Zprávy

Premiér Petr Fiala vidí jako součást řešení klimatických problémů obnovený rozvoj jaderné energetiky, která je podle něj spolehlivá a zároveň čistá. Česká republika je rovněž připravena v příštích čtyřech letech poskytnout až čtyři miliony dolarů (zhruba 90 milionů korun) do světového fondu na pomoc rozvojovým zemím v boji proti klimatické změně, uvedl Fiala na klimatické konferenci COP28.

Český premiér účastníky summitu ubezpečil, že Česko podporuje cíle pařížské klimatické dohody i klimatické cíle EU, včetně cíle vybudovat uhlíkově neutrální ekonomiku do roku 2050. Hájil přitom i využívání energie z jádra. "Ale chci zdůraznit, že úspěch v dosažení našich širších klimatických cílů je fundamentálně závislý na jaderné energii," řekl Fiala.

Nová generální ředitelka Českých center Jitka Pánek Jurková chce skrze centra prezentovat Česko jako zemi mimořádného kulturního dědictví, která ale žije v současnosti a je aktivním členem mezinárodního společenství. Řekla to na dnešní tiskové konferenci poté, co ji ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvedl do funkce. Další rozšíření sítě Českých center se nyní neplánuje, je potřeba se soustředit na spuštění plnohodnotného provozu nově vzniklých center v Bělehradě a Tchaj-peji, řekl na dotaz ČTK šéf diplomacie.

Síť Českých center tvoří 28 zahraničních poboček určených k propagaci ČR. "Česká centra jsou výkladní skříní naší veřejné diplomacie a pod správným vedením patří i k silným nástrojům české zahraniční politiky," řekl Lipavský. Centra jsou podle něj důležitým místem setkávání, vzdělávání a kulturní výměny. Od roku 2018 dosud byl generálním ředitelem Ondřej Černý, někdejší ředitel Národního divadla. Lipavský mu poděkoval za jeho práci i při řešení složité agendy, například Českého domu v Moskvě.

Kulturní diplomatka Pánek Jurková vystudovala mezinárodní vztahy a antropologii na Univerzitě Karlově a na Amsterodamské univerzitě. Pracovala také jako vedoucí kulturního oddělení izraelského velvyslanectví, České centrum v Belgii vedla od roku 2017. Pracovala mimo jiné na přípravě i realizaci oficiálního kulturního programu českého předsednictví v Radě Evropské unie v loňském roce.

Vědci z mezinárodní observatoře, do které je zapojen Federico Urban z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, zaznamenali ve vesmíru extrémně energetickou částici. Více než milionkrát překonala energii, kterou lze vyvinout v pozemských urychlovačích. Původ částice zůstává nejasný. O objevu, který vědci popsali pro nedávné vydání časopisu Science, dnes ČTK informovala Akademie věd.

Vědci z experimentu Telescope Array v americkém Utahu objevili částici 27. května 2021 a pojmenovali ji Amaterasu podle japonské nebeské bohyně Slunce. Objev označují za převratný. Částice kosmického záření totiž více než milionkrát překonala energii, kterou lze vyvinout v pozemských urychlovačích. "Bezprecedentní energie, kterou vykázala, je přibližně 40 milionů krát vyšší než protony produkované urychlovačem LHC ve švýcarském CERN - Evropské organizaci pro jaderný výzkum," uvedli vědci.

Podle Urbana, který se na mezinárodním experimentu podílí přes deset let, se takto vysokoenergetické částice objeví jen jednou za 1000 let na kilometr čtvereční. "Takže máme velké štěstí, že jsme je mohli detekovat," uvedl český vědec. Původ vysokoenergetické částice ale zůstává záhadný, protože zpětné sledování směru příletu nevedlo k žádnému zřejmému zdroji, například galaxii.

Lidé v Česku loni omezili spotřebu potravin. Jedli méně mléka a mléčných výrobků, masa, vajec, tuků, brambor, ovoce i zeleniny. Naopak se zvýšila konzumace pečiva, rýže, luštěnin a piva. Spotřeba potravin na člověka meziročně klesla o 32 kilogramů na 739 kg a vrátila se na úroveň předcovidových let. Za poklesem je propad reálných výdělků a s tím související snaha domácností šetřit úpravou jídelníčku, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

"Změny ve spotřebě jednotlivých druhů potravin vypovídají o snaze domácností šetřit úpravou jídelníčku. Jako pozitivní na celé situaci můžeme hodnotit častější nakupování s rozmyslem, tedy omezení zbytečného plýtvání s potravinami," uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.

Spotřeba mléka a mléčných výrobků loni meziročně klesla o 16 kilogramů na 246,9 kg na obyvatele. Lidé nejvíce omezili nákup jogurtů, podmáslí a podobných mléčných produktů, naopak kupovali více tvarohu a mléka. Po deseti letech se zastavil růst spotřeby masa. V průměru každý obyvatel loni snědl 82,9 kg masa, což je o 3,1 kg méně než v roce 2021.