Zprávy

Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům, neklade důraz na výsledky. Stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos. Takový systém je chybný a nepomáhá reálnému rozvoji regionů ani dlouhodobému posilování konkurenceschopnosti. Ve výroční zprávě to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle jeho prezidenta Miloslava Kaly nepřinesly evropské dotace zdaleka takový užitek, jaký mohly přinést.

Výroční zpráva podle NKÚ mapuje ty oblasti, v nichž stát nedostál vlastním slibům. Například slib digitalizovat agendy státu do roku 2025 byl odložen na rok 2027. Přestože se podařilo zavést některé klientské portály, výrazně zlepšit efektivitu státní správy se v mnoha případech podle NKÚ nepodařilo.

"Vynakládání veřejných prostředků běží v daných kolejích bez ohledu na deklarované cíle," komentoval ve výroční zprávě výsledky kontrol Kala. Jako příklad nepovedeného naplňování cílů uvedl, že ani po 16 letech nedokončilo ministerstvo práce a sociálních věcí a spolupracující resorty školství a zdravotnictví transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti.

Česko zavádí další preventivní opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky do země. Kontroly nákladních vozidel převážející zvířata, potraviny či krmiva se ode dneška rozšířily o přechod Halámky v jižních Čechách. Veterináři také zakázali v chovech ovcí, koz, skotu a prasat návštěvy lidí, kteří zvířatům na farmách upravují paznehty nebo stříhají vlnu. Mají začít i preventivní PCR testy mléka z farem v Jihomoravském kraji.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků včetně skotu, prasat, ovcí či koz. Nevyhýbá se ani volně žijícím zvířatům. Nákaza se nedávno objevila v Maďarsku a poté na Slovensku. V neděli se páté ohnisko nákazy potvrdilo na farmě na západním Slovensku, zhruba 40 kilometrů od českých hranic.

Zpřesněné údaje o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) potvrzují, že český hospodářský růst loni táhla spotřeba domácností. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení údajů Českého statistického úřadu, podle kterého loni HDP vzrostl o jedno procento. Zároveň upozorňují, že domácnosti také nadále ve velké míře spoří a že v Česku přetrvává slabá investiční aktivita. Letos čekají zrychlení hospodářského růstu ke dvěma procentům.

Podle hlavního ekonoma Trinity Banky Lukáše Kovandy vysoká míra úspor český hospodářský růst brzdí. "Je zřejmé, že loni existoval značný potenciál k vyššímu ekonomickému růstu taženému ještě výrazněji spotřebou domácností," uvedl. Upozornil, že mezi lety 2010 a 2019 byla míra úspor českých domácností průměrně 11,3 procenta.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek poukázal i na to, že se Česko potkalo s nižší mírou investic. "Míra investic není u firem nijak slavná. Je vidět, že obavy z dalšího vývoje poptávky přetrvávají, a tak se investice spíše odkládají," řekl. Letos analytici očekávají zrychlení hospodářského růstu.

Navýšení náborového příspěvku pro vojáky z povolání až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě umožní novela, kterou podepsal prezident Petr Pavel. ČTK o tom informoval Hrad. Cílem navýšení je podle vlády podpořit doplnění stavů armády a udržení současného personálu. Novela zvyšuje náborový příspěvek až na čtyřnásobek ze současného maxima 250.000 korun. Noví vojáci by ho získali podle novely jednorázově, avšak nejdříve až po uplynutí tříměsíční zkušební doby. K dalším benefitům, které novela navyšuje, patří stabilizační příspěvek, příspěvek na bydlení a příplatek za službu v zahraničí. Dodatečné náklady pro státní rozpočet odhadlo ministerstvo na 375 milionů korun ročně. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS), stejně jako náčelník generálního štábu Karel Řehka, opakovaně poukazovali na to, že armáda se potýká s nedostatkem lidí, nábory se podle nich nedaří. Aby armáda dosáhla cílů ze strategických plánů, musel by podle dřívějšího Řehkova vyjádření představovat čistý přírůstek 1200 vojáků ročně, loni byl sedm desítek lidí. K začátku loňského roku čítal resort obrany 27.826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. V armádě je ale podle Řehky asi 24.000 vojáků.