podobu svaté Ludmily ve čtvrtek v Praze představili zástupci týmu, který domnělou podobiznu sestavil. Člen týmu Matěj Šindelář řekl, že nejvýraznějším prvkem tváře svaté Ludmily byl předkus horní čelisti. K tomuto zjištění podle něj přispěl i výzkum jejích zubů, které se zachovaly, a na základě opotřebení plošek zubů odborníci dospěli ke svému závěru. Barvu očí spíše odhadli, barvu vlasů neprezentovali, neboť Ludmila jako vdaná žena v 10. století nechodila prostovlasá. Mezinárodní tým je shromážděn kolem Brazilce Cicera Moraese, který vytváří software, jenž pomáhá obličeje rekonstruovat. Podobně rekonstruoval i tváře jiných historických osobností. "Díky tomuto softwaru se podařilo zrekonstruovat kompletní obličejovou část lebky svaté Ludmily," uvedl. K modelu možné podoby kněžny ale přispělo mnoho podkladů. Vědci například pracovali se studiemi a analýzami paleoantropologa Emanuela Vlčka. Díky tomu měl tým k dispozici antropologický posudek, rentgenologické vyšetření a zprávu o zdravotním stavu kněžny. Dalším zdrojem informací byly výsledky moderních analýz kosterních ostatků nejstarších Přemyslovců z Pražského hradu, tedy Ludmiliných příbuzných.

  • 16.9.2021

    Většinou oblačno, během dne místy přeháňky. Na východě zpočátku až zataženo s doznívajícím deštěm. Nejvyšší teploty 17 až 22 °C, v 1000 m na horách kolem 12 °C.

  • 16.9.2021

    Poctivý nálezce, který odevzdal náhodně objevený poklad, dostane od Moravskoslezského kraje půlmilionovou odměnu. Kraji předal 2231 vzácných mincí, které před pěti lety našel zakopané v okolí Vítkova na Opavsku. O přiznání odměny, která nálezci ze zákona patří, rozhodli krajští zastupitelé. Součástí nálezu byly pražské groše Karla IV. a Václava IV. "Mince zakopané v hliněné nádobě na Vítkovsku mají odhadem hodnotu 1,5 milionu korun. Je to určitě vzácný nález, který má hlavně kulturně historickou hodnotu a je zajímavý i svým složením. Předpokládá se, že tento majetek jeho majitel uschoval poblíž obchodní stezky někdy před vypuknutím husitských válek. Chtěl tak uchránit na tu dobu opravdu velké bohatství. Zakopal mince vydané v šedesátiletém časovém rozmezí, což nasvědčuje tomu, že mince nastřádaly dvě nebo dokonce tři generace," uvedl náměstek hejtmana pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo (KDU-ČSL).

  • 16.9.2021

    Prezident Miloš Zeman vyhlásil termíny hlasování v říjnových sněmovních volbách pro lidi v karanténě. Na takzvaných volebních stanovištích budou volit ve středu 6. října. V takzvaných pobytových zařízeních, například v domovech pro seniory, se volby budou konat ve čtvrtek 7. října. Pražský hrad to uvedl na svém webu. Rozhodnutí spolupodepsal předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Řádné hlasování ve volbách už dříve Zeman stanovil na 8. a 9. října. Lidé, kteří budou počátkem října v povinné karanténě kvůli koronaviru, budou moci za vymezených podmínek hlasovat ve sněmovních volbách díky speciálnímu zákonu, který byl přijat v létě. Na jeho základě Zeman termíny vyhlásil.

  • 16.9.2021

    Cenu Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí obdrželo 11 osobností. Kvůli koronavirové pandemii ocenění většina převezme na velvyslanectvích v zemích jejich působnosti. Přímo z rukou ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) ve čtvrtek v Černínském paláci cenu obdrželi choreografové a tanečníci Jiří Kylián a Ivan Liška. "Oba se zasluhují o dobré jméno České republiky v oblasti tanečního umění a propagují velkou měrou českou baletní a taneční školu a choreografii," uvedlo ministerstvo ke zmíněným dvěma oceněným na webu. Kromě Kyliána, který působí v Nizozemsku, a ředitele Bavorského státního baletu v Mnichově Lišky obdrželi cenu Dana Bartáková z Mali, jež založila školu a školku v hlavním městě západoafrického státu Bamaku, profesor hudební vědy v Německu Michael Beckerman nebo lektorka češtiny a literatury a překladatelka ve Švédsku Tora Hedin. Dalšími oceněnými jsou překladatel ve Francii Francois Hirsch, kulturní mecenáš a propagátor česko-španělského přátelství José Julio Moreno Baena či australský olympionik českého původu František Příhoda, který letos oslavil 100. narozeniny. Cenu Gratias Agit obdržela také Daniela Ryugo, profesorka katedry bohemistiky na Tokijské univerzitě mezinárodních studií, novinář a ředitel Dolnorakouského studia rozhlasové a televizní společnosti ORF Paul Twaroch a filmařka a ilustrátorka Ludmila Zeman působící v Kanadě.

    Ocenění Gratias Agit uděluje ministerstvo zahraničí od roku 1997. Dostávají ho lidé bez ohledu na národnost, kteří se svou dlouhodobou činností nad rámec svých profesionálních povinností zasloužili o šíření dobrého jména ve světě a prohlubují zájem o Česko v zahraničí. Dosud cenu, ke které patří diplom a křišťálový glóbus, dostalo přes 300 lidí a organizací.

  • 16.9.2021

    Vedení Hospodářské komory představilo 34 bodů adresovaných budoucí vládě, která vzejde z říjnových parlamentních voleb. Jde o návrhy i požadavky, které se týkají trhu práce, daní, podnikatelského prostředí i infrastruktury. Ve svém projevu je představil i prezident komory Vladimír Dlouhý. "Dnes nejproblematičtější oblastí je bezesporu trh práce. Na předních místech žebříčku největších bariér rozvoje podnikání v České republice se dlouhodobě drží bez ohledu na velikost firmy nebo na obor podnikání," upozornil Dlouhý. Hospodářská komora žádá například podporu částečných úvazků zrušením doplatku do minimálního pojistného, zvýšení atraktivity práce na dohodu zvýšením měsíčního limitu na 15.000 korun měsíčně i zrychlení vyřizování žádostí a navýšení kvót pro pracovníky ze zahraničí. Podnikatelé požadují také snížení sazby pojistného za sociální zabezpečení, zvýšení limitu pro paušální daň na dva miliony korun ročně a zvýšení limitu pro plátcovství daně z přidané hodnoty na dva miliony korun. Reformu podle komory potřebuje i vzdělávací systém, podporu podle ní potřebuje také spolupráce škol a zaměstnavatelů.

  • 16.9.2021

    V srpnu vzniklo v ČR 2288 nových obchodních společností, o pětinu více než v červenci. Zároveň v srpnu zaniklo 1069 firem, o 16 méně než v červenci a nejméně za uplynulých 12 měsíců. Vyplývá to z analýzy dat portálu informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF. Během osmi měsíců letošního roku vzniklo 20.138 nových společností, což je o 2290 (13 procent) více než před rokem. Zároveň zaniklo 9504 firem, o 1031 (deset procent) méně než loni. Přestože v srpnu vzniklo o pětinu více společností než v červenci, v kontextu letošního roku šlo o nízká čísla. Měsíční průměr zatím letos přesahuje 25.000 nových společností. "

  • 16.9.2021

    V Česku v létě meziročně klesla výroba aut - a to o 39 procent. Podle Sdružení automobilového průmyslu je to kvůli nedostatku čipů. Automobilky tak v létě vyrobily zhruba 112 tisíc vozů. Právě kvůli chybějícím polovodičům musely Škoda Auto a Toyota prodloužit tradiční letní odstávky. Třeba Škodovka v létě vyprodukovala o 42 procent aut méně než loni. V Hyundai byla prázdninová výroba zhruba na úrovni minulého roku. Výroba osobních aut v Česku za celý letošní rok bude podle sdružení kvůli nedostatku polovodičů nižší zhruba o 140 tisíc vozů.

    Ve čtvrtek automobilka Škoda Auto informovala, že od 27. září na týden kvůli nedostatku čipů úplně zastaví výrobu. Týká se to všech tří závodů v Česku. Ze stejného důvodu tento týden stojí i výroba v kolínském závodu automobilky Toyota. Provoz by se tam měl znovu rozjet v neděli večer.

  • 16.9.2021

    O pražský Palác Broadway neměl v elektronické aukci nikdo zájem. Informoval o tom Úřad po zastupování státu ve věcech majetkových. Vyvolávací cena byla přes miliardu korun. To byla nejvyšší minimální cena za celou dobu existence majetkového úřadu. Ten se teď obrátí na stávajícího nájemce, který bude mít tři měsíce na koupi paláce za vyvolávací cenu. Pokud o něj nebude mít zájem, úřad vyhlásí další kolo elektronické aukce. Dražba začala v úterý ráno, protože kauci 20 milionů korun složil nejméně jeden zájemce. Ten ale nakonce neučinil žádný příhoz.

    Dům ze 30. let 20. století patří k největším funkcionalistickým stavbám v historickém jádru Prahy. Objekt s obchody, divadlem, restauracemi a kancelářemi draží, protože o něj neprojevila zájem žádná státní instituce. ÚZSVM převzal komplex y do svého majetku v roce 2016 od tehdejší státní Správy železniční a dopravní cesty (nyní Správa železnic).

  • 16.9.2021

    Vyšetření prezidenta Miloše Zemana v Ústřední vojenské nemocnici nezjistila žádné problémy, které by ho ohrožovaly na životě. Informoval o tom prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman podle něj při plánovaném pobytu v nemocnici podstoupil důkladné zdravotní vyšetření - například CT, sonografii a krevní odběry. Podle lékařů trpí dehydratací a mírným vyčerpáním. U cukrovky nezjistili nadlimitní hodnoty. Přetrvává prezidentova neuropatie nohou. Ovčáček neupřesnil, kdy rekondiční pobyt prezidenta skončí. "Nyní se dokončí rekondiční pobyt v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, zahrnující infuze, v příštím týdnu plánuje prezident republiky normální pracovní program,"uvedl. Ovčáček se také omluvil veřejnosti, že musela dlouho čekat na informace o zdravotním stavu prezidenta, chtěl podle svých slov počkat na výsledek všech vyšetření.

    Prezidenta ve čtvrtek v nemocnici navštívil premiér Andrej babš (ANO). Podle něj je Miloš Zeman v pořádku a příští týden se vrátí do práce. Zeman byl podle něj za návštěvu rád. Kromě zdravotního stavu mluvili i o aktuálních politických otázkách nebo o inflaci. Předseda vlády se setkal také s bývalým prezidentem Václavem Klausem, který je v ÚVN od úterý kvůli vysokému tlaku.

Pages