• 22.6.2022

    Největší veřejné dobíjecí centrum pro elektromobily v ČR funguje ode dneška v Plzni. Tvoří ho 11 rychlodobíjecích stojanů s výkonem 50 kW, které obslouží díky dvěma konektorům až 22 elektromobilů. Vzniklo na jižním okraji města u dálnice D5 Praha - Německo na parkovišti obchodního centra Olympia Plzeň.

    Dobíjecí síť ČEZ se zhruba 430 stojany je nyní v ČR největší. V Plzeňském kraji má teď 36 veřejných stanic, tedy více než čtvrtinu z celkového počtu v regionu, kde mají stojany další firmy jako Pražská energetika, E. ON i čerpací stanice pohonných hmot. ČEZ chce mít do roku 2025 přes 800 stojanů.

  • 22.6.2022

    Podmínky pro vysílání vojáků do zahraničí a přejezdy cizích vojáků přes české území by se mohly upravit. Vláda na dnešním zasedání schválila ústavní novelu, sdělila ČTK ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Její úřad dokument vypracoval v reakci na usnesení, ve kterém po ruské invazi na Ukrajinu dospěl kabinet k závěru, že nynější znění ústavních předpisů neumožňuje dostatečně rychle a flexibilně reagovat na rizika. Předloha nyní zamíří do Parlamentu.

    Podle ústavy nyní kabinet může vyslat vojáky do zahraničí na maximálně 60 dnů v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích. O takovém rozhodnutí vláda informuje neprodleně obě komory Parlamentu, každá ho může nadpoloviční většinou členů sama zrušit.

    V aktuální novele podmínky i lhůta zůstaly, přidává se však další případ, kdy může vláda o vyslání rozhodnout, a to ochrana života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti ČR. Změna má pomoci třeba při zvládání migrační vlny, které čelilo například loni Polsko. Operativnější rozhodování by mohlo podle obrany pomoci i v případě epidemie po zkušenostech s koronavirovou pandemií, u které ozbrojené síly sehrávaly významnou úlohu ve zdravotnictví. Jako další argumenty pro změnu úpravy zmiňuje novela evakuaci českých občanů a místních spolupracovníků českých misí z Afghánistánu loni v srpnu či letošní ruskou invazi na Ukrajinu.

  • 22.6.2022

    Limit pro registraci k dani z přidané hodnoty (DPH) a paušální dani by měl podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) od příštího roku vzrůst z jednoho na dva miliony korun. Pokračovat by letos a příští rok měly zrychlené odpisy. Návrh změny zákona dnes schválila vláda, Stanjura doplnil, že součástí novely je snížení pokut u kontrolního hlášení pro malé podnikatele a další opatření pro snížení byrokracie a podporu podnikání.

  • 22.6.2022

    Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň dnes šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

    Novým guvernérem se stane stávající člen rady Aleš Michl, který již avizoval, že na dalším měnovém zasedání v srpnu navrhne stabilitu sazeb. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

  • 22.6.2022

    Česko možná bude moci uvalovat národní sankce na jednotlivce i subjekty dopouštějící se závažného protiprávního jednání v mezinárodním kontextu, které nebyly dosud zařazeny na sankční seznam Evropské unie. Vláda na dnešním zasedání podle informací ČTK schválila nový sankční zákon, který předložilo ministerstvo zahraničí. Návrh nyní poputuje do Parlamentu. Dotčeným bude stát moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území.

    Předloha má zároveň vytvořit právní základ pro zařazování subjektů na sankční seznam EU z podnětu České republiky. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy.

    Zákon stanoví podmínky, za nichž mohou být dotčené subjekty na vnitrostátní sankční seznam zapsány, a umožňuje uplatnit vůči nim i jiné sankce, než které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU. Předloha zároveň zakotvuje mechanismus přípravy návrhů na zařazení subjektů na evropský sankční seznam z podnětu ČR. Při realizaci nového sankčního zákona však bude Česko vázáno předpisy EU a nebude moci postihovat jednání jiné, než které vymezuje evropská legislativa.

  • 22.6.2022

    Praha 3 požádá magistrát hlavního města, aby přejmenoval Koněvovu ulici na Hartigovu podle prvního žižkovského starosty. Rozhodli o tom zastupitelé městské části. O přejmenování rozhoduje rada hlavního města na základě doporučení magistrátní místopisné komise, která už dříve Prahu 3 informovala o tom, že se změnou názvu souhlasí. Krok na dnešním jednání kritizovali například zastupitelé hnutí ANO. Některým zástupcům opozice se nelíbila administrativní náročnost pro obyvatele.

    Městská část v posledních měsících uskutečnila průzkum mezi obyvateli ulice i všemi Pražany ohledně názoru na změnu názvu. Radnice oslovila 4983 lidí, z nich si doporučený dopis převzalo 3689. Reagovalo 944 lidí a 71 procent z nich se vyjádřilo proti přejmenování. "Trochu mě zklamala účast, čekal jsem, že bude hlasovat více lidí," řekl k tomu radní Pavel Křeček (STAN), který návrh zastupitelům předložil.

    Ulice se jmenuje Koněvova od roku 1947, předtím v prvním poválečném roce krátce nesla název Poděbradova a předtím mezi lety 1939 a 1945 Brněnská. Koněv (1897 až 1973) byl ruský vojevůdce a sovětský maršál. Na konci druhé světové války se podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl také krvavé potlačení povstání v Maďarsku a působil v Berlíně v době výstavby berlínské zdi, což v Praze v posledních letech vzbuzuje kontroverze.

  • 22.6.2022

    Hvězdárna a planetárium Brno rozšíří svou kolekci nafukovacích modelů vesmírných těles o Heliosféru, tedy obří model Slunce. Zájemci si novinku prohlédnou od 11. do 17. července a poté znovu od 4. do 11. srpna, vždy na Kraví hoře. V minulých letech si hvězdárna pořídila modely Měsíce, Země a Marsu, které se staly atrakcí, často fotografovanou zejména po setmění, kdy je povrch modelů podsvícený.

    "Je téměř jisté, že Heliosféra bude posledním obřím modelem, který předvedeme veřejnosti. Ostatní tělesa Sluneční soustavy bohužel nejsou tak fotogenická, tedy Merkur, Venuše, Uran či Neptun, nebo nejsou tak detailně zmapována, to je případ Jupiteru či Pluta, nebo je není možné vyrobit, to je případ Saturnu a jeho ladných prstenů," uvedl ředitel hvězdárny Jiří Dušek.

    Model představí Slunce v ultrafialovém oboru elektromagnetického spektra. Na těchto vlnových délkách se totiž zviditelní lidskému zraku jinak unikající jevy, třeba silné erupce, tedy výtrysky žhavého plazmatu. Na modelu Heliosféry spolupracovali Pavel Karas z hvězdárny a Jan Machát s Michalem Oklešťkem z uskupení Visualove. K sestavení modelu bylo nezbytné získat z archivu NASA a následně složit celkem 84.750 surových snímků, pořízených na sklonku roku 2014.

  • 22.6.2022

    Virtuální realitu simulující chod jaderné elektrárny, středověké město, jízdu v trenažéru formule nebo laboratoř zkoumající lidské chování si dnes mohou vyzkoušet návštěvníci popularizačního festivalu VědaFest. Lidé si na festivalu, který je na Vítězném náměstí v Praze, prohlédnou třeba i vůz pro výzkum bouří. Akce se letos koná po desáté, v minulosti se jmenovala Festival vědy.

    Do "laboratoře peněz" pozvou zájemce experti z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Lidé si v ní zkontrolují, zda v peněžence nenosí padělky nebo si zkusí vyrazit vlastní minci. Na dalším stánku experti z VŠCHT představí různé formy využití skla a ukážou některé techniky jeho zpracování. Jejich kolegové pak lákají na barevnou chemii - třeba v podobě na místě vyráběné zmrzliny.

    Ochutnávku hmyzu si připraví zástupci České zemědělské univerzity v Praze. Umožní také laikům nahlédnout do přenosné laboratoře pro diagnostiku infekčních nemocí v odlehlých nebo poničených oblastech. Experti z ČZU také přiblíží, jak roboti a drony pomáhají v zemědělství.

  • 22.6.2022

    Žádná země Evropské unie se před nadcházejícím summitem lídrů členských zemí nevyslovila proti udělení statusu kandidáta unijního členství Ukrajině. Českým novinářům to po jednání s kolegy z unijních států v Lucemburku řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Naproti tomu další téma summitu, kterým je rozšiřování EU o balkánské státy, podle něj unijní země daleko více rozděluje a nedá se čekat jasný pokrok.

    Ministři se dnes věnovali přípravě dvoudenního jednání šéfů svých vlád, které v Bruselu začne ve čtvrtek. Klíčovým bodem má být schválení ukrajinského kandidátského statusu, k němuž se ještě před několika týdny stavěla skepticky řada zvláště západoevropských zemí. Poté, co ji před týdnem během návštěvy Kyjeva podpořili lídři Francie, Německa a Itálie a v pátek doporučila Evropská komise, však své námitky stahují i další státy.

  • 22.6.2022

    Česká republika dosud požádala Evropskou unii o proplacení materiálu poskytnutého Ukrajině za téměř 3,2 miliardy korun. Na zasedání sněmovního branného výboru to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Do země napadené Ruskem dosud Česko poslalo vojenskou a humanitární pomoc v hodnotě přes 3,7 miliardy korun.

    "Abychom mohli pomoct Ukrajině, děláme vše pro to, abychom si zajistili čerpání finančních prostředků z Evropského mírového nástroje, který na náhrady za pomoc poskytovanou Ukrajině doposud vyčlenil dvě miliardy eur (přes 49 miliard korun). Lze přitom očekávat, že se částka bude dále navyšovat," uvedla ministryně.

    Česko dosud požádalo o proplacení materiálu za zhruba 3,2 miliardy. Orgány EU zatím neposoudily celé dodávky, doposud byly jako vhodné k refundaci doporučeny dary materiálu za téměř 2,2 miliardy korun, doplnila ministryně. "Získané prostředky budou použity na pořízení nové moderní výzbroje a materiálu pro armádu," dodala.

Pages